Západolužická pahorkatina a vrchovina: Porovnání verzí
geomorfologická jednotka v Sasku |
m řaď jako hlavní článek |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Ve východní části Lužické pahorkatiny a vrchoviny je krajina velmi rozmanitá. V kopcovité krajině s nadmořskou výškou mezi 250 a 300 metry a v nízkém reliéfu jsou zasazené hřbety vysoké mezi 350 až 450 metrů, které jsou osamocené a jen zřídka vzájemně propojené. Ve střední a východní části je hlavní podložní horninou [[granodiorit]], který se na mnoha místech těžil jako stavební kámen. Na severu převládá [[droba]] a na západě [[syenit]]. Tento horninový podklad částečně pokrývají mladší sedimenty. Na východě jsou to sprašové deriváty až písčité [[spraš]]e a na západě písky. |
Ve východní části Lužické pahorkatiny a vrchoviny je krajina velmi rozmanitá. V kopcovité krajině s nadmořskou výškou mezi 250 a 300 metry a v nízkém reliéfu jsou zasazené hřbety vysoké mezi 350 až 450 metrů, které jsou osamocené a jen zřídka vzájemně propojené. Ve střední a východní části je hlavní podložní horninou [[granodiorit]], který se na mnoha místech těžil jako stavební kámen. Na severu převládá [[droba]] a na západě [[syenit]]. Tento horninový podklad částečně pokrývají mladší sedimenty. Na východě jsou to sprašové deriváty až písčité [[spraš]]e a na západě písky. |
||
Srážky se pohybují mezi 650 mm na západním okraji až 900 mm v nejvyšších partiích. Roční průměrné teploty klesají od 8,5 |
Srážky se pohybují mezi 650 mm na západním okraji až 900 mm v nejvyšších partiích. Roční průměrné teploty klesají od 8,5 °C na západě v okolí Moritzburgu až pod 7,5 °C na hřebenech hor na východě. Potenciální přirozenou vegetací jsou převážně [[Acidofilní bučina|bučiny asociace Luzulo-Fagetum]]. |
||
== Členění == |
== Členění == |
||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
{{Portály|Německo}} |
{{Portály|Německo}} |
||
[[Kategorie:Západolužická pahorkatina a vrchovina]] |
[[Kategorie:Západolužická pahorkatina a vrchovina| ]] |
||
[[Kategorie:Geografie zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory]] |
[[Kategorie:Geografie zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory]] |
||
[[Kategorie:Zemský okres Budyšín]] |
[[Kategorie:Zemský okres Budyšín]] |
||
Aktuální verze z 21. 11. 2024, 01:01
| Západolužická pahorkatina a vrchovina Westlausitzer Hügel- und Bergland | |
|---|---|
.JPG) Hochstein | |
| Nejvyšší bod | 449 m n. m. (Hochstein) |
| Rozloha | 955,76[1] km² |
| Nadřazená jednotka | Krkonošská oblast |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Německo |
  Hochberg | |
| Horniny | granodiorit, droba, syenit |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 51°13′40″ s. š., 14°16′6″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Západolužická pahorkatina a vrchovina (německy Westlausitzer Hügel- und Bergland, hornolužickosrbsky Zapadołužiska pahórčina) je geomorfologická jednotka, přírodní prostor v německé spolkové zemi Sasko. Její rozloha je 955,76 km² a nejvyšším bodem je Hochstein (449 m).
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Východní část nazývaná Západolužické předhůří představuje severozápadní svahy Šluknovské pahorkatiny. Rozprostírá se mezi Saským Švýcarskem na jihu, Šluknovskou pahorkatinou na jihovýchodě, Hornolužickou planinou na severovýchodě, Hornolužickou krajinou vřesovišť a rybníků na severovýchodě a Königsbrücksko-Ruhlandskými vřesovišti na severozápadě. Západní část Lužická plošina na severozápadě sousedí s Großenhainskou plošinou, na jihozápadě a jihu s Drážďanským labským údolím a na jihovýchodě se minimálně dotýká Saského Švýcarska.
Ve východní části Lužické pahorkatiny a vrchoviny je krajina velmi rozmanitá. V kopcovité krajině s nadmořskou výškou mezi 250 a 300 metry a v nízkém reliéfu jsou zasazené hřbety vysoké mezi 350 až 450 metrů, které jsou osamocené a jen zřídka vzájemně propojené. Ve střední a východní části je hlavní podložní horninou granodiorit, který se na mnoha místech těžil jako stavební kámen. Na severu převládá droba a na západě syenit. Tento horninový podklad částečně pokrývají mladší sedimenty. Na východě jsou to sprašové deriváty až písčité spraše a na západě písky.
Srážky se pohybují mezi 650 mm na západním okraji až 900 mm v nejvyšších partiích. Roční průměrné teploty klesají od 8,5 °C na západě v okolí Moritzburgu až pod 7,5 °C na hřebenech hor na východě. Potenciální přirozenou vegetací jsou převážně bučiny asociace Luzulo-Fagetum.
Členění
[editovat | editovat zdroj]- Westlausitzer Hügel- und Bergland (Západolužická pahorkatina a vrchovina)
- Westlausitzer Vorberge (Západolužické předhůří)
- Lausitzer Platte (Lužická plošina)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Westlausitzer Hügel- und Bergland na německé Wikipedii.
- ↑ Westlausitzer Hügel- und Bergland (WHB) [online]. [cit. 2024-11-16]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Západolužická pahorkatina a vrchovina na Wikimedia Commons - Naturräume in Sachsen
