Varna

Varna ; Варна
	Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	43°13′ s. š., 27°55′ v. d.
Nadmořská výška	79m m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko
Oblast	Varenská
Administrativní dělení	Asparuchovo; Vladislava Varenského; Mládí; Odesos; Přímořská oblast
	Varna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	205 km²
Počet obyvatel	318 313
Hustota zalidnění	1,703 obyv./km²
Etnické složení	94,7 % Bulharů; 3,3 % Turků; 2 % ostatní (Rusové, Romové, Řekové)
Správa
Starosta	Kiril Jordanov
Vznik	575 př. n. l.
Oficiální web	varna.bg
E-mail	info@varna.bg
Adresa obecního úřadu	"Княгиня Мария Луиза" 43; Knjaginja Marija Luisa 43
Telefonní předvolba	052 6929 (centrální ústředí)
PSČ	9000-9030
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varna (bulharsky Варна) je s přibližně 320 tisíci obyvateli po Sofii a Plovdivu třetím největší městem Bulharska. Město se rozkládá na březích Černého moře a je to největší bulharský přístav. Přezdívá se jí i „mořská metropole Bulharska“.^[2] Nalézá se tam i vrchní velení bulharského námořnictva.

V letních měsících se ve Varně pořádá mnoho festivalů (např. mezinárodní hudební festival Varenské léto, Mezinárodní jazzový festival, či Týden moře. Místní muzeum mimo jiné nabízí pohled na nejstarší zlatý poklad na světě, tzv. Varenskou kulturu.

Historie

Starověk

V r. 1972 byla při stavebních úpravách nalezena Varenská nekropole z eneolitu. Odhadované stáří tohoto pravěkého hřbitova je okolo roku 4200 př. n. l., tudíž spadá do mladší doby kamenné. V jednom z hrobů nalezen nejstarší nalezený poklad ze zlata na světě (tzv. Varenská kultura), ale našly se tam především předměty z mědi, pazourku, bronzu, stříbra a jílu. Tento nález svědčí o velmi raném osídlení oblasti. Poklad je vystaven v místním archeologickém muzeu.

Poměrně známou je i pevnost Odesos, která se rozkládala na březích Varenského zálivu okolo roku 570 př. n. l. Pevnost byla mnohokrát obléhaná, dokonce i Alexandrem Makedonským, ale nikdy nebyla dobyta. Nakonec přešla dohodou pod křídla makedonské říše.

Na začátku našeho letopočtu stojí Odesos v čele silného obchodního sdružení pěti měst, které se podobá Aténskému svazu. Do sdružení se řadí Odesos, Tomi (Konstanca), Mesambra (Nesebar), Kalateja a Apollónie (Sozopol).

Na prvních mincích toho města je zobrazen ležící bůh Darsalos, který drží roh hojnosti a amforu. Roh symbolizuje bohatství, zatímco amfora skvělé víno produkované v oblasti.

Po rozdělení římské říše v roce 395 je město zobrazováno jako součást Byzantské říše. Ale i přesto si město zachovává nezávislé vedení a velmi rozvinutý obchod a kulturu.

V roce 447 tu byzantský císař Theodosius II uzavírá mír s vůdcem Hunů Attilou. Poté za císaře Justiniána I. zažívá Odesos svůj největší rozmach.

Na konci 6. století je pevnost úplně zničena častými nájezdy Avarů a Slovanů. Brzy po zničení se název Odesos vytrácí. Nový název – Varna, který má podle některých hypotéz thrácký původ, se poprvé objevuje v byzantských kronikách Teofana Zpovědníka a patriarchy Nikofora I.. Záznam má spojitost se římskou ztrátou kontroly zemí kolem Dunaje. Římská vojska utrpěla v deltě Dunaje potupnou porážku od Bulharů.

V 7. století přebírá město bulharský chán Asparuch a stěhuje se do paláců na místní akropol. V roce 679 je ve Varně podepsáno uznání nového Bulharského státu, který vznikl na Balkánském poloostrově. Obecně se věří, že ve stejném sále byl podepsán dekret o vzájemné vojenské pomoci mezi Asparuchem a slovanskými kmeny žijícími mezi Dunajem a pohořím Balkán.

