Přeskočit na obsah

Cirksenové: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Infobox a celkové úpravy hesla
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
[[Soubor:Cirksena Wappen.PNG|náhled|300px|Obrázek znázorňující podobu erbu rodu '''Cirksena''']]
| jméno = Cirksenové
'''Cirksenové''' jsou rodem vládnoucím od [[15. století]] do roku [[1744]] [[Východní Frísko|Východnímu Frísku]], nejprve jako hrabata (od roku [[1454]]), později jako knížata (od roku [[1654]]).
| znak = Cirksena-Wappen.png
| znak velikost =
| popisek = Erbu rodu Cirksenů
| země = Východní Frísko
| mateřská dynastie =
| tituly = [[Říšský hrabě|říšská hrabata]] ([[1454]]), [[Říšský kníže|říšská knížata]] (1654)
| zakladatel =
| mýtický zakladatel =
| rok založení = 15. století
| konec vlády = [[1744]]
| meč = [[1744]]
| přeslice =
| poslední vládce = [[Karel Edzard Fríský]]
| současná hlava =
| větve rodu = východofríská (hlavní linie), [[Vestfálsko|vestfálská]] ([[Hrabství Rietberg|rietberská]])
}}
'''Cirksenové''' byli rodem vládnoucím ve [[Východní Frísko|Východním Frísku]] do roku [[1744]], kdy zemřel poslední mužský člen rodu.

== Původ jména ==
Poněkud neobvyklé jméno ''Cirksena'' je [[Fríské jazyky|fríského]] původu a ve Východním Frísku je dodnes rozšířeno jako [[Ostfriesischer Vorname|příjmení]]. Pochází pravděpodobně ze starého osobního jména Tzirk („Cirk“). [[Enno Cirksena|Enno Attena]] toto jméno přijal při sňatku s dědičkou Gelou z Manslagtu.

== Historie ==
Dynastie Cirksenů od [[15. století]] do roku [[1744]] vládla ve [[Východní Frísko|Východnímu Frísku]], od roku [[1454]] jako [[Říšský hrabě|říšská hrabata]], později (od roku [[1654]]) jako [[Říšský kníže|říšská knížata]].


Počátkem [[17. století]] se rozdělili na východofrískou (hlavní) linii a na linii rietberskou ([[Vestfálsko]]). Od hlavní linie se roku [[1648]] odštěpila ještě větev nordenská, jejíž poslední příslušník zemřel roku [[1710]].
Počátkem [[17. století]] se rozdělili na východofrískou (hlavní) linii a na linii rietberskou ([[Vestfálsko]]). Od hlavní linie se roku [[1648]] odštěpila ještě větev nordenská, jejíž poslední příslušník zemřel roku [[1710]].


Hlavní linie rodu vymřela knížetem Karlem Edzardem v roce 1744, rietberská linie, která však neměla na Východní Frísko z právního hlediska nárok, v roce [[1758]]. Zatímco Východní Frísko připadlo Prusku, Rietberg spolu s titulem zdědili čeští [[Kounicové]] (Kaunitz-Rietberg).
Hlavní linie rodu vymřela knížetem [[Karel Edzard Fríský|Karlem Edzardem]] v roce 1744, rietberská linie v roce [[1758]], ta však neměla na Východní Frísko z právního hlediska nárok. Zatímco Východní Frísko připadlo [[Pruské království|Prusku]], Rietberg spolu s titulem zdědili český hraběcí rod [[Kounicové|Kounic]]<nowiki/>ů, kteří se poté psali Kounicové-Rietberg (''Kaunitz-Rietberg'').

