Aeterni Patris: Porovnání verzí
m Freiburg im Breisgau |
podtitul |
||
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 15 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{neověřeno}} |
{{neověřeno}} |
||
{{Různé významy|tento=encyklice Lva XIII}} |
|||
[[Soubor:C o a Leon XIII.svg|náhled|Znak papeže Lva XIII]] |
|||
⚫ | '''Aeterni Patris''' (s podtitulem ''O znovuzavedení [[křesťanská filozofie|křesťanské filozofie]] na katolických školách v duchu andělského doktora svatého [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]]'') je [[encyklika]] [[papež]]e [[Lev XIII.|Lva XIII.]] vyhlášená [[4. srpen|4. srpna]] [[1879]], která [[tomismus]] ukotvila jako oficiální [[filosofie|filosofii]] katolické církve a záruku obrození moderní křesťanské kultury. Tím začíná období tzv. třetí [[scholastika|scholastiky]], které myšlenkově navazuje na Aristotela. Krátce po jejím vydání její tvrzení a učení zaujalo novou generaci teologů v zemích jako např. [[Spojené státy americké|USA]], [[Francie]], [[Německo]] ([[Freiburg im Breisgau|Freiburg]], [[Kolín nad Rýnem]]), [[Rakousko]] ([[Vídeň]]), [[Belgie]] ([[Lovaň]]). |
||
⚫ | Aeterni Patris pojednává o svobodě vůle a ducha a spojila rozum s vírou, tj. víra není otázkou citu ale především rozumu. Spolu s dalšími 84 encyklikami napsanými a vydanými za pontifikátu [[papež]]e [[Lev XIII.|Lva XIII.]] byla jednou z částí řešení problémů vztahů církve a jejího rychle měnícího se okolí ve třech oblastech: sociální (''[[Rerum Novarum]]''), filosofické (''Aeterni Patris'') a politické (encyklika [[Au Milieu Des Sollicitudes|''Au milieu des sollicitudes'']] a list ''[[Notre Consolation]]''). |
||
[[Image:C o a Leone XIII.svg|right|150px]] |
|||
⚫ | '''Aeterni Patris''' je [[encyklika]] [[papež]]e [[Lev XIII.|Lva XIII.]] vyhlášená [[4. srpna]] [[1879]], která [[tomismus]] ukotvila jako oficiální [[filosofie|filosofii]] katolické církve a záruku obrození moderní křesťanské kultury. Tím začíná období tzv. třetí [[scholastika|scholastiky]], které myšlenkově navazuje na Aristotela. Krátce po jejím vydání její tvrzení a učení zaujalo novou generaci teologů v zemích jako např. [[Spojené státy americké|USA]], [[Francie]] [[Německo]] ([[Freiburg im Breisgau|Freiburg]], [[Kolín nad Rýnem]]), [[Rakousko]] ([[Vídeň]]), [[Belgie]] ([[ |
||
== Význam == |
|||
⚫ | Aeterni Patris pojednává o svobodě vůle a ducha a spojila rozum s vírou, tj. víra není otázkou citu ale především rozumu. Spolu s dalšími 84 encyklikami napsanými a vydanými za pontifikátu [[papež]]e [[Lev XIII.|Lva XIII.]] byla jednou z částí řešení problémů vztahů církve a jejího rychle měnícího se okolí ve třech oblastech: sociální ([[Rerum Novarum]]), filosofické (Aeterni Patris) a politické ([[Au Milieu Des Sollicitudes |
||
Encyklika ''Aeterni Patris'' byla významným mezníkem v restauraci [[tomismus|tomismu]]{{sfn|Grekov|1977|s=342}} a je jedním z oficiálních programových dokumentů [[novotomismus|novotomismu]].{{sfn|Bychovskij|1978|s=535}} |
|||
== |
== Odkazy == |
||
__BEZOBSAHU__ |
|||
⚫ | |||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace sborníku |
|||
| příjmení1 = Bychovskij |
|||
| jméno1 = B. E. |
|||
| odkaz na autora = Bernard Bychovskij |
|||
| příjmení_sestavitele1 = Bogomolov |
|||
| jméno_sestavitele1 = A. S. |
|||
| odkaz na sestavitele = Alexej Sergejevič Bogomolov |
|||
| příjmení sestavitele2 = Melvil |
|||
| jméno sestavitele2 = J. K. |
|||
| sestavitel2 = |
|||
| odkaz na sestavitele2 = Jurij Melvil |
|||
| příjmení sestavitele3 = Narskij |
|||
| jméno sestavitele3 = I. S. |
|||
| sestavitel3 = |
|||
| odkaz na sestavitele3 = Igor Narskij |
|||
| titul = Novotomismus |
|||
| sborník = Současná buržoazní filozofie |
|||
| vydavatel = Svoboda |
|||
| odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství) |
|||
| místo = [[Praha]] |
|||
| rok_vydání = 1978 |
|||
| vydání = 1 |
|||
| strany = 588–624 |
|||
| počet_stran = 588 |
|||
