Přeskočit na obsah

Palác Heidžó: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + {{překlad|en|Heijō Palace|28967966}}
Řádek 40: Řádek 40:
[[en:Heijō Palace]]
[[en:Heijō Palace]]
[[ja:平城宮]]
[[ja:平城宮]]
[[th:เฮโจวเกียว]]

Verze z 26. 12. 2007, 23:59

Šablona:UNESCO infobox

Palác Heidžó (japonsky: 平城宮, Heidžó-kjú) ve městě Nara v prefektuře Nara byl japonským císařským sídlem během období Nara (710-784 n.l.). Zbytky paláce byly v roce 1998, spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru.

Poté co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do Heidžó-kjó (tj.„Hlavní město Heidžó“, také zvané Nantó (南都, Jižní hlavní město) a později známé jako Nara) v roce 707, vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce 745 bylo vybráno vhodné místo.

Město i palác byly plánovány po vzoru Chang'an (dnešní Si'an), hlavního města Číny během dynastie Tchang, tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Chang'an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů geomantie. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.

V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci ulice Suzaku, hlavní tepny města vedoucí ze severu na jih přes střed města. Ulice končila u Suzaku-mon (brána Suzaku) a palácové budovy byly postaveny kolem této brány. Mezi nejdůležitější části paláce patřily Daigoku-den, kde se vyřizovaly vládní záležitosti, Čódó-in, kde se konaly formální ceremonie, Dairi, císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné.

Když bylo hlavní město přesunuto do Heian-kjó (dnes Kjóto), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci 12. století (období Kamakura) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce 1955 začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce 1998 byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzaku-mon a zahrada Tó-in.

Roku 1959 Narská národní kulturní organizace rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heijō Palace na anglické Wikipedii.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Šablona:Japonské světové dědictví Šablona:Geo dms