Poté se po dlouhou dobu (v letech 773–950) vedou války o Varnu mezi Bulhary a Byzantskou říší. Nakonec město skončí v byzantských rukách až do roku 1202.

Středověk a osmanská nadvláda

Na konci 8. století leží město na hranicích bulharského státu. Umírající chán Pagan se snažil Varnu udržet mírovými jednáními. Po pokřtění Bulharů v roce 864 za vlády cara Borise I. se město stává baštou křesťanství – dokonce tu sídlí patriarcha. Okolo roku 970 získala město opět Byzantská říše a zpět Varnu pro Bulhary získává až v 12. století král Kalojan.

V 13. až 14. století se tu shromažďovalo mnoho kupců nejen z Bulharska, ale i z Janova, Benátek, Florencie, Ragusy i z Byzance. Varna se stala jedním z rychle rostoucích obchodních středisek v Evropě. Hlavními vývozními artikly byly obilniny a víno, vedlejšími ostatní zemědělské produkty. V hojném množství se sem ale dováží také luxusní zboží (šperky, slonovina atd.). Ve 14. století je Italy Varna považována za nejdůležitější přístavní město mezi Konstantinopolí a deltou Dunaje.

Památník Bitvy u Varny r. 1444 v provedení thrácké mohyly

V roce 1366 bylo město neúspěšně obléháno Amadeem VI. Savojským. V důsledku obléhání se Varna stala hlavním městem Karvunského knížectví. Poté bylo v roce 1389 město dobyto Osmanskými Turky a následně v roce 1413 postoupeno byzantskému císaři Manuelovi II. Palaiologosovi. V roce 1414 bylo město vypleněno Tatary a nakonec roku 1444 znovu dobyto Turky po bitvě u Varny, kde zemřel a získal přízvisko po místu smrti král polský a uherský Vladislav III. Varnenčik (resp. maďarsky Ulászló I.). Zároveň bylo rozhodnuto o osudu bulharského území po další čtyři století. Pád Konstantinopole se proto stal taktéž nevyhnutelným. Nyní ve Varně stojí Vladislavovo mausoleum.

Po ovládnutí města Turky Varna získává turecký charakter, avšak zachovává si důležité obchodní a strategické postavení. Je tu vybudována nová pevnost oddělující Dobrudžu od zbytku Bulharska. Pevnost je v letech 1773 a 1828 dobyta Rusy v průběhu mnoha rusko-tureckých válek. Nakonec byla v roce 1829 Rusy zbořena. V roce 1854 se tu koná spojenecké jednání Velké Británie, Francie a Osmanské říše. Tyto státy spolu bojují proti Rusku v Krymské válce. Varna se v této době stává hlavním velitelstvím britských a francouzských pozemních i námořních sil. Avšak mnohé z přítomných vojáků sklátila cholera a navíc se ve městě rozhořel požár. Britské a francouzské památníky označují hřbitovy, kam byli oběti cholery i požáru pochovány.

V roce 1866 je dokončena první železnice v Bulharsku. Vede ze střední Evropy přes Ruse a Varnu až do osmanského hlavního města Istanbulu. Za několik málo let tudy vedla i trať Orient expresu. Varna se v tomto období stává jedním z hlavních dovozců jídla (zejména obilí z úrodné Jižní Dobrudže) do Istanbulu. Také se používá jako překladiště dovozu do Istanbulu ze zbytku Evropy.

Varna je osvobozena z tureckého poddanství 27. července 1878, kdy do města mírově přišla ruská vojska. O postoupení Varny Bulharsku je rozhodnuto 3. března 1878 na San Stefanské konferenci a následně i v Berlíně 13. července 1878.

