Přeskočit na obsah

Philipp Grünne: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 498 editací
m Přejmenování kategorií (viz diskuse)
doplnění článku + ref., kat.
Řádek 1: Řádek 1:
{{infobox - politik
{{infobox - politik
| jméno = Philipp hrabě Grünne
| jméno = Philipp hrabě Grünne
| obrázek = COA_Grunne_AT_Tyroff.png
| obrázek = Philipp_Grünne.jpg
| popisek = Erb rodu Grünne
| popisek = Hrabě Philipp Grünne jako generálmajor
| úřad = [[Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918|Zemský velitel v Českém království]]
| úřad = Velitel 8. armádního sboru ([[Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918|Zemský velitel v Českém království]])
| od = [[1889]]
| od = [[1889]]
| do = [[1899]]
| do = [[1899]]
| panovník = [[František Josef I.]]
| předchůdce = [[Josip Filipović]]
| předchůdce = [[Josip Filipović]]
| nástupce = [[Ludwig Fabini]]
| nástupce = [[Ludwig Fabini]]
| úřad2 = Velitel 9. armádního sboru (velitel pevnosti [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]])
| od2 = 1888
| do2 = 1889
| předchůdce2 = Gustav von König
| nástupce2 = princ Leopold Croy
| sloužil = {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| hodnost = [[polní zbrojmistr]] (1889), [[Polní podmaršálek|polní podmaršál]] (1882), [[generálmajor]] (1877)
| titul = [[hrabě]]
}}
}}
'''Philipp (Filip) hrabě Grünne''' (''Philipp Graf Grünne von Pinchard'') ([[4. listopad]]u [[1833]], [[Vídeň]] – [[25. březen|25. března]] [[1902]], [[Dobersberg]]) byl [[Rakousko|rakouský]], respektive [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] [[generál]]. Od šestnácti let sloužil v [[Společná armáda|c.k. armádě]] a dosáhl nejvyšších hodností, kariéru zakončil jako velitel v [[Praha|Praze]] (1889–1899). Byl rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]].
'''Philipp (Filip) hrabě Grünne''' (''Philipp Graf Grünne von Pinchard'') ([[4. listopad]]u [[1833]], [[Vídeň]] – [[25. březen|25. března]] [[1902]], [[Dobersberg]]) byl [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] [[generál]]. Od šestnácti let sloužil v [[Společná armáda|c.k. armádě]] a dosáhl nejvyšších hodností, kariéru zakončil jako velitel v [[Praha|Praze]] (1889–1899).<ref> Kolektiv: ''Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost''; [[Vojenský historický ústav Praha]], [[Ministerstvo obrany České republiky]]; Praha, 2006; s. 29 ISBN 80-7278-347-5 [https://www.army.cz/assets/files/7540/01.pdf dostupné online]</ref> Byl rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]].


