Přeskočit na obsah

Branický most: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
drobná aktualisace a úpravy referencí
Řádek 11: Řádek 11:
[[Soubor:Bránický_most_2.jpg|náhled|Část mostu u Malé Chuchle]]
[[Soubor:Bránický_most_2.jpg|náhled|Část mostu u Malé Chuchle]]
[[Soubor:BranickýBridge1.JPG|náhled|Branický most]]
[[Soubor:BranickýBridge1.JPG|náhled|Branický most]]
'''Branický most''' (lidově přezdívaný též '''most Inteligence''') je [[železniční most]] s [[chodník]]em pro [[chodec|pěší]], přemosťující údolí [[Vltava|Vltavy]] v jižní části [[Praha|Prahy]] mezi [[Malá Chuchle|Malou Chuchlí]] a [[Braník]]em, budovaný v letech [[1949]]–[[1955]] a pro [[železniční doprava|železniční dopravu]] zprovozněný [[30. květen|30. května]] [[1964]]. Oficiálně pojmenován byl ale až v roce [[1969]].<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1032013-kam-s-nimi-na-stavbu-most-inteligence-slavi-50, navštíveno 8. května 2016.</ref> Byl vyprojektován a vystavěn jako ÚM 950, což je zkratka pro údolní most délky 950 m.
'''Branický most''' (lidově přezdívaný též '''most Inteligence''') je [[železniční most]] s [[chodník]]em pro [[chodec|pěší]], přemosťující údolí [[Vltava|Vltavy]] v jižní části [[Praha|Prahy]] mezi [[Malá Chuchle|Malou Chuchlí]] a [[Braník]]em, budovaný v letech [[1949]]–[[1955]] a pro [[železniční doprava|železniční dopravu]] zprovozněný [[30. květen|30. května]] [[1964]]. Oficiálně pojmenován byl ale až v roce [[1969]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Kam s nimi? Na stavbu. „Most inteligence“ slaví 50
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| odkaz na vydavatele = Česká televize
| datum vydání = 2014-05-30
| datum přístupu = 2024-0-25
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1032013-kam-s-nimi-na-stavbu-most-inteligence-slavi-50
| issn =
}}</ref> Byl vyprojektován a vystavěn jako ÚM 950, což je zkratka pro údolní most délky 950 m.


