Wikipedista:MasterStudioCZ/Pískoviště 3: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značky: ruční vrácení zpět editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
= P 500 (tiskárna) = |
= P 500 (tiskárna) = |
||
[[Soubor:Prológica P 500.webp|náhled]] |
|||
'''P 500''' byla [[jehličková tiskárna]] vyráběná brazilskou společností Prológica. Byla vydána v březnu 1983.<ref name=":2">{{Citace periodika |
'''P 500''' byla [[jehličková tiskárna]] vyráběná brazilskou společností Prológica. Byla vydána v březnu 1983.<ref name=":2">{{Citace periodika |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| Řádek 17: | Řádek 18: | ||
P 500 používala k tisku 9 jehliček. Její rychlost činila 100 znaků za sekundu a tisk byl obousměrný. Tiskárna podporovala připojení k počítačům s paralelním rozhraním Centronics nebo se sériovým rozhraním RSC-232C. Byla poháněna procesorem Z80 o frekvenci 4 MHz. Byla vybavena EPROM pamětí o velikosti 8 kilobajtů, na které byly uloženy znakové sady, řídící operace a diagnostické rutiny, a vyrovnávací pamětí o kapacitě 700 znaků.<ref name=":2" /> |
P 500 používala k tisku 9 jehliček. Její rychlost činila 100 znaků za sekundu a tisk byl obousměrný. Tiskárna podporovala připojení k počítačům s paralelním rozhraním Centronics nebo se sériovým rozhraním RSC-232C. Byla poháněna procesorem Z80 o frekvenci 4 MHz. Byla vybavena EPROM pamětí o velikosti 8 kilobajtů, na které byly uloženy znakové sady, řídící operace a diagnostické rutiny, a vyrovnávací pamětí o kapacitě 700 znaků.<ref name=":2" /> |
||
= NE-Z8000 = |
|||
{{Infobox - počítač |
|||
| název = NE-Z8000 |
|||
| vývojář = [[Prológica]] |
|||
| typ = [[domácí počítač]] |
|||
| uvedení = leden 1982 |
|||
| cena = 69 900 Cr$ |
|||
| ukončení = l |
|||
| prodáno = l |
|||
| operační systém = [[Sinclair BASIC]] |
|||
| procesor = [[Z80|Z80A]] (3,6 MHz) |
|||
| úložiště = 8 [[Bajt|KB]] ([[EPROM]]) |
|||
| paměť = 1 KB (rozšířitelné na 16 KB) |
|||
| kompatibilita = [[ZX80]] |
|||
| obrázek = NE-Z8000.JPG |
|||
| vstup = membránová klávesnice |
|||
| předchůdce = [[NE-Z80]] |
|||
| zdroj = 9V DC |
|||
}} |
|||
'''NE-Z8000''' byl domácí počítač brazilské společnosti [[Prológica]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = NE-Z8000 at Spectrum Computing - Sinclair ZX Spectrum games, software and hardware |
|||
| periodikum = Spectrum Computing |
|||
| url = https://spectrumcomputing.co.uk/entry/1000978/Hardware/NE-Z8000 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
}}</ref> Byl vydán v lednu 1992 a byl nástupcem [[NE-Z80]].<ref name=":7">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = NE-Z8000 e a expansao NEX-80: Dois importantes lanpamentos da NOVA ELETRONICA |
|||
| periodikum = Nova Eletrônica |
|||
| datum vydání = 1992-01 |
|||
| ročník = VI |
|||
| číslo = 59 |
|||
| strany = 3 - 6 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://archive.org/details/059_Nova_Eletronica_Jan_1982 |
|||
| formát = PDF |
|||
}}</ref> |
|||
== Hardware == |
|||
NE-Z8000 používal procesor Z80A s frekvencí 3,6 MHz. RAM byla velká 1 kilobajt, ale bylo ji možnou rozšířit až na 16. Hlavním vylepšením od minulého modelu bylo zdvojnásobení kapacity úložiště EPROM ze 4 na 8 kilobajtů.<ref name=":7" /> |
|||
Zařízení nemělo žádný vypínač, pro zapnutí jej stačilo zapojit do zásuvky. [[Napájecí zdroj (počítač)|Napájecí zdroj]] mu poskytoval stejnosměrný proud o napětí 9 voltů.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Capítulo I: Colocando o NE-Z8000 em operação |
|||
| periodikum = NE-Z8000: Manual de Instuções |
|||
| datum vydání = 1982 |
|||
| strany = 3 - 4 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://archive.org/details/ne-z8000 |
|||
| formát = PDF |
|||
| rok přístupu = 2024-09-29 |
|||
| vydavatel = Editele |
|||
}}</ref> |
|||
== Software == |
|||
