Dálnice D1

Dálnice D1
Mapa
Základní údaje
Provozovatel	Ředitelství silnic a dálnic ČR
Začátek	Praha
Konec	Věřňovice
Celková délka	376 km
v provozu:	366 km
ve výstavbě:	0 km
v přípravě:	10 km
Stát	Česko
Region	Hlavní město Praha; Středočeský kraj; Kraj Vysočina; Jihomoravský kraj; Zlínský kraj; Olomoucký kraj; Moravskoslezský kraj;
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	Dálnice D1 u Děkanovic
	Objekty na trase

Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1. Historie D1 sahá až do 30. let 20. století; původně měla být dopravní osou celé Československé republiky, v současnosti je její nejstarší a nejvýznamnější úsek (Praha – Brno) nejvytíženější v Česku.

Projektovaná délka v ose dálnice je 376,5 km. Od prosince 2019 jsou v provozu dva souvislé úseky: Praha – Říkovice (272 km) a Přerov – česko-polská hranice u Věřňovic (94 km), takže zbývá dokončit 10 kilometrů kolem Přerova. Největší mostní stavbou na dálnici D1 je most Vysočina u Velkého Meziříčí, jediným tunelem je tunel Klimkovice. Úsek D1 na Moravě, východně od Brna, byl v minulosti součástí různě trasovaných projektů dálnice D47, který byl defnitivně zrušen v roce 2006, kdy se tehdejší úseky D47 (Lipník nad Bečvou – státní hranice) staly součástí D1.

Část dálnice v úseku Praha – Brno je součástí IV. panevropského koridoru Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Constanța/Soluň/Istanbul.

Typická situace na D1:

🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗

Historie

První plány v meziválečném období

První návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již ve 30. letech 20. století. První projekt z roku 1935 se jmenoval Národní silnice Plzeň – Košice a příslušná trasa vedla mimo dnešní oblasti či města s vysokou hustotou zalidnění, jako je např. Praha nebo Brno. Alternativní návrh předložil brněnský region, který navrhoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu. Tato magistrála by z Chebu do Košic vedla ve dvou větvích (severní a jižní) a dále do Chustu již jen ve větvi jedné. Ani jeden z těchto dvou návrhů neměl podporu příslušných úřadů a k jejich realizaci nedošlo. Úspěšnější byl Jan Antonín Baťa, autor vizionářské knihy Budujme stát pro 40 000 000 lidí, který navrhoval trasu Cheb – Velký Bočkov; na vlastní náklady nechal vypracovat příslušný projekt – navrhl, jak dlouho a z jakých zdrojů se bude dálnice stavět. Trasa se opět vyhýbala důležitým sídlům, ale přesto byla schválena úřady.

Po Mnichovské dohodě a ztrátě pohraničního území bylo nutné plány přepracovat, protože změna poměrů si vynutila i rychlou relokaci všech významných center a vztahů. Nový návrh trasy Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů. 5. listopadu 1938 bylo rozhodnuto o vypracování detailních projektů silniční magistrály Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice. 13. ledna 1939 byl projekt hotov a schválen. O týden později začala stavba (kácením lesa) na úseku Zástřizly – Lužná, v květnu pak na úseku Praha – Humpolec. S dostavbou celé třísetkilometrové dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány drobně pozměněny, ale výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena.^[1]^[2]

Poválečná stavba v období komunismu

Po válce bylo nejdříve dekretem prezidenta Beneše 1. října 1945 rozhodnuto o pokračování výstavby, ale po únoru 1948 došlo ke znárodnění stavbu provádějících firem a v roce 1950 se již s dostavbou nepočítalo. Celkově se od roku 1939 do roku 1950 rozestavělo asi 30 % dálnice mezi Prahou a Brnem (60 mostů, 77 km zemního tělesa).^[3] Stavební kapacity byly přemístěny na rozsáhlé stavby socialismu a dálnice jako taková ztratila význam.^[1]^[2]