== Cirksenové jako panovníci Východního Fríska ==
{| width="100%" class="wikitable" style="margin: 0.5em 1em 0.5em 0; border-collapse: collapse;"
|- class="hintergrundfarbe5"
! width = "10%" | Portrét
! width = "30%" | jméno a doba života
! width = "10%" | doba panování
! width = "10%" | titul
! width = "40%" | poznámky
|-
| align="center" | [[Soubor:UllrichI.jpg|80px]]
| align="center" | [[Oldřich I. Fríský|Oldřich I.]]<br /><small>(* kolem roku 1408 - 25. oder 26. září 1466)</small>
| align="center" | 1464–1466
| align="center" | hrabě
| Roku 1464 byl Oldřich a jeho potomci povýšen do [[Říšský hrabě|hraběcího]] stavu a své sídlo přenesl z [[Greetsiel]]u do [[Emden]]u a [[Aurich]] se stal jeho letním sídlem<ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Ulrich_I_Graf_zu_Ostfr.pdf ''ULRICH I. <Graf zu Ostfriesland>'']. In: [[Biographisches Lexikon für Ostfriesland]] (PDF; 107&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Theda.jpg|80px]]
| align="center" | [[Theda Fríská|Theda]]<br /><small>(* 1432 -  16. listopadu 1494)</small>
| align="center" | 1466–1491
| align="center" |[[Regent|regentka]] Východofríského hrabství
| Theda vládla jako vdova po Oldřichovi I. v době nezletilosti svých synů. Její nejstarší syn [[Enno I. Fríský|Enno I.]] ji podporoval, 19. února 1491 však u [[Friedeburg]]u přišel o život<ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Theda_Graefin_v_Ostfr.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Theda] (PDF; 48&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Jacob Cornelisz van Amsterdam.jpg|80px]]
| align="center" | [[Edzard I. Fríský|Edzard I. (Veliký)]]<br /><small>(* 1462 -  14. února 1528)</small>
| align="center" | 1491–1528
| align="center" | hrabě
| Edzard Veliký byl druhý syn [[Oldřich I. Fríský|Oldřicha I.]] Za jeho panování došlo k největšímu rozšíření [[Východní Frísko|Východního Fríska]]. Podporoval [[Reformace|protestantskou reformaci]] a zavedl „[[Východofríské zemské právo]]“<ref>{{ADB|5|650|650|Edzard I.|Franz Xaver von Wegele|ADB:Edzard I.}}</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Enno_II_Ostfriesland_msu-0036.jpg|80px]]
| align="center" | ''[[Enno II. Fríský|Enno II.]]''<br /><small>(* 1505 -  24. září 1540)</small>
| align="center" | 1528–1540
| align="center" | hrabě
| Druhý syn Edzards I. führte das unter svým Vater begonnene [[Reformace]]swerk weiter, zatímco jeho mladší bratr [[Jan I. Fríský|Jan I.]] zůstal [[Katolicismus|katholíkem]], ale podílel se na vládních záležitostech<ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Enno_II.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Enno II.] (PDF; 70&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Annaostf.jpg|80px]]
| align="center" | [[Anna Fríská|Anna]]<br /><small>(14. listopadu 1501 -  24. září 1575)</small>
| align="center" | 1540–1561
| align="center" | regentka Východofríského hrabství
| Vdova po Ennovi II. vládla jako poručnice, poté, co se usmířila se svým švagrem, katolickým hrabětem Jenem I. <ref>{{ADB|1|468|469|Anna, Gräfin und Regentin von Ostfriesland|Ernst Friedländer|ADB:Anna (Gräfin und Regentin von Ostfriesland)}}</ref>.
|-
| align="center" |
| align="center" | [[Jan Fríský|Jan II.]]<br /><small>(29. září 1538 -  29. září 1591) </small>
| align="center" | 1561–1591
| align="center" | hrabě
| Mladší syn Enna II. panoval v letech 1561 až 1591 společně se svým bratrem Edzard II<ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Johann_II_Rietberg.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Johann II.] (PDF; 55&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Edzardii.jpg|80px]]
| align="center" | [[Edzard II. Fríský|Edzard II.]]<br /><small>(24. června 1532 -  1. März 1599)</small>
| align="center" | 1561–1599
| align="center" | hrabě
| Nejstarší syn Enna II. panoval od roku 1558 společně se svou matkou, v letech 1561 až 1591 společně se svým bratrem [[Jan Fríský|Janem II.]] a samostatně v letech 1591 až 1599. Kvůli sporům se svým bratrem Janem II. a [[Emdenská revoluce|městem Emden]] přenesl Edzard II. své sídlo z Emdenu do [[Aurich]]u<ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Edzard_II.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Edzard II.] (PDF; 145&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Ennoeastfrisia-optimiert.jpg|80px]]
| align="center" | [[Enno III. Fríský|Enno III.]]<br /><small>(30. září 1563 -  19. srpna 1625)</small>
| align="center" | 1599–1625
| align="center" | hrabě
| Za jeho regentství byly uzavřeny dvě významné smlouvy mezi hraběcím rodem a východofrískými stavy: Emdenský konkordát z roku 1599 a [[Osterhusesnké ujednání]] z roku 1611<ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Enno_III.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Enno III.] (PDF; 66&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Rudolfchristian.jpg|80px]]
| align="center" | [[Rudolf Kristián]]<br /><small>(2. června 1602 -  16. dubna 1628)</small>
| align="center" | 1625–1628
| align="center" | hrabě
| Druhý syn Enna III. zemřel při nehodě ve věku 26 let. V době panování Rudolfa Kristiána přes Východní Frísko přecházela cizí vojska [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a její pobyt způsobil velké škody <ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/RudolfChristian.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Rudolf Christian] (PDF; 47&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Ulrichiiostf.jpg|80px]]
