Přeskočit na obsah

Štěnice domácí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m verze 21347713 uživatele 213.226.216.2 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
značky: revertováno možný vandalismus vyprázdněna sekce editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 33: Řádek 33:
== Popis ==
== Popis ==


=Je to hmyz....
=== Základní morfologie ===
Dospělé štěnice mají oválné žlutohnědé nebo červenohnědé tělo (velikosti do 5 mm), nymfy jsou slámově zbarvené o velikosti cca 1,3 mm. Tělo s třemi páry nohou, na hlavě čtyřčlánková [[Tykadlo|tykadla]]. Nemají křídla. Proměna nedokonalá. Živí se pouze krví, kterou sají na lidech, ale mohou sát i na psech, kočkách a ptácích v klecích. Žijí 1 až 1,5 roku a jsou pověstné tím, že dokáží hladovět několik měsíců. Vyskytují se pouze v pravidelně obývaných lidských obydlích.

Vývojová stádia:
# vajíčko,
# nymfa (5 vývojových stádií, každé se musí nasát krve, aby jejich vývoj pokračoval),
# dospělec (samice, samec).

Vývoj od vajíčka do dospělosti trvá při teplotě 23–25 °C 30–50 dní.
Po dosažení pohlavní dospělosti mohou klást vajíčka; dosažení pohlavní dospělosti je závislé na teplotě okolí (při teplotě kolem 23 °C je to asi 62 dní, při teplotě 18 °C 125 dní). Podobná závislost platí i pro odolnost k hladovění (při 23 °C vydrží štěnice hladovět 70–136 dní, při 18 °C pak 143–260 dní). Vajíčka kladou samičky v úkrytech a přilepují je k podkladu sekretem. Za týden naklade samice štěnice až 8 vajec, za celý život pak od 200 do 500 vajíček (údaje se různí).

Štěnice jsou tzv. gregarický hmyz (tzn. hmyz, který se sdružuje), proto ve vhodných úkrytech zakládají kolonie. Tyto kolonie jsou dobře dohledatelné podle tmavých výkalů štěnic, [[Svlékání|svleček]] (exuvií) a světlých vajíček, které se hromadí v jejich okolí. Při vyrušení (otřesy, ostřejší světlo, aplikace [[insekticid]]ů) tyto kolonie opouštějí.

=== Hostitel ===
Pro štěnice, které tráví většinu svého života v úkrytech, je životně důležitá lokalizace hostitele. Člověka dokáží lokalizovat na vzdálenost cca 1,5 m. Podnětem je teplota kůže, [[Kairomon|kairomony]] a [[Oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]]. Tepelné sensory umístěné na tykadlech rozeznají teplotní rozdíly 1–2&nbsp;°C. Krev sají štěnice v noci, ve dne jsou v úkrytech. Při velmi vysokém stupni zamoření jsou však i přes den na volně přístupných místech (stěny, nábytek, rámy oken apod.). Štěnice není světloplachá, nevadí jí běžné denní světlo, ani běžné umělé osvětlení. Bodají hlavně na odhalených (nepřikrytých) částech těla; pod peřinou nebo pod oděvem zpravidla ne. Při vpichu vstříkne štěnice do rány [[anestetikum]], takže kousnutí nebolí; zánět (zarudnutí a svědivost) se objeví až později. Uvádí se, že pokud člověk nikdy dříve nepřišel se štěnicemi do kontaktu (nebyl pokousán), objeví se mu první reakce až po týdnu po pokousání. Poté se objevuje cca po osmi hodinách od pokousání.