Díky zvětšené kapacitě úložiště byl NE-Z8000 dodáván s vylepšenou verzí BASICu, která měla vestavěné funkce a nově podporovala operace s pohyblivou řádovou čárkou a vědeckou notaci. Také byla přidána funkce vykreslování grafů. Programy šlo spouštět ve dvou režimech - FAST a SLOW. Režim FAST byl ten nejrychlejší, ale někdy způsoboval přeblikávání obrazu, což se u režimu SLOW nestávalo.<ref name=":7" /> |
|||
= CP 200 = |
|||
{{Infobox - počítač |
|||
| název = CP 200 |
|||
| vývojář = [[Prológica]] |
|||
| typ = [[domácí počítač]] |
|||
| uvedení = {{flagicon|Brazílie}} 1982<br>{{flagicon|Argentina}} srpen 1985 |
|||
| cena = 140 000 Cr$ |
|||
| ukončení = l |
|||
| prodáno = l |
|||
| operační systém = [[Sinclair BASIC]] |
|||
| procesor = Z80A |
|||
| úložiště = I |
|||
| paměť = 16 KB |
|||
| kompatibilita = [[ZX81]] |
|||
| obrázek = CP-200_I.svg |
|||
| vstup = membránová klávesnice |
|||
| zdroj = I |
|||
| displej = I |
|||
| popisek = CP 200 Modelo I |
|||
}}'''CP 200''' byl domácí počítač od brazilské počítačové společnosti [[Prológica]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = 1000 BiT - Computer's description |
|||
| periodikum = www.1000bit.it |
|||
| url = https://www.1000bit.it/scheda.asp?id=1419 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
}}</ref> Byl vydán v říjnu 1982.<ref name=":3">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = CP-200: um computador pessoal completo |
|||
| periodikum = Nova Eletrônica |
|||
| datum vydání = 1982-10 |
|||
| ročník = VI |
|||
| číslo = 68 |
|||
| strany = 78-81 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://archive.org/details/068_Nova_Eletronica_Out_1982/page/79/mode/2up |
|||
| formát = PDF |
|||
| datum přístupu = 2024-10-08 |
|||
| vydavatel = Editele |
|||
}}</ref> |
|||
Stál kolem 140000 Cr$.<ref name=":9">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Prológica forma consórcio para vender computador |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1983-02-17 |
|||
| ročník = XCII |
|||
| číslo = 311 |
|||
| strany = 16 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=90664 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
}}</ref> |
|||
== Historie == |
|||
V srpnu 1985 začala Prológica exportovat CP 200 a CP 400 do Argentiny.<ref name=":18">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Prológica vende para Argentina |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1985-06-17 |
|||
| ročník = XCV |
|||
| číslo = 70 |
|||
| strany = 15 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=146916 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-30 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
|||
}}</ref> |
|||
== Hardware == |
|||
CP 200 využíval procesor Z80 a byl vybaven 16 kilobajty dynamické RAM. Také obsahoval paměť EPROM, ale ta byla určena jen pro čtení - byl na ní uložený operační systém a interpret BASICu. Klávesnice měla stejné rozložení jako u NE-Z8000, ale nově měla dvě nové klávesy RESET, které sloužily k uvedenípočítače do výchozího stavu a k vyčištění paměti. Musely být ale stisknuty zároveň a obě se nacházely na jiných stranách klávesnice, což omezovalo riziko omylů.<ref name=":3" /> |
|||
O zvuk se staral [[pizoelektrický měnič]].<ref name=":3" /> |
|||
== Software == |
|||
Zařízení využívalo programovací jazyk BASIC.<ref name=":3" /> Podporoval dva režimy spouštění obrazu - FAST a SLOW. U režimu FAST docházelo k přeblikávání obrazu, což řešil režim SLOW, díky kterému nedocházelo ke ztrátě synchronizace obrazu.<ref name=":3" /> |
|||
= CP 300 = |
|||
{{Infobox - počítač |
|||
| název = CP 300 |
|||
| vývojář = [[Prológica]] |
|||
| typ = [[domácí počítač]] |
|||
| uvedení = 1983 |
|||
| cena = l |
|||
| ukončení = l |
|||
| prodáno = l |
|||
| operační systém = [[Sinclair BASIC]] |
|||
| procesor = l |
|||
| úložiště = I |
|||
| paměť = I |
|||
| kompatibilita = [[TRS-80 Model III]] |
|||
| obrázek = CP-300.svg |
|||
| vstup = membránová klávesnice |
|||
| zdroj = I |
|||
| displej = I |
|||
