Mimořádný lidový soud
Mimořádné lidové soudy byly mimořádné trestní soudy zřízené v Československu na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. Trestaly zločiny proti československému státu, proti osobám a majetku a také udavačství. Jestliže však šlo členy protektorátních vlád a další veřejně činné osoby, soudil je zvláštní Národní soud.
Mimořádné lidové soudy zasedaly v sídlech tehdejších krajských soudů, v případě potřeby ale i jinde. Jednaly v pětičlenných senátech, přičemž pouze předseda senátu byl soudce z povolání, zbylí čtyři členové byli soudci z lidu. Všichni však, včetně veřejných žalobců, kteří zde zastupovali obžalobu, byli vybíráni ze seznamů státně spolehlivých občanů sestavovaných okresními národními výbory. Mimořádné lidové soudy jednaly veřejně a ve zrychleném řízení podle pravidel pro stanné právo, celé řízení mělo trvat maximálně tři dny. Mohlo být jednáno i v nepřítomnosti obžalovaného, ten však měl vždy právo na obhájce a jestliže ho nevyužil, byl mu ustanoven soudem (ex offo). Byl-li souzený uznán vinným, nehrozil mu jen trest smrti nebo těžký žalář od pěti let až po doživotí, ale zároveň také nucené práce, propadnutí majetku nebo ztráta občanské cti. Proti rozsudku, který byl vyhlašován také veřejně a ihned po skončení jednání, nebylo žádného odvolání a ani případná žádost o milost prezidenta republiky neměla odkladné účinky. Byl-li uložen trest smrti, vykonával se zpravidla do dvou hodin, přičemž mimořádný lidový soud mohl rozhodnout o tom, že se vykoná veřejně.
Externí odkazy
- Dílo Dekret o potrestání nacistických zločinců a jejich pomahačů ve Wikizdrojích