Česká tabule: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: revertováno možný vandalismus editace z mobilu editace z mobilního webu |
m editace uživatele 83.208.253.136 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je VasekPav značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
| povodí = [[Labe]] |
| povodí = [[Labe]] |
||
| mapa = Ceska tabule CZ I6.png |
| mapa = Ceska tabule CZ I6.png |
||
| popisek mapy = Česká tabule na mapě Česka |
|||
⚫ | | |
||
}} |
|||
⚫ | '''Česká tabule''' je [[geomorfologická subprovincie]] (též soustava) v severních a východních [[Čechy|Čechách]] a na severozápadní [[Morava|Moravě]]. Na severu a na východě je ohraničena [[Krkonošsko-jesenická soustava|Krkonošsko-jesenickou soustavou]], na jihu je omezena [[Českomoravská soustava|Českomoravskou soustavou]] a [[Poberounská soustava|Poberounskou soustavou]], na západě [[Krušnohorská soustava|Krušnohorskou soustavou]]. Nejvyšším bodem je [[Ralsko (Ralská pahorkatina)|Ralsko]] se 698 [[Nadmořská výška|metry nad mořem]]. Území České tabule tvoří většinu [[geologie|geologické]] jednotky [[Česká křídová pánev]].<ref name="Demek-z-nizin-225">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Bína |
| příjmení = Bína |
||
| příjmení2 = Demek |
| příjmení2 = Demek |
Verze z 10. 4. 2024, 07:22
Česká tabule | |
---|---|
Vrch Ralsko, letecký snímek | |
Nejvyšší bod | 698 m n. m. (Ralsko) |
Délka | 228 km |
Rozloha | 11241,6 km² |
Střední výška | 279,8 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Česká vysočina |
Sousední jednotky | Krušnohorská subprovincie Krkonošsko-jesenická subprovincie Česko-moravská subprovincie Poberounská subprovincie |
Podřazené jednotky | Severočeská tabule Středočeská tabule Východočeská tabule |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Česká tabule na mapě Česka | |
Horniny | sedimentární horniny, sedimenty, neovulkanity |
Povodí | Labe |
Souřadnice | 50°18′ s. š., 15° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Česká tabule je geomorfologická subprovincie (též soustava) v severních a východních Čechách a na severozápadní Moravě. Na severu a na východě je ohraničena Krkonošsko-jesenickou soustavou, na jihu je omezena Českomoravskou soustavou a Poberounskou soustavou, na západě Krušnohorskou soustavou. Nejvyšším bodem je Ralsko se 698 metry nad mořem. Území České tabule tvoří většinu geologické jednotky Česká křídová pánev.[1]
Parametry
Česká tabule se rozkládá na území 11 241 km2. Střední nadmořská výška je 279,8 m. Celková dálka je 228 km. Žádnou svojí částí se tabule nedotýká státní hranice. Nejzápadnější část se nachází v okrese Louny, nejvýchodnější v okrese Svitavy, nejsevernější v okrese Česká Lípa a nejjižnější v okrese Blansko.
Charakter území
Je to tabule tvořená křídovými horninami, které ve středních částech jsou uloženy horizontálně až subhorizontálně a na okrajích zdviženy (kuesty). V kvádrových pískovcích jsou skalní města s četnými tvary zvětrávání a odnosu pískovců a pseudokrasovými tvary (izolované skály, skalní mísy, voštiny apod.), vedle strukturních povrchů vázaných na odolnější vrstvy se vyskytují i zarovnané povrchy (pedimenty, kryopedimenty), nad plochý povrch se zvedají svědecké vrchy (stolové hory) a neovulkanické tvary. Osu tvoří údolí Labe, údolí přítoků mají neckovitý tvar.[2]
Geomorfologické členění
Subprovincie Česká tabule (dle značení Jaromíra Demka VI) se člení dále na tyto oblasti (též podsoustavy) a celky:
- VIA Severočeská tabule
- VIA-1 Ralská pahorkatina – Ralsko (698 m n. m.)
- VIA-2 Jičínská pahorkatina – Sokol (562)
- VIB Středočeská tabule
- VIB-1 Dolnooharská tabule – Říp (461)
- VIB-2 Jizerská tabule – Rokytská horka (410)
- VIB-3 Středolabská tabule – střední výška 215
- VIC Východočeská tabule
- VIC-1 Východolabská tabule – Na šancích (352)
- VIC-2 Orlická tabule – U rozhledny (454)
- VIC-3 Svitavská pahorkatina – Baldský vrch (693)[2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Česká tabule, s. 225.
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Z nížin do hor, str. 226
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká tabule na Wikimedia Commons