}}'''CP 300''' byl domácí počítač od brazilské společnosti Prológica. Byl oznámen v červnu 1982.<ref name=":24">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = RECORD: MICRO I |
|||
| periodikum = Correiro Braziliense |
|||
| datum vydání = 1983-06-03 |
|||
| číslo = 7428 |
|||
| strany = 5 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=028274_03&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=45651 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-03 |
|||
}}</ref> |
|||
== Hardware == |
|||
Počítač měl RAM o velikosti 48 kilobajtů.<ref name=":24" /> |
|||
== Software == |
|||
Narozdíl od CP 200 nebyl CP 300 kompatibilní se ZX81, ale s TRS-80 Model III.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Micro disputa com videojogo venda de Natal |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1983-11-28 |
|||
| ročník = XCIII |
|||
| číslo = 234 |
|||
| strany = 14 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=110227 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
}}</ref><ref name=":25">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = PLAY: AS DIFERENÇAS ENTRE OS MICROS DA LINHA TRS-80 |
|||
| periodikum = Correiro Braziliense |
|||
| datum vydání = 1983-08-21 |
|||
| číslo = 7477 |
|||
| strany = 5 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=028274_03&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=47574 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-03 |
|||
| místo = Brasília |
|||
}}</ref> Byl také kompatibilní s velkým množstvím softwaru vyvinutého pro CP 500.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Microcomputador pessoal |
|||
| periodikum = A Tribuna |
|||
| datum vydání = 1983-09-27 |
|||
| ročník = XC |
|||
| číslo = 186 |
|||
| strany = 19 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=153931_06&pesq=%22Prol%C3%B3gica%22&pasta=ano%20198&hf=memoria.bn.gov.br&pagfis=41223 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-02 |
|||
| místo = São Paulo |
|||
}}</ref> |
|||
== Periferie == |
|||
* Paralela 300 (duben 1984; paralelní rozhraní k připojení např. tiskáren)<ref name=":13">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Microonda |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1984-04-16 |
|||
| ročník = XCIV |
|||
| číslo = 8 |
|||
| strany = 17 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=118173 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
}}</ref> |
|||
* Serial 300 (duben 1984; paralelní rozhraní k připojení modemů, tiskáren, atd.)<ref name=":13" /> |
|||
* Controlador 300 (duben 1984; mechanika o kapacitě až 4 disků, každý s maximální velikostí 175 kilobajtů)<ref name=":13" /> |
|||
* Joy Stick 300 (duben 1984)<ref name=":13" /> |
|||
* MV 300 (duben 1984; monochromatický monitor používající zelený fosfor)<ref name=":13" /> |
|||
* Sistema Mestre 300 (duben 1984; disk umožňující používání všech periferií)<ref name=":13" /> |
|||
= CP 400 COLOR = |
|||
{{Infobox - počítač |
|||
| název = CP 400 COLOR |
|||
| vývojář = [[Prológica]] |
|||
| typ = [[osobní počítač]] |
|||
| uvedení = {{flagicon|Brazílie}} 2. října 1984<br>{{flagicon|Argentina}} srpen 1985 |
|||
| cena = 900 000 Cr$ |
|||
| ukončení = l |
|||
| prodáno = l |
|||
| operační systém = l |
|||
| procesor = l |
|||
| úložiště = l |
|||
| paměť = l |
|||
| kompatibilita = I |
|||
| obrázek = Prológica_CP400.jpg |
|||
| vstup = mechanická klávesnice |
|||
| předchůdce = l |
|||
| grafický procesor = l |
|||
| zvuk = l |
|||
}}'''CP 400 COLOR''' byl domácí počítač od brazilské společnosti Prológica, vydaný 2. října 1984.<ref name=":16">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Micro da Prológica tem tela colorida |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1984-10-03 |
|||
| ročník = XCIV |
|||
| číslo = 178 |
|||
| strany = 30 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=128288 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
|||
}}</ref> |
|||
Šlo o první počítač společnosti, který podporoval barevnou grafiku. |