Osvobození Bulharska

Po osvobození Bulharska město čítalo okolo 25 tisíc obyvatel. Stálo v popředí bojů první balkánské války a první světové války. Hospodářství města bylo nepříznivě ovlivněno ztrátou úrodné Jižní Dobrudže, kterou v letech 1913–1916 a 1919–1940 zabralo Rumunsko. V druhá světové bylo město od září 1944 okupováno rudou armádou, která pomáhala stmelovat vládu komunistů v Bulharsku.

Po několik desetiletí po osvobození v roce 1878 byla vystěhovávána valná většina Turků a Řeků a naopak sem proudili Bulhaři z vnitrozemí, severní části Dobrudže a Malé Asie. V roce 1887 žije ve městě 25 256 lidí. O pět let později se počet zvýší víc jako o třetinu na 34 922 obyvatel. Velký nárůst je způsoben dalším přílivem bulharských uprchlíků z Makedonie, východu Thrákie a nyní i z jihu Dobrudže. Avšak již tak velký příliv pokračoval ještě intenzivněji po válkách pro Bulharsko tragických – druhé balkánské válce a první světové válce. Bulhaři těmito přesuny získaly drtivou etnickou převahu v oblasti, avšak zůstaly tu i skupinky Gagauzů, Sfaradimů a Arménů. V roce 1908 je zbořen zbytek Varenské pevnosti i všechny mešity.

Kolem roku 1890 si místní zastupitelstvo uvědomuje bohatství moře a chce ho začít využívat. Jsou vybudovány první moderní mořské lázně, které přitahují mnoho návštěvníků zejména z oblastí střední a východní Evropy. V roce 1906 je otevřen moderní přístav ve Varenském zálivu. Varna je samozřejmě hlavním exportním přístavem Bulharska. Také je největším pěstitelem obilnin a nejdůležitější vinařskou oblastí v celém Bulharsku.

Roku 1907 je ve Varně otevřena první bulharská továrna na konzervované jídlo – "Bratja Genovi" (Bratři Genovovi). Dále jsou tu otevřeny továrny pro výrobu bavlněných vláken, čokolády, lokumu, vína a piva.

V létě je Varna místem mnoho festivalů a stává se de facto i letním hlavním městem Bulharska, protože tu v nedalekém Evksinogradu za letních měsíců zasedá vláda. Varna a její blízké okolí je turistickým centrem přibližně od roku 1950. Těžký průmysl a čilý obchod se Sovětským svazem tu kvete zejména v letech 1950 – 1970.

Od 20. prosince 1949 až do 20. října 1956 nosí město jméno „Stalin“ podle přezdívky sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Džugašviliho.^[3]

Geografie a klima

Město leží na severním a západním břehu Varenského zálivu a na východním až severovýchodním břehu jezera (viz foto ze satelitu). Na jihu města (u průtoku z jezera) se nachází čtvrť Asparuchovo. Severní břeh jezera shromažďuje téměř všechen průmysl a také tam je poměrně rozsáhlý přístav. Na severovýchod od něj je historické centrum města a městská pláž. Okolo města je menší aglomerace – na sever od Varny se nacházejí vilová městečka, ale i v ostatních směrech se mohutně zastavují volné plochy. Ve Varně končí i začíná osmý panevropský koridor.

Klima

Panuje zde klima typické pro přímořské oblasti s průměrnou teplotou v lednu 1,7 °С a červencovou 22,8 °С. Průměrná celoroční teplota je 12,2 °С a průměrné srážky činí 498 milimetrů ročně. Nejvíce srážek bývá v červnu a listopadu, naopak nejméně během února. Nejnižší teplota – mínus 24,3 °С – byla naměřena 10. února 1929 a nejvyšší – plus 41,4 °С – v červenci. 21. srpna 1951 byl překonán bulharský rekord v největším denním srážkovém úhrnu. Jednalo se o úctyhodných 342 mm.

Slunce tu nejdéle hřeje v červenci (331 hodin) a v srpnu (313 hodin). Zdejší podnebí je i proto vhodné pro pěstování středomořských plodů jako granátových jablek, fíků, kiwi i bobkových listů. Průměrná výška vln na zdejších plážích dosahuje 61 centimetrů.