| align="center" | [[Oldřich II. Fríský|Oldřich II.]]<br /><small>(6. července 1605 -  1. listopadu 1648)</small>
| align="center" | 1628–1648
| align="center" | hrabě
| Třetí syn Enna III. Dobu jeho panování provázela třicetiletá válka, která pro Východní Frísko znamenala velké potíže unter der Heimsuchung durch die vojsky hraběte [[Petr Arnošt II. z Mansfeldu|Mansfelda]] zu erleiden hatte. Jedinou výjimkou byl [[Emden]], kde krátce předtím dokončená [[Emdenská hradba]] uchránila město před dobytím cizími vojsky. Do této doby spadají také počátky [[zúrodňování bažin]], kdy emdenské obyvatelstvo roku 1633 založilo Timmelerfehn (dnešní město [[Großefehn|Westgroßefehn]])<ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Ulrich_II_Graf_zu_Ostfr.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Ulrich II.] (PDF; 48&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Julianeostf.jpg|80px]]
| align="center" | [[Juliana Hessensko-Darmstadtská|Juliana]]<br /><small>(14. dubna 1606 -  15. ledna 1659)</small>
| align="center" | 1648–1651
| align="center" | regentka Východofríského hrabství
| Juliana, vdova po Oldřichovi II., v době nezletilosti svých dětí řídila vládu jako poručnice <ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/červenceane_Ostfr.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': červenceane] (PDF; 52&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Ennoludwig.jpg|80px]]
| align="center" | [[Enno Ludvík Fríský|Enno Ludvík]]<br /><small>(29. října 1632 -  4. dubna 1660)</small>
| align="center" | 1651–1660
| align="center" | hrabě, od roku 1654 kníže
| Nejstarší syn Oldřicha II. se ujal vlády roku 1651 jako východofríský hrabě. Roku 1654 byl prostřednictvím [[helmstedt]]ského profesora a rodilého Východofrísana [[Hermann Conring|Hermanna Conringa]] od císaře Ferdinanda III. povýšen na říšského knížete ad personam <ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/EnnoLudwig.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Enno Ludwig] (PDF; 68&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Georgchristian.jpg|80px]]
| align="center" | [[Jiří Kristián Fríský|Jiří Kristián]]<br /><small>(6. února 1634 -  6. června 1665)</small>
| align="center" | 1660–1665
| align="center" | kníže
| Jelikož Enno Ludvík neměl mužského potomka, ujal se vlády druhý syn Oldřicha II. Roku 1662 byl povýšen do dědičného [[kníže]]cího stavu <ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Georg_Christian.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Georg Christian] (PDF; 70&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Christinecharlotte.jpg|80px]]
| align="center" | [[Kristýna Šarlota Württemberská|Kristýna Šarlota]]<br /><small>(21. října 1645 -  16. května 1699)</small>
| align="center" | 1665–1690
| align="center" | regentka
| Kristýna Šarlota Württemberská po smrti svého manžela, knížete Jiřího Kristiána Fríského roku 1665, vládla ve Východním Frísku 25 let jako poručnice <ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Christine_Charlotte.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Christine Charlotte] (PDF-Soubor)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Christianeberhard.jpg|80px]]
| align="center" | [[Kristián Eberhard Fríský|Kristián Eberhard]]<br /><small>(1. října 1665 -  30. června 1708) </small>
| align="center" | 1690–1708
| align="center" | kníže
| Kristián Eberhard se stal knížetem již při svém narození v roce 1665, avšak až do roku 1690 zůstával v poručnictví matky. Díky svým dobrým vztahům s východofrískými stavy získal přízvisko „Mírný“ (der Friedsame) <ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/ChristianEberhard.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Christian Eberhard] (PDF; 67,2&nbsp;kB)</ref>.
|-
| align="center" | [[Soubor:Georgalbrecht.jpg|80px]]
| align="center" | [[Jiří Albrecht Fríský|Jiří Albrecht]]<br /><small>(13. června 1690 -  12. června 1734) </small>
| align="center" | 1708–1734
| align="center" | kníže
| Jako druhý syn knížete Kristiána Eberharda panoval v obtížné době. Zemi silně zasáhly povodně na vánoce roku 1717. V době panování Jiřího Albrechta se navíc znovu rozhořel konflikt mezi knížetem a stavy. <ref>{{NDB|3|255|256|Cirksena|Günther Möhlmann|118676210}} (zmínka na str. 256)</ref>
|-
| align="center" | [[Soubor:Carledzard.jpg|80px]]
| align="center" | [[Karel Edzard Fríský|Karel Edzard]]<br /><small>(18. června 1716 -  25. května 1744)  </small>
| align="center" | 1734–1744
| align="center" | kníže
| Karel Edzard byl posledním východofríským knížetem z rodu Cirksenů. Dlouholeté konflikty předešlých let mezi knížecí dynastií a stavy způsobily, že mu město Emden a další zemské stavy odmítly vzdát hold. Po jeho smrti Východní Frísko připadlo Pruskému království v době panování [[Fridrich II. Veliký|Bedřicha II. Velikého]] <ref>[http://www.ostfriesischelandschaft.de/fileadmin/user_upload/BIBLIOTHEK/BLO/Edzard_Carl.pdf ''Biographisches Lexikon für Ostfriesland'': Carl Edzard] (PDF; 81&nbsp;kB)</ref>
|}


