Erik VI. Dánský: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 4. 2012, 19:15

Erik VI. Dánský, Erik Menved (1274 - 13. listopadu 1319) byl dánský král v letech 1286 - 1319.

Biografie

Původ, mládí

Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí dánského krále Erika Klippinga a jeho manželky Anežky Braniborské.

Erik Menved se stal králem v roce 1286, když jeho otec zemřel, pravděpodobně jsa zavražděn. Protože Erikovi bylo v té době teprve dvanáct let, byl krátce jeho poručníkem Valdemar IV. Šlesvický (jemuž Erik vděčil za svou svobodu) a poté převzala vládu jeho matka jako regentka, jež se v roce 1293 podruhé vdala.

Vláda

Velmoži, kteří byli obviněni ze smrti Erikova otce (vražda však nikdy nebyla s jistotou objasněna), uprchli do Norska, odkud začali s pomocí norského krále Erika II. Magnussona s nájezdy na dánské pobřeží. Zakrátko se k nim připojil mladší králův bratr Kryštof. Situace se zhoršila ještě více, když se jejich matka v roce 1293 znovu provdala za holštýnského hraběte Gerharda II. Slepého (1252/54-1312) a když se Erik dostal do vážného konfliktu s církví (nezdařený pokus o uvěznění arcibiskupa Jense Granda, prohraný proces králi vytknutý papežem Bonifácem VIII. a nakonec uvalení interdiktu na Dánsko). V roce 1302 se konal papežský soud ve Vatikáně. De facto Erik dosáhl vítězství - byl sice nucen zaplatit vysokou pokutu za uvěznění Jense Granda, ten však byl zbaven funkce arcibiskupa Dánska.

V prvních letech 14. století se Erik angažoval v politice v severním Německu (chtěje podobně jako dříve král Valdemar II. rozšířit dánské panství jižním směrem). Prostřednioctvím spojenectví s německými knížaty, především vévody meklenburského, se stal formálním vládcem řady hanzovních měst, bojujících s Braniborskem a jinými drobnými panstvími. Braniborský panovník Albrecht I. odstoupil Erikovi všechna území severně řeky Labe.

V druhé dekádě 14. století se situace obrátila. Konflikty skončily v roce 1316, kdy finančně zruinovaný král musel na své další ambice rezignovat. V roce 1313 se král vzdal všech královských majetků v jižním Jutsku. V letech 1315-1317 postihla zemi opakovaně neúroda. Pokladna byla prázdná, ale nebylo z čeho navýšit daně. Mince ražená králem byla bezcenná a zadlužení bylo tak obrovské, že Erik musel v roce 1317 na tři roky přenechat ostrov Fyn Gerhardovi II. Než zemřel, zastavil také Skåne. Poslední ranou dánské hrdosti bylo vítězství vévody Jindřicha Meklenburského nad dánskými jednotkami v bitvě u Rostocku.

Erikovi Menvedovi nepřálo štěstí ani na jiných frontách. Jeho angažování se v politice Švédska (podpora krále Birgera Magnussona, nejstaršího bratra jeho manželky Ingeborg Švédské) vedlo ke spojení Švédska s Norskem (které byly sjednoceny v roce 1319 pod žezlem Magnuse II. Erikssona) proti Dánsku.

Manželství a potomci

V roce 1296 se v Helsingborgu oženil se švédskou princeznou Ingeborg, dcerou švédského krále Magnuse Ladulåse a jeho manželky královny Helvig Holštýnské († 1324); z dynastických důvodů byli spolu zasnoubeni již jako děti. Písemné prameny vyzdvihují její krásu, půvab a něžnost. Dispens potřebný k uzavření manželství však byl udělen až v roce 1297 kvůli konfliktu mezi jejím manželem a arcibiskupem Jensem Grandem. V roce 1298 se Erikova sestra Markéta provdala za nejstaršího bratra Ingeborg, švédského krále Birgera Magnussona.

