Přeskočit na obsah

Palác Heidžó: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Prefektura Nara}}
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení souřadnic; kosmetické úpravy
Řádek 8: Řádek 8:
| Kritérium=ii, iii, iv, vi
| Kritérium=ii, iii, iv, vi
| ID=870
| ID=870
| zeměpisná šířka = 34.6911111
| Oblast=[[Seznam světového dědictví v Asii|Asie]]
| zeměpisná délka = 135.7955556
| Oblast =[[Seznam světového dědictví v Asii|Asie]]
| Rok=1998
| Rok=1998
| Změna=
| Změna=
Řádek 41: Řádek 43:
{{Světové dědictví - Japonsko}}
{{Světové dědictví - Japonsko}}
{{Prefektura Nara}}
{{Prefektura Nara}}
{{geo dms|34|41|28|N|s|135|47|44|E|v|region:JP_type:landmark}}


{{Portály|Japonsko}}
{{Portály|Japonsko}}

Verze z 17. 3. 2014, 12:52

Šablona:Infobox světové dědictví Palác Heidžó (japonsky: 平城宮, Heidžókjú nebo Heizeikjú) ve městě Nara v prefektuře Nara byl japonským císařským sídlem během období Nara (710-784 n.l.). Zbytky paláce byly v roce 1998, spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru.

Poté co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do Heidžó-kjó (tj.„Hlavní město Heidžó“, také zvané Nanto (南都, Jižní hlavní město) a později známé jako Nara) v roce 707, vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce 745 bylo vybráno vhodné místo.

Město i palác byly plánovány po vzoru Chang-an (dnešní Si-an), hlavního města Číny během dynastie Tchang, tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Chang'an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů geomantie. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.

V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci ulice Suzaku, hlavní tepny města vedoucí ze severu na jih přes střed města. Ulice končila u Suzaku-mon (brána Suzaku) a palácové budovy byly postaveny kolem této brány. Mezi nejdůležitější části paláce patřily Daigoku-den, kde se vyřizovaly vládní záležitosti, Čódó-in, kde se konaly formální ceremonie, Dairi, císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné.

Když bylo hlavní město přesunuto do Heian-kjó (dnes Kjóto), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci 12. století (období Kamakura) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce 1955 začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce 1998 byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzaku-mon a zahrada Tó-in.

Roku 1959 Narská národní kulturní organizace rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků.

Odkazy

Související články

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heijō Palace na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Heidžó na Wikimedia Commons