{{Portály|Lidé|Německo}}
{{Portály|Lidé|Německo}}

Verze z 11. 10. 2019, 12:00

Cirksenové
Erbu rodu Cirksenů
ZeměVýchodní Frísko
Titulyříšská hrabata (1454), říšská knížata (1654)
Rok založení15. století
Konec vlády1744
Vymření po meči1744
Poslední vládceKarel Edzard Fríský
Větve roduvýchodofríská (hlavní linie), vestfálská (rietberská)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cirksenové byli rodem vládnoucím ve Východním Frísku do roku 1744, kdy zemřel poslední mužský člen rodu.

Původ jména

Poněkud neobvyklé jméno Cirksena je fríského původu a ve Východním Frísku je dodnes rozšířeno jako příjmení. Pochází pravděpodobně ze starého osobního jména Tzirk („Cirk“). Enno Attena toto jméno přijal při sňatku s dědičkou Gelou z Manslagtu.

Historie

Dynastie Cirksenů od 15. století do roku 1744 vládla ve Východnímu Frísku, od roku 1454 jako říšská hrabata, později (od roku 1654) jako říšská knížata.

Počátkem 17. století se rozdělili na východofrískou (hlavní) linii a na linii rietberskou (Vestfálsko). Od hlavní linie se roku 1648 odštěpila ještě větev nordenská, jejíž poslední příslušník zemřel roku 1710.

Hlavní linie rodu vymřela knížetem Karlem Edzardem v roce 1744, rietberská linie v roce 1758, ta však neměla na Východní Frísko z právního hlediska nárok. Zatímco Východní Frísko připadlo Prusku, Rietberg spolu s titulem zdědili český hraběcí rod Kouniců, kteří se poté psali Kounicové-Rietberg (Kaunitz-Rietberg).

