Marie Anna Saská (1799–1832)
| Marie Anna Saská | |
|---|---|
| velkovévodkyně toskánská | |
 Marie Anna Saská | |
| Doba vlády | 1824 – 1832 |
| Úplné jméno | Marie Anna Carolina Josepha Vincentia Xaveria Nepomucena Franziska de Paula Franziska de Chantal Johanna Antonia Elisabeth Cunigunde Gertrud Leopoldina von Wettin |
| Tituly | JKV princezna saská |
| Narození | 15. listopadu 1799 Drážďany, Saské kurfiřtství |
| Úmrtí | 24. března 1832 (ve věku 32 let) Pisa, Toskánské velkovévodství |
| Pohřbena | Basilika San Lorenzo |
| Předchůdce | Marie Ferdinanda Saská |
| Nástupce | Marie Neapolsko-Sicilská |
| Sňatek | 16. listopadu 1817 |
| Manžel | Leopold II. Toskánský |
| Potomci | Karolína Augusta Augusta Ferdinanda Marie Maximiliana |
| Dynastie | Wettinové |
| Otec | Maxmilián Saský |
| Matka | Karolína Marie Tereza Parmská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Anna Saská (15. listopadu 1799, Drážďany – 24. března 1832, Pisa) byla saskou princeznou z rodu Wettinů a provdanou velkovévodkyní toskánskou, jíž se po manželově boku stala 17. července 1824. Její jedinou dcerou z manželství s velkovévodou Leopoldem II. byla Augusta Ferdinanda, matka posledního bavorského krále Ludvíka III.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Narodila se z manželství saského prince Maxmiliána (1759–1838) s parmskou princeznou Karolínou (1770–1804). Měla šest sourozenců: Marii Amálii (1794–1870), saského krále Bedřicha Augusta (1797–1854), Klemense (1798–1822), provdanou toskánskou velkovévodkyni Marii Ferdinandu (1796–1865), saského krále Jana (1801–1873) a provdanou španělskou královnu Marii Josefu (1803–1829).
Otec byl synem saského kurfiřta Fridricha Kristiána a jeho manželky bavorské princezny Marie Antonie, která se narodila z manželství císaře Svaté říše římské a vévody Karla VII. s dcerou císaře Josefa I., Marií Amálií Habsburskou. Otcovými rodiči byli polský král a saský kurfiřt August III. a Marie Josefa Habsburská. Obě otcovy babičky Marie Josefa i Marie Amálie se narodily z manželství císaře Josefa I.
Matka Karolína náležela k španělské resp. parmské větvi rodu Bourbonů. Jejím otcem byl parmský vévoda Ferdinand, syn vévody Filipa a jeho manželky Luisy Alžběty Francouzské, který se v roce 1769 oženil s dcerou císaře Františka I. Štěpána a jeho manželky královny Marie Terezie, Marií Amálií.
Život
[editovat | editovat zdroj]Dne 16. listopadu 1817 se provdala za toskánského následníka Leopolda a v roce 1821 se do téže rodiny přivdala také její starší sestra Marie Ferdinanda, která se stala manželkou jejího tchána velkovévody Ferdinanda III.
V roce 1824 usedl její manžel na velkovévodský stolec jako Leopold II. a Marie Anna za téměř sedm let manželství porodila pouze jedinou dceru. Hlavní povinností každé ženy v tehdejších dobách bylo porodit životaschopného následníka. A tak když mladá velkovévodkyně zjistila, že je v naději, doufala v syna. 1. dubna 1825 přivedla na svět opět dceru a stejný výsledek přineslo její slehnutí i o dva roky později.
Přestože byla Marie Anna manželem i lidmi milována, cítila velký tlak, že svému manželovi není schopná dát syna. Propadala depresím a nakonec onemocněla. Lékaři doporučili změnit klima a proto se v zimě roku 1832 přestěhovala do Pisy. Všemi doufané zlepšení zdravotního stavu se ovšem nedostavilo a velkovévodkyně Marie plicní nemoci podlehla. Její tělo bylo nabalzamováno, převezeno do Florencie a 28. března 1832 pohřbeno v basilice San Lorenzo.
Leopold II. uzavřel nový sňatek o rok později. Druhá žena Marie Antonie Neapolsko-Sicilská mu následníka porodila. Leopold II. byl ovšem svržen a po krátkém mezidobí vlády jeho syna bylo velkovévodství v roce 1860 připojeno k Sardinsko-Piemontské království a posléze se stalo součástí sjednoceného Italského království.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]Svému manželovi porodila Marie Anna čtyři dcery:
- 1. Karolína Augusta (19. 11. 1822 Florencie – 5. 10. 1841 tamtéž), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
- 2. Augusta Ferdinanda (1. 4. 1825 Florencie – 26. 4. 1864 Mnichov), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
- ⚭ 1844 Luitpold Bavorský (12. 3. 1821 Würzburg – 12. 12. 1912 Mnichov), regent bavorského království v letech 1886 až 1912 za své synovce Ludvíka II. a Otu, kteří byli neschopní vykonávat pozici králů vzhledem ke svému duševnímu stavu
- 3. Marie Maximiliana (9. 1. 1827 Florencie – 18. 5. 1834 tamtéž), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
- 4. Marie Jozefa (1. 5. 1828 Florencie – 1. 5. 1836 tamtéž), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Anna von Sachsen (1799–1832) na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Anna Saská na Wikimedia Commons
Toskánská velkovévodkyně.svg) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Ferdinanda Saská |
1824–1832 Marie Anna Saská (1799–1832) |
Nástupce: Marie Neapolsko-Sicilská |