Je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky ([[Praha-Radotín (nádraží)|Radotín]]–[[Praha-Vršovice (nádraží)|Vršovice]]) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy a původně plánované jako dvojkolejné. Spojka propojuje [[železniční trať Praha – Plzeň]] s&nbsp;(tehdy částečně přeloženou) [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|tratí Praha – Vrané nad Vltavou]]. Kromě Vltavy přemosťuje obě tyto trati i souběžné páteřní pozemní komunikace (Strakonická a Modřanská) a tramvajovou trať do Modřan. U svých konců se oblouky připojuje ke směrům pobřežních tratí. Uprostřed západního oblouku je vystavěna odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do [[Hlubočepy|Hlubočep]] a [[Jinonice|Jinonic]], od jehož výstavby bylo nakonec upuštěno. V aktuální verzi vysokorychlostního tunelového železničního koridoru Praha–Beroun se počítá s připojením odbočky koridoru v těchto místech.
Je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky ([[Praha-Radotín (nádraží)|Radotín]]–[[Praha-Vršovice (nádraží)|Vršovice]]) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy a původně plánované jako dvojkolejné. Spojka propojuje [[železniční trať Praha – Plzeň]] s&nbsp;(tehdy částečně přeloženou) [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|tratí Praha – Vrané nad Vltavou]]. Kromě Vltavy přemosťuje obě tyto trati i souběžné páteřní pozemní komunikace (Strakonická a Modřanská) a tramvajovou trať do Modřan. U svých konců se oblouky připojuje ke směrům pobřežních tratí. Uprostřed západního oblouku je vystavěna odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do [[Hlubočepy|Hlubočep]] a [[Jinonice|Jinonic]], od jehož výstavby bylo nakonec upuštěno. V aktuální verzi vysokorychlostního tunelového železničního koridoru Praha–Beroun se počítá s připojením odbočky koridoru v těchto místech.
Řádek 32: Řádek 45:
| číslo = 2
| číslo = 2
| issn = 1803-6708
| issn = 1803-6708
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
⚫
}}</ref><ref>[https://www.koridory.cz/jizni-spojka-fakta-o-tunelu-v-chuchli/ Jižní spojka – fakta o tunelu v Chuchli], web Železniční koridory</ref> protože pro dosavadní provoz z kapacitních důvodů zatím nebyla potřeba zde ani na návazné trati do [[Praha-Krč (nádraží)|Krče]]. Lidová tvořivost o příčinách jednokolejnosti dala vzniknout různým mýtům, odvozeným od údajných problémů při stavbě [[Chuchelský tunel|tunelu nad Malou Chuchlí]]. Některé pověsti dokonce potvrdil i mluvčí SŽDC<ref>
| autor = simba
| odkaz na autora =
| titul = Jižní spojka – fakta o tunelu v Chuchli
| periodikum = koridorz.cz
| odkaz na periodikum =
| vydavatel =
| odkaz na vydavatele =
| datum vydání = 2015-12-30
| datum přístupu = 2024-10-25
| url = https://www.koridory.cz/jizni-spojka-fakta-o-tunelu-v-chuchli/
| issn =
⚫
}}</ref> protože pro dosavadní provoz z kapacitních důvodů zatím nebyla potřeba zde ani na návazné trati do [[Praha-Krč (nádraží)|Krče]]. Lidová tvořivost o příčinách jednokolejnosti dala vzniknout různým mýtům, odvozeným od údajných problémů při stavbě [[Chuchelský tunel|tunelu nad Malou Chuchlí]]. Některé pověsti dokonce potvrdil i mluvčí SŽDC<ref>
{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sojka
| příjmení = Sojka
Řádek 54: Řádek 79:
Přípravné práce byly zahájeny roku [[1949]], v roce [[1952]] započala stavba oblouků. V roce [[1955]] byly úspěšně provedeny zatěžovací zkoušky, ale železniční doprava na mostě byla zahájena až v sobotu [[30. květen|30. května]] [[1964]] při zprovoznění celé jednokolejné železniční jižní spojky. Do té doby most sloužil statickým zkouškám různých typů lokomotiv při různých rychlostech, testům dynamiky stavebních konstrukcí apod.
Přípravné práce byly zahájeny roku [[1949]], v roce [[1952]] započala stavba oblouků. V roce [[1955]] byly úspěšně provedeny zatěžovací zkoušky, ale železniční doprava na mostě byla zahájena až v sobotu [[30. květen|30. května]] [[1964]] při zprovoznění celé jednokolejné železniční jižní spojky. Do té doby most sloužil statickým zkouškám různých typů lokomotiv při různých rychlostech, testům dynamiky stavebních konstrukcí apod.


Lidové označení ''most Inteligence'' získal proto, že na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané [[inteligence (třída)|inteligence]] ([[právník]]ů, [[filosof]]ů, [[lékař]]ů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí.<ref>[http://nezapomente.ihned.cz/c1-37893440-kdyz-se-urednici-presouvali-do-vyroby-pred-58-lety-vrcholila-akce-77-tisic Když se úředníci přesouvali do výroby. IHned.cz, 24. 7. 2009]</ref> V roce [[1969]] byl most, jako jeden z mála pražských železničních mostů, oficiálně pojmenován, a to jako ''Branický most''.
Lidové označení ''most Inteligence'' získal proto, že na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané [[inteligence (třída)|inteligence]] ([[právník]]ů, [[filosof]]ů, [[lékař]]ů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Když se úředníci přesouvali do výroby
| periodikum = IHned.cz
| odkaz na periodikum = IHned.cz
| datum vydání = 2009-07-24
| datum přístupu =
| url = http://nezapomente.ihned.cz/c1-37893440-kdyz-se-urednici-presouvali-do-vyroby-pred-58-lety-vrcholila-akce-77-tisic
| issn =
}}</ref> V roce [[1969]] byl most, jako jeden z mála pražských železničních mostů, oficiálně pojmenován, a to jako ''Branický most''.


