Veltrusy (zámek)

Veltrusy
	Zámek Veltrusy
Základní informace
Sloh	baroko
Architekt	Giovanni Battista Alliprandi
Výstavba	18. století
Stavitel	Václav Antonín Chotek
Další majitelé	Chotkové
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Veltrusy, Veltrusy, Česko
Ulice	Ostrov
Souřadnice	50°16′39,29″ s. š., 14°19′47,28″ v. d.
	Veltrusy Veltrusy, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	46700/2-1423 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní zámek Veltrusy, národní kulturní památka, se nachází v těsné blízkosti města Veltrusy, cca 25 km severně od Prahy. Zámek je ve správě Národního památkového ústavu a prošel náročnou rekonstrukcí. Veřejnosti přístupné je severozápadní křídlo zámku, ve kterém probíhají expozice. K prohlídce zve také rozsáhlý park. V hlavní budově zámku se dokončují rekonstrukční a restaurátorské práce interiérů a připravuje se znovuotevření.

Zámek

Historie

Zámek Veltrusy je významným dílem vrcholného baroka z první poloviny 18. století. Jeho autorem je významný pražský architekt italského původu Giovanni Battista Alliprandi. Stavitelem byl Václav Antonín Chotek (1674–1754), místodržící v Čechách, ve své době jediný žijící příslušník tohoto starého českého šlechtického rodu.

Zámek (původně pouhý letohrádek, později významně rozšířený) tvoří oválné jádro, k němuž radiálně přiléhají nižší křídla, uspořádaná do tvaru ondřejského kříže. Na severní straně k němu přiléhá čestný dvůr, který uzavírají alegorické sochy dvanácti měsíců a čtyř ročních dob z šedesátých let 18. století od neznámého autora hlásícího se k odkazu dílny Matyáše Bernarda Brauna.

V interiérech převládá móda barokního a rokokového bydlení české šlechty na venkovském sídle. V přízemí zámku se nachází tzv. sala terrena a mimořádně zachovalé "Mušlové pokoje".

V roce 1754 se uskutečnil v zámeckých a parkových prostorách první vzorkový veletrh na světě pod názvem Velký trh tovarů Království českého za účasti panovnice Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského.

Až do roku 1945 byl zámek nepřetržitě v majetku Chotků z Chotkova a Vojnína. Posledními majiteli byli Karel a Livie. V 70. letech oba zemřeli a nezanechali po sobě žádné potomky. V současnosti zámek spravuje Národní památkový ústav.

Hlavní zámecká budova byla zrekonstruovaná společně s revitalizací zámeckého parku a Mlýnského potoka na začátku 21. století.

Park

Historie

Zámek Veltrusy je zakomponován do urbanistického pojetí přírodně-krajinářského parku, s dnes unikátní koncepcí tzv. Okrasného statku, která měla skloubit okrasnou stránku s užitkovou formou. Patří mezi nejstarší v Evropě. Za dob svého největšího rozmachu mělo veltruské panství rozlohu bezmála 2000 ha.

Park se dlouhou dobu vyvíjel až do současné podoby. Původním úmyslem prvního majitele zámku Václava Antonína Chotka bylo vytvořit obrovskou ornamentální francouzskou zahradu podobnou té nejznámější ve Versailles. Ovšem blízkost vodního toku znamenala časté povodně, které několikrát zničily i francouzskou zahradu. V té době již velmi módní záležitostí začínal být anglický park, což znamenalo proměnu zámeckého okolí ve Veltrusích. Jelikož v 18. století své koryto změnila v okolí zámku i řeka Vltava, Chotkové začali budovat vodní kanál, který procházel celým zámeckým parkem. Po tomto kanálu (uměle zbudovaným pravým ramenem Vltavy) se velmi rádi plavili na lodičkách a zastavovali na nejrůznějších místech, kde si nechali postavit četné pavilony a další odpočinková místa, která hojně využívali k relaxaci a občerstvení. Jak již bylo zmíněno, veltruské panství sloužilo k okrase i užitku, což vysvětlují rozličné účelové stavby jako sušárna ovoce, hospodářský dvůr atd. Nicméně koncem 19. století a ve většině 20. století začal veltruský park i zámek vlivem různých činitelů upadat. Nejprve se Chotkové přesměrovali ku Kačině, kde si vybudovali nový zámek, což vedlo ke ztrátě zájmu o Veltrusy. Následně někdo oslavoval vznik ČSR tak, že podpálil Čínskou bažantnici, která byla bohatě zdobena čínskými motivy a ve které se chovali zlatí a stříbrní bažanti. I druhá světová válka poznamenala zámecké okolí, kdy byly zničeny další stavby. Další ranou byla památková péče v dobách vlády KSČ, kdy vzácné dřeviny byly nahrazovány běžnými, mobiliář byl zredukován apod. Největší pohromou však byla povodeň v srpnu roku 2002, kdy byla zaplavena většina parku a závažně poničena velká část staveb i dřevin.

