Česká tabule: Porovnání verzí

Česká tabule
	Vrch Ralsko, letecký snímek
Nejvyšší bod	698 m n. m. (Ralsko)
Délka	228 km
Rozloha	11241,6 km²
Střední výška	279,8 m n. m.
Nadřazená jednotka	Česká vysočina
Sousední; jednotky	Krušnohorská subprovincie ; Krkonošsko-jesenická subprovincie ; Česko-moravská subprovincie ; Poberounská subprovincie
Podřazené; jednotky	Severočeská tabule ; Středočeská tabule ; Východočeská tabule
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Česká tabule na mapě Česka
Horniny	sedimentární horniny, sedimenty, neovulkanity
Povodí	Labe
Souřadnice	50°18′ s. š., 15° v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 9. 12. 2024, 13:04

Česká tabule je geomorfologická subprovincie (též soustava) v severních a východních Čechách a na severozápadní Moravě. Na severu a na východě je ohraničena Krkonošsko-jesenickou soustavou, na jihu je omezena Českomoravskou soustavou a Poberounskou soustavou, na západě Krušnohorskou soustavou. Nejvyšším bodem je Ralsko se 698 metry nad mořem. Území České tabule tvoří většinu geologické jednotky Česká křídová pánev.^[1]

Parametry

Česká tabule se rozkládá na území 11 241 km². Střední nadmořská výška je 279,8 m. Celková dálka je 228 km. Žádnou svojí částí se tabule nedotýká státní hranice. Nejzápadnější část se nachází v okrese Louny, nejvýchodnější v okrese Svitavy, nejsevernější v okrese Česká Lípa a nejjižnější v okrese Blansko.

Charakter území

Je to tabule tvořená křídovými horninami, které ve středních částech jsou uloženy horizontálně až subhorizontálně a na okrajích zdviženy (kuesty). V kvádrových pískovcích jsou skalní města s četnými tvary zvětrávání a odnosu pískovců a pseudokrasovými tvary (izolované skály, skalní mísy, voštiny apod.), vedle strukturních povrchů vázaných na odolnější vrstvy se vyskytují i zarovnané povrchy (pedimenty, kryopedimenty), nad plochý povrch se zvedají svědecké vrchy (stolové hory) a neovulkanické tvary. Osu tvoří údolí Labe, údolí přítoků mají neckovitý tvar.^[2]

Geomorfologické členění

Subprovincie Česká tabule (dle značení Jaromíra Demka VI) se člení dále na tyto oblasti (též podsoustavy) a celky:

VIA Severočeská tabule
- VIA-1 Ralská pahorkatina – Ralsko (698 m n. m.)
- VIA-2 Jičínská pahorkatina – Sokol (562)

VIB Středočeská tabule
- VIB-1 Dolnooharská tabule – Říp (461)
- VIB-2 Jizerská tabule – Rokytská horka (410)
- VIB-3 Středolabská tabule – střední výška 215

VIC Východočeská tabule
- VIC-1 Východolabská tabule – Na šancích (352)
- VIC-2 Orlická tabule – U rozhledny (454)
- VIC-3 Svitavská pahorkatina – Baldský vrch (693)^[2]^[3]

Odkazy

Reference

↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Česká tabule, s. 225.
↑ ^a ^b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
↑ Z nížin do hor, str. 226

Související články

Geomorfologické členění ČR

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká tabule na Wikimedia Commons

[Demek-z-nizin-225-1] BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Česká tabule, s. 225.