[[Soubor:Most Inteligence 2022 06.jpg|náhled|vlevo|Místo jedné chybějící koleje je dosud (2022) na Branickém mostě pouze pěšina]]
[[Soubor:Most Inteligence 2022 06.jpg|náhled|vlevo|Místo jedné chybějící koleje byla na Branickém mostě pouze pěšina (foto 2022)]]
Druhé koleje se celá spojovací trať měla dočkat několikrát. Poprvé v souvislosti se spojkou do Hlubočep, která byla součástí již původní koncepce a pro niž je na konstrukci mostu i viditelné odbočení, podruhé v devadesátých letech dvacátého století v souvislosti s barrandovskou spojkou, vyúsťující ve výhybně Žvahov. Barrandovská spojka byla součástí koncepce přestavby železničního uzlu Praha, která díky hospodářsko-politickým změnám již nenašla uplatnění, přestože před těmito změnami byly mnohé spolu související projekty zahájeny, jako např. modernizace seřaďovacího nádraží ve Vršovicích či zkapacitnění [[Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice|železniční tratě č. 122 Praha – Hostivice]] a navazující [[Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice|Hostivice – Rudná u Prahy]]. Proti barrandovské spojce i původně zamýšlenému zdvoukolejnění tratě č. 122 však byli ochránci přírody (přírodní rezervace, ochrana žvahovské skály).
Druhé koleje se celá spojovací trať měla dočkat několikrát. Poprvé v souvislosti se spojkou do Hlubočep, která byla součástí již původní koncepce a pro niž je na konstrukci mostu i viditelné odbočení, podruhé v devadesátých letech dvacátého století v souvislosti s barrandovskou spojkou, vyúsťující ve výhybně Žvahov. Barrandovská spojka byla součástí koncepce přestavby železničního uzlu Praha, která díky hospodářsko-politickým změnám již nenašla uplatnění, přestože před těmito změnami byly mnohé spolu související projekty zahájeny, jako např. modernizace seřaďovacího nádraží ve Vršovicích či zkapacitnění [[Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice|železniční tratě č. 122 Praha – Hostivice]] a navazující [[Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice|Hostivice – Rudná u Prahy]]. Proti barrandovské spojce i původně zamýšlenému zdvoukolejnění tratě č. 122 však byli ochránci přírody (přírodní rezervace, ochrana žvahovské skály).

Mostovka byla před rekonstrukcí místy narušena, zejména v části zrušené koleje, protože některé betonové díly byly odcizeny vandaly a pravděpodobně naházeny do řeky. V roce 2015 proběhla oprava mostu, při níž byla obnovena hydroizolace a sanovány mostní oblouky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Koubek
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul =Pražské mosty stárnou a některé čeká důkladná oprava
| periodikum = Metro.cz
| odkaz na periodikum = Metro (deník)
| vydavatel = Mafra
| datum vydání = 2016-11-01
| datum přístupu =
| url = https://www.metro.cz/praha/prazske-mosty-starnou-a-nektere-ceka-dukladna-oprava.A160111_080312_co-se-deje_jsk
| issn =
}}</ref>


