Klement XIV.: Porovnání verzí

Klement XIV.
Jeho Svatost; Klement XIV.
	249. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	19. května 1769
Uveden do úřadu	4. června 1769 (intronizace)
Pontifikát skončil	22. září 1774
Předchůdce	Klement XIII.
Nástupce	Pius VI.
Zasvěcený život
Institut	minorité
Sliby	18. května 1724, přijal řádové jméno Lorenzo Francesco
Svěcení
Biskupské svěcení	28. května 1769 ; světitel Federico Marcello Lante Montefeltro Della Rovere ; 1. spolusvětitel Giovanni Francesco Albani ; 2. spolusvětitel Henry Benedict Stuart
Kardinálská kreace	24. září 1759 ; kreoval Klement XIII.
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	kardiná-kněz u kostela San Lorenzo in Panisperna (1759-1762); kardiná-kněz v bazilice Dvanácti sv. apoštolů (1762-1769);
Osobní údaje
Rodné jméno	Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli
Datum narození	31. října 1705
Místo narození	Sant'Arcangelo di Romagna
Datum úmrtí	22. září 1774 (ve věku 68 let)
Místo úmrtí	Řím
Místo pohřbení	Bazilika minor Svatých apoštolů
	Seznam papežů nosících jméno Klement; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 27. 8. 2014, 21:09

Klement XIV., vlastním jménem Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli (31. října 1705 – 22. září, 1774 byl papežem mezi roky 1769 až 1774. Roku 1773 rozpustil jezuitský řád.

Životopis

Mládí

G. V. Antonio Ganganelli se narodil ve městě Santarcangelo di Romagna. Dostalo se mu vzdělání jezuitů z Rimini a piaristů z Urbina a v roce 1724, ve věku devatenácti let se rozhodl vstoupit do Řádu menších bratří koventuálů, kde přijal jméno Lorenzo Francesco. V roce 1741 byl zvolen Generálním definitorem řádu. Gangenelli se stal přítelem papeže Benedikta XIV. (1740 - 1758), který jej v roce 1758 pověřil prozkoumat problematiku urážek Židů, které se později ukázaly jako falešné. Papež Klement XIII. jej na naléhání Lorenza Ricciho, generálního představeného jezuitů roku 1759 v Persiperně jmenoval kardinálem-knězem ze San Lorenza. Ganganelli byl 19. května 1769 po konkláve zvolen papežem Klementem XIV. a 4. června 1769 inaugurován. Ganganelli byl již od 15. února 1769 silně ovlivňován politickými manévry katolických panovníků, kteří byli proti jezuitům. Některé tlaky byly velmi lstivé jako např. bezprecedentní improvizované návštěvy Josefa II. (1765 - 1790) a jeho bratra Leopolda, velkovévody Toskánska. Další návštěva konkláve byla ingognito. Rakušané kontrolovali situaci s velkým zájmem a přinesli s sebou slavnostní banket. Během předchozího pontifikátu byli jezuité vyhnáni z Portugalska a ze všech dvorů rodu Bourbonů z Francie, Španělska, Neapole a Parmy. Právě potlačení pořadí bylo nabádáno frakcí s názvem "Dvůr kardinálů", který byl proti snižující se jezuitské frakci. Francouzský král Ludvík XV. (1715 - 1774) a ministr duc de Choisel, měl předchozí zkušenosti z Říma jako francouzský velvyslanec a byl tak velmi zkušeným evropským diplomatem.

Zvolení papežem

Kardinál Ganganelli byl zvolen papežem 19. května 1769 a zvolil si jméno Klement XIV. Z velké části došlo ke zvolení díky podpoře Bourbonů, u kterých se očekávalo, že budou potlačovat Tovaryšstvo Ježíšovo.

Pontifikát

Politika vládnutí Klementa XIV. byla již od začátku cílená směrem ke zmenšení nedostatků v Katolické koruně, které se objevily během předchozího pontifikátu. Spory mezi světskými a duchovními orgány katolické církve byly vnímány jako hrozba, kterou znamenala duchovní autorita. Klement XIV. pracoval na utváření míru mezi evropskými panovníky. Hádky a boje mezi Evropskými vládci poukazovaly na to, že v Evropě se schyluje k těžké mezinárodní konkurenci.

Soubor:GANGANELLI

Kardinál Ganganelli

Externí odkazy

(anglicky) Pope Clement XIV

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež
Předchůdce:	1769–1774 Klement XIV.	Nástupce:

@@ Řádek 122: / Řádek 122: @@
 == Životopis ==
-=== Brzký život ===
+=== Mládí ===
 G. V. Antonio Ganganelli se narodil ve městě Santarcangelo di Romagna. Dostalo se mu vzdělání jezuitů z Rimini a piaristů z Urbina a v roce 1724, ve věku devatenácti let se rozhodl vstoupit do Řádu menších bratří koventuálů, kde přijal jméno Lorenzo Francesco. V roce 1741 byl zvolen Generálním definitorem řádu. Gangenelli se stal přítelem papeže Benedikta XIV. (1740 - 1758), který jej v roce 1758 pověřil prozkoumat problematiku urážek Židů, které se později ukázaly jako falešné. Papež Klement XIII. jej na naléhání Lorenza Ricciho, generálního představeného jezuitů roku 1759 v Persiperně jmenoval kardinálem-knězem ze San Lorenza.
 Ganganelli byl 19. května 1769 po konkláve zvolen papežem Klementem XIV. a 4. června 1769 inaugurován. Ganganelli byl již od 15. února 1769 silně ovlivňován politickými manévry katolických panovníků, kteří byli proti jezuitům. Některé tlaky byly velmi lstivé jako např. bezprecedentní improvizované návštěvy Josefa II. (1765 - 1790) a jeho bratra Leopolda, velkovévody Toskánska. Další návštěva konkláve byla ingognito. Rakušané kontrolovali situaci s velkým zájmem a přinesli s sebou slavnostní banket. Během předchozího pontifikátu byli jezuité vyhnáni z Portugalska a ze všech dvorů rodu Bourbonů z Francie, Španělska, Neapole a Parmy. Právě potlačení pořadí bylo nabádáno frakcí s názvem "Dvůr kardinálů", který byl proti snižující se jezuitské frakci.
@@ Řádek 131: / Řádek 131: @@
 === Pontifikát ===
-Politika vládnutí Klementa XIV. byla již od začátku cílená směrem ke zmenšení nedostatků v Katolické koruně, které se objevily během předchozího pontifikátu. Spory mezi světskými a duchovními orgány katolické církve byly vnímány jako hrozba, kterou znamenala duchovní autorita. Klement XIV. pracoval na utváření míru mezi evropskými panovníky. Hádky a boje mezi Evropskými vládci poukazovaly na to, že Evropa se chystá k vedení těžké mezinárodní konkurence.
+Politika vládnutí Klementa XIV. byla již od začátku cílená směrem ke zmenšení nedostatků v Katolické koruně, které se objevily během předchozího pontifikátu. Spory mezi světskými a duchovními orgány katolické církve byly vnímány jako hrozba, kterou znamenala duchovní autorita. Klement XIV. pracoval na utváření míru mezi evropskými panovníky. Hádky a boje mezi Evropskými vládci poukazovaly na to, že v Evropě se schyluje k těžké mezinárodní konkurenci.
+[[Soubor:GANGANELLI|náhled|Kardinál Ganganelli]]
 == Externí odkazy ==

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.