== Životopis ==
== Životopis ==
[[Soubor:COA_Grunne_AT_Tyroff.png|náhled|vlevo|[[Erb]] rodu Grünne]]
[[Soubor:Dobersberg - 06.JPG|náhled|vlevo|[[Dobersberg (zámek)|Zámek Dobersberg]]]]
[[Soubor:Dobersberg - 06.JPG|náhled|vlevo|[[Dobersberg (zámek)|Zámek Dobersberg]]]]
Pocházel ze [[Šlechta|šlechtického]] rodu [[Nizozemsko|nizozemského]] původu, který od [[18. století]] působil ve službách [[Habsburkové|Habsburků]]. Narodil se ve Vídni jako nejstarší ze tří synů císařského generálního pobočníka [[Karl Ludwig Grünne|Karla Ludwiga Grünna]] (1808–1884) a jeho manželky Karolíny [[Trauttmansdorffové]] (1808–1886). Studoval na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánské vojenské akademii]] ve Vídni a do armády vstoupil jako [[kadet]] v roce 1850, již o dva roky později byl [[poručík]]em. V hodnosti [[rytmistr]]a byl v roce 1859 přidělen ke štábu [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|arcivévody Albrechta]] a od roku 1860 byl jeho pobočníkem. Během [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] v roce 1866 bojoval v [[Tyrolsko|Tyrolsku]] a téhož roku dosáhl hodnosti [[podplukovník]]a. Od roku 1870 byl jako [[plukovník]] velitelem pěšího pluku č. 26, později nadále postupoval v hodnostech, stal se [[generálmajor]]em (1877) a [[Polní podmaršálek|polním podmaršálem]] (1882). V roce 1889 dosáhl hodnosti [[Polní zbrojmistr|c. k. polního zbrojmistra]] a v letech 1889–1899 byl velitelem 8. armádního sboru v Praze, respektive vrchním velitelem v celých Čechách. V roce 1899 odešel do výslužby a zbytek života strávil na zámku Dobersberg v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]], který jeho rodu patřil od roku 1802.
Pocházel ze [[Šlechta|šlechtického]] rodu [[Nizozemsko|nizozemského]] původu, který od [[18. století]] působil ve službách [[Habsburkové|Habsburků]]. Narodil se ve Vídni jako nejstarší ze tří synů císařského generálního pobočníka [[Karl Ludwig Grünne|Karla Ludwiga Grünna]] (1808–1884) a jeho manželky Karolíny [[Trauttmansdorffové]] (1808–1886). Studoval na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánské vojenské akademii]] ve Vídni a do armády vstoupil jako [[kadet]] v roce 1850, již o dva roky později byl [[poručík]]em. V hodnosti [[rytmistr]]a byl v roce 1859 přidělen ke štábu [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|arcivévody Albrechta]] a od roku 1860 byl jeho pobočníkem.<ref>''Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861''; Vídeň, 1876; s. 876 [https://library.hungaricana.hu/hu/view/MilitarAlmanachSchematismus_1860-1861/?pg=0&layout=s dostupné online]</ref> Během [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] v roce 1866 bojoval v [[Tyrolsko|Tyrolsku]] a téhož roku dosáhl hodnosti [[podplukovník]]a. Od roku 1870 byl jako [[plukovník]] velitelem pěšího pluku č. 26,<ref>''Kais. Königl. Militär Schematismus für 1877''; Vídeň, 1876; s. 115, 274 [https://library.hungaricana.hu/hu/view/MilitarAlmanachSchematismus_1877/?pg=0&layout=s dostupné online]</ref>. V roce 1877 dosáhl hodnosti [[generálmajor]]a a stal se velitelem 6. pěší brigády v [[Salcburk|Salzburgu]].<ref>''Kais. Königl. Militär Schematismus 1879''; Vídeň, 1878; s. 117 [https://library.hungaricana.hu/hu/view/MilitarAlmanachSchematismus_1879/?pg=0&layout=s dostupné online]</ref> Jako [[Polní podmaršálek|polním podmaršál]] (1882) byl následně velitelem 26. pěší divize v [[Košice|Košicích]],<ref>''Kais. Königl. Militär Schematismus für 1884''; Vídeň, 1883; s. 115 [https://library.hungaricana.hu/hu/view/MilitarAlmanachSchematismus_1884/?pg=0&layout=s dostupné online]</ref> později převzal velení 19. pěší divize v [[Plzeň|Plzni]]. V letech 1888–1889 byl velitelem pevnosti [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]], respektive 9. armádního sboru a v roce 1889 dosáhl hodnosti [[Polní zbrojmistr|c. k. polního zbrojmistra]]. Nakonec byl v letech 1889–1899 byl velitelem 8. armádního sboru v Praze, respektive vrchním velitelem v celých Čechách.<ref>''Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918'' na webu ''austro-hungarian army'' [https://www.austro-hungarian-army.co.uk/comd1883.htm dostupné online]</ref> V roce 1899 odešel do výslužby<ref>''Služební postup Philippa Grünna'' in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: ''Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918''; Wien, 2007; s. 60 [http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2007.pdf dostupné online]</ref> a zbytek života strávil na zámku Dobersberg v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]], který jeho rodu patřil od roku 1802.


Mimo jiné byl [[Tajný rada|c.&nbsp;k. tajným radou]] (1889) a [[Císařský komorník|komořím]] (1857). Za zásluhy byl nositelem [[Řád železné koruny|Řádu železné koruny]] a [[Vojenský záslužný kříž (Rakousko)|Vojenského záslužného kříže]], v roce 1892 se stal rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]].