== Současnost ==
== Současnost ==
Řádek 63: Řádek 113:
V současnosti je most využíván pro nákladní dopravu pro jízdu mimo velké osobní stanice. Při výlukách či jiných mimořádnostech jsou po mostě vedeny i vlaky osobní dopravy z [[Železniční trať Praha–Beroun|železniční tratě 171]] mezi žst. [[Praha hlavní nádraží]] a [[Beroun]]em, které se před stanicí [[Praha-Radotín (nádraží)|Praha-Radotín]] napojují na trať do Berouna.
V současnosti je most využíván pro nákladní dopravu pro jízdu mimo velké osobní stanice. Při výlukách či jiných mimořádnostech jsou po mostě vedeny i vlaky osobní dopravy z [[Železniční trať Praha–Beroun|železniční tratě 171]] mezi žst. [[Praha hlavní nádraží]] a [[Beroun]]em, které se před stanicí [[Praha-Radotín (nádraží)|Praha-Radotín]] napojují na trať do Berouna.


Mostovka je v současné době{{kdy?}} místy narušena, zejména v části zrušené koleje, protože některé betonové díly byly odcizeny vandaly a pravděpodobně naházeny do řeky. V roce 2015 proběhla oprava mostu, při níž byla obnovena hydroizolace a sanovány mostní oblouky.<ref>[http://praha.idnes.cz/prazske-mosty-starnou-a-nektere-ceka-dukladna-oprava-pcx-/metro.aspx?c=A160111_080312_co-se-deje_jsk Pražské mosty stárnou a některé čeká důkladná oprava. iDnes.cz, 11. 1. 2016]</ref> Správa železnic v současné době zahájila zdvoukolejnění celé spojky (1.7.2023 - 31.12.2024). Hlavním důvodem je především zkapacitnění pro potřeby objízdné trasy osobní dopravy v době, kdy dojde ke stavbě nového či rekonstrukci stávajícího železničního mostu přes Vltavu v úseku Vyšehrad – Smíchov (tzv. výtoňského soumostí či mostu pod Vyšehradem) a v brzké budoucnosti využití také pro osobní dopravu PID podle plánů MHMP. Dne 1.7.2024 se nově otevřela kolej 1, která ještě v pravidelném provozu nikdy nebyla. Celý most (kolej 2) má být otevřen koncem října, na počest 60. výročí dokončení, včetně dvojkolejné tratě do Krče, Kačerova a nové odbočky Spořilov.
Správa železnic v současné době zahájila zdvoukolejnění celé spojky (1.7.2023 - 31.12.2024). Hlavním důvodem je především zkapacitnění pro potřeby objízdné trasy osobní dopravy v době, kdy dojde ke stavbě nového či rekonstrukci stávajícího železničního mostu přes Vltavu v úseku Vyšehrad – Smíchov (tzv. výtoňského soumostí či mostu pod Vyšehradem) a v brzké budoucnosti využití také pro osobní dopravu PID podle plánů [[MHMP]]. Dne 1.
července 2024 se nově otevřela kolej 1, která ještě v pravidelném provozu nikdy nebyla. Celý most (kolej 2) byl otevřen 24. října, na počest 60. výročí dokončení, včetně dvojkolejné tratě do Krče, Kačerova a nové odbočky Spořilov.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nevzhoštěný
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Po třech letech hotovo. Dvoukolejný Branický most s tratí na Kačerov se otevírá
| periodikum = Zdopravy.cz
| odkaz na periodikum =
| vzdavatel = AvizerZ
| datum vydání = 2024-10-24
| datum přístupu = 2024-10-25
| url = https://zdopravy.cz/po-trech-letech-hotovo-dvoukolejny-branicky-most-s-trati-na-kacerov-se-otevira-225058/
| issn =
}}</ref>