O obnově stavby dálnice Praha - Brno se rozhodlo až v roce 1963. Přitom bylo rozhodnuto, že se využije v podstatě celé původní dálniční těleso.^[3] Výstavba byla obnovena v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Pokračovalo se rovněž i ve směru od Brna, využito bylo nemálo ze staveb, které vznikly již těsně před, nebo za války.^[2] Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl jako poslední dokončen úsek dálnice u Humpolce. Poté stavební práce utichly, neboť hlavní cíl – spojit dálnicí Prahu s Bratislavou (D1 a D2) – byl již splněn a pozornost se zaměřila hlavně na dálnici D5 do Plzně. Přesto bylo ještě do roku 1983 dokončeno protažení k Holubicím, kde se rozdělovaly dopravní proudy směrem na sever Moravy (E462) a na střední Slovensko (E50). Později v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny ještě dva úseky až k Vyškovu, opět do bodu významného rozdělení dopravy (směr Olomouc a směr Zlín).

Nárůst zátěže a změna trasování za Vyškovem

Kvůli vysoké hustotě provozu na začátečním úseku dálnice u Prahy (kudy vedly zároveň hned tři páteřní evropské silnice) byl v letech 1996–1999 přestavěn úsek Chodov–Mirošovice na třípruhový v každém směru. V letech 2006 a 2007 na to navázaly úpravy a přeznačení na tři pruhy i v pražském úseku Spořilov–Chodov.^[4]

Úsek Vyškov – Vrchoslavice byl otevřen po dlouhé přestávce až 24. října 2005. V té době již byly dokončeny významné úseky dálnic D5 a D8 a mohlo se proto pokračovat i na území Moravy.

Podle původních plánů ještě z dob Československa měla dálnice D1 vést na Slovensko, kde již existovaly krátké úseky, postavené dříve (obchvat Trenčína, Liptovského Mikuláše a krátký úsek z Prešova do Košic), rozpad státu však přinesl novou situaci a celá stavba musela být přehodnocena. Původně projektované vedení přes Starý Hrozenkov k Trenčínu tak bylo v roce 1996 zcela změněno. Nový plán počítal s tím, že D1 bude končit u Lipníka nad Bečvou a tam se bude plynule napojovat na budoucí dálnici D47 (do Ostravy a Polska). V roce 2005 bylo rozhodnuto, že se D47 s dálnicí D1 sjednotí a trasa dálnice D1 tak povede až na česko-polskou hranici za Bohumínem. Na slovenskou hranici má místo toho vést dálnice D49, která se z dálnice D1 odpojí u Hulína, vytvoří severní obchvat Zlína a poblíž Horní Lidče se propojí se slovenskou rychlostní silnici R6.

Dálnice D1 zažila velký nárůst provozu hlavně v 90. letech, kdy došlo vzhledem ke změně společensko-politických poměrů k rychlému rozvoji automobilismu a také tranzitní dopravy.^[zdroj?] Starší úseky dálnice jsou přitom konstruovány na nižší maximální rychlost, než je dnes běžné, a jsou vedené Českomoravskou vrchovinou v relativně velké nadmořské výšce, kde zejména v zimním období dochází často k nepříznivému počasí (vítr, déšť, sníh, námraza), což vede k vyšší nehodovosti.^[zdroj?] Situaci dále ovlivnil vstup Česka do EU (resp. do Schengenského prostoru), kdy zrušením celních kontrol se stala dálnice D1 pro kamionové dopravce atraktivnější spojnicí mezi Německem a střední a východní Evropou než předchozí trasy v Německu a Rakousku.^[zdroj?]

Dostavba na polské hranice a modernizace úseku Praha – Brno

Ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století byla postavena část stavěná původně jako dálnice D47. Průtah Ostravou (od Rudné ulice do Bohumína) byl otevřen v listopadu 2007, v roce 2009 byla dálnice (i když někde jen v polovičním profilu, druhá polovina profilu byla zprovozněna o rok později) dovedena z Lipníka nad Bečvou k Ostravě. Díky dálnicím D35 z Lipníka nad Bečvou do Olomouce a D46 z Olomouce do Vyškova byla Ostrava napojena na českou dálniční síť. Současně tak byly dálničně propojeny dvě dosud nesouvislé části D1, byť v případě D46 jde o dálnici stavěnou podle méně náročných norem pro rychlostní silnice.