Z manželství se narodilo osm dětí (některé prameny uvádějí čtrnáct). Většinou však šlo o potraty a ostatní děti zemřely buď záhy po porodu nebo zemřely v útlém věku. Informace se zachovaly pouze o následujících potomcích:

Erik (zemřel jako dítě);
Magnus (zemřel jako dítě);
Valdemar (zemřel jako dítě);
syn (*/† 1318; podle tradice zemřel po pádu z matčina náručí při jeho představení na veřejnosti)

V roce 1318 přivedla Ingeborg na svět poslední dítě - syna, který se narodil živý a životaschopný. Ukazovala ho veřejnosti jedouc na voze, dítě jí však vyklouzlo z náručí, při pádu si zlomilo vaz a zemřelo. Poté se žalem zdrcená královna uchýlila do kláštera klarisek v Roskilde, kde o rok později zemřela; není jasné, zda to bylo její vlastní rozhodnutí nebo příkaz králův, který jí kladl za vinu synovu smrt.

Smrt

Erik Menved zemřel 13. listopadu roku 1319, nezanechav dědice. Pochován byl v kostele sv. Benedikta v Ringstedu po boku své manželky, jež zemřela pouhé tři měsíce před ním. Jeho nástupcem se stal jeho mladší bratr Kryštof.

Původ přízviska

Lidový výklad spočívá v tom, že jde o zkrácení jeho oblíbené kletby«ved alle hellige mænd» (zaklínám se všemi svatými, u všech svatých). Podle jiného výkladu přezdívka pochází ze starodánského slova «menvett» (výraz pro ptáka nesoucího špatné znamení).

Odkaz

Tradičně se doba vlády Erika Menveda považuje za jedno z nemnoha světlých období dánských dějin toho času. Jeho snaha o vznik velkého Dánska je opěvána v dánské romantické literatuře; jeho vojenská politika přinesla značný rozmach království, nakonec však měla za následek oslabení druhdy silné monarchie. Přes své ambice vybudovat velké, mocné Dánsko zanechal Erik Menved v okamžiku své smrti zemi zruinovanou, roztříštěnou a zadluženou.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Erik VI. Dánský na Wikimedia Commons

Dánští panovníci
Předchůdce:	1286–1319 Erik VI. Dánský	Nástupce:

