Hybrálec
| Hybrálec | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′40″ s. š., 15°33′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 489 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,50 km²[2] |
| Nadmořská výška | 510 m n. m. |
| Počet domů | 167 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hybrálec 69 586 01 Jihlava 1 ou |
| Starosta | Bc. Antonín Pokorný |
| Oficiální web: www | |
  Hybrálec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550281 |
| Kód části obce | 50369 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Hybrálec (německy Ebersdorf) se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 21. 1. 2008 zde žilo 412 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1315. Obec leží v údolí Smrčenského potoka přímo uprostřed středověkých důlních děl.
Původní název byl Eberhardsdorf (později Ebersdorf), ze kterého je možno dovozovat, že mohla být založena samotným Eberhardem, českým mincmistrem a lokátorem, jedním z nejvlivnějších českých velmožů na dvoře králů Václava I. a Přemysla Otakara II., pro které zajišťoval jejich zájmy v době stříbrné horečky v Čechách v polovině 13. století. Stříbro se v celém okolí obce těžilo s přestávkami dalších 500 let.
Původní obec byla zničena při obléhání Jihlavy v roce 1458. Pustou ves posléze koupilo v r. 1533 město Jihlava a v průběhu 16. století obnovilo. Obec byla typickou kolonizační obcí hornické éry Jihlavska a svůj německý ráz si zachovala až do roku 1945.
Roku 1976 byl Hybrálec připojen jako místní část k Jihlavě. Od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.
Přírodní poměry
Hybrálec leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 2,5 km severovýchodně od Jihlavy, 2,5 km severovýchodně od Plander, 4 km východně od Bílého Kamene a 5,5 km jihovýchodně od Smrčné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Vyskytenská pahorkatina.[4] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů.[5] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 603 metrů stojí severozápadně od obce. Severovýchodně od Hybrálce stojí Borovice (582 m n. m.). Obcí protéká Smrčenský potok, na němž se severně od obce rozkládají rybník U Nového, Obecní rybník, Trpaslík a Zadní rybník.[6]
Obyvatelstvo
Složení obyvatel
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 594 | 571 | 595 | 676 | 674 | 665 | 588 | 400 | 430 | 391 | 327 | 323 | 361 | 441 |
Obecní správa a politika
Základní sídelní jednotky
Obec se nečlení na místní části, má jediné katastrální území pojmenované Hybrálec, na němž se nacházejí 3 základní sídelní jednotky – Hybrálec, Nad Borovinkou-U Lyžaře a Šipnov.[8]
Zastupitelstvo a starosta
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Antonín Pokorný, který nahradil Jana Váchu, jenž funkci vykonával v letech 2006-2010. Ve volbách roku 2010 kandidovali jednotliví kandidáti na samostatných jednočlenných kandidátkách. Volební účast činila 65.26 %.[9]
Znak a vlajka
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.[10]
Znak: V modrém štítě v čelně vztyčené stříbrné radlici černá plamenná orlice s červenou zbrojí a stříbrným perizoniem. Radlice podložena zkříženými stříbrnými kosami se zlatými kosišti a provázena nahoře a dole do oblouku třemi stříbrnými šestilistými květy se zlatými středy.
Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1 : 4 : 1. V modrém pruhu čelně bílá radlice hrotem k hornímu okraji listu, v ní černá plamenná orlice s červenou zbrojí a bílým perizoniem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Pamětihodnosti
- Kaple svatého Václava
Je projevem lidové sakrální architektury z let 1828–1829 a je vedena jako kulturní památka. Byla postavena podle plánů zednického mistra Martina Schindlera ze Štoků z veřejné sbírky a z odkazu koláře Ondřeje Letschera. 28. září 1829 byla vysvěcena jihlavským farářem Martinem Ignácem Weberem na kapli sv. Kříže. Zvon ulitý v roce 1834 významným pražským zvonařem Karlem Bellmannem je ve zvonici kaple dosud. Od roku 1994 prošla kaple celkovou rekonstrukcí, po které byla slavnostně vysvěcena 1. října 2006 strahovským opatem Michaelem Pojezdným.
- Sloup se sousoším Piety u Stříbrného dvora
Tato památka byla postupně v letech 2000–2004 odcizena.
- Pomník padlým v 1. světové válce
Originální seskupení přírodních balvanů, na nichž jsou osazeny pamětní desky. Obnoveno po roce 1989.
- Kříž na rozcestí před obcí
Kamenný kříž s reliéfy po stranách sloupu. Jedná se o kulturní památku, doba vzniku se odhaduje na rok 1865.
- Pozůstatky dolování stříbra
Na území obce se nacházejí významné pozůstatky jihlavského dolování. Nejzachovalejší je štola sv. Jana Nepomuckého[11] z r. 1776 u bývalého mlýna pod obcí a zbytek štoly tzv. trpaslíčí sloje u rybníka nad obcí.
Katastrem obce probíhá hornická naučná stezka[12], kterou vyznačilo město Jihlava.
Další fotografie
-
Náves s kaplí sv. Václava a Smrčenským potokem -
Restaurace na návsi -
Pomník padlým v 1. světové válce
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Hybrálec [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Hybrálec [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 564, 565, záznam 31. Dostupné online.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Volby 2010 [online]. Volby.cz, 2010-10-16 [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Hybrálec [online]. 2008-04-11 [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ [2]
Literatura
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Hybrálec, s. 87–89.
- VILÍMEK, Ladislav. Židé v Hybrálci. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 132–134.
- STRÁNSKÝ, Karel. Hamr v Hybrálci u Jihlavy. In: Z dějin hutnictví 29. Praha: Národní technické muzeum, 2000. S. 41–46.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hybrálec na Wikimedia Commons - Historie na webu obce
- Historické fotografie na webu obce