Dálniční obchvat Kroměříže byl zprovozněn v roce 2007, navazující úseky do Hulína na konci roku 2010^[5] a do Říkovic v červenci 2011.^[6] Na konci listopadu 2012 byl uveden do provozu hraniční úsek z Bohumína do Polska.^[7]

Pro velkou náročnost byla přestavba úseku Mirošovice – Kývalka na šest pruhů odsunuta do vzdálené budoucnosti (2050) a schválena byla modernizace s rozšířením dálnice z 26,5 metru na 28 metrů bez výkupu pozemků. Rozšíření o 75 cm v každém směru včetně mostů a nadjezdů má zvýšit bezpečnost vozidel odstavených na zpevněné krajnici a při vyloučení jednoho směru umožnit provoz sníženou rychlostí ve 2+2 pruzích, nikoli ve 2+1 pruhu jako dosud. Rizikové přestárlé betonové desky budou rozdrceny a použity pro novou konstrukci dálnice, z nového cementobetonového povrchu zmizí praskliny a nebudou se tvořit vyjeté koleje. Modernizace zahrnuje i úpravu odbočovacích a připojovacích pruhů, doplnění protihlukových opatření. Všechna riziková místa ale odstraněna nebudou, např. připojovací pruh u motorestu na 42. km bude prodloužen, nikoli ale na normovou délku. Rekonstrukce 160 km dálnice je rozdělena do 21 úseků, celkové náklady se očekávají okolo 24 miliard Kč.^[8]^[9] Modernizace prvních dvou úseků (Šternov – Psáře, Loket – Hořice) s celkovou délkou necelých 17 km byla dokončena v roce 2014, modernizace dalších dvou úseků (Větrný Jeníkov – Jihlava, Lhotka – Velká Bíteš) s celkovou délkou 17,5 km byla dokončena v roce 2015. Rekonstrukce všech úseků by měla trvat celkem 5 až 10 let.^[10]

Stavba dlouho plánovaného úseku mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou byla zahájena v červenci 2015. Do provozu měl být uveden o tři roky později,^[11] k jeho otevření však došlo až v prosinci 2019. Zbývá tak dokončit poslední úsek mezi Říkovicemi a Přerovem, tvořící obchvat Přerova.^[12]

Budoucnost

V roce 2021 by měla být podle plánů ŘSD zahájena stavba posledního úseku Říkovice – Přerov, který má být zprovozněn v roce 2024.^[13]

Dále se počítá s rozšířením dálnice na šest pruhů kolem Brna od křižovatky Kývalka po křižovatku Holubice.

Protože je dálnice D1 v současné době přetížena, výhledově se plánuje její rozšíření na šest jízdních pruhů v celém úseku Praha – Brno.^[14] Hlavním problémem je však financování tohoto náročného projektu. Kvůli technické náročnosti výstavby a členitému terénu (četné zářezy či náspy by se rovněž musely rozšiřovat) v trase dálnice by byla totiž cena za rozšíření jednoho kilometru dálnice srovnatelná s cenou výstavby dálnice zcela nové. Bylo by nutné rozšířit všechny mosty (většinu z nich strhnout a postavit znovu), znovu postavit veškeré příslušenství na kraji dálnice (připojovací a odbočovací pruhy, protihlukové stěny apod.) a je nutné také počítat s velkým objemem zemních prací v zářezech a u náspů.

Problémy s financováním prozatím brání realizaci tohoto plánu, navíc se předpokládá, že by zatížení dálnice D1 mělo klesnout po dokončení souběžných komunikací – dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a dálnice D35 z Hradce Králové do Lipníku nad Bečvou.^[zdroj?] To předpokládá zprovoznění chybějícího úseku Hradec Králové – Mohelnice (D35), jehož vybudování nebude vzhledem k terénním složitostem ani jednoduché, ani levné.