Dospělá štěnice se pohybuje rychlostí cca 1&nbsp;m/min; nymfy 20&nbsp;cm/min. Lezou hlavně po drsných plochách, na skle nebo plechu se neudrží. Při vyrušení spadnou; není však pravda, že se takto cíleně dostávají do blízkosti člověka. Sání trvá 5–20 minut dle vývojového stádia. Sání štěnic vyvolává dosti značné kožní reakce a vznik tzv. cimikózy, která bývá velmi často praktickými lékaři zaměňována za reakci na kyselé a podobné vyrážky, a tím zůstává pravý původ déle neodhalen.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Březinová
| jméno = Eva
| titul = Pachatel známý: štěnice
| url = https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/955405
| sborník = 17. národní dermatologický kongres
| místo = Brno
| rok = 2011
| strany = 50
}}</ref> Interval sání krve je závislý na teplotě (při teplotě 18–20&nbsp;°C jedenkrát za 7–10 dní; při teplotě 25&nbsp;°C jedenkrát za 3–4 dny), v době mezi sáním jsou v úkrytu. Při teplotě 16&nbsp;°C přestávají být aktivní.

=== Genetická výstavba ===
Vědci studovali genetickou rozmanitost štěnic v budovách a zjistili, že je natolik malá, že v některých případech štěnice, které zamořily celý dům, pocházejí od jediné samičky. Tito příbuzní se dál a dál [[Inbreeding|kříží mezi sebou]] – některé takto příbuzné populace už vytvořily 70 generací – a zjevně se to nijak negativně neodráží na jejich zdraví, zatímco u jiných živočichů by takto rozsáhlé příbuzenské křížení vedlo k závažným [[Mutace|mutacím]], které by nakonec znamenaly pro tyto populace záhubu. Pro štěnice a také šváby to však evidentně není problém, což také může vysvětlit, proč se dokáží tak rychle šířit a množit. V posledních letech jejich výskyt celosvětově narůstá, a to v řádech stovek procent ročně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pavlíková
| jméno = Jitka
| titul = Populace štěnic je celosvětově na vzestupu, říká parazitolog {{!}} Zdraví
| periodikum = Lidovky.cz
| vydavatel =
| url = https://relax.lidovky.cz/populace-stenic-je-celosvetove-na-vzestupu-rika-parazitolog-pt0-/zdravi.aspx?c=A161121_114900_ln-zdravi_ape
| datum vydání = 2016-11-26
| jazyk =
| datum přístupu = 2018-04-19
}}</ref>

=== Přenosné choroby ===
Přenos choroboplodných zárodků z člověka na člověka nebyl u štěnice domácí prokázán. V roce 2017 vyšel článek o novém výzkumu kanadských vědců, který prokazuje, že v těle štěnic byly nalezeny bakterie odolné vůči [[Antibiotikum|antibiotikům]], ale nebylo prokázáno jejich šíření na další „oběti“ pokousání.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Štěnice se šíří. Nedokáže je zastavit čistota v bytě ani insekticidy
| periodikum = ČT24
| datum = 2017-07-28
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk =
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2193958-stenice-se-siri-nedokaze-je-zastavit-cistota-v-byte-ani-insekticidy
| datum přístupu = 2018-04-19
}}</ref>


== Ekologie ==
== Ekologie ==

Verze z 1. 6. 2022, 12:03

Jak číst taxoboxŠtěnice domácí
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádpolokřídlí (Hemiptera)
Podřádploštice (Heteroptera)
Čeleďštěnicovití (Cimicidae)
Rodštěnice (Cimex)
Binomické jméno
Cimex lectularius
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěnice domácí (Cimex lectularius, Linnaeus, 1758) (také zvaná štěnice postelní, anglicky bed bug) je druh polokřídlého hmyzu, jenž se živí primárně lidskou krví. Vyskytuje se po celém světě a představuje běžného parazita lidí. Jedná se o ploštici s proměnou nedokonalou, bez křídel a s hematofagním způsobem života. Dospělci mají ploché tělo světlehnědé až červenohnědé barvy, o velikosti 4–5 mm. Nymfy i dospělci se přes den skrývají v lidských obydlích (nábytek, stěny a podlahy) a v noci sají krev na lidech. Sání krve trvá v průměru 3–10 minut. Kromě pokousání v podobě svědivých puchýřků na těle hostitele mají štěnice také socio-psychologický význam. Štěnice nejsou vektorem patogenů. V tropických oblastech se vyskytuje příbuzný druh Cimex hemipterus.[1]

Popis

=Je to hmyz....

Ekologie

Štěnice žijí ve skupinách a nejčastěji v těsné blízkosti člověka. Tráví až 95 % svého života v úkrytech, co nejblíže míst, kde lidé spí.[2]

Nejčastější místa úkrytů štěnic v bytech

  • záhyby povlečení,
  • matrace, čalounění – ve švech,
  • konstrukce postelí, sedacích souprav, křesel – štěrbiny, díry, zadní a spodní krycí tkaniny čalouněného nábytku,
  • nábytek – štěrbiny, díry, zásuvky stolu,
  • zdivo – praskliny, štěrbiny, díry po hmoždinkách apod.,
  • obložení zdí a stropu, odchlípnuté tapety,
  • rámy obrazu a zrcadel, plakáty na zdech, poličky na zdech,
  • podlahové lišty, okraje koberců,
  • knihy, telefonní seznamy apod. – mezi stránkami, ve hřbetu,
  • průchody teplovodních a elektrických rozvodů, zásuvky, lišty el. rozvodů,
  • mezi prádlem a oblečením,
  • v pelíšcích domácích zvířat,
  • panty a štěrbiny u dveřních zárubní,
  • kartonové obaly (uvnitř vlnkování kartonu).

Nejčastější místa výskytu

  • byty všech sociálních vrstev, zejména na sídlištích,
  • chaty, rekreační objekty, školy v přírodě,
  • ubytovací zařízení (hotely, hostely, motely, ubytovny),
  • byl zjištěn výskyt v lůžkových vlacích, letadlech, lodích,
  • nezřídka se objevují i v zaměstnaneckých šatnách.

Vliv štěnic na člověka

  • imunitní reakce v místech bodnutí (svědění, kožní podráždění, zduřeniny),
  • psychický stres, pocit nespokojenosti, nespavost,
  • ostrakismus – pocit vyloučení ze společnosti (neznalí lidé — česká společnost obecně — považují výskyt štěnic za projev nepořádku v bytě, sociálního nepřizpůsobení, zanedbání osobní hygieny a k lidem, kteří štěnice mají, přistupují s nedůvěrou a udržují si v jednání odstup, mnozí jsou přesvědčeni o tom, že lidé mohou štěnice přenášet na sobě, stejně jako blechy nebo vši).

U osob, které se s výskytem štěnic setkaly poprvé, se typická kožní reakce objevuje se zpožděním, až po proběhlé imunizaci (alergizaci), která trvá necelý týden. Po této době se pak najednou během několika hodin objeví typické červeně svědivé pupínky v každém místě sání. Intenzita „kopřivky“ je tedy závislá na celkovém počtu sání v průběhu celého týdne. Přibližně 30 % lidí nemá žádné kožní reakce na pobodání štěnicemi. U již imunizovaných osob se typická kožní reakce na místě sání objevuje do několika hodin.

Proti svědění se doporučují různé byliny, jako je máta, levandule, černý pepř, červená paprika aj. Některé další úlevné prostředky: sůl nebo lžička jedlé sody přidaná do sklenice s vodou a aplikovaná na infikované oblasti. Podobně působí i kamenec přidaný do vody. Použití ledu na infikované oblasti je dalším účinným prostředkem.

Vzhledem k výše popsaným příznakům (kopřivka) může být výskyt štěnic zpočátku nepozorován a výskyt kožních problémů není se štěnicemi vůbec spojován. V mnoha případech je pak pacient léčen na tyto kožní problémy, protože ne všichni lékaři si výskyt kopřivky spojí s možným výskytem štěnic. Během této doby „léčení“ pak dochází k množení štěnic a jejich výskyt je zpravidla zjištěn až při vyšším počtu jedinců, kdy je již byt zamořen.

Reference

  1. ↑ USINGER, R.L. Monograph of Cimicidae (Hemiptera- Heteroptera). [s.l.]: Entomological Society of America, 1966. 585 s. Dostupné online. 
  2. ↑ RUPEŠ, Václav; VLČKOVÁ, Jana. Štěnice domácí (Cimex lectularius) – problematika a možnosti hubení (stručný přehled současných znalostí) [online]. 2016-04-05 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Štěnice_domácí&oldid=21347730“