Rezignace: Porovnání verzí
{{faktická přesnost}}, -sloučit (sorry že ti do toho skáču), viz diskuse |
vyčlenění pouze politolog. pojmu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} |
{{Pracuje se}} |
||
{{Různé významy|druhý=o psychologickém pojmu|rozlišovač=psychologie}} |
|||
{{faktická přesnost}} |
|||
'''Rezignace''' (z [[francouzština|francouzštiny]] ''résigner'' – rušit platnost, vzdát se určitého práva) označuje v základním významu činnost, kterou se [[král]], [[císař]] vzdával nároku na [[trůn]]. V užším slova smyslu sám za sebe, v širším pak za celou [[dynastie|dynastii]].<ref name="žaloudek"/> V obecnějších souvislostech pak rezignace znamená odstoupení osoby z výkonu funkce ři [[úřad]]u. Nejčastěji je termín spojován s [[politika|politickou sférou]], kdy ze svého úřadu odstupuje [[hlava státu]], [[předseda vlády]], [[ministr|ministr]] či další funkcionáři.<ref name="žaloudek">* {{Citace monografie |
|||
'''Rezignace''' (z [[francouzština|francouzštiny]]: ''résigner'' = rušit platnost, vzdát se určitého práva) označuje: |
|||
| příjmení = Žaloudek |
|||
# v základním významu činnost, kterou se [[král]], [[císař]] vzdával nároku na [[trůn]]. V užším slova smyslu sám za sebe, v širším pak za celý [[rod (genealogie)|rod]] |
|||
| jméno = Karel |
|||
# v obecnějších souvislostech odstoupení konkrétní osoby z výkonu funkce, jí svěřené. Nejčastěji je termín spojován s [[politika|politickou sférou]], kdy ze svého [[úřad]]u odstupuje hlava státu ([[prezident]], [[panovník]]), [[předseda vlády]], [[ministr|ministři]] či další funkcionáři |
|||
| odkaz na autora = |
|||
# ve [[filosofie|filosofickém]] či [[psychologie|psychologickém]] smyslu odevzdanost, sebeomezení |
|||
| titul = Encyklopedie politiky |
|||
| vydavatel = Libri |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1999 |
|||
| isbn = 80-85983-75-3 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = |
|||
}} |
|||
</ref> |
|||
U politika je rezignace osobní rozhodnutí, učiněné na základě různých příčin (např. po veřejném tlaku či ze soukromých důvodů). V dějinách Spojených států rezignoval jediný [[Prezident Spojených států amerických|prezident]], a to [[Richard Nixon]] 8. srpna 1974 v souvislosti s [[Aféra Watergate|aférou Watergate]] a připravovaným procesem odvolání z úřadu – [[Prezident Spojených států amerických#Impeachment|impeachmentem]]. |
|||
V závislosti na právním zakotvení konkrétního státu nemusí být rezignace vždy přijata. Například americký prezident [[George W. Bush]] odmítl dva návrhy na rezignaci od [[Ministr obrany Spojených států amerických|ministra obrany]] [[Donald Rumsfeld|Donalda Rumsfelda]]. V roce 2011 nabídl rezignaci na člena [[Vláda České republiky|české vlády]] [[Seznam ministrů obrany České republiky|ministr obrany]] [[Alexandr Vondra]]. Předseda vlády [[Petr Nečas]] ji však neakceptoval.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/870982 Vondra zůstává ve vládě, podpořila ho výkonná rada ODS, Zprávy.Rozhlas.cz, 28.3.2011]</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| ⚫ | |||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
| ⚫ | |||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Žaloudek |
| příjmení = Žaloudek |
||
| Řádek 25: | Řádek 41: | ||
* [[Abdikace]] |
* [[Abdikace]] |
||
* [[Demise]] |
* [[Demise]] |
||
=== Externí odkazy === |
|||
* [http://nb.vse.cz/kfil/elogos/miscellany/tipp104.pdf Tippelt, H.: Filosofie, askeze, rezignace (k psychologickému smyslu filosofické činnosti), PDF] ISSN 1121-0442 |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Portály|Politika |
{{Portály|Politika}} |
||
[[Kategorie:Politologické pojmy]] |
[[Kategorie:Politologické pojmy]] |
||
[[Kategorie:Filosofické pojmy]] |
|||
[[Kategorie:Psychologické pojmy]] |
|||
[[de:Resignation]] |
[[de:Resignation]] |
||
Verze z 21. 2. 2012, 20:43
Rezignace (z francouzštiny résigner – rušit platnost, vzdát se určitého práva) označuje v základním významu činnost, kterou se král, císař vzdával nároku na trůn. V užším slova smyslu sám za sebe, v širším pak za celou dynastii.[1] V obecnějších souvislostech pak rezignace znamená odstoupení osoby z výkonu funkce ři úřadu. Nejčastěji je termín spojován s politickou sférou, kdy ze svého úřadu odstupuje hlava státu, předseda vlády, ministr či další funkcionáři.[1]
U politika je rezignace osobní rozhodnutí, učiněné na základě různých příčin (např. po veřejném tlaku či ze soukromých důvodů). V dějinách Spojených států rezignoval jediný prezident, a to Richard Nixon 8. srpna 1974 v souvislosti s aférou Watergate a připravovaným procesem odvolání z úřadu – impeachmentem.
V závislosti na právním zakotvení konkrétního státu nemusí být rezignace vždy přijata. Například americký prezident George W. Bush odmítl dva návrhy na rezignaci od ministra obrany Donalda Rumsfelda. V roce 2011 nabídl rezignaci na člena české vlády ministr obrany Alexandr Vondra. Předseda vlády Petr Nečas ji však neakceptoval.[2]
Odkazy
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Reference
- ↑ a b * ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
- ↑ Vondra zůstává ve vládě, podpořila ho výkonná rada ODS, Zprávy.Rozhlas.cz, 28.3.2011
Literatura
- ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