[demek-lexikon-2] DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

[Demek-z-nizin-226-3] Z nížin do hor, str. 226

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - reliéf
- | název = Česká tabule
+| název = Česká tabule
- | obrázek = Ceskyraj trosky.JPG
+| obrázek = Luftbild von Berg Ralsko.jpg
- | popisek = Český ráj
+| popisek = Vrch Ralsko, letecký snímek
- | alt = [[Český ráj]]
+| alt = Vrch Ralsko, letecký snímek
- | nejvyšší bod = [[Ralsko]]
+| nejvyšší bod = [[Ralsko (Ralská pahorkatina)|Ralsko]]
- | maximální výška = 696
+| maximální výška = 698
- | rozloha =
+| rozloha = 11241,6
+| střední výška = 279,8
- | délka =
- | nadřazená jednotka = [[Česká vysočina]]
+| délka = 228
+| nadřazená jednotka = [[Česká vysočina]]
- | podřazené jednotky = [[Severočeská tabule]], [[Středočeská tabule]], [[Východočeská tabule]]
+| podřazené jednotky = [[Severočeská tabule]] <br />[[Středočeská tabule]] <br />[[Východočeská tabule]]
- | sousední jednotky = [[Krušnohorská subprovincie]], [[Krkonošsko-jesenická subprovincie]], [[Česko-moravská subprovincie]], [[Poberounská subprovincie]]
+| sousední jednotky = [[Krušnohorská subprovincie]] <br />[[Krkonošsko-jesenická subprovincie]] <br />[[Česko-moravská subprovincie]] <br />[[Poberounská subprovincie]]
- | světadíl = [[Evropa]]
+| světadíl = [[Evropa]]
- | stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]]
+| stát = {{Vlajka a název|Česko}}
+| hornina = [[Sedimentární hornina|sedimentární horniny]], [[sediment]]y, [[neovulkanit]]y
- | hornina =
- | poznámka =
+| poznámka =
- | povodí = [[Labe]]
+| povodí = [[Labe]]
- | mapa = Ceska tabule CZ I6.png
+| mapa = Ceska tabule CZ I6.png
- | popisek mapy = Česká tabule na mapě Česka
+| popisek mapy = Česká tabule na mapě Česka
 }}
-'''Česká tabule''' je [[geomorfologie|geomorfologická]] soustava rozkládající se převážnou většinou v&nbsp;severní polovině [[Čechy|Čech]]. Na severu a na východě je ohraničena [[Krkonošsko-jesenická soustava|Krkonošsko-jesenickou soustavou]], na jihu je omezena [[Českomoravská soustava|Českomoravskou soustavou]] a [[Poberounská soustava|Poberounskou soustavou]], na západě [[Krušnohorská soustava|Krušnohorskou soustavou]]. Člení se na tři podsoustavy. Je z&nbsp;převážné většiny tvořena horninami [[křída|křídového útvaru]]. Místy se objevují jednotlivé pozůstatky vulkanické činnosti a skalní města. Nejvyšším bodem je [[Ralsko (Ralská pahorkatina)|Ralsko]] se 696&nbsp;m nad mořem.<ref name="Demek">{{Citace monografie
+'''Česká tabule''' je [[geomorfologická subprovincie]] (též soustava) v severních a východních [[Čechy|Čechách]] a na severozápadní [[Morava|Moravě]]. Na severu a na východě je ohraničena [[Krkonošsko-jesenická soustava|Krkonošsko-jesenickou soustavou]], na jihu je omezena [[Českomoravská soustava|Českomoravskou soustavou]] a [[Poberounská soustava|Poberounskou soustavou]], na západě [[Krušnohorská soustava|Krušnohorskou soustavou]]. Nejvyšším bodem je [[Ralsko (Ralská pahorkatina)|Ralsko]] se 698 [[Nadmořská výška|metry nad mořem]]. Území České tabule tvoří většinu [[geologie|geologické]] jednotky [[Česká křídová pánev]].<ref name="Demek-z-nizin-225">{{Citace monografie
-| příjmení =Bína
+| příjmení = Bína
 | příjmení2 = Demek
 | jméno = Jan
@@ Řádek 32: / Řádek 33: @@
 | isbn = 978-80-200-2026-0
 }}</ref>
-== Rozloha ==
-Česká tabule se rozkládá na území 11 251 km<sup>2</sup>, převážně v severních a východních Čechách. Žádnou svojí částí se nedotýká státní hranice. Nejzápadnější část je poblíž Loun v Ústeckém kraji, nejvýchodnější je v okresu Svitavy. Celková dálka je 255 km.
-== Nižší členění ==
+== Parametry ==
+Česká tabule se rozkládá na území 11&nbsp;241 km<sup>2</sup>. Střední nadmořská výška je 279,8&nbsp;m. Celková dálka je 228&nbsp;km. Žádnou svojí částí se tabule nedotýká státní hranice. Nejzápadnější část se nachází v&nbsp;[[Okres Louny|okrese Louny]], nejvýchodnější v&nbsp;[[Okres Svitavy|okrese Svitavy]], nejsevernější v&nbsp;[[Okres Česká Lípa|okrese Česká Lípa]] a nejjižnější v&nbsp;[[Okres Blansko|okrese Blansko]].
