Brkoslav severní
Brkoslav severní | |
---|---|
Brkoslav severní | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | brkoslavovití (Bombycillidae) |
Rod | brkoslav (Bombycilla) |
Binomické jméno | |
Bombycilla garrulus (Linné, 1758) | |
Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) je zpěvný pták velký jako špaček obecný. Dožívá se průměrně pěti let.
Znaky
[editovat | editovat zdroj]Velký jako špaček s hustým opeřením a krátkým, žlutě zakončeným ocasem. Kostřec je šedý, na hlavě má pták chocholku. Cvrčivý hlas. Let je rychlý, podobný letu špačka.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Má cirkumpolární rozšíření, hnízdí v severní Skandinávii, na Sibiři, Dálném východě a na severozápadu Severní Ameriky. Při hnízdění není jeho výskyt nijak hustý, v zimě se však v hejnech stahuje na jih do střední Evropy, výjimečně ještě jižněji (Malta, Kypr, v roce 1841 byl dokonce zaznamenán v severním Alžírsku a Arábii)
Výskyt v Česku
[editovat | editovat zdroj]Brkoslav severní na území Česka pravidelně zimuje či tudy protahuje, jeho početnost je však značně kolísavá. Dokonce existuje několik neověřených zpráv o hnízdění. Jediná Faunistickou komisí České společnosti ornitologické akceptovaná (březen 2003) zpráva o hnízdění je historická z roku 1941 ze zámeckého parku ve Smilkově, uznaná na základě objevené korespondence pozorovatele Libora Chaloupky s Otto Kadlecem.[2]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Živí se převážně hmyzem, ale s oblibou ozobává ovoce (bobule), zvláště v zimě. Je to jeden z mála ptáků který požírá jmelí bílé, ochmet evropský a kalinu obecnou.
V umění
[editovat | editovat zdroj]Brkoslav se objevuje na deskových obrazech již v gotice, příkladem je Madona zbraslavská. Na tomto obraze z let 1350–1360 drží Ježíšek v ruce právě brkoslava. Obvyklejší je v tomto provedení spíše stehlík obecný.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Chytil, J. 2003: První prokázané (historické) hnízdění brkoslava severního (Bombycilla garrulus) v České republice. Sylvia 39: 151-154.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu brkoslav severní na Wikimedia Commons
- Galerie brkoslav severní na Wikimedia Commons
- Taxon Bombycilla garrulus ve Wikidruzích