|||
== Historie == |
|||
CP 400 COLOR byl vyvíjen 10 měsíců. Celkové náklady na vývoj činily až 1 miliardu brazilských cruzeiros.<ref name=":31">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = PERIFÉRICOS |
|||
| periodikum = Jornal do Commercia |
|||
| datum vydání = 1984-12-20 |
|||
| ročník = 158 |
|||
| číslo = 65 |
|||
| strany = 10 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=364568_17&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=42613 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-05 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
}}</ref> |
|||
Byl vydán 2. října 1984 za cenu 900000 Cr$.<ref name=":16" /> |
|||
V srpnu 1985 začala Prológica exportovat CP 400 a CP 200 do Argentiny.<ref name=":18" /> |
|||
== Hardware == |
|||
Počítač byl poháněn procesorem Motorola 6809E o frekvenci 0,89 MHz. Byl prodáván ve dnou verzích; jedna měla RAM o velikosti 16 kilobajtů a měla disketovou mechaniku, zatímco druhá měla RAM o velikosti 32 kilobajtů a používala cartridge.<ref name=":31" /> Jako první zařízení od Prológicy podporoval barevnou grafiku. Mohl zobrazoval celkově 9 barev. |
|||
CP 400 mohl přehrávat 255 zvuků různého trvání. |
|||
Jako první mikropočítač vyráběný v Brazílii používal silikonovou membránovou klávesnici, které měla 55 kláves. Vnější vzhled zařízení navrhl Luciano Devia, absolvent polytechnické univerzity v Turíně.<ref name=":16" /> |
|||
== Software == |
|||
Když byl CP 400 COLOR vydán, Prológica začala pro něj hned prodávat přes 20 programů a her. Mezi nimi byly i programy Protexto (editor textu), Procale (editor spreadsheetů) a Prodados (správce souborů).<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Prológica lança mais um "Color", o CP-400 |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1984-10-07 |
|||
| ročník = 182 |
|||
| číslo = XCIV |
|||
| strany = 6 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=128593 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-30 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
|||
}}</ref> |
|||
== Modely == |
|||
=== CP 450 COLOR === |
|||
Tento model byl oznámen 29. října na veletrhu Feira de Informática v Riu de Janeiru.<ref name=":17">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Prológica vai lançar micro profissional de 16 bits na Feira |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1984-10-31 |
|||
| ročník = XCIV |
|||
| číslo = 206 |
|||
| strany = 18 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=129937 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-30 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
|||
}}</ref> Vydán byl následující měsíc. |
|||
Narozdíl od původního modelu byl vybaven s disketovou mechanikou. |
|||
= CP 500 = |
|||
{{Infobox - počítač |
|||
| název = CP 500 |
|||
| vývojář = [[Prológica]] |
|||
| typ = [[osobní počítač]] |
|||
| uvedení = 1982 |
|||
| cena = 536 000 Cr$ (s kazetovou mechanikou)<br>884 000 Cr$ (s disketovou mechanikou) |
|||
| ukončení = l |
|||
| prodáno = l |
|||
| operační systém = l |
|||
| procesor = l |
|||
| úložiště = l |
|||
| paměť = l |
|||
| kompatibilita = [[ZX80]] |
|||
| obrázek = CP-500.svg |
|||
| vstup = mechanická klávesnice |
|||
| předchůdce = l |
|||
}} |
|||
'''CP 500''' byla rodina osobních počítačů od brazilské společnosti [[Prológica]]. První z nich byl vydán v březnu 1982.<ref name=":19">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Prológica lança novo computador CP-500 M |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1986-06-11 |
|||
| ročník = XCVI |
|||
| číslo = 64 |
|||
| strany = 20 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=170347 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-30 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
|||
}}</ref><ref name=":6">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = CP-500: A DEFINITIVA POPULARIZAÇÃO DO MICROCOMPUTADOR |
|||
| periodikum = Nova Eletrônica |
|||