Současnost

Veltruský park se dokázal se všemi negativními vlivy vypořádat a dodnes patří k oblíbeným místům k odpočinku, procházce či výletu na kolech. Svou rozlohou zaujímá asi 3 pražské Stromovky. Dodneška se dochovaly celkem 4 pavilony, spousta soch, několik desítek vzácných dřevin a většina účelových staveb, a proto vzhledem ke své poloze mezi průmyslovými městy bývá označován jako Perla dolního Povltaví či oáza Středočeského kraje. K celkové rekultivaci a obnově značné části parku do stavu v 19. století přispívá již zmíněný projekt Schola naturalis. Na zámku lze navštívit expozici Aristokracie: začátek konce věnovanou poslední generaci Chotků. Výstava připomínající pobyt generála Laudona nese název Generál Laudon jede skrz Veltrusy. Parkem se lze nechat provést na cykloprohlídce s průvodcem. U vstupní brány je otevřeno informační centrum zámku, ve kterém probíhají sezónní výstavy. Zajímavostí je také výstava historických kočárů, které byly součástí každodenního života šlechty.

Architektura

V duchu "pastýřského romantismu" se v parku střídaly v malebných krajinných scenériích háje, louky, zahrady, pole, aleje a remízky s mnoha účelovými, zdobnými i kulisovými stavbami, z nichž některé se dochovaly do dnešních časů, ostatní postupně zanikly. Klasicistně-empirovou parkovou architekturu dnes tvoří Pavilon Marie Terezie, Laudonův pavilon, Pavilon "Přátel venkova a zahrad", Jindřichův templ, socha boha Martha, socha sfingy s mostem, umělá zřícenina, pseudogotická stavba Červený mlýn a několik mostků. V této koncepci je veltruský zámecký areál unikátní nejen na českém území, ale i v Evropě.^[zdroj⁠?!]

Zámek a park ve filmu

Zámek společně s takřka 300hektarovým parkem láká nejen tuzemské a zahraniční turisty, ovšem i filmaře z různých koutů světa. Na zámku i v parku se do nynější doby natáčelo několik desítek filmů, televizních inscenací, pohádek, seriálů či dokumentárních a soutěžních pořadů. Z těch nejznámějších jmenujme alespoň:

Prstýnek (1944)
Malá mořská víla (1976)
Hejkal (1978)
Amadeus (1984)
O princezně na klíček (1987)
Případ pro zvláštní skupinu (1989)
Učitel tance (1994)
Král Ubu (1996)
Babí léto (2001)
Komisař Maigret (2002)
Doktor Živago (2002)
Rudý baron (2008)
Zakleté pírko (2020, režie: Zdeněk Troška)

Galerie

Zámek v roce 2009
Mapa parku z 19.století
Přírodně-krajinářský park

Odkazy

Reference

Literatura

JUKL, Jakub. Veltrusy. Deset podob barokního zámku. Praha: Národní památkový ústav, 2019. 40 s. ISBN 978-80-904654-4-2.
NAČERADSKÁ, Petra. Poslední Chotkové ve Veltrusech. Praha: Národní památkový ústav, územní památková správa v Praze, 215. 144 s. ISBN 978-80-7480-044-3.
VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 20. Politický okres slanský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. 460 s. Kapitola Veltrusy – Zámek, s. 365-376.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Veltrusy na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
WENIG, Adolf :Veltrusy, park a zámek. Praha, 1917. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.
historické fotografie Český svět, 28.12.1917