Ekologické aspekty

Při výstavbě prvních úseků dálnice v 60. letech 20. století se na ekologické důsledky většiny staveb vůbec nehledělo.^[zdroj?] Výjimkou nebyla ani dálnice D1, která byla již před válkou naplánována jako téměř rovná spojnice Prahy a Brna, byť kvůli tomu v tomto úseku vede nepříliš vhodným terénem a na mnoha místech do té doby civilizací nedotčenou přírodou. Vzhledem ke snaze využít některé stavby z původní výstavby na začátku války se o změně trasy moc ani neuvažovalo; jedinou větší se tak stala změna trasy u nově postavené vodní nádrže Švihov (v původní trase zbyly dva téměř zatopené mosty), kde však dálnice stále prochází ochranným pásmem nádrže. Je možné, že by dnes pravděpodobně byla zvolena jiná trasa (např. podél původní silnice přes Kolín).^[2]

Ekologická hnutí se snaží ovlivnit trasy a parametry nových úseků dálnice, stavěné nebo plánované až po společenských změnách v listopadu 1989 ve snaze omezit její negativní vliv na životní prostředí. V rámci řízení jsou vznášeny různé připomínky a odvolání.

Mezi ekologicky citlivé části dálnice patří také:

vedení dálnice D1 přes obec Hladké Životice;^[zdroj?]
vedení dálnice D1 přes vrbická jezera;^[zdroj?]
rozšíření dálnice D1 u Brna a celkové vedení dálnic v okolí Brna.^[zdroj?]

