Ferdinand Schwarzenberg
Ferdinand Schwarzenberg | |
---|---|
Rodné jméno | Ferdinand Karel Bedřich Jan Nepomuk Jakub Alexius Schwarzenberg |
Narození | 17. července 1989 (35 let) Curych Švýcarsko |
Občanství | Švýcarsko, Česká republika |
Choť | (2023) Marie Friling (* 1992) |
Rodiče | Bedřich Schwarzenberg (1940–2014) a Regula Brigitta Schlegelová |
Příbuzní | sestra: Marie Helena Schwarzenbergová (1986–2019[zdroj?]) strýc: Karel (VII.) Schwarzenberg (1937–2023) děd: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986) praděd: Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914) bratranec: Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967) |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ferdinand Schwarzenberg (* 17. čevence 1989 Curych),[1] celým jménem Ferdinand Karel Bedřich Jan Nepomuk Jakub Alexius princ ze Schwarzenbergu (německy Ferdinand Karl Friedrich Johannes Nepomuk Jakob Alexius Prinz zu Schwarzenberg) je česko-švýcarský šlechtic, člen rodu Schwarzenbergů.
Život
Narodil se 17. listopadu 1989 v Curychu jako druhé dítě a prvorozený syn Bedřicha Schwarzenberga (1940–2014) a jeho ženy Reguly. Dětství strávil ve Švýcarsku, ale od konce 90. let 20. století navštěvoval Českou republiku, kde má jeho rodina usedlost v Novém Dvoře u Cerhenic nedaleko Písku. Mezi lety 2006–2009 studoval na německém gymnáziu v Praze. Dne 13. května 2023 se v rakouském městě Attersee am Attersee oženil s Marií Frilingovou, která je potomkem rakouské šlechty zpřízněné s Habsburky.[2]
Vývod z předků po mužské linii
- Ferdinand Schwarzenberg (* 1989)
- Bedřich Schwarzenberg (1940–2014), jeho otec, finančník
- Karel VI. (1911–1986), jeho otec, spisovatel, historik a heraldik
- Karel V. (1886–1914), jeho otec. V roce 1913 zavedl na svém panství Orlík češtinu jako výlučný úřední jazyk.
- Karel IV. (1859–1913), jeho otec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
- Karel III. (1824–1904), jeho otec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
- Karel II. (1802–1858), jeho otec, guvernér Lombardie a Sedmihradska
- Karel I. Filip (1771–1820), jeho otec, generalissimus, jeden z vítězných vojevůdců bitvy národů u Lipska, jeho bratr byl Josef II. Jan
- Jan Nepomuk I. (1742–1789), jeho otec (jeho vnuci (děti Josefa II. Jana) byly Marie Eleonora, provdaná Windischgrätzová, Felix a Bedřich)
- Josef I. Adam (1722–1782), jeho otec (založil Schwarzenberský penzijní fond pro zaměstnance)
- Adam František (1680–1732), jeho otec, dědic Eggenbergů, 1723 první vévoda krumlovský z tohoto rodu, od r. 1719 majitel paláce na Hradčanech (zastřelen nešťastnou náhodou císařem Karlem VI.)
- Ferdinand Vilém (1652–1703), jeho otec, lidumil, který ve Vídni za moru (1680) i za tureckého obléhání (1683) na vlastní náklady město zásoboval
- Jan Adolf I. (1615–1683), jeho otec, od roku 1670 kníže, člen řádu Zlatého rouna, 1658 český inkolát, 1660 Třeboňské panství
- Adam (1583–1641), jeho otec, velmistr Braniborského balivátu Johanitského řádu
- Adolf (1551–1600), jeho otec; vojevůdce v době válek s Turky, císařský polní maršálek. Roku 1599 získal tureckou hlavu v erbu a hraběcí titul
- Vilém II. († 1557), jeho otec (padl roku 1557 v bitvě u St. Quentina)
- Vilém I. (1486–1526), jeho otec
- Erkinger II. († 1518), jeho otec
- Michal III. († 1499), jeho otec
- Michal II. († 1469), jeho otec
- Erkinger I. (1362–1437), jeho otec, zakladatel rodu. Zúčastnil se válek proti husitům.
Odkazy
Reference
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 343.
- ↑ Schwarzenbergův synovec Ferdinand ukázal fotky ze svatby s krásnou Marií: Kníže přihlížel. blesk.cz [online]. 2023-06-13 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.