Grumman E-1 Tracer: Porovnání verzí
m {{Vojenské letouny amerického námořnictva po roce 1945}} |
m robot přidal: el:E-1 Tracer |
||
Řádek 74: | Řádek 74: | ||
[[de:Grumman E-1]] |
[[de:Grumman E-1]] |
||
[[el:E-1 Tracer]] |
|||
[[en:E-1 Tracer]] |
[[en:E-1 Tracer]] |
||
[[es:Grumman E-1 Tracer]] |
[[es:Grumman E-1 Tracer]] |
Verze z 6. 5. 2008, 12:28
Grumman E-1 Tracer byl americký jednoúčelový letoun včasné výstrahy a řízení letového provozu, který používalo americké námořnictvo od konce 50. let 20. století.
Letoun byl odvozený od palubního transportního letounu Grumman S-2 Tracker vznikl jako náhrada typů Grumman AF Guardian a Douglas A-1 Skyraider. Počátkem 70. let byl ve službě sám nahrazen typem Grumman E-2 Hawkeye.
Vývoj a konstrukce
E-1 Tracer byl odvozený od transportního typu Grumman C-1 Trader. Dalším příbuzným letounem, který měl stejnou koncepci, byl protiponorkový typ Grumman S-2 Tracker. Konstrukcí se jednalo o C-1, u který na vzpěrách nad trupem nesl radar Hazeltine AN/APS-82, krytý pod velkým radomem. Radar sloužil především pro sledování vzdušných cílů. Novinkou byl indikátor pohyblivých vzdušných cílů (Airborne Moving Target Indicator - AMTI), který umožňoval sledování nízko leticích cílů, které by dříve bylo obtížné odlišit od mořské hladiny.
Pro zachování stability byla původní jednoduchá ocasní plocha letounu nahrazena rozměrnější dvojitou. K prvnímu letu stroje došlo 17. prosinec 1956 v továrně Grummanu v Peconic river na Long Islandu.[1] Letouny E-1 byly ve službě v letech 1958–1977. Dodnes se dochovalo pět kusů, které jsou všechny v amerických muzeích.[2]
Přezdívka letounu
Grumman E-1 Tracer byl podle starého označovacího systému námořnictva pojmenován Grumman WF a proto byla jeho původní přezdívka "Willy Fudd". Příbuzný typ S-2 Tracker byl dle starého systému označován S2F a přezdíván "Stoof". E-1, který vypadal jako S-1 s velkým radarem nad trupem se proto přezdívalo "Stoof with a Roof".
Varianty
- XWF-1 - studie přestavby typu Grumman S2F-1 Tracker na letoun včasné výstrahy. Nerealizováno.
- WF-2 - Sériová varianta. V roce 1962 přeznačena na E-1B. 88 kusů.
Technické parametry
- Posádka: 4 (2 piloty, 2 operátoři radaru)
- Délka: 12,9 m
- Rozpětí: 21,2 m
- Výška: 4,9 m
- Plocha křídla: 46,35 m2
- Prázdná hmotnost: 8 504 kg
- Plná hmotnost: 12 065 kg
- Nejvyšší vzletová hmotnost: 13 222 kg
- Pohon: 2× hvězdicový motor Wright R-1820-82WA, 1 525 hp (1 137 kW)
Výkony
- Nejvyšší rychlost: 462 km/h
- Dolet: 2 092 km
- Dostup: 4 800 m
- Stoupavost: 340 m/min
Výzbroj
- Žádná
Odkazy
Reference
- ↑ GlobalSecurity.org: [http://www.globalsecurity.org/military/systems/aircraft/e-1.htm WF-2 / E-1 Tracer "Willie Fudd" or "Stoof with a Roof"], 13. 04. 2008
- ↑ David D Jackson: Surviving Grumman S2F Tracker Information Repository, 13. 04. 2008
Externí odkazy
- Informace o všech dochovaných letounech řady E-1/C-1/S-2
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku E-1 Tracer na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grumman E-1 Tracer na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: E-1 Tracer
- Wikidata: Grumman E-1 Tracer
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
Šablona:Vojenské letouny amerického námořnictva po roce 1945