Přehled úseků

číslo	úsek	délka	kategorie	zahájení výstavby	uvedení do provozu	křižovatky
002	Spořilov – Čestlice km 0,000 – km 8,199	8,199 km	Spořilov – Chodov: D28/120 Chodov – Jesenice: D34/120 (původně D28/120) Jesenice – Mirošovice: D32/120 (původně D28/120)	8. září 1967	12. července 1971	Spořilov (exit 1) Chodov (exit 2) Průhonice (exit 6)
003	Čestlice – Mirošovice km 8,199 – km 21,255	13,056 km		8. září 1967	12. července 1971	Jesenice (exit 11) Všechromy (exit 15) Mirošovice (exit 21)
005	Mirošovice – Šternov km 21,255 – km 41,494	20,239 km	Mirošovice – Hvězdonice: D26,5/120 Hvězdonice – Ostředek: D28/120 (původně D26,5/120) Ostředek – Šternov: D26,5/120	prosinec 1969	červenec 1977	Hvězdonice (exit 29) Ostředek (exit 34) Šternov (exit 41)
008	Šternov – Soutice km 41,494 – km 56,472	14,978 km	Šternov – Psáře: D28/120 (původně D26,5/120) Psáře – Loket: D26,5/120	březen 1972		Psáře (exit 49) Soutice (exit 56)
009	Soutice – Loket km 56,472 – km 66,420	9,948 km		prosinec 1969		Loket (exit 66)
010	most přes Sedlický potok km 62,095			září 1969		—
006	Loket – Hořice km 66,420 – km 74,940	8,520 km	D28/120 (původně D26,5/120)	červenec 1972		—
011A	most Píšť přes vodní nádrž Švihov km 76,490		D26,5/120	červen 1972	6. května 1979 (½) 6. října 1979	—
012	most Podolí u Koberovic km 81,220			červen 1972		—
011B	Hořice – Jiřice km 74,940 – km 85,200	10,260 km		červen 1974		Hořice (exit 75) Koberovice (exit 81)
011B	Jiřice – Humpolec km 85,200 – km 91,314	6,114 km		červen 1974	22. listopadu 1979 (½) 8. listopadu 1980	Humpolec (exit 90)
013	Humpolec – Krasoňov km 91,314 – km 92,700	1,386 km		červen 1976	22. listopadu 1979 (½) 8. listopadu 1980	—
013	Krasoňov – Pávov km 92,700 – km 111,980	19,280 km	Krasoňov – V. Jeníkov: D26,5/120 V. Jeníkov – Pávov: D28/120 (původně D26,5/120)	červen 1976	8. listopadu 1980	Větrný Jeníkov (exit 104)
014A	Pávov – Řehořov km 111,980 – km 127,280	15,300 km	D26,5/120	začátkem 1976	22. listopadu 1979	Pávov (exit 112) Velký Beranov (exit 119)
014B	Řehořov – Měřín km 127,280 – km 134,454	7,174 km		březen 1974	28. října 1976	Měřín (exit 134)
015A	Měřín – Velké Meziříčí-západ km 134,454 – km 140,996	6,542 km		červenec 1972	prosinec 1976	Velké Meziříčí-západ (exit 141)
015A	Velké Meziříčí-západ – Velké Meziříčí-východ km 140,996 – km 148,526	7,530 km		červenec 1972	28. listopadu 1978	Velké Meziříčí-východ (exit 146)
016	most Vysočina ve Velkém Meziříčí km 144,245			duben 1972	28. listopadu 1978	—
015B	Velké Meziříčí-východ – Lhotka km 148,526 – km 153,592	5,066 km		červen 1971	květen 1975	Lhotka (exit 153)
015B	Lhotka – Velká Bíteš km 153,592 – km 162,774	9,182 km	D28/120 (původně D26,5/120)	červen 1971	prosinec 1975	Velká Bíteš (exit 162)
017	Velká Bíteš – Kývalka km 162,774 – km 182,281	19,507 km	Velká Bíteš – Ostrovačice: D26,5/120 Ostrovačice – Kývalka: D28/120 (původně D26,5/120)	duben 1969	3. listopadu 1973	Devět křížů (exit 168) Ostrovačice (exit 178)
017	Kývalka – Brno-západ km 182,281 – km 190,474	8,223 km	D28/120	duben 1969	6. září 1972	Kývalka (exit 182) Brno-západ (exit 190)
019	Brno-západ – Brno-centrum km 190,474 – km 194,221	3,747 km		červenec 1973	28. října 1976	Brno-centrum (exit 194)
019	Brno-centrum – Brno-jih km 194,221 – km 196,674	2,453 km		červenec 1973	30. září 1978	Brno-jih (exit 196)
0131	Brno-jih – Brno-východ km 196,674 – km 203,449	6,775 km	D26,5/120	duben 1979	9. září 1983	Brno-Slatina (exit 201)
0131	Brno-východ – Holubice km 203,449 – km 211,034	7,585 km		duben 1979	prosinec 1982	Brno-východ (exit 203) Holubice (exit 210)
47011	Holubice – Tučapy km 211,034 – km 219,999	8,965 km		prosinec 1984	11. listopadu 1988	Rousínov (exit 216)
47012	Tučapy – Vyškov km 219,999 – km 229,675	9,676 km		květen 1989	30. července 1992	Vyškov-západ (exit 226)
0133	Vyškov – Mořice km 229,429 – km 245,513	16,084 km		duben 2002	24. října 2005	Vyškov-východ (exit 230) Ivanovice na Hané (exit 236) Mořice (exit 244)
0134.1/I	Mořice – Vrchoslavice km 245,513 – km 247,004	1,491 km		prosinec 2004	24. října 2005	—
0134.1/II	Vrchoslavice – Kojetín km 247,004 – km 253,629	6,625 km		24. května 2007	17. září 2009	Kojetín (exit 253)
0134.2	Kojetín – Kroměříž-západ km 253,629 – km 257,629	4,000 km		12. května 2006	23. září 2008	—
0134.3	Kroměříž-západ – Kroměříž-východ km 257,629 – km 260,629	3,000 km		21. února 2005	listopad 2007(½) 15. srpna 2008	Kroměříž-západ (exit 258) Kroměříž-východ (exit 260)
0135	Kroměříž-východ – Hulín km 260,629 – km 265,429	4,800 km		12. května 2008	3. prosince 2010	Hulín-západ (exit 263) Hulín (exit 265)
0135	Hulín – Říkovice km 265,429 – km 271,929	6,500 km		12. května 2008	11. července 2011	—
0136	Říkovice – Přerov km 271,929 – km 282,029	10,100 km	D26,5/120	plánováno 2021^[15]	plánováno 2024^[15]	Říkovice Přerov-západ Přerov-sever
0137	Přerov – Lipník nad Bečvou km 282,029 – km 296,341	14,312 km	D26,5/120	14. července 2015	12. prosince 2019	Lipník-Trnávka Bohuslávky
4704	Lipník nad Bečvou – Bělotín km 296,341 – km 311,718	15,377 km	D34/120	26. listopadu 2004	25. listopadu 2008	Lipník nad Bečvou (exit 297) Hranice (exit 307) Bělotín (exit 311)
4705	Bělotín – Hladké Životice km 311,718 – km 329,815	18,097 km	D27,5/120	23. května 2006	25. listopadu 2009 (½) 22. října 2010	Mankovice (exit 321) Hladké Životice (exit 330)
4706	Hladké Životice – Bílovec km 329,815 – km 341,496	11,681 km	D27,5/120	6. dubna 2006	25. listopadu 2009	Butovice (exit 335)
4707	Bílovec – Ostrava-Rudná km 341,496 – km 353,173	11,677 km	D28/120	25. března 2005	6. května 2008	Bravantice (exit 342) Klimkovice (exit 349)
4708	Ostrava-Rudná – Hrušov km 353,351 – km 361,891	8,540 km		16. října 2003	1. prosince 2007	Ostrava-Rudná (exit 354) Ostrava-Centrum (exit 357) Ostrava-Přívoz (exit 361)
47091/1	Hrušov – Vrbice km 361,891 – km 366,351	4,460 km		19. května 2004		Vrbice (exit 365)
47091/2	Vrbice – Bohumín km 366,351 – km 370,551	4,200 km		1. října 2004		—
47092	Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko) km 370,551 – km 376,498	6,113 km	D27,5/120	6. dubna 2008	30. listopadu 2012	Bohumín (exit 370) Bohumín (exit 372)