Demografie

První číselné údaje o počtu obyvatel pocházejí z poloviny prvního desetiletí 17. století, kdy město mělo čítat okolo 4,000 obyvatel. Po osvobození dosáhlo první sčítání lidu v r. 1881 výsledku 24 555 obyvatel. Tehdy se Varna stala druhým největším městem bulharského knížectví. Po sjednocení Bulharska v roce 1885 byla Varna třetím největším městem a tuto příčku si udržela i dalších 120 let, zatímco se pořadí na prvních dvou a čtvrté příčce neustále měnilo.

Dle údajů bulharského národního statistického úřadu je nyní Varna stále třetím největším městem, avšak mnoho zdrojů, dokonce i bulharská veřejnoprávní televize (bTV) a některé noviny, tvrdí, že s populací činící přibližně 520 tisíc obyvatel (připočítáni i dojíždějící pracovníci z okolí) se Varna řadí na druhou příčku. Oficiální údaje hovoří o 416 tisících obyvatelích i s aglomerací.

Varna patří k jedněm z mála bulharských měst s pozitivním přirozeným přírůstkem a dokonce otevírá nové školy a školky.

Většina obyvatel města a okolí jsou Bulhaři (oficiální údaje hovoří o 85,3 % v oblasti, ale podíl ve městě je větší). Na druhém místě jsou Turci s 8,3 % (ale ve městě jich je méně). Dále tu žije okolo 20 000 Rusů, menší skupinky Romů, Arménů, Řeků a Židů plus rostoucí počet imigrantů z Asie a Afriky i vyhoštěných ze své vlasti.

Rok	1852	1878	1887	1896	1910	1920	1926	1946
Počet obyvatel	16 000	24 555	24 830	33 687	41 419	50 810	60 536	76 954

Rok	1956	1965	1975	1982	1990	2001	2007
Počet obyvatel	120 345	180 110	251 654	295 038	314 913	344 910	347 451

Náboženství

Druhý největší pravoslavný chrám v zemi – Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Varna)

Ve městě a jeho okolí stojí mnoho chrámů. Nejvíce – 14 – chrámů mají bulharští pravoslavní. Dále tu stojí chrám arménských pravoslavných, kostely evangelíků a římských katolíků a šíitská mešita. Lze tu nalézt i buddhistické centrum a modlitebnu adventistů.

Námořní flotila

V roce 1896 mají všechny přímořské země v Evropě svoji vlastní námořní flotilu. Jedinou výjimku tvoří Bulharsko, a proto v lednu 1896 předkládá vláda před národní shromáždění nový zákon o vytvoření bulharského námořnictva. Podplukovnické učiliště v Ruse se rozděluje a jeho nová část putuje do Varny. Zde se zřídí vysoká škola námořnická. Lodní orchestr je přemístěn stejného roku po stejné trase (Ruse → Varna). Jsou objednány tří minonosky z Francie. Dále je pořízena jachta "Kamčija" a výcviková jachta "Strela" na větrný pohon. Do první balkánské války má Bulharsko šest válečných lodí, dále "Drazki" (bulharský torpédoborec – jméno znamená neohrožený) a buduje se i pobřežní dělostřelectvo.

Nyní má Bulharsko k dispozici několik křižníků, jednu ponorku, několik fregat, korvet a velké množství tryskových motorových člunů a lodí pro vojenské potřeby (minolovky, lodě pro vyloďování). Také bulharské námořnictvo vlastní několik letounů.

Letecká doprava

Letiště Varna patří mezi menší letiště v Bulharsku. Letiště se nachází poblíž města a zejména v letním období je velmi frekventované. Letiště Varna má IATA kód VAR. Létá sem celá řada leteckých společností.

Železniční doprava

Vlakové spojení Prahy s Varnou je zajištěno v letních měsících přímými lůžkovými vozy, které vyjíždí vždy v pátek z Prahy a v neděli z Varny (léto 2012).