-Ralská pahorkatina se dělí do tří podsoustav, Severečeské, Středočeské a Východočeské. Dříve bylo území pojmenováno jinak, Polabí, Polabská nížina, nebo Česká tabule křídová. Každá z podsoustav se člení na řadu geomorfologických celků (je jich zde celkem 8) a ty dále na podcelky. V Ralské pahorkatině je evidováno 22 podcelků.
+== Charakter území ==
-: '''Podsoustava'''
+Je to [[Tabule (geomorfologie)|tabule]] tvořená [[křída|křídovými]] horninami, které ve středních částech jsou uloženy horizontálně až subhorizontálně a na okrajích zdviženy ([[kuesta|kuesty]]). V&nbsp;kvádrových [[pískovec|pískovcích]] jsou [[skalní město|skalní města]] s&nbsp;četnými tvary [[zvětrávání]] a odnosu pískovců a pseudokrasovými tvary (izolované skály, skalní mísy, [[Voština (geomorfologický jev)|voštiny]] apod.), vedle strukturních povrchů vázaných na odolnější vrstvy se vyskytují i zarovnané povrchy ([[pediment (geomorfologie)|pedimenty]], [[kryopediment]]y), nad plochý povrch se zvedají [[Svědecká hora|svědecké vrchy]] (stolové hory) a [[Neovulkanit|neovulkanické]] tvary. Osu tvoří údolí [[Labe]], údolí přítoků mají neckovitý tvar.<ref name="demek-lexikon">{{Citace monografie
-:: Celek
+ | příjmení = Demek
-* VIA '''[[Severočeská tabule]]'''
+ | jméno = Jaromír
-** VIA-1 [[Ralská pahorkatina]]<ref name="Máchův kraj">{{Citace monografie
+ | příjmení2 = Mackovčin
-| příjmení = Autorský kolektiv
+ | jméno2 = Peter
-| titul = Máchův kraj
+ | spoluautoři = a kolektiv.
-| vydavatel = Olympia
+ | titul = Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny
-| místo = Praha
+ | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]]
-| rok = 1985
+ | místo = Brno
-| kapitola = Horopisné členění
-| strany = 10
+ | rok = 2006
+ | vydání = 2
+ | isbn = 80-86064-99-9
+ | počet stran = 582
 }}</ref>
-** VIA-2 [[Jičínská pahorkatina]]
+== Geomorfologické členění ==
+Subprovincie Česká tabule (dle značení [[Jaromír Demek|Jaromíra Demka]] VI) se člení dále na tyto [[geomorfologická oblast|oblasti]] (též podsoustavy) a [[geomorfologický celek|celky]]:
+* VIA '''[[Severočeská tabule]]'''
+** VIA-1 [[Ralská pahorkatina]] – ''[[Ralsko (Ralská pahorkatina)|Ralsko]]'' (698 [[nadmořská výška|m n. m.]])
+** VIA-2 [[Jičínská pahorkatina]] – ''[[Sokol (Jičínská pahorkatina)|Sokol]]'' (562)''
 * VIB '''[[Středočeská tabule]]'''
-** VIB-1 [[Dolnooharská tabule]]
+** VIB-1 [[Dolnooharská tabule]] – ''[[Říp]]'' (461)
-** VIB-2 [[Jizerská tabule]]
+** VIB-2 [[Jizerská tabule]] – ''[[Rokytská horka]]'' (410)
-** VIB-3 [[Středolabská tabule]]
+** VIB-3 [[Středolabská tabule]] – střední výška 215
 * VIC '''[[Východočeská tabule]]'''
-** VIC-1 [[Východolabská tabule]]
+** VIC-1 [[Východolabská tabule]] – ''[[Na šancích (Východolabská tabule)|Na šancích]]'' (352)
-** VIC-2 [[Orlická tabule]]
+** VIC-2 [[Orlická tabule]] – ''[[U rozhledny (Orlická tabule)|U rozhledny]]'' (454)
-** VIC-3 [[Svitavská pahorkatina]]<ref name="Máchův kraj">Průvodce Máchův kraj, str.10</ref><ref name="Demek">Z nížin do hor, str. 226 </ref>
+** VIC-3 [[Svitavská pahorkatina]] – ''[[Baldský vrch]]'' (693)<ref name="demek-lexikon"/><ref name="Demek-z-nizin-226">Z nížin do hor, str. 226 </ref>
-[[Soubor:CZE geomorf.PNG|thumb|300px|Geomorfologické členění České republiky.]]
+[[Soubor:CZE geomorf.PNG|náhled|300px|Geomorfologické členění České republiky.]]
 == Odkazy ==
 === Reference ===
 <references/>
@@ Řádek 68: / Řádek 78: @@
 === Související články ===
 * [[Geomorfologické členění ČR]]
+=== Externí odkazy ===
+* {{Commonscat}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Česká tabule| ]]
@@ Řádek 73: / Řádek 88: @@
 [[Kategorie:Tabule v Česku]]
 [[Kategorie:Česká vysočina]]
+[[Kategorie:Geografie Ústeckého kraje]]
+[[Kategorie:Geografie Libereckého kraje]]
+[[Kategorie:Geografie Středočeského kraje]]
+[[Kategorie:Geografie Královéhradeckého kraje]]
+[[Kategorie:Geografie Pardubického kraje]]
+[[Kategorie:Geografie Kraje Vysočina]]
+[[Kategorie:Geografie Prahy]]
+[[Kategorie:Geografie Jihomoravského kraje]]