Aeterni Patris: Porovnání verzí
doplnění |
podtitul |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
{{Různé významy|tento=encyklice Lva XIII}} |
{{Různé významy|tento=encyklice Lva XIII}} |
||
[[Soubor:C o a Leon XIII.svg|náhled|Znak papeže Lva XIII]] |
[[Soubor:C o a Leon XIII.svg|náhled|Znak papeže Lva XIII]] |
||
'''Aeterni Patris''' je [[encyklika]] [[papež]]e [[Lev XIII.|Lva XIII.]] vyhlášená [[4. srpen|4. srpna]] [[1879]], která [[tomismus]] ukotvila jako oficiální [[filosofie|filosofii]] katolické církve a záruku obrození moderní křesťanské kultury. Tím začíná období tzv. třetí [[scholastika|scholastiky]], které myšlenkově navazuje na Aristotela. Krátce po jejím vydání její tvrzení a učení zaujalo novou generaci teologů v zemích jako např. [[Spojené státy americké|USA]], [[Francie]], [[Německo]] ([[Freiburg im Breisgau|Freiburg]], [[Kolín nad Rýnem]]), [[Rakousko]] ([[Vídeň]]), [[Belgie]] ([[Lovaň]]). |
'''Aeterni Patris''' (s podtitulem ''O znovuzavedení [[křesťanská filozofie|křesťanské filozofie]] na katolických školách v duchu andělského doktora svatého [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]]'') je [[encyklika]] [[papež]]e [[Lev XIII.|Lva XIII.]] vyhlášená [[4. srpen|4. srpna]] [[1879]], která [[tomismus]] ukotvila jako oficiální [[filosofie|filosofii]] katolické církve a záruku obrození moderní křesťanské kultury. Tím začíná období tzv. třetí [[scholastika|scholastiky]], které myšlenkově navazuje na Aristotela. Krátce po jejím vydání její tvrzení a učení zaujalo novou generaci teologů v zemích jako např. [[Spojené státy americké|USA]], [[Francie]], [[Německo]] ([[Freiburg im Breisgau|Freiburg]], [[Kolín nad Rýnem]]), [[Rakousko]] ([[Vídeň]]), [[Belgie]] ([[Lovaň]]). |
||
Aeterni Patris pojednává o svobodě vůle a ducha a spojila rozum s vírou, tj. víra není otázkou citu ale především rozumu. Spolu s dalšími 84 encyklikami napsanými a vydanými za pontifikátu [[papež]]e [[Lev XIII.|Lva XIII.]] byla jednou z částí řešení problémů vztahů církve a jejího rychle měnícího se okolí ve třech oblastech: sociální (''[[Rerum Novarum]]''), filosofické (''Aeterni Patris'') a politické (encyklika [[Au Milieu Des Sollicitudes|''Au milieu des sollicitudes'']] a list ''[[Notre Consolation]]''). |
Aeterni Patris pojednává o svobodě vůle a ducha a spojila rozum s vírou, tj. víra není otázkou citu ale především rozumu. Spolu s dalšími 84 encyklikami napsanými a vydanými za pontifikátu [[papež]]e [[Lev XIII.|Lva XIII.]] byla jednou z částí řešení problémů vztahů církve a jejího rychle měnícího se okolí ve třech oblastech: sociální (''[[Rerum Novarum]]''), filosofické (''Aeterni Patris'') a politické (encyklika [[Au Milieu Des Sollicitudes|''Au milieu des sollicitudes'']] a list ''[[Notre Consolation]]''). |
||
== Význam == |
|||
Encyklika ''Aeterni Patris'' byla významným mezníkem v restauraci [[tomismus|tomismu]]{{sfn|Grekov|1977|s=342}} a je jedním z oficiálních programových dokumentů [[novotomismus|novotomismu]].{{sfn|Bychovskij|1978|s=535}} |
Encyklika ''Aeterni Patris'' byla významným mezníkem v restauraci [[tomismus|tomismu]]{{sfn|Grekov|1977|s=342}} a je jedním z oficiálních programových dokumentů [[novotomismus|novotomismu]].{{sfn|Bychovskij|1978|s=535}} |
||
Aktuální verze z 11. 11. 2024, 08:14
Aeterni Patris (s podtitulem O znovuzavedení křesťanské filozofie na katolických školách v duchu andělského doktora svatého Tomáše Akvinského) je encyklika papeže Lva XIII. vyhlášená 4. srpna 1879, která tomismus ukotvila jako oficiální filosofii katolické církve a záruku obrození moderní křesťanské kultury. Tím začíná období tzv. třetí scholastiky, které myšlenkově navazuje na Aristotela. Krátce po jejím vydání její tvrzení a učení zaujalo novou generaci teologů v zemích jako např. USA, Francie, Německo (Freiburg, Kolín nad Rýnem), Rakousko (Vídeň), Belgie (Lovaň).
Aeterni Patris pojednává o svobodě vůle a ducha a spojila rozum s vírou, tj. víra není otázkou citu ale především rozumu. Spolu s dalšími 84 encyklikami napsanými a vydanými za pontifikátu papeže Lva XIII. byla jednou z částí řešení problémů vztahů církve a jejího rychle měnícího se okolí ve třech oblastech: sociální (Rerum Novarum), filosofické (Aeterni Patris) a politické (encyklika Au milieu des sollicitudes a list Notre Consolation).
Význam
[editovat | editovat zdroj]Encyklika Aeterni Patris byla významným mezníkem v restauraci tomismu[1] a je jedním z oficiálních programových dokumentů novotomismu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Grekov 1977, s. 342.
- ↑ Bychovskij 1978, s. 535.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BYCHOVSKIJ, B. E., 1978. Novotomismus. In: BOGOMOLOV, A. S.; MELVIL, J. K.; NARSKIJ, I. S. Současná buržoazní filozofie. 1. vyd. Praha: Svoboda. Práce je určena studentům a aspirantům filozofických fakult státních univerzit. [...] Hlavní kapitoly a oddíly napsali členové kolektivu katedry dějin zahraniční filozofie filozofické fakulty MSU. S. 588–624.
- GREKOV, L. I., 1977. Novotomismus — filozofie soudobého katolicismu. In: MITROCHIN, L. N.; OJZERMAN, T. I.; ŠERŠENKO, L. N. Buržoazní filozofie 20. století. 1. vyd. Praha: Svoboda. Knihu připravil odbor Filozofického ústavu Akademie věd SSSR pro kritiku moderní buržoazní filozofie západních zemí. S. 338–360.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Text encykliky na webu Vatikánu (latinsky; dále anglický, španělský, francouzský a italský překlad)