| poznámka = Práce je určena studentům a [[aspirantura|aspirantům]] filozofických fakult státních univerzit. [...] Hlavní kapitoly a oddíly napsali členové kolektivu katedry [[Dějiny filozofie|dějin zahraniční filozofie]] filozofické fakulty [[Lomonosovova univerzita|MSU]] |
|||
| ref = harv |
|||
}} |
|||
* {{Citace sborníku |
|||
| příjmení1 = Grekov |
|||
| jméno1 = L. I. |
|||
| odkaz na autora = Leonid Grekov |
|||
| příjmení_sestavitele1 = Mitrochin |
|||
| jméno_sestavitele1 = L. N. |
|||
| odkaz na sestavitele = Lev Nikolajevič Mitrochin |
|||
| příjmení sestavitele2 = Ojzerman |
|||
| jméno sestavitele2 = T. I. |
|||
| sestavitel2 = |
|||
| odkaz na sestavitele2 = Teodor Ojzerman |
|||
| příjmení sestavitele3 = Šeršenko |
|||
| jméno sestavitele3 = L. N. |
|||
| sestavitel3 = |
|||
| odkaz na sestavitele3 = Ljudmila Šeršenko |
|||
| titul = Novotomismus — filozofie soudobého katolicismu |
|||
| sborník = Buržoazní filozofie 20. století |
|||
| vydavatel = Svoboda |
|||
| odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství) |
|||
| místo = [[Praha]] |
|||
| rok_vydání = 1977 |
|||
| vydání = 1 |
|||
| strany = 338–360 |
|||
| počet_stran = 364 |
|||
| poznámka = Knihu připravil odbor [[Filozofický ústav RAV|Filozofického ústavu Akademie věd SSSR]] pro kritiku moderní buržoazní [[Dějiny západní filozofie|filozofie západních zemí]] | ref = harv |
|||
}} |
|||
=== Související články === |
|||
* [[Novotomismus]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
⚫ | |||
{{Pahýl |
{{Pahýl}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Pahýl - papežství}} |
|||
[[Kategorie:Encykliky]] |
[[Kategorie:Encykliky Lva XIII.]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Události roku 1879]] |
||
[[de:Aeterni Patris]] |
|||
[[en:Aeterni Patris]] |
|||
[[es:Aeterni Patris]] |
|||
[[fr:Æterni Patris]] |
|||
[[it:Aeterni Patris]] |
|||
[[la:Aeterni Patris]] |
|||
[[pl:Aeterni Patris]] |
|||
[[sl:Aeterni Patris]] |
|||
[[sv:Aeterni Patris]] |
Aktuální verze z 11. 11. 2024, 08:14
Aeterni Patris (s podtitulem O znovuzavedení křesťanské filozofie na katolických školách v duchu andělského doktora svatého Tomáše Akvinského) je encyklika papeže Lva XIII. vyhlášená 4. srpna 1879, která tomismus ukotvila jako oficiální filosofii katolické církve a záruku obrození moderní křesťanské kultury. Tím začíná období tzv. třetí scholastiky, které myšlenkově navazuje na Aristotela. Krátce po jejím vydání její tvrzení a učení zaujalo novou generaci teologů v zemích jako např. USA, Francie, Německo (Freiburg, Kolín nad Rýnem), Rakousko (Vídeň), Belgie (Lovaň).
Aeterni Patris pojednává o svobodě vůle a ducha a spojila rozum s vírou, tj. víra není otázkou citu ale především rozumu. Spolu s dalšími 84 encyklikami napsanými a vydanými za pontifikátu papeže Lva XIII. byla jednou z částí řešení problémů vztahů církve a jejího rychle měnícího se okolí ve třech oblastech: sociální (Rerum Novarum), filosofické (Aeterni Patris) a politické (encyklika Au milieu des sollicitudes a list Notre Consolation).
Význam
[editovat | editovat zdroj]Encyklika Aeterni Patris byla významným mezníkem v restauraci tomismu[1] a je jedním z oficiálních programových dokumentů novotomismu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Grekov 1977, s. 342.
- ↑ Bychovskij 1978, s. 535.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BYCHOVSKIJ, B. E., 1978. Novotomismus. In: BOGOMOLOV, A. S.; MELVIL, J. K.; NARSKIJ, I. S. Současná buržoazní filozofie. 1. vyd. Praha: Svoboda. Práce je určena studentům a aspirantům filozofických fakult státních univerzit. [...] Hlavní kapitoly a oddíly napsali členové kolektivu katedry dějin zahraniční filozofie filozofické fakulty MSU. S. 588–624.
- GREKOV, L. I., 1977. Novotomismus — filozofie soudobého katolicismu. In: MITROCHIN, L. N.; OJZERMAN, T. I.; ŠERŠENKO, L. N. Buržoazní filozofie 20. století. 1. vyd. Praha: Svoboda. Knihu připravil odbor Filozofického ústavu Akademie věd SSSR pro kritiku moderní buržoazní filozofie západních zemí. S. 338–360.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Text encykliky na webu Vatikánu (latinsky; dále anglický, španělský, francouzský a italský překlad)