| datum vydání = 1982-03 |
|||
| ročník = VI |
|||
| číslo = 61 |
|||
| strany = 70-73 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://archive.org/details/061_Nova_Eletronica_Mar1982/page/n41/mode/2up |
|||
| formát = PDF |
|||
| datum přístupu = 2024-10-08 |
|||
| vydavatel = Editele |
|||
}}</ref> |
|||
Rokem 1984 bylo již prodáno 10000 kusů zařízení.<ref name=":14">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = CP-500 Tem Placa CP/M |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1984-09-16 |
|||
| ročník = XCIV |
|||
| číslo = 161 |
|||
| strany = 6 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=127351 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
|||
}}</ref> |
|||
== Historie == |
|||
Poprvé bylo zařízení oznámeno roku 1981 v prosincovém čísle časopisu Nova Eletrônica, jenž vydávala Editele, dceřiná společnost Prológicy.<ref name=":10">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = CP-500: O COMPUTADOR PESSOAL PARA TODAS AS FINALIDADES |
|||
| periodikum = Nova Eletrônica |
|||
| datum vydání = 1981-12 |
|||
| ročník = V |
|||
| číslo = 58CP- |
|||
| strany = 4-7 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://archive.org/details/058_Nova_Eletronica_Dez1981/page/n3/mode/2up |
|||
| formát = PDF |
|||
| datum přístupu = 2024-10-08 |
|||
| vydavatel = Editele |
|||
}}</ref> Vydáno bylo příští rok v březnu.<ref name=":6" /> |
|||
K červnu 1986 měl CP 500 25% tržní podíl.<ref name=":19" /> |
|||
== Hardware == |
|||
V základní konfiguraci měl první model z rodiny procesor Z80 o frekvenci 2 MHz, 16 kilobajtů ROM a 16 kilobajtů RAM. RAM bylo možné rozšířit na 48 kilobajtů. Pro připojování periferií mělo sériový port RS-232, který podporoval vysílal rychlostí 110 bitů za sekundu v synchronním nebo 9600 bitů za sekundu v asynchronním režimu.<ref name=":6" /> |
|||
Rychlost přenosu dat mezi zařízením a kazetami činila 500 nebo 1500 baudů (v závislosti na režimu). Klávesnice byla rozdělená na dvě části - alfanumerickou, jenž měla 65 kláves, a numerickou, jenž měla 12 kláves.<ref name=":10" /> |
|||
Všechny modely měly svou skříň vytvořenou z polyuretanu. |
|||
== Software == |
|||
Celá rodina byla kompatibilní s americkým TRS-80 Model III.<ref name=":12">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Telpac lança seu XT: Novo CP-500 |
|||
| periodikum = Diario de Pernambuco |
|||
| datum vydání = 1987-09-14 |
|||
| ročník = 162 |
|||
| číslo = 252 |
|||
| strany = 10 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=029033_16&pesq=%22Prol%C3%B3gica%22&pasta=ano%20198&hf=memoria.bn.gov.br&pagfis=124696 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-03 |
|||
}}</ref><ref name=":25" /> Používala programovací jazyk BASIC.<ref name=":10" /> |
|||
Několik let po vydání zařízení začalo několik společností vyrábět desky, díky kterým mohly CP 500 rozběhnout aplikace pro operační systém CP/M.<ref name=":14" /> S vydáním modelu M80 se podpora stala oficiální.<ref name=":34" /> |
|||
== Modely == |
|||
Verze CP 500 s kazetovou mechanikou byl prodávána za 536 000 Cr$, zatímco verze s disketouvou za 884 000 Cr$.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Os preços dos microcomputadores |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1982-09-12 |
|||
| ročník = XCII |
|||
| číslo = 157 |
|||
| strany = 29 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=79508 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
}}</ref> V roce 1983 stál exekutivní model 1200000 Cr$.<ref name=":9" /> |
|||
=== CP 500 S === |
|||
CP 500 S byl vydán v únoru 1985. Jeho datum vydání bylo oznámeno v prosinci 1984.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| autor = Jana de Paula |
|||
| titul = Fluxo lança linha de sistemas em 85 |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1984-12-26 |
|||
| ročník = 158 |
|||
| číslo = 68 |
|||