== Turistická trasa ==
== Turistická trasa ==

Verze z 25. 10. 2024, 08:11

Branický most
Část Branického mostu při pohledu od Malé Chuchle
Část Branického mostu při pohledu od Malé Chuchle
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha
Číslo mostuV-032
Komunikaceželezniční trať Praha-Zahradní Město – Praha-Radotín
PřesVltava
Otevřen30. května 1964
Souřadnice50°1′36,48″ s. š., 14°23′51″ v. d.
Parametry
Délka950 m
Šířka14 m
Výška19 m
Max. rozpětí53,3 m
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Most Inteligence v roce 2022. Ačkoli kola je třeba vynést po schodech, most využívají i cyklisté. Po mostě také jezdí vlak (stav: červen 2022).
Část mostu u Malé Chuchle
Branický most

Branický most (lidově přezdívaný též most Inteligence) je železniční most s chodníkem pro pěší, přemosťující údolí Vltavy v jižní části Prahy mezi Malou Chuchlí a Braníkem, budovaný v letech 1949–1955 a pro železniční dopravu zprovozněný 30. května 1964. Oficiálně pojmenován byl ale až v roce 1969.[1] Byl vyprojektován a vystavěn jako ÚM 950, což je zkratka pro údolní most délky 950 m.

Je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky (Radotín–Vršovice) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy a původně plánované jako dvojkolejné. Spojka propojuje železniční trať Praha – Plzeň s (tehdy částečně přeloženou) tratí Praha – Vrané nad Vltavou. Kromě Vltavy přemosťuje obě tyto trati i souběžné páteřní pozemní komunikace (Strakonická a Modřanská) a tramvajovou trať do Modřan. U svých konců se oblouky připojuje ke směrům pobřežních tratí. Uprostřed západního oblouku je vystavěna odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do Hlubočep a Jinonic, od jehož výstavby bylo nakonec upuštěno. V aktuální verzi vysokorychlostního tunelového železničního koridoru Praha–Beroun se počítá s připojením odbočky koridoru v těchto místech.

Charakteristika

Chodník na mostě
Pohled z mostu
Pohled na Branický most z kolejiště Nádraží Praha Braník. Parní lokomotiva 434.2186 v čele nostalgického vlaku vyjíždí pod oblouk mostu. (30. 8. 2014)

Branický most má šířku 14 metrů, je tvořen 15 poli s rozpětím 53,5 metru, celkové převýšení mezi konci mostu je 6 metrů, celková výška nad hladinou Vltavy 19 metrů. Chodník pro pěší je umístěn uprostřed mezi kolejišti, je od nich oddělený ploty a osvětlený.

S délkou 950 m (resp. 948 m) by mohl být nejdelším železničním dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě. Položeny byly nejprve obě koleje, ale po zátěžových zkouškách byla druhá snesena,[2][3] protože pro dosavadní provoz z kapacitních důvodů zatím nebyla potřeba zde ani na návazné trati do Krče. Lidová tvořivost o příčinách jednokolejnosti dala vzniknout různým mýtům, odvozeným od údajných problémů při stavbě tunelu nad Malou Chuchlí. Některé pověsti dokonce potvrdil i mluvčí SŽDC[4], i když pozdější odpověď této organizace zněla jinak (v článku o tunelu).

Výstavba druhé koleje až na Kačerov měla být zahájena vícekrát, ale reálně začala až v roce 2023. Roku 2024 bude konečně položena od horního portálu tunelu na most a dále přes Krč až na Kačerov, kde bude vybudováno dvojkolejné ostrovní nástupiště. Poté budou po mostě jezdit i osobní vlaky a rychlíky, neboť bude zahájena velká rekonstrukce vyšehradského mostu a jeho ztrojkolejnění v rámci 3.TŽK.