V roce 1878 se v Praze oženil s hraběnkou Klotyldou [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohensteinovou]] (1854–1934)<ref>''Rodokmen klášterecké větve Thun-Hohensteinů [http://genealogy.euweb.cz/thun/thun6.html dostupné online]''</ref>, dcerou [[Josef Osvald I. Thun-Hohenstein|Josefa Osvalda I. Thun-Hohensteina]] z klášterecké rodové větve. V Praze se později narodili i oba jejich synové Filip Osvald (1889) a Rudolf Ferdinand (1891).
V roce 1878 se v Praze oženil s hraběnkou Klotyldou [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohensteinovou]] (1854–1934)<ref>''Rodokmen klášterecké větve Thun-Hohensteinů [http://genealogy.euweb.cz/thun/thun6.html dostupné online]''</ref>, dcerou [[Josef Osvald I. Thun-Hohenstein|Josefa Osvalda I. Thun-Hohensteina]] z klášterecké rodové větve. Klotylda byla později [[Palácová dáma|c. k. palácovou dámou]] a dámou [[Řád hvězdového kříže|Řádu hvězdového kříže]]. V Praze se později narodili i oba jejich synové Filip Osvald (1889–1917) a Rudolf Ferdinand (*1891).<ref>''Rodina Philippa Grünna'' na webu ''geni.com'' [https://www.geni.com/people/Philippe-comte-de-Grunne/6000000016508432172 dostupné online]</ref><ref>''Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896''; [[Gotha]], 1896; s. 419 [https://books.google.cz/books?id=1OsNAQAAIAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false dostupné online]</ref>

== Tituly a ocenění ==
V roce 1857 byl jmenován [[Císařský komorník|c. k. komořím]]<ref>''Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1858''; Vídeň, 1858; s. 112 [https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=shb&datum=1858&page=198&size=45 dostupné online]</ref> a jako velitel armádního sboru obdržel titul [[Tajný rada|c. k. tajného rady]] s nárokem na oslovení ''[[Excelence]]'' (1889).<ref>''Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890''; Vídeň, 1890; s. 247 [https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=shb&datum=1890&page=475&size=45 dostupné online]</ref> Od roku 1887 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 43.<ref>''Přehled majitelů pěšího pluku č. 43'' in: ''Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914''; Vídeň, 1914; s. 464 [https://library.hungaricana.hu/hu/view/KriegsMarine_1914/?pg=0&layout=s dostupné online]</ref> Za účast ve válkách získal [[Vojenský záslužný kříž (Rakousko)|Vojenský záslužný kříž]] s válečnou dekorací a [[Řád železné koruny]] III. třídy s válečnou dekorací. Jako velitel armádního sboru se později stal nositelem Řádu železné koruny I. třídy. Několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků, byl nositelem velkokříže pruského [[Řád červené orlice|Řádu červené orlice]], ruského [[Řád sv. Anny (Rusko)|Řádu sv. Anny]] I. třídy, velkokříže papežského [[Řád svatého Řehoře Velikého|Řehoře Velikého]] a saského [[Řád Albrechtův|Albrechtova řádu]]. V roce 1892 se stal rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]].<ref>''Přehled řádů a vyznamenání Philippa Grünna'' in: ''Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902''; Vídeň, 1902; s. 257 [https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=shb&datum=1899&page=530&size=45 dostupné online]</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 27: Řádek 37:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* ''Životopis Philippa Grünna'' [http://www.austro-hungarian-army.co.uk/biog/gruennep.html dostupné online] {{Wayback|url=http://www.austro-hungarian-army.co.uk/biog/gruennep.html |date=20201020025504 }}
* ''Životopis Philippa Grünna'' [http://www.austro-hungarian-army.co.uk/biog/gruennep.html dostupné online] {{Wayback|url=http://www.austro-hungarian-army.co.uk/biog/gruennep.html |date=20201020025504 }}

* ''Služební postup Philippa Grünna'' in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: ''Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918''; Wien, 2007; s. 60 [http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2007.pdf dostupné online]


{{DEFAULTSORT:Grünne, Philipp}}
{{DEFAULTSORT:Grünne, Philipp}}
[[Kategorie:Rakouští šlechtici]]
[[Kategorie:Rakouští šlechtici]]
[[Kategorie:Rakouští generálové]]
[[Kategorie:Rakousko-uherští generálové]]
[[Kategorie:Císařští komoří]]
[[Kategorie:Císařští komoří]]
[[Kategorie:Tajní radové]]
[[Kategorie:Lidé z Prahy]]
[[Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny]]
[[Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova]]
[[Kategorie:Narození 4. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 4. listopadu]]
[[Kategorie:Narození v roce 1833]]
[[Kategorie:Narození v roce 1833]]