Cirksenové jako panovníci Východního Fríska

Portrét jméno a doba života doba panování titul poznámky
Oldřich I.
(* kolem roku 1408 - 25. oder 26. září 1466)
1464–1466 hrabě Roku 1464 byl Oldřich a jeho potomci povýšen do hraběcího stavu a své sídlo přenesl z Greetsielu do Emdenu a Aurich se stal jeho letním sídlem[1].
Theda
(* 1432 -  16. listopadu 1494)
1466–1491 regentka Východofríského hrabství Theda vládla jako vdova po Oldřichovi I. v době nezletilosti svých synů. Její nejstarší syn Enno I. ji podporoval, 19. února 1491 však u Friedeburgu přišel o život[2].
Edzard I. (Veliký)
(* 1462 -  14. února 1528)
1491–1528 hrabě Edzard Veliký byl druhý syn Oldřicha I. Za jeho panování došlo k největšímu rozšíření Východního Fríska. Podporoval protestantskou reformaci a zavedl „Východofríské zemské právo[3].
Enno II.
(* 1505 -  24. září 1540)
1528–1540 hrabě Druhý syn Edzards I. führte das unter svým Vater begonnene Reformaceswerk weiter, zatímco jeho mladší bratr Jan I. zůstal katholíkem, ale podílel se na vládních záležitostech[4].
Anna
(14. listopadu 1501 -  24. září 1575)
1540–1561 regentka Východofríského hrabství Vdova po Ennovi II. vládla jako poručnice, poté, co se usmířila se svým švagrem, katolickým hrabětem Jenem I. [5].
Jan II.
(29. září 1538 -  29. září 1591)
1561–1591 hrabě Mladší syn Enna II. panoval v letech 1561 až 1591 společně se svým bratrem Edzard II[6].
Edzard II.
(24. června 1532 -  1. März 1599)
1561–1599 hrabě Nejstarší syn Enna II. panoval od roku 1558 společně se svou matkou, v letech 1561 až 1591 společně se svým bratrem Janem II. a samostatně v letech 1591 až 1599. Kvůli sporům se svým bratrem Janem II. a městem Emden přenesl Edzard II. své sídlo z Emdenu do Aurichu[7].
Enno III.
(30. září 1563 -  19. srpna 1625)
1599–1625 hrabě Za jeho regentství byly uzavřeny dvě významné smlouvy mezi hraběcím rodem a východofrískými stavy: Emdenský konkordát z roku 1599 a Osterhusesnké ujednání z roku 1611[8].
Rudolf Kristián
(2. června 1602 -  16. dubna 1628)
1625–1628 hrabě Druhý syn Enna III. zemřel při nehodě ve věku 26 let. V době panování Rudolfa Kristiána přes Východní Frísko přecházela cizí vojska třicetileté války a její pobyt způsobil velké škody [9].
Oldřich II.
(6. července 1605 -  1. listopadu 1648)
1628–1648 hrabě Třetí syn Enna III. Dobu jeho panování provázela třicetiletá válka, která pro Východní Frísko znamenala velké potíže unter der Heimsuchung durch die vojsky hraběte Mansfelda zu erleiden hatte. Jedinou výjimkou byl Emden, kde krátce předtím dokončená Emdenská hradba uchránila město před dobytím cizími vojsky. Do této doby spadají také počátky zúrodňování bažin, kdy emdenské obyvatelstvo roku 1633 založilo Timmelerfehn (dnešní město Westgroßefehn)[10].
Juliana
(14. dubna 1606 -  15. ledna 1659)
1648–1651 regentka Východofríského hrabství Juliana, vdova po Oldřichovi II., v době nezletilosti svých dětí řídila vládu jako poručnice [11].
Enno Ludvík
(29. října 1632 -  4. dubna 1660)
1651–1660 hrabě, od roku 1654 kníže Nejstarší syn Oldřicha II. se ujal vlády roku 1651 jako východofríský hrabě. Roku 1654 byl prostřednictvím helmstedtského profesora a rodilého Východofrísana Hermanna Conringa od císaře Ferdinanda III. povýšen na říšského knížete ad personam [12].
Jiří Kristián
(6. února 1634 -  6. června 1665)
1660–1665 kníže Jelikož Enno Ludvík neměl mužského potomka, ujal se vlády druhý syn Oldřicha II. Roku 1662 byl povýšen do dědičného knížecího stavu [13].
Kristýna Šarlota
(21. října 1645 -  16. května 1699)
1665–1690 regentka Kristýna Šarlota Württemberská po smrti svého manžela, knížete Jiřího Kristiána Fríského roku 1665, vládla ve Východním Frísku 25 let jako poručnice [14].
Kristián Eberhard
(1. října 1665 -  30. června 1708)
1690–1708 kníže Kristián Eberhard se stal knížetem již při svém narození v roce 1665, avšak až do roku 1690 zůstával v poručnictví matky. Díky svým dobrým vztahům s východofrískými stavy získal přízvisko „Mírný“ (der Friedsame) [15].
Jiří Albrecht
(13. června 1690 -  12. června 1734)
1708–1734 kníže Jako druhý syn knížete Kristiána Eberharda panoval v obtížné době. Zemi silně zasáhly povodně na vánoce roku 1717. V době panování Jiřího Albrechta se navíc znovu rozhořel konflikt mezi knížetem a stavy. [16]
Karel Edzard
(18. června 1716 -  25. května 1744) 
1734–1744 kníže Karel Edzard byl posledním východofríským knížetem z rodu Cirksenů. Dlouholeté konflikty předešlých let mezi knížecí dynastií a stavy způsobily, že mu město Emden a další zemské stavy odmítly vzdát hold. Po jeho smrti Východní Frísko připadlo Pruskému království v době panování Bedřicha II. Velikého [17]