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Erik menved cropped.jpg|thumb|Erik Menved. Detail náhrobku v [[kostel svatého Benedikta z Nursie (Ringsted)|kostele sv. Benedikta z Nursie v klášteře Ringsted]].]]
-'''Erik VI. Dánský''', '''Erik Menved''' ([[1274]] - [[13. listopad|13. listopadu]] [[1319]]) byl [[Seznam dánských králů|dánský král]] v letech [[1286]] - 1319.
+'''Erik VI. Dánský''', '''Erik Menved''' ([[1274]] - [[13. listopad]]u [[1319]]) byl [[Seznam dánských králů|dánský král]] v letech [[1286]] - 1319.
 == Biografie ==
@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 === Manželství a potomci ===
-V roce [[1296]] se v [[Helsingborg]]u oženil se [[švédsko]]u princeznou [[Ingeborg Švédská (1319)|Ingeborg]], dcerou [[Seznam švédských králů|švédského krále]] [[Magnus III. Švédský|Magnuse Ladulåse]] a jeho manželky královny [[Helvig Holštýnská|Helvig Holštýnské]] († [[1324]]); z dynastických důvodů byli spolu zasnoubeni již jako děti. Písemné prameny vyzdvihují její krásu, půvab a něžnost. [[Dispens]] potřebný k uzavření manželství však byl udělen až v roce [[1297]] kvůli konfliktu mezi jejím manželem a [[arcibiskup]]em ''Jensem Grandem''. V roce [[1298]] se Erikova  sestra [[Martkéta Dánská (1341)|Markéta]] provdala za nejstaršího bratra Ingeborg, švédského krále [[Birger Magnusson|Birgera Magnussona]].
+V roce [[1296]] se v [[Helsingborg]]u oženil se [[švédsko]]u princeznou [[Ingeborg Švédská (1319)|Ingeborg]], dcerou [[Seznam švédských králů|švédského krále]] [[Magnus III. Švédský|Magnuse Ladulåse]] a jeho manželky královny [[Helvig Holštýnská|Helvig Holštýnské]] († [[1324]]); z dynastických důvodů byli spolu zasnoubeni již jako děti. Písemné prameny vyzdvihují její krásu, půvab a něžnost. [[Dispens]] potřebný k uzavření manželství však byl udělen až v roce [[1297]] kvůli konfliktu mezi jejím manželem a [[arcibiskup]]em ''Jensem Grandem''. V roce [[1298]] se Erikova sestra [[Martkéta Dánská (1341)|Markéta]] provdala za nejstaršího bratra Ingeborg, švédského krále [[Birger Magnusson|Birgera Magnussona]].
 Z manželství se narodilo osm dětí (některé prameny uvádějí čtrnáct). Většinou však šlo o [[potrat]]y a ostatní děti zemřely buď záhy po [[porod]]u nebo zemřely v útlém věku.
 Informace se zachovaly pouze o následujících potomcích:
-* Erik  (zemřel jako dítě);
+* Erik (zemřel jako dítě);
-* Magnus  (zemřel jako dítě);
+* Magnus (zemřel jako dítě);
 * Valdemar (zemřel jako dítě);
 * syn (*/† 1318; podle tradice zemřel po pádu z matčina náručí při jeho představení na veřejnosti)
@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 === Smrt ===
-Erik Menved zemřel [[13. listopad|13. listopadu]] roku [[1319]], nezanechav dědice. Pochován byl v kostele sv. Benedikta v [[Ringsted]]u po boku své manželky, jež zemřela pouhé tři měsíce před ním. Jeho nástupcem se stal jeho mladší bratr [[Kryštof II. Dánský|Kryštof]].
+Erik Menved zemřel [[13. listopad]]u roku [[1319]], nezanechav dědice. Pochován byl v kostele sv. Benedikta v [[Ringsted]]u po boku své manželky, jež zemřela pouhé tři měsíce před ním. Jeho nástupcem se stal jeho mladší bratr [[Kryštof II. Dánský|Kryštof]].
 === Původ přízviska ===
@@ Řádek 51: / Řádek 51: @@
 pred=[[Erik V. Dánský|Erik Klipping]]|
 po=[[Kryštof II. Dánský]]}}
-{{Dánští králové}}
+{{Dánští panovníci}}
 {{Portály|Středověk}}
 [[Kategorie:Dánští králové]]
 [[Kategorie:Valdemarové]]
@@ Řádek 68: / Řádek 69: @@
 [[fr:Éric VI de Danemark]]
 [[gl:Erik VI de Dinamarca]]
+[[hu:VI. Erik dán király]]
 [[is:Eiríkur menved]]
 [[it:Eric VI di Danimarca]]
-[[hu:VI. Erik dán király]]
 [[nl:Erik VI van Denemarken]]
 [[no:Erik Menved]]

Dánští králové

Vikinští králové (c. 934–1047)	Gorm Starý • Harald I.¹ • Sven I.^1,³ • Harald II. • Knut II. Veliký^1,³ • Knut III.³ • Magnus I.¹

Estridsenové (1047–1157)	Sven II. • Harald III. • Knut IV. • Olaf I. • Erik I. • Niels • Erik II. • Erik III. • Sven III.

Valdemarové (1157–1375)	Valdemar I. • Knut VI. • Valdemar II. • Erik IV. • Abel • Kryštof I. • Erik VI. • Kryštof II. • Valdemar III. • Valdemar IV.

Folkungové (1376–1387)	Olaf II.¹

Valdemarové (1387–1412)	Markéta I.^1,²

Greifenové (1412–1439)	Erik VII.^1,²

Wittelsbachové (1440–1448)	Kryštof III. Bavorský^1,²

Oldenburkové (1448–1863)	Kristián I.^1,² • Jan I.^1,² • Kristián II.^1,² • Frederik I.^1,² • Kristián III.¹ • Frederik II.¹ • Kristián IV.¹ • Frederik III.¹ • Kristián V.¹ • Frederik IV.¹ • Kristián VI.¹ • Kristián VII.¹ • Kristián VIII.¹ • Frederik VII.

Glücksburkové (od 1863)	Kristián IX. • Frederik VIII. • Kristián X.⁴ • Frederik IX. • Markéta II. • Frederik X.

1 také král norský, 2 také král švédský, 3 také král anglický, 4 také král islandský