| strany = 11 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=364568_17&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=42688 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-05 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
}}</ref> |
|||
=== CP 500 M80 === |
|||
Tento model byl vydán v srpnu 1985, se zhruba stejnou cenou jako ten předchozí. Byl dodáván s novou deskou, díky které byl oficiálně kompatibilní s operačním systémem CP/M.<ref name=":34">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Microonda |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1985-08-05 |
|||
| ročník = XCV |
|||
| číslo = 119 |
|||
| strany = 15 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=150057 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-30 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
|||
}}</ref><ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Modelo CP-500 inova os microcomputadores |
|||
| periodikum = Jornal do Commercio |
|||
| datum vydání = 1985-08-08 |
|||
| ročník = 158 |
|||
| číslo = 253 |
|||
| strany = 16 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=364568_17&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=49476 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-05 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
}}</ref> |
|||
=== CP 500 M80c === |
|||
M80c byl vydán 10. června 1986. Byl o 30% kompaktnější než předchozí model. Verze s jedním diskem byla prodávána za 22000 brazilských cruzado, verze se dvěma disky za 28000.<ref name=":19" /> |
|||
=== CP 500 Turbo === |
|||
CP 500 Turbo byl vydán v září 1987. Byl dodáván s operačním systémem CP/M a 48 kilobajty RAM. Procesor běžel na frekvenci 4 MHz, což bylo dvakrát vyšší než na přechozím modelu. Stál kolem 60000 brazilských cruzados.<ref name=":12" /><ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Brandão |
|||
| jméno = Monica |
|||
| titul = CP Computadores explora mais a linha de 8 bits |
|||
| periodikum = Jornal do Commercio |
|||
| datum vydání = 1987-10-01 |
|||
| ročník = 161 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| strany = 12 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=364568_17&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=72032 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-06 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
}}</ref> |
|||
== Periferie == |
|||
Několik populárních periferií pro CP 500 vydala společnost Microsol Tecnologia. V říjnu 1983 vydala na veletrhu Feira Nacional de Informática v São Paulu rozšiřující desu CP/M500, která přidávala počítači 64 kilobajtů RAM a umožnila tak, aby CP 500 fungoval na operačním systému CP/M.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = TALENTO PARA CRIAR SOLUÇÔES |
|||
| periodikum = Diario de Pernambuco |
|||
| datum vydání = 2024-10-03 |
|||
| ročník = 163 |
|||
| číslo = 158 |
|||
| strany = 8 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=029033_16&pesq=%22Prol%C3%B3gica%22&pasta=ano%20198&hf=memoria.bn.gov.br&pagfis=136571 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-03 |
|||
}}</ref> V dubnu 1988 oznámila stavebnici PC-500 XT, díky které mohli uživatelé předělat CP 500 na 16-bitový počítač kompatibilní s IBM PC. Byla vydána v červnu 1987 a stála 100000 Cz$.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = CP-500 É CONVERTIDO EM PC PELA TECNOLOGIA MICROSSOL |
|||
| periodikum = Diario de Pernambuco |
|||
| ročník = 163 |
|||
| číslo = 158 |
|||
| strany = 8 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=029033_16&pesq=%22Prol%C3%B3gica%22&pasta=ano%20198&hf=memoria.bn.gov.br&pagfis=136571 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-03 |
|||
}}</ref> |
|||
= Sistema 700 = |
|||
{{Infobox - počítač |
|||
| název = Sistema 700 |
|||
| vývojář = [[Prológica]] |
|||
| typ = [[mikropočítač]]<br>[[osobní počítač]] |
|||
| uvedení = 1981 |
|||
| cena = 1 490 000 Cr$ |
|||
| ukončení = l |
|||
| prodáno = l |
|||
| operační systém = l |
|||
| procesor = l |
|||
| úložiště = l |
|||
| paměť = l |
