Tiny forest: Porovnání verzí
formulace značka: editace z Vizuálního editoru |
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Pro lesíky je charakteristická jejich malá půdorysná plocha a zpočátku hustá výsadba (2-7 stromů na metr čtvereční). Po stabilizaci by na metr čtvereční mělo být v průměru 0,5-2,5 stromů.<ref>urban-forest.com: [https://urban-forests.com/wp-content/uploads/2020/05/Urban-Forests-report-The-Miyawaki-method-%E2%80%93-Data-concepts.pdf ''The Miyawaki method – Data & concepts''] (PDF; 3,5 MB), 2020, S. 3.</ref> Vysoká hustota rostlin zvyšuje konkurenční tlak v rámci ekosystému. Přirozeného lesního společenství by lesík měl dosáhnout za 25–30 let místo za 200 let, protože se přeskočí fáze trav, keřů a pionýrských stromů.<ref name="Magazin 4/22">''Elsbeeren, Stieleichen, Eiben, Rotbuchen, Hainbuchen, Vogelkirschen – und drumherum ein Ring aus Ginster, Haselnuss oder Rosen.'' In: ''[[Das Magazin (Deutschland)|Das Magazin]].'' 4/2022, S. 82–87.</ref> Lesíky prý rostou desetkrát rychleji, jsou třicetkrát hustší a stokrát rozmanitější než konvenční lesy.<ref name="DW">Deutsche Welle: [https://www.dw.com/de/tiny-forests-mehr-artenvielfalt-in-der-stadt/a-57617378 ''Tiny Forests: Mehr Artenvielfalt in der Stadt?''] 25. Mai 2021, abgerufen am 28. April 2022.</ref> Podle svých zastánců jsou ''tiny forests'' jednou z nejúčinnějších metod [[Zalesňování|zalesnění]] půdy.<ref name="Magazin 4/22" /> |
Pro lesíky je charakteristická jejich malá půdorysná plocha a zpočátku hustá výsadba (2-7 stromů na metr čtvereční). Po stabilizaci by na metr čtvereční mělo být v průměru 0,5-2,5 stromů.<ref>urban-forest.com: [https://urban-forests.com/wp-content/uploads/2020/05/Urban-Forests-report-The-Miyawaki-method-%E2%80%93-Data-concepts.pdf ''The Miyawaki method – Data & concepts''] (PDF; 3,5 MB), 2020, S. 3.</ref> Vysoká hustota rostlin zvyšuje konkurenční tlak v rámci ekosystému. Přirozeného lesního společenství by lesík měl dosáhnout za 25–30 let místo za 200 let, protože se přeskočí fáze trav, keřů a pionýrských stromů.<ref name="Magazin 4/22">''Elsbeeren, Stieleichen, Eiben, Rotbuchen, Hainbuchen, Vogelkirschen – und drumherum ein Ring aus Ginster, Haselnuss oder Rosen.'' In: ''[[Das Magazin (Deutschland)|Das Magazin]].'' 4/2022, S. 82–87.</ref> Lesíky prý rostou desetkrát rychleji, jsou třicetkrát hustší a stokrát rozmanitější než konvenční lesy.<ref name="DW">Deutsche Welle: [https://www.dw.com/de/tiny-forests-mehr-artenvielfalt-in-der-stadt/a-57617378 ''Tiny Forests: Mehr Artenvielfalt in der Stadt?''] 25. Mai 2021, abgerufen am 28. April 2022.</ref> Podle svých zastánců jsou ''tiny forests'' jednou z nejúčinnějších metod [[Zalesňování|zalesnění]] půdy.<ref name="Magazin 4/22" /> |
||
První lesíky byly vysazeny v Asii. V Evropě se tato myšlenka poprvé rozšířila do Nizozemska a Belgie od poloviny roku 2010. První lesík v Německu vznikl v roce 2020 na soukromém pozemku v [[Uckermark (obec)|Uckermarku]].<ref>[[Hochschule für nachhaltige Entwicklung Eberswalde]]: [https://hnee.de/de/Fachbereiche/Wald-und-Umwelt/Aktuelles/Erster-Tiny-Forest-Deutschlands-E10917.htm Projekt auf der Webseite], abgerufen am 28. April 2022</ref> Má 700 m², takže je poměrně velký, a je domovem 33 původních druhů stromů, především javoru, buku, dubu, jasanu a lípy.<ref name="DW">Deutsche Welle: [https://www.dw.com/de/tiny-forests-mehr-artenvielfalt-in-der-stadt/a-57617378 ''Tiny Forests: Mehr Artenvielfalt in der Stadt?''] 