Albert I. Belgický

Albert I.
	král Belgičanů
Doba vlády	23. prosince 1909 – 17. února 1934
Úplné jméno	Albert Leopold Clément Marie Meinrad
Tituly	král Belgičanů; princ belgický; vévoda saský; kníže sasko-kobursko-gothajský
Narození	8. dubna 1875; Brusel, Belgie
Úmrtí	17. února 1934 (ve věku 58 let); Marche les Dames, Belgie
Pohřben	Královská hrobka v Laekenu
Předchůdce	Leopold II.
Nástupce	Leopold III.
Manželka	Alžběta Gabriela Bavorská
Potomci	Leopold; Karel ; Marie Josefa
Rod	Wettinové
Dynastie	Koburkové
Otec	Princ Filip, hrabě Flanderský
Matka	Marie Hohenzollernská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert I., rodným jménem Albert Leopold Clément Marie Meinrad (8. dubna 1875 Brusel – 17. února 1934 Marche-les-Dames, Belgie) byl třetí belgický král. Ve své vlasti je především obdivován za svoji chrabrost při obraně belgické neutrality za první světové války. Mezi jeho záliby patřilo horolezectví, které se mu stalo osudným.

Život

Po smrti svého staršího bratra Balduina, který zemřel v roce 1891 ve svých 22 letech bezdětný, se stal Albert druhým v pořadí na belgický trůn. V roce 1905 po smrti svého otce Filipa se stal flanderským hrabětem a zároveň belgickým následníkem trůnu. V roce 1909 po smrti strýce a krále Leopolda se stal králem Belgičanů.

Na počátku první světové války se Německé císařství rozhodlo neuznat mezinárodní smlouvy o neutralitě Belgie a přejít přes ni na Francii. Proti tomu se však Albert ohradil výrokem „Belgie je národ, nikoli silnice,“ který řekl císaři Vilémovi II. a sám se postavil do čela belgické armády. Během německého útoku ztratil velkou část Belgie, ale pomohl spojencům, aby se mohli připravit na německou invazi a zastavit ji na Marně.

Po celé čtyři roky byl účastníkem války. Zprvu se mu v roce 1914 podařilo uhájit Antverpy, později vedl úspěšněji armádu do bitvy o Yser a na konci války dobyl Belgii zpět. Později, když se vrátil do Bruselu, byl vítán lidem jako národní hrdina.

Ve svém soukromém životě se choval velmi pokrokově, sám sebe považoval pouze za obyčejného občana a proto někdy vycházel do ulic. K jeho zálibám patřily různé sportovní disciplíny, jako jízda na koni a horolezectví. S horolezectvím začal až ve svých třiceti letech, ale o to více byl k němu nakloněn.

Po válce zlezl několik náročných útesů ve Švýcarsku a Tyrolsku. Až na domácí půdě, v jeho oblíbených skalách Marche les Dames ho dostihla smrt, když vystupoval k místu La vieux bon Die (Starý dobrý Pán Bůh), kde bylo nalezeno jeho bezvládné tělo. Vzhledem k absenci svědků tragédie se vyrojilo několik teorií o tom, že král Albert byl zavražděn, avšak to se nezdá pravděpodobné.

V týmu jeho osobních kuchařů působil i pozdější osobní kuchař Vlasty Buriana Jaromír Trejbal.

Potomci

Dne 2. října 1900 si v Mnichově vzal za manželku princeznu Alžbětu Gabrielu Bavorskou (1876–1965).

Leopold (3. listopadu 1901 – 25. září 1983), jako Leopold III. belgický král v letech 1934–1951,

⚭ 1926 Astrid Švédská (17. listopadu 1905 – 29. srpna 1935)

⚭ 1941 Mary Lilian Baels (28. listopadu 1916 – 7. června 2002)

Karel (10. října 1903 – 1. června 1983), hrabě flanderský a regent belgický (1944–1950), ⚭ 1977 Jacqueline Peyrebrune (16. února 1921 – září 2014)
Marie Josefa (4. srpna 1906 – 27. ledna 2001), ⚭ 1930 Umberto II. (15. září 1904 – 18. března 1983), poslední italský král, vládl od 9. května do 12. června 1946

Tituly a vyznamenání

Tituly

8. duben 1875 – 23. prosinec 1909: Jeho královská Výsost princ Albert Belgický, princ sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský
23. prosinec 1909 – 17. únor 1934: Jeho Veličenstvo Leopold, král Belgičanů, suverén Konga

Vývod z předků

Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský

František Sasko-Kobursko-Saalfeldský

Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Leopold I. Belgický

Jindřich XXIV. z Reuss-Ebersdorf

Augusta Reuss Ebersdorf

Karolina Ernestina z Erbach-Schönberg

Filip Belgický

Ludvík Filip II. Orleánský

Ludvík Filip

Luisa Marie Adelaida Bourbonská

Luisa Marie Orléanská

Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský

Marie Amálie Neapolsko-Sicilská

Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská

Albert I. Belgický

Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen

Karel von Hohenzollern-Sigmaringen

Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu

Karel Antonín Hohenzollernský

Pierre Murat

Marie Antoinette Muratová

Louisa d'Astorg

Marie Hohenzollernská

Karel Ludvík Bádenský

Karel Ludvík Fridrich Bádenský

Amálie Hesensko-Darmstadtská

Josefína Bádenská

Claude de Beauharnais

Stéphanie de Beauharnais

Claudine Françoise de Lézay-Marnézia

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert I of Belgium na anglické Wikipedii.

Literatura

BUDINSKÝ, Libor. Tragédie slavných. Praha: Knižní klub, 2006. ISBN 80-242-1559-4. S. 5–6.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert I. Belgický na Wikimedia Commons
Galerie Albert I. Belgický na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albert I. Belgický

Předchůdce	Albert I. Belgický	Nástupce
Leopold II.	král Belgičanů 1909–1934	Leopold III.

Belgičtí princové

Generace jsou počítány podle původu krále Leopolda I. Belgického.

1. generace	Ludvík Filip • Leopold II. • Filip

2. generace	Leopold • Baudouin • Albert I.

3. generace	Leopold III. • Karel

4. generace	Baudouin I. • Albert II. • Alexandr

5. generace	Filip I. • Lorenz* • Laurent

6. generace	Gabriel • Emmanuel • Amedeo* • Joachim* • Nicolas • Aymeric • Oscar†

Královský dekret ze dne 2. prosince 1991 udělil tituly manželům a dětem kterékoli belgické princezny rodem. †Belgický odvolací soud udělil 1. října 2020 tituly Delphine Boëlové a jejím dětem.*