Modernizace v úseku Mirošovice–Kývalka

V roce 2013 byla zahájena modernizace dálnice D1 v úseku Mirošovice–Kývalka o celkové délce 161 km. Práce jsou rozděleny do 21 stavebních úseků. Kromě výměny povrchu vozovky, nového odvodnění a dalších prací dochází k rozšíření vozovky o 0,75 m (změna kategorie na D28/120) na každé straně tak, aby bylo možné při uzavření jedné poloviny dálnice vést dopravu obousměrně v režimu 2+2 po zbylé polovině.^[16] V roce 2018 byl z projektu modernizace vyřazen most Šmejkalka (úsek 01), který dle ŘSD svým charakterem do ní nezapadá a vyžaduje speciální postup. Zahájení prací na jeho přestavbě, která je dále připravována mimo projekt modernizace, je plánována na rok 2020.^[17] Ke konci roku 2018 bylo zprovozněno 90 km rekonstruované dálnice.^[18]

Č.	Úsek	Staničení (km)	Délka	Zahájení stavby	Uvedení do provozu
02	Mirošovice – Hvězdonice	20,854 – 29,500	8,600 km	13. října 2018	předpoklad 11/2020 most Hvězdonice 11/2021
03	Hvězdonice – Ostředek	29,500 – 34,140	4,640 km	20. května 2015	30. října 2016
04	Ostředek – Šternov	34,140 – 41,340	7,200 km	25. března 2017	30. září 2018
05	Šternov – Psáře	41,340 – 48,590	7,250 km	7. května 2013	1. prosince 2014
06	Psáře – Soutice	48,590 – 56,300	7,710 km	12. března 2016	20. října 2017
07	Soutice – Loket	56,300 – 66,320	10,020 km	8. března 2019	předpoklad 11/2020
09	Loket – Hořice	66,320 – 75,920	9,600 km	15. května 2013	prosinec 2014
10	Hořice – Koberovice	75,920 – 82,417	6,497 km	31. března 2017	14. září 2018
11	Koberovice – Humpolec	82,417 – 91,240	8,823 km	7. září 2019	předpoklad 11/2021
12	Humpolec – Větrný Jeníkov	91,240 – 104,820	13,580 km	15. března 2018	předpoklad 2020
14	Větrný Jeníkov – Jihlava	104,820 – 113,320	8,500 km	12. dubna 2013	25. září 2015
15	Jihlava – Velký Beranov	113,320 – 119,300	5,980 km	24. září 2016	13. srpna 2018
16	Velký Beranov – Měřín	119,300 – 134,014	14,714 km	1. dubna 2019	předpoklad 11/2021
18	Měřín – V. Meziříčí-západ	134,014 – 141,200	7,186 km	7. září 2015	16. listopadu 2017
19	V. Meziříčí-západ – V. Meziříčí-východ	141,200 – 148,526	6,200 km	29. března 2019	předpoklad 11/2020
20	V. Meziříčí-východ – Lhotka	148,526 – 153,720	6,300 km	18. března 2017	18. září 2018
21	Lhotka – Velká Bíteš	153,720 – 162,750	9,030 km	11. dubna 2013	4. září 2015
22	Velká Bíteš – Devět křížů	162,750 – 168,170	5,420 km	13. dubna 2016	20. července 2017
23	Devět křížů – Ostrovačice	168,170 – 178,500	10,330 km	21. března 2020	předpoklad 08/2021
25	Ostrovačice – Kývalka	178,500 – 181,990	3,490 km	9. června 2015	6. listopadu 2016