25. Mai 2021, abgerufen am 28. April 2022.</ref> Sdružení Citizen Forests, založené ve [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicku-Holštýnsku]] v roce 2019, také provádí zalesňování podle Mijawakiho. Mezitím byly výsadby provedeny v několika severoněmeckých městech, nejmenší plocha je kolem 200 metrů čtverečních, největší s asi 3400 metry čtverečními je ve [[Wedel|Wedelu]]. V současné době (rok 2022) existuje na celém světě více než 3000 lesíků.<ref name="Magazin 4/22">''Elsbeeren, Stieleichen, Eiben, Rotbuchen, Hainbuchen, Vogelkirschen – und drumherum ein Ring aus Ginster, Haselnuss oder Rosen.'' In: ''[[Das Magazin (Deutschland)|Das Magazin]].'' 4/2022, S. 82–87.</ref> |
První lesíky byly vysazeny v Asii. V Evropě se tato myšlenka poprvé rozšířila do Nizozemska a Belgie od poloviny roku 2010. První lesík v Německu vznikl v roce 2020 na soukromém pozemku v [[Uckermark (obec)|Uckermarku]].<ref>[[Hochschule für nachhaltige Entwicklung Eberswalde]]: [https://hnee.de/de/Fachbereiche/Wald-und-Umwelt/Aktuelles/Erster-Tiny-Forest-Deutschlands-E10917.htm Projekt auf der Webseite], abgerufen am 28. April 2022</ref> Má 700 m², takže je poměrně velký, a je domovem 33 původních druhů stromů, především javoru, buku, dubu, jasanu a lípy.<ref name="DW">Deutsche Welle: [https://www.dw.com/de/tiny-forests-mehr-artenvielfalt-in-der-stadt/a-57617378 ''Tiny Forests: Mehr Artenvielfalt in der Stadt?''] 25. Mai 2021, abgerufen am 28. April 2022.</ref> Sdružení Citizen Forests, založené ve [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicku-Holštýnsku]] v roce 2019, také provádí zalesňování podle Mijawakiho.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Citizens Forests |
|||
| periodikum = |
|||
| url = https://www.citizens-forests.org/ |
|||
| jazyk = de-DE |
|||
| datum přístupu = 2022-06-16 |
|||
}}</ref> Mezitím byly výsadby provedeny v několika severoněmeckých městech, nejmenší plocha je kolem 200 metrů čtverečních, největší s asi 3400 metry čtverečními je ve [[Wedel|Wedelu]]. V současné době (rok 2022) existuje na celém světě více než 3000 lesíků.<ref name="Magazin 4/22">''Elsbeeren, Stieleichen, Eiben, Rotbuchen, Hainbuchen, Vogelkirschen – und drumherum ein Ring aus Ginster, Haselnuss oder Rosen.'' In: ''[[Das Magazin (Deutschland)|Das Magazin]].'' 4/2022, S. 82–87.</ref> |
|||
Kritici jako nizozemská zahradní architektka Tinka Chabotová ovšem pochybují, že lesíky budou dlouhodobě prosperovat. Nedostatek prostoru by mohl vést ke konkurenci mezi druhy, což by v dlouhodobém horizontu mělo za následek pokles původně velmi vysoké druhové diverzity. Proti tomu se namítá, že k odumírání nízkých keřů a bylin dochází v každém ekosystému. Dokud budou lesíky růst, odumírající stromy budou nahrazovány novými dřevinami. Lesíky nejsou zázračný všelék. Jako jeden z více prvků však mohou pomoci k tomu, aby byla města zelenější, a dlouhodobě tak přitahovala více rostlin a zvířat.<ref name="DW">Deutsche Welle: [https://www.dw.com/de/tiny-forests-mehr-artenvielfalt-in-der-stadt/a-57617378 ''Tiny Forests: Mehr Artenvielfalt in der Stadt?''] 25. Mai 2021, abgerufen am 28. April 2022.</ref> |
