Mapové zobrazení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Kartografické zkreslení: preklep, druhy pokus |
formulace; terminologie (projekce vs. zobrazení, Tissotova indikatrix, Gall-Peters aj.); struktura textu; typo ref; požadavky na zdroje značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Mapové zobrazení''', často též '''kartografická projekce''', je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu [[Země]] (či jiného nebeského tělesa) z trojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního [[elipsoid]]u či [[koule]] do [[rovina|roviny]]. Výsledek takového [[Geometrie|geometrického]] či početního postupu nazýváme [[mapa]]. Nejčastěji bývá na mapě sever směrem nahoru, jih směrem dolů, východ směrem doprava a západ směrem doleva. |
'''Mapové zobrazení''', často též '''kartografická projekce''', je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu [[Země]] (či jiného nebeského tělesa) z trojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního [[elipsoid]]u či [[koule]] do [[rovina|roviny]]. Výsledek takového [[Geometrie|geometrického]] či početního postupu nazýváme [[mapa]]. Nejčastěji bývá na mapě sever směrem nahoru, jih směrem dolů, východ směrem doprava a západ směrem doleva. |
||
| ⚫ | Nejpoužívanější |
||
== Kartografické zkreslení == |
== Kartografické zkreslení == |
||
Protože povrch koule či elipsoidu není rozvinutelný do roviny (stejně jako nelze do roviny bez deformace rozvinout oloupanou slupku pomeranče), je zapotřebí převést jej na povrch některého geometrického objektu, jehož povrch do roviny rozvinutelný je. Takovými objekty jsou [[válec]], [[kužel]] a |
Protože povrch koule či elipsoidu není rozvinutelný do roviny (stejně jako nelze do roviny bez deformace rozvinout oloupanou slupku pomeranče), je zapotřebí převést jej na povrch některého geometrického objektu, jehož povrch do roviny rozvinutelný je. Takovými objekty jsou [[válec]], [[kužel]] a také rovinná plocha sama. Převod kulové plochy do roviny znamená vždy tvarové zkreslení části obsažených informací. Ve výsledném rovinném zobrazení nemohou být současně zachovány všechny hlavní údaje – délky, úhly a plochy – vždy dochází ke zkreslení některého z nich (případně všech). Proto byla postupem času vyvinuta řada mapových zobrazení, z nichž každé klade důraz na jiný z důležitých údajů. Při vytváření map malých území (do několika set km²{{Fakt/dne|20210226212456|}}) je zkreslení téměř zanedbatelné, je-li však třeba zachytit na mapě větší oblast (kraj, stát, světadíl, oceán či celou Zemi), je nutné pečlivě volit mapové zobrazení tak, aby odpovídalo účelu mapy. |
||
<gallery caption="Ukázka kartografického zkreslení"> |
<gallery caption="Ukázka kartografického zkreslení"> |
||
Soubor:Tissot world from space.png|[[Tissotova indikatrix|Tissotovy indikatrix]] rozmístěné pravidelně na povrchu Země. |
|||
Soubor:Tissot mercator.png|Ukázka zkreslení délek a ploch v oblasti [[Zeměpisný pól|pólů]] u [[Mercatorovo zobrazení|Mercatorova zobrazení]]. |
|||
Soubor:Tissot robinson.png|Ukázka zkreslení tvarů u [[Robinsonovo zobrazení|Robinsonova zobrazení]]. |
|||
| ⚫ | </gallery>Nejpoužívanější mapy na [[Spojené státy americké|amerických]] školách používají [[Mercatorovo zobrazení|Mercatorovo mapové zobrazení]]{{Fakt/dne|20210226212456|}}, to je však kritizované za zvětšení oblastí dále od rovníku. [[Gall-Petersovo zobrazení]] ukazuje správné velikosti území, tvary a úhly ale neodpovídají skutečnosti. Instituce [[National Geographic Society]] dříve používala [[Robinsonovo zobrazení]], v roce 1998 však bylo nahrazeno [[Winkelovo zobrazení]]m, které minimalizuje všechny tři typy zkreslení: plochy, úhly i délky.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
</gallery> |
|||
| příjmení = Singh |
|||
| jméno = Ishveena |
|||
| titul = Which is the best map projection? |
|||
| periodikum = Geoawesomeness |
|||
| url = https://geoawesomeness.com/best-map-projection/ |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2021-02-25 |
|||
| datum_vydání = 2017-04-25 |
|||
}}</ref> |
|||
== Populární mapová zobrazení == |
|||
== Nejznámější projekce == |
|||
<gallery> |
<gallery> |
||
Soubor:Mercator projection Square.JPG|[[Mercatorovo zobrazení]] (1569) |
|||
Soubor:Winkel triple projection SW.jpg|[[Winkelovo zobrazení]] (1921) |
|||
Soubor:Goode homolosine projection SW.jpg|[[Goodeho zobrazení]] (1923) |
|||
Soubor:Dymaxion projection.png|[[Zobrazení Dymaxion]] (1954) |
|||
Soubor:Robinson projection SW.jpg|[[Robinsonovo zobrazení]] (1963) |
|||
Soubor:Gall–Peters projection SW.jpg|[[Gall-Petersovo zobrazení]] (1973) |
|||
</gallery> |
</gallery> |
||
Verze z 26. 2. 2021, 23:25
Mapové zobrazení, často též kartografická projekce, je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z trojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny. Výsledek takového geometrického či početního postupu nazýváme mapa. Nejčastěji bývá na mapě sever směrem nahoru, jih směrem dolů, východ směrem doprava a západ směrem doleva.