Modernizace v úseku Kývalka – Holubice

V letech 2023–2029 má Ředitelství silnic a dálnic v plánu začít s rekonstrukcí dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice o celkové délce 28 km. Stavba je rozdělená do sedmi staveb. Stávající čtyřpruhová komunikace (kategorie D26,5/120) má být vyjma koncového úseku Tvarožná – Holubice (nově kategorie D28/120) rozšířena na šestipruhovou (nově kategorie D33,5/120). Součástí modernizace je také přestavba křižovatek Brno-centrum a Brno-jih a vybudování nových křižovatek Černovická terasa a Tvarožná.

Číslo úseku	Úsek	Staničení (km)	Délka	Zahájení stavby	Uvedení do provozu
01171	MÚK Kývalka – MÚK Brno-západ	181,500 – 189,500	8,000 km	plánováno 2025	plánováno 2029
01191.B	MÚK Brno-západ – MÚK Brno-centrum	189,500 – 194,560	5,060 km	plánováno 2025	plánováno 2028
01191.C	MÚK Brno-centrum – MÚK Brno-jih	194,560 – 196,000	1,440 km	plánováno 2023	plánováno 2025
01191.A	MÚK Brno-jih	196,000 – 197,500	1,500 km	plánováno 2024	plánováno 2027
01311	Brno-jih – Brno-východ	197,500 – 204,730	6,200 km	plánováno 2025	plánováno 2028
01313	MÚK Černovická terasa		0,560 km	plánováno 2023	plánováno 2026
01312	Brno-východ – Holubice	204,730 – 210,500	6,775 km	plánováno 2029	plánováno 2031

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b LÍDL, Václav; JANDA, Tomáš. Stavby, kterým doba nepřála. 2. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-03. Kapitola 3: Stavíme dálnici, s. 16–40.
↑ ^a ^b ^c ^d SLOVÍK, Jan. Dálnice D1. Dálnice.com [online]. 2001-12-25, rev. 2009-01-04 [cit. 2010-07-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ŽÍDKOVÁ, Markéta. Struhadlo na okurky. Lidové noviny. 2011-07-29, s. 12-16.
↑ Lenny. Dálnice D1 [online]. Dalnice-silnice.cz, rev. 2015-12-20 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.
↑ Zlínský kraj napojen na dálniční síť [online]. Rsd.cz, 2010-12-03 [cit. 2010-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-06.
↑ Další prodloužení dálnice D1 [online]. Rsd.cz, 2011-07-11 [cit. 2011-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-14.
↑ D1 vede až na hranice, ale zatím jen pro osobní auta, ceskatelevize.cz
↑ Nebezpečné betonové desky zmizí z D1. Přestavba dálnice přinese i dlouhé kolony. ihned.cz, 7.6.2012
↑ Modernizace D1 má umožnit její budoucí rozšíření na tři pruhy, ČTK, 20.6.2012
↑ Pavel Dobeš, David Čermák, Jiří Švorc: Modernizace dálnice D1 (prezentace) Archivováno 13. 6. 2013 na Wayback Machine., 20. června 2012
↑ PJENTAK, Martin. Za tři roky bude D1 skoro hotová, začalo růst předposledních 14 kilometrů [online]. Idnes.cz, 2015-07-14 [cit. 2015-07-14]. Dostupné online.
↑ ton. Dálnice D1 se prodloužila o 14 kilometrů do Přerova. Hotová však stále není [online]. Ceskatelevize.cz, 2019-12-12 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
↑ Dálnice D1, Říkovice – Přerov, stavba 0136, INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 12/2019 [online]. Rsd.cz, 2019-12-06 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
↑ Testování ŘSD na tepně D1 ukazuje výrazně zhoršené chování řidičů na šestipruhové dálnici [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2.února 2006 [cit. 2018-09-21]. Dostupné online.
↑ ^a ^b D1 0136 Říkovice-Přerov. www.rsd.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.
↑ D1 [online]. www.ceskedalnice.cz [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.
↑ POKORNÝ, Jakub. Rekordní uzavírka na dálnici D1. Řidiče čeká zatím největší komplikace [online]. Idnes.cz, 2019-09-06 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online.
↑ ŠINDELÁŘ, Jan. ŘSD otevřelo poslední obálky k modernizaci D1, nejlevnější je Eurovia [online]. Zdopravy.cz, 2019-04-09 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online.