Kritici jako nizozemská zahradní architektka Tinka Chabotová ovšem pochybují, že lesíky budou dlouhodobě prosperovat. Nedostatek prostoru by mohl vést ke konkurenci mezi druhy, což by v dlouhodobém horizontu mělo za následek pokles původně velmi vysoké druhové diverzity. Proti tomu se namítá, že k odumírání nízkých keřů a bylin dochází v každém ekosystému. Dokud budou lesíky růst, odumírající stromy budou nahrazovány novými dřevinami. Lesíky nejsou zázračný všelék. Jako jeden z více prvků však mohou pomoci k tomu, aby byla města zelenější, a dlouhodobě tak přitahovala více rostlin a zvířat.<ref name="DW">Deutsche Welle: [https://www.dw.com/de/tiny-forests-mehr-artenvielfalt-in-der-stadt/a-57617378 ''Tiny Forests: Mehr Artenvielfalt in der Stadt?''] 25. Mai 2021, abgerufen am 28. April 2022.</ref> |
||
Verze z 16. 6. 2022, 08:46
Tiny forest ([ˈtaɪnɪ ˈfɒrɪst], česky lesík) je les v lidmi obydleném prostředí na relativně malé ploše s hustou výsadbou. Jeho smyslem je vytvořit v městské oblasti na malé ploše co nejrozmanitější, rychle rostoucí a soběstačnou zeleň, a zlepšit tak životní prostředí.[1]
Myšlenku pěstovat malé husté lesy přinesl japonský ekolog Akira Mijawaki a převzal ji indický ekopodnikatel Shubhendu Sharma. Sharma byl první, kdo vysadil husté městské lesy na menších pozemcích s degradovanou půdou.
Pro lesíky je charakteristická jejich malá půdorysná plocha a zpočátku hustá výsadba (2-7 stromů na metr čtvereční). Po stabilizaci by na metr čtvereční mělo být v průměru 0,5-2,5 stromů.[2] Vysoká hustota rostlin zvyšuje konkurenční tlak v rámci ekosystému. Přirozeného lesního společenství by lesík měl dosáhnout za 25–30 let místo za 200 let, protože se přeskočí fáze trav, keřů a pionýrských stromů.[1] Lesíky prý rostou desetkrát rychleji, jsou třicetkrát hustší a stokrát rozmanitější než konvenční lesy.[3] Podle svých zastánců jsou tiny forests jednou z nejúčinnějších metod zalesnění půdy.[1]
První lesíky byly vysazeny v Asii. V Evropě se tato myšlenka poprvé rozšířila do Nizozemska a Belgie od poloviny roku 2010. První lesík v Německu vznikl v roce 2020 na soukromém pozemku v Uckermarku.[4] Má 700 m², takže je poměrně velký, a je domovem 33 původních druhů stromů, především javoru, buku, dubu, jasanu a lípy.[3] Sdružení Citizen Forests, založené ve Šlesvicku-Holštýnsku v roce 2019, také provádí zalesňování podle Mijawakiho.[5] Mezitím byly výsadby provedeny v několika severoněmeckých městech, nejmenší plocha je kolem 200 metrů čtverečních, největší s asi 3400 metry čtverečními je ve Wedelu. V současné době (rok 2022) existuje na celém světě více než 3000 lesíků.[1]
Kritici jako nizozemská zahradní architektka Tinka Chabotová ovšem pochybují, že lesíky budou dlouhodobě prosperovat. Nedostatek prostoru by mohl vést ke konkurenci mezi druhy, což by v dlouhodobém horizontu mělo za následek pokles původně velmi vysoké druhové diverzity. Proti tomu se namítá, že k odumírání nízkých keřů a bylin dochází v každém ekosystému. Dokud budou lesíky růst, odumírající stromy budou nahrazovány novými dřevinami. Lesíky nejsou zázračný všelék. Jako jeden z více prvků však mohou pomoci k tomu, aby byla města zelenější, a dlouhodobě tak přitahovala více rostlin a zvířat.[3]
Reference
- ↑ a b c d Elsbeeren, Stieleichen, Eiben, Rotbuchen, Hainbuchen, Vogelkirschen – und drumherum ein Ring aus Ginster, Haselnuss oder Rosen. In: Das Magazin. 4/2022, S. 82–87.
- ↑ urban-forest.com: The Miyawaki method – Data & concepts (PDF; 3,5 MB), 2020, S. 3.
- ↑ a b c Deutsche Welle: Tiny Forests: Mehr Artenvielfalt in der Stadt? 25. Mai 2021, abgerufen am 28. April 2022.
- ↑ Hochschule für nachhaltige Entwicklung Eberswalde: Projekt auf der Webseite, abgerufen am 28. April 2022
- ↑ Citizens Forests. www.citizens-forests.org [online]. [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (německy)