Kartografické zkreslení
Protože povrch koule či elipsoidu není rozvinutelný do roviny (stejně jako nelze do roviny bez deformace rozvinout oloupanou slupku pomeranče), je zapotřebí převést jej na povrch některého geometrického objektu, jehož povrch do roviny rozvinutelný je. Takovými objekty jsou válec, kužel a také rovinná plocha sama. Převod kulové plochy do roviny znamená vždy tvarové zkreslení části obsažených informací. Ve výsledném rovinném zobrazení nemohou být současně zachovány všechny hlavní údaje – délky, úhly a plochy – vždy dochází ke zkreslení některého z nich (případně všech). Proto byla postupem času vyvinuta řada mapových zobrazení, z nichž každé klade důraz na jiný z důležitých údajů. Při vytváření map malých území (do několika set km²[zdroj?!]) je zkreslení téměř zanedbatelné, je-li však třeba zachytit na mapě větší oblast (kraj, stát, světadíl, oceán či celou Zemi), je nutné pečlivě volit mapové zobrazení tak, aby odpovídalo účelu mapy.
- Ukázka kartografického zkreslení
-
Tissotovy indikatrix rozmístěné pravidelně na povrchu Země. -
Ukázka zkreslení délek a ploch v oblasti pólů u Mercatorova zobrazení. -
Ukázka zkreslení tvarů u Robinsonova zobrazení.
Nejpoužívanější mapy na amerických školách používají Mercatorovo mapové zobrazení[zdroj?!], to je však kritizované za zvětšení oblastí dále od rovníku. Gall-Petersovo zobrazení ukazuje správné velikosti území, tvary a úhly ale neodpovídají skutečnosti. Instituce National Geographic Society dříve používala Robinsonovo zobrazení, v roce 1998 však bylo nahrazeno Winkelovo zobrazením, které minimalizuje všechny tři typy zkreslení: plochy, úhly i délky.[1]
Populární mapová zobrazení
-
Mercatorovo zobrazení (1569) -
Winkelovo zobrazení (1921) -
Goodeho zobrazení (1923) -
Zobrazení Dymaxion (1954) -
Robinsonovo zobrazení (1963) -
Gall-Petersovo zobrazení (1973)
Třídění mapových zobrazení
Mapová zobrazení podle kartografického zkreslení
- ekvidistantní (délkojevná, stejnodélková) – nezkreslují vzdálenosti v určitém směru (netýká se všech délek)
- ekvivalentní (plochojevná, stejnoplochá) – zachovávají poměry ploch, jsou však zkresleny úhly
- konformní (úhlojevná, stejnoúhlá) – věrně zachycují úhly, ale silně zkreslují plochy
- vyrovnávací (kompenzační) – kompromisní zobrazení s mírným zkreslením úhlů i ploch; do této kategorie lze počítat i mnohá zobrazení délkojevná
Mapová zobrazení podle vzhledu zobrazovací plochy
- jednoduchá
- azimutální – zobrazuje se přímo na rovinu (např. Gnómonická projekce)
- kuželová – zobrazuje se na plášť kužele, který se poté rozvine do roviny
- válcová – zobrazuje se na plášť válce, který se poté rozvine do roviny (např. Behrmannovo nebo Mercatorovo zobrazení)
- nepravá (pseudo-zobrazení) – odvozená z výše uvedených zobrazení azimutálních, kuželových a válcových (např. Mollweidovo zobrazení)
- mnohokuželová (polykónická) – místo jednoho kuželového pláště je použita soustava kuželů
- zobrazení po vymezených částech – nejedná se vlastně o druh zobrazení, ale o opakování téhož způsobu zobrazení po malých územích, čímž je minimalizováno zkreslení
Mapová zobrazení podle polohy osy zobrazovací plochy
- normální (pólová) – osa válce nebo kužele je totožná s osou glóbu nebo se zobrazovací rovina dotýká glóbu na jednom pólu
- příčná (transverzální, rovníková) – osa válce nebo kužele leží v rovině rovníku nebo se zobrazovací rovina dotýká glóbu na rovníku
- obecná (šikmá) – osa válce nebo kužele prochází středem glóbu, ale nesplývá s jeho osou ani neleží na rovníku nebo se zobrazovací rovina dotýká glóbu v libovolném bodě mezi pólem a rovníkem
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kartografické zobrazení na Wikimedia Commons
- ↑ SINGH, Ishveena. Which is the best map projection?. Geoawesomeness [online]. 2017-04-25 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky)