Přeskočit na obsah

Palác Heidžó: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Překlad}} bez odrážky
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 10 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q211585)
Řádek 46: Řádek 46:
[[Kategorie:Prefektura Nara]]
[[Kategorie:Prefektura Nara]]
[[Kategorie:Paláce v Japonsku]]
[[Kategorie:Paláce v Japonsku]]

[[af:Heijō Paleis]]
[[en:Heijō Palace]]
[[es:Palacio Heijō]]
[[fr:Palais Heijō]]
[[hr:Carska palača u Nari]]
[[ja:平城宮]]
[[ko:헤이조 궁]]
[[pt:Palácio Heijō]]
[[sh:Carska palača u Nari]]
[[zh:平城宫]]

Verze z 9. 3. 2013, 01:01

Šablona:Infobox světové dědictví Palác Heidžó (japonsky: 平城宮, Heidžó-kjú) ve městě Nara v prefektuře Nara byl japonským císařským sídlem během období Nara (710-784 n.l.). Zbytky paláce byly v roce 1998, spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru.

Poté co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do Heidžó-kjó (tj.„Hlavní město Heidžó“, také zvané Nantó (南都, Jižní hlavní město) a později známé jako Nara) v roce 707, vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce 745 bylo vybráno vhodné místo.

Město i palác byly plánovány po vzoru Chang-an (dnešní Si-an), hlavního města Číny během dynastie Tchang, tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Chang'an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů geomantie. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.

V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci ulice Suzaku, hlavní tepny města vedoucí ze severu na jih přes střed města. Ulice končila u Suzaku-mon (brána Suzaku) a palácové budovy byly postaveny kolem této brány. Mezi nejdůležitější části paláce patřily Daigoku-den, kde se vyřizovaly vládní záležitosti, Čódó-in, kde se konaly formální ceremonie, Dairi, císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné.

Když bylo hlavní město přesunuto do Heian-kjó (dnes Kjóto), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci 12. století (období Kamakura) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce 1955 začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce 1998 byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzaku-mon a zahrada Tó-in.

Roku 1959 Narská národní kulturní organizace rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků.

Odkazy

Související články

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heijō Palace na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Heidžó na Wikimedia Commons

Šablona:Geo dms