Verze z 27. 10. 2023, 21:03

Philipp hrabě Grünne
Hrabě Philipp Grünne jako generálmajor
Hrabě Philipp Grünne jako generálmajor
Velitel 8. armádního sboru (Zemský velitel v Českém království)
Ve funkci:
1889 – 1899
PředchůdceJosip Filipović
NástupceLudwig Fabini
Velitel 9. armádního sboru (velitel pevnosti Josefov)
Ve funkci:
1888 – 1889
PředchůdceGustav von König
Nástupceprinc Leopold Croy
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní zbrojmistr (1889), polní podmaršál (1882), generálmajor (1877)
Narození4. listopadu 1833
Vídeň
Úmrtí25. března 1902 (ve věku 68 let)
Dobersberg
Titulhrabě
RodičeKarl Ludwig von Grünne
CommonsPhilipp Grünne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philipp (Filip) hrabě Grünne (Philipp Graf Grünne von Pinchard) (4. listopadu 1833, Vídeň – 25. března 1902, Dobersberg) byl rakousko-uherský generál. Od šestnácti let sloužil v c.k. armádě a dosáhl nejvyšších hodností, kariéru zakončil jako velitel v Praze (1889–1899).[1] Byl rytířem Řádu zlatého rouna.

Životopis

Erb rodu Grünne
Zámek Dobersberg

Pocházel ze šlechtického rodu nizozemského původu, který od 18. století působil ve službách Habsburků. Narodil se ve Vídni jako nejstarší ze tří synů císařského generálního pobočníka Karla Ludwiga Grünna (1808–1884) a jeho manželky Karolíny Trauttmansdorffové (1808–1886). Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídni a do armády vstoupil jako kadet v roce 1850, již o dva roky později byl poručíkem. V hodnosti rytmistra byl v roce 1859 přidělen ke štábu arcivévody Albrechta a od roku 1860 byl jeho pobočníkem.[2] Během prusko-rakouské války v roce 1866 bojoval v Tyrolsku a téhož roku dosáhl hodnosti podplukovníka. Od roku 1870 byl jako plukovník velitelem pěšího pluku č. 26,[3]. V roce 1877 dosáhl hodnosti generálmajora a stal se velitelem 6. pěší brigády v Salzburgu.[4] Jako polním podmaršál (1882) byl následně velitelem 26. pěší divize v Košicích,[5] později převzal velení 19. pěší divize v Plzni. V letech 1888–1889 byl velitelem pevnosti Josefov, respektive 9. armádního sboru a v roce 1889 dosáhl hodnosti c. k. polního zbrojmistra. Nakonec byl v letech 1889–1899 byl velitelem 8. armádního sboru v Praze, respektive vrchním velitelem v celých Čechách.[6] V roce 1899 odešel do výslužby[7] a zbytek života strávil na zámku Dobersberg v Dolním Rakousku, který jeho rodu patřil od roku 1802.


V roce 1878 se v Praze oženil s hraběnkou Klotyldou Thun-Hohensteinovou (1854–1934)[8], dcerou Josefa Osvalda I. Thun-Hohensteina z klášterecké rodové větve. Klotylda byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. V Praze se později narodili i oba jejich synové Filip Osvald (1889–1917) a Rudolf Ferdinand (*1891).[9][10]

Tituly a ocenění

V roce 1857 byl jmenován c. k. komořím[11] a jako velitel armádního sboru obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1889).[12] Od roku 1887 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 43.[13] Za účast ve válkách získal Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací a Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací. Jako velitel armádního sboru se později stal nositelem Řádu železné koruny I. třídy. Několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků, byl nositelem velkokříže pruského Řádu červené orlice, ruského Řádu sv. Anny I. třídy, velkokříže papežského Řehoře Velikého a saského Albrechtova řádu. V roce 1892 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 29 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
  2. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1876; s. 876 dostupné online
  3. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1877; Vídeň, 1876; s. 115, 274 dostupné online
  4. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 117 dostupné online
  5. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1884; Vídeň, 1883; s. 115 dostupné online
  6. ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  7. ↑ Služební postup Philippa Grünna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Wien, 2007; s. 60 dostupné online
  8. ↑ Rodokmen klášterecké větve Thun-Hohensteinů dostupné online
  9. ↑ Rodina Philippa Grünna na webu geni.com dostupné online
  10. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 419 dostupné online
  11. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1858; Vídeň, 1858; s. 112 dostupné online
  12. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 247 dostupné online
  13. ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 43 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 464 dostupné online
  14. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Philippa Grünna in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1902; s. 257 dostupné online

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Philipp_Grünne&oldid=23322709“