Břetislav Rérych
Břetislav Rérych (31. července 1872, Polná – 14. října 1936, Polná) byl pedagog, vydavatel vlastivědného sborníku, regionální vlastivědný pracovník a historik.
Biografie
Břetislav Rérych se narodil 31. července 1872 v Polné jako nejmladší ze čtrnácti sourozenců. Po studiích na učitelském ústavu v Kutné Hoře se stal učitelem a dvanáct let působil jako pedagog na různých školách (Radostín, Janovice, Hrbov, Poděbaby a Dobroutov).[1] Do Polné se vrátil v roce 1903. Jeho pedagogická dráha pokračovala na Obecné a měšťanské škole v Polné, kde působil v letech 1903–1933, od roku 1913 jako odborný učitel přírodopisu a kreslení. V letech 1927–1933 školu vedl jako její ředitel. Ale pouhá pedagogická práce jej neuspokojovala. Jeho zájmy měly renesanční rozměr.
Stál u zrodu organizace turistů, okrašlovacího spolku, sboru dobrovolných hasičů, bytového družstva. Byl také zdatný kreslíř a příležitostný grafik, nadšený sportovní rybář, myslivec a sokol. Také stál u zrodu Československé církve, do níž vstoupil již v srpnu 1920. Jeho náboženská konverze mu přinesla pochopitelně i řadu nových odpůrců. Nejslavnější kapitolou jeho snažení se stalo polenské muzeum. Spolu se svým bratrem, malířem K.L. Klusáčkem inicioval opravy polenského hradu pro potřeby muzea, které bylo slavnostně otevřeno v roce 1926 o polenské pouti. Spolupracoval s předními památkovými odborníky, například se Zdeňkem Wirthem a řadou dalších, po konzultacích budoval v nových prostorách poutavé expozice. Pro řadu ostatních muzejníků z celé republiky se stal při řešení odborných i provozních problémů vyhledávaným konzultantem. Polenské muzeum neslo až v letech 1937 - 1960 jeho jméno.[1]
Zemřel uprostřed práce náhle po krátkém onemocnění 14. října 1936, urna s jeho ostatky je uložena na hřbitově u kostela sv. Kateřiny v Polné.[1]
Literární tvorba
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Břetislav Rérych Napsal přes sto studií a článků, především s vlastivědnou tématikou. Mnoho publikací vyšlo samostatně. Založil kroniku TJ Sokol Polná a obce Janovice. Angažoval se také v ochotnickém divadle, složil dokonce několik divadelních her s národními či zábavnými motivy např. Dvacet tisíc mil pod Špačkovým rybníkem či libreto Ctirad a Šárka.[1]
