Jan Vilém Friso
Jan Vilém Friso, (nizozemsky Johan Willem Friso), (4. srpna 1687, Dessau - 14. června 1711, Strijensas), místodržitel provincie Frísko (dědičný od roku 1675) a Groningen, byl (titulárním) knížetem Oranžským a panujícím knížetem Nasavsko-Diezským i generálním kapitánem (Capitain-General). Nestal se místodržitelem (stadhouderem) celé Republiky Sjednocených provincií nizozemských kvůli protestům opozice, především Simona van Slingelandta, tehdejšího nejvyššího duchovního Holandska, hlavy republikánské frakce.
Jeho otec byl Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský a matka Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská. Když v roce 1702 zemřel po nehodě Vilém III. Oranžský, aniž zanechal dědice, zdědil po něm Friso titul prince oranžského. Nároky na Oranžsko ovšem vznesli po smrti Viléma III. také první pruský král Fridrich I. Pruský a kníže Vilém Hyacint von Nassau-Siegen; teprve Utrechtský mír z roku 1713 přinesl usnesení: Oranžské knížectví připadlo Francii a Prusku a Janu Vilémovi Friso byl přiznán formální titul knížete oranžského.
V dubnu 1709 se oženil s Marií Luisou Hesensko-Kasselskou. V říjnu 1710 se páru narodila dcera Amálie.
V době války o španělské dědictví (1701-1714) Friso sloužil jako armádní generál. Bitva u Malplaquet (1709) stála životy mnoha holandských žoldnéřů, neboť Friso se jí účastnil s vůdcem spojenců, britským Johnem Churchillem.
Při návratu z boje třiadvacetiletý princ utonul 14. června roku 1711 v řece nedaleko Moerdijk. Krátce po jeho tragické smrti se narodil jeho syn - pohrobek Vilém IV. Oranžský (1711–1751), první dědičný místodržitel Republiky sjednocených provincií.
I když měl Friso pouze jedinou dceru Amálii a syna-pohrobka Viléma, je od konce druhé světové války posledním společným předkem všech evropských vládnoucích panovníků.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vilém Friso na Wikimedia Commons - Galerie Jan Vilém Friso na Wikimedia Commons