Historie mostu

Myšlenka na železniční obchvat Prahy pro nákladní dopravu se mezi odborníky objevovala již začátkem 20. století. První reálné návrhy předložil Pražské nádražní komisi roku 1920 Josef Kubler, v roce 1923 projekt podpořil Jan Bašta, roku 1927 předložil Miroslav Chlumecký regulační komisi „dispoziční plán budoucích železničních úprav v Praze“, který podobnou trať zahrnoval. Po druhé světové válce plánovací komise myšlence nepřála, ale roku 1949 bylo náhle se stavbou mostu započato, aniž by byla dokončena celková koncepce železniční dopravy i projekt trati.[5] Předpokládá se, že ukvapené zahájení výstavby bylo vyvoláno potřebou urychleně najít práci pro vzdělance odsunuté do dělnických profesí. Celá stavba tzv. jižní spojky se zejména v prvních letech výstavby spíše potýkala s nedostatkem kvalifikovaného personálu, ale i techniky a materiálu.

Projekt mostu vznikal teprve v době, kdy se část spojky již stavěla. Projekt vypracoval Jiří Klimeš ve třech variantách, prováděcí projekt vybrané varianty vytvořili Zbyšek Krušina a Vladislav Valoušek.

Přípravné práce byly zahájeny roku 1949, v roce 1952 započala stavba oblouků. V roce 1955 byly úspěšně provedeny zatěžovací zkoušky, ale železniční doprava na mostě byla zahájena až v sobotu 30. května 1964 při zprovoznění celé jednokolejné železniční jižní spojky. Do té doby most sloužil statickým zkouškám různých typů lokomotiv při různých rychlostech, testům dynamiky stavebních konstrukcí apod.

Lidové označení most Inteligence získal proto, že na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence (právníků, filosofů, lékařů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí.[6] V roce 1969 byl most, jako jeden z mála pražských železničních mostů, oficiálně pojmenován, a to jako Branický most.

Místo jedné chybějící koleje byla na Branickém mostě pouze pěšina (foto 2022)

Druhé koleje se celá spojovací trať měla dočkat několikrát. Poprvé v souvislosti se spojkou do Hlubočep, která byla součástí již původní koncepce a pro niž je na konstrukci mostu i viditelné odbočení, podruhé v devadesátých letech dvacátého století v souvislosti s barrandovskou spojkou, vyúsťující ve výhybně Žvahov. Barrandovská spojka byla součástí koncepce přestavby železničního uzlu Praha, která díky hospodářsko-politickým změnám již nenašla uplatnění, přestože před těmito změnami byly mnohé spolu související projekty zahájeny, jako např. modernizace seřaďovacího nádraží ve Vršovicích či zkapacitnění železniční tratě č. 122 Praha – Hostivice a navazující Hostivice – Rudná u Prahy. Proti barrandovské spojce i původně zamýšlenému zdvoukolejnění tratě č. 122 však byli ochránci přírody (přírodní rezervace, ochrana žvahovské skály).

Mostovka byla před rekonstrukcí místy narušena, zejména v části zrušené koleje, protože některé betonové díly byly odcizeny vandaly a pravděpodobně naházeny do řeky. V roce 2015 proběhla oprava mostu, při níž byla obnovena hydroizolace a sanovány mostní oblouky.[7]

Současnost

Lokomotiva řady 749 v čele odkloněného budějovického rychlíku

V současnosti je most využíván pro nákladní dopravu pro jízdu mimo velké osobní stanice. Při výlukách či jiných mimořádnostech jsou po mostě vedeny i vlaky osobní dopravy z železniční tratě 171 mezi žst. Praha hlavní nádraží a Berounem, které se před stanicí Praha-Radotín napojují na trať do Berouna.

Správa železnic v současné době zahájila zdvoukolejnění celé spojky (1.7.2023 - 31.12.2024). Hlavním důvodem je především zkapacitnění pro potřeby objízdné trasy osobní dopravy v době, kdy dojde ke stavbě nového či rekonstrukci stávajícího železničního mostu přes Vltavu v úseku Vyšehrad – Smíchov (tzv. výtoňského soumostí či mostu pod Vyšehradem) a v brzké budoucnosti využití také pro osobní dopravu PID podle plánů MHMP. Dne 1. července 2024 se nově otevřela kolej 1, která ještě v pravidelném provozu nikdy nebyla. Celý most (kolej 2) byl otevřen 24. října, na počest 60. výročí dokončení, včetně dvojkolejné tratě do Krče, Kačerova a nové odbočky Spořilov.[8]

Turistická trasa

Přes most vede zelená turistická značená trasa 3129 z Malé Chuchle k Hálkovu pomníku v Dolních Břežanech.