Související články

Literatura

Dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – Polsko. Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010. 16 s. Dostupné online.
LÍDL, Václav; JANDA, Tomáš. Stavby, kterým doba nepřála. Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2006. 120 s. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dálnice D1 na Wikimedia Commons
Dálnice D1 na OpenStreetMap
Nová D1, novad1.cz
Dálnice D1 na Ceskedalnice.cz
Dálnice D1 na Dalnice-silnice.cz
Letadla na D1 dosedala jen dvakrát. Přesto dálnice letištěm zůstane, idnes.cz

[Lidl-1] LÍDL, Václav; JANDA, Tomáš. Stavby, kterým doba nepřála. 2. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-03. Kapitola 3: Stavíme dálnici, s. 16–40.

[dalnice.com-2] SLOVÍK, Jan. Dálnice D1. Dálnice.com [online]. 2001-12-25, rev. 2009-01-04 [cit. 2010-07-23]. Dostupné online.

[lidovky-3] ŽÍDKOVÁ, Markéta. Struhadlo na okurky. Lidové noviny. 2011-07-29, s. 12-16.

[4] Lenny. Dálnice D1 [online]. Dalnice-silnice.cz, rev. 2015-12-20 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.

[Hulin-5] Zlínský kraj napojen na dálniční síť [online]. Rsd.cz, 2010-12-03 [cit. 2010-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-06.

[6] Další prodloužení dálnice D1 [online]. Rsd.cz, 2011-07-11 [cit. 2011-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-14.

[7] D1 vede až na hranice, ale zatím jen pro osobní auta, ceskatelevize.cz

[8] Nebezpečné betonové desky zmizí z D1. Přestavba dálnice přinese i dlouhé kolony. ihned.cz, 7.6.2012

[9] Modernizace D1 má umožnit její budoucí rozšíření na tři pruhy, ČTK, 20.6.2012

[10] Pavel Dobeš, David Čermák, Jiří Švorc: Modernizace dálnice D1 (prezentace) Archivováno 13. 6. 2013 na Wayback Machine., 20. června 2012

[Přerov-11] PJENTAK, Martin. Za tři roky bude D1 skoro hotová, začalo růst předposledních 14 kilometrů [online]. Idnes.cz, 2015-07-14 [cit. 2015-07-14]. Dostupné online.

[12] ton. Dálnice D1 se prodloužila o 14 kilometrů do Přerova. Hotová však stále není [online]. Ceskatelevize.cz, 2019-12-12 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.

[13] Dálnice D1, Říkovice – Přerov, stavba 0136, INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 12/2019 [online]. Rsd.cz, 2019-12-06 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.

[14] Testování ŘSD na tepně D1 ukazuje výrazně zhoršené chování řidičů na šestipruhové dálnici [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2.února 2006 [cit. 2018-09-21]. Dostupné online.

[:0-15] D1 0136 Říkovice-Přerov. www.rsd.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.

[16] D1 [online]. www.ceskedalnice.cz [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.

[17] POKORNÝ, Jakub. Rekordní uzavírka na dálnici D1. Řidiče čeká zatím největší komplikace [online]. Idnes.cz, 2019-09-06 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online.

[18] ŠINDELÁŘ, Jan. ŘSD otevřelo poslední obálky k modernizaci D1, nejlevnější je Eurovia [online]. Zdopravy.cz, 2019-04-09 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]