Galerie

  • Branický most
    Branický most
  • Nedokončená odbočka do Hlubočep
    Nedokončená odbočka do Hlubočep
  • Chybějící panely
    Chybějící panely
  • Pohled na most z jeho konce u Braníku
    Pohled na most z jeho konce u Braníku

Panorama

Panorama Branického mostu z roku 2003

Reference

  1. ↑ Kam s nimi? Na stavbu. „Most inteligence“ slaví 50. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-05-30 [cit. 2024-0-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ ŽÁČEK, Stanislav. Zdvoukolejnění trati Branický most – Praha-Krč – Spořilov. SUDOP Revue [online]. 2021-06-28 [cit. 2024-01-31]. Roč. 2021, čís. 2. Dostupné online. ISSN 1803-6708. 
  3. ↑ simba. Jižní spojka – fakta o tunelu v Chuchli. koridorz.cz [online]. 2015-12-30 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ SOJKA, Petr. Z metropole [online]. Česká televize, 2009-07-11 [cit. 2009-07-15]. Kapitola Ponurá minulost, podivná přítomnost a nejistá budoucnost - železniční Most Inteligence. Dostupné online. 
  5. ↑ Jiří Streit: Splněné sny (1955): „Začali stavět, ale projekt neměli, lépe řečeno měli ho jen kousek – pro dva stavební úseky“
    Miloš Skalka: Železniční doprava a technika (červen 1964): Výstavba Jižní spojky byla zahájena ze zvláštních důvodů již v roce 1950…
  6. ↑ Když se úředníci přesouvali do výroby. IHned.cz [online]. 2009-07-24. Dostupné online. 
  7. ↑ KOUBEK, Jan. Pražské mosty stárnou a některé čeká důkladná oprava. Metro.cz [online]. Mafra, 2016-11-01. Dostupné online. 
  8. ↑ NEVZHOŠTĚNÝ, Jan. Po třech letech hotovo. Dvoukolejný Branický most s tratí na Kačerov se otevírá. Zdopravy.cz [online]. 2024-10-24 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pražské mosty přes Vltavu (po proudu)
Most Závodu míru (66,36) • Radotínský most (64,98) • Branický most (Most inteligence) (60,11) • Barrandovský most (58,58) • Dvorecký most • most na Císařskou louku • lávka na Císařskou louku • most na Veslařský ostrov • Výtoňský silniční most • vyšehradský železniční most (55,33) • Palackého most (54,68) • Jiráskův most (54,38) • most na Dětský ostrov • most na Slovanský ostrov • Most Legií (53,62) • Most císaře Františka I. • mostky přes Čertovku • Karlův most (53,05) • Juditin most • Mánesův most (52,7) • Rudolfova lávka • Čechův most (52,2) • Dřevěný most • Štefánikův most (51,49) • Most císaře Františka Josefa I. • Hlávkův most (50,69) • Negrelliho viadukt (50,42) • Štvanická lávka (50,05) • Rohanský most • Libeňský most (48,77) • lávka přes holešovický přístav • holešovický železniční most (47,25) • Most Barikádníků (46,96) • Trojský most (46,28) • Trojský tramvajový most • Trojská lávka (44,83) • mosty na Císařský ostrov • most Podbaba – Troja • Suchdolský most
Šedě jsou označeny bývalé mosty, zeleně mosty plánované nebo rozestavěné, kurzívou mosty přes vltavská ramena (v závorce říční kilometr).
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Branický_most&oldid=24340959“