|||
| kompatibilita = I |
|||
| obrázek = Prológica_Sistema_700.jpg |
|||
| vstup = mechanická klávesnice |
|||
| předchůdce = l |
|||
}}'''Sistema 700''' byl osobní mikropočítač od brazilské společnosti Prológica. Byl vydán v srpnu 1981 za cenu 1490000 brazilských cruzeiros a byl určen spíše pro profesionální trh.<ref name=":21">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Prológica em 7 amos vira a maior produtora de micros |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1984-09-26 |
|||
| ročník = XCIV |
|||
| číslo = 171 |
|||
| strany = 16 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=127879 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
|||
}}</ref><ref name=":15">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Sistema 700, uma realidade brasileira |
|||
| periodikum = Nova Eletrônica |
|||
| datum vydání = 1981-08 |
|||
| ročník = V |
|||
| číslo = 54 |
|||
| strany = 87-91 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://archive.org/details/054_Nova_Eletronica_Ago_1981/page/n87/mode/2up |
|||
| formát = PDF |
|||
| datum přístupu = 2024-10-07 |
|||
| vydavatel = Editele |
|||
}}</ref> |
|||
== Hardware == |
|||
Sistema 700 používal dva mikroprocesory Z80A. Zatímco jeden z nich komunikoval s RAM, všemi periferiemi, ten druhý sloužil hlavně pro manipulaci vstupu a výstupu dat z disketových jednotek. Oba měly přístup k RAM a běžely na frekvenci 4 MHz. Jako displej využíval systém terminál umožňující zobrazovat 24 řádků, každý o 80 znacích. Pro připojování periferií sloužily dva sériové porty RSC-232C.<ref name=":15" /> |
|||
== Software == |
|||
Počítač běžel na operačním systému DOS 700, jenž podporoval programovací jazyky Fortran, Cobol, BASIC a FATUROL C. <ref name=":15" /> |
|||
== Modely == |
|||
[[Soubor:Sistema 700 Modular.webp|vlevo|náhled|Sistema 700 Modular]] |
|||
V srpnu 1985 vydala Prológica třetí generaci Sistema 700, pojmenovanou Sistema 700 Modular. Nově měla kapacitativní a odolnější klávesnici, vestavěný magnetický disk a 10 funkčních kláves. Měla 64 kilobajtů RAM a 4 kilobajty EPROM úložiště. Vybavena byla třemi mikroprocesory, přičemž jeden z nich, Intel 8035, byl vyhrazen na řízení klávesnice. Byla o 10% levnější než předchozí model.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Está no mercado a terceira geração do sistema 700 |
|||
| periodikum = Jornal do Dia |
|||
| datum vydání = 1986-02-16 |
|||
| ročník = VI |
|||
| číslo = 2414 |
|||
| strany = 2 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=581577&pesq=%22Prol%C3%B3gica%22&pasta=ano%20198&hf=memoria.bn.gov.br&pagfis=13468 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-06 |
|||
| místo = Cuiabá |
|||
}}</ref><ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Microonda |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1985-06-03 |
|||
| ročník = XCV |
|||
| číslo = 56 |
|||
| strany = 15 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=146007 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-30 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
|||
}}</ref><ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = PERIFÉRICOS |
|||
| periodikum = Jornal do Commercio |
|||
| datum vydání = 1985-08-05 |
|||
| ročník = 158 |
|||
| číslo = 250 |
|||
| strany = 12 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=364568_17&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=49350 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-05 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
}}</ref> |
|||
== Periferie == |
|||
V září 1983 vydala Prológica pro Sistema 700 externí magnetický disk Super File. Zpočítku byl dostupný ve dvou verzích - 5 MB a 10 MB.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = NEGÓCIOS: Prológica lança arquivo rápido |
|||
| periodikum = Correiro Braziliense |
|||
| datum vydání = 1983-09-06 |
|||
| číslo = 7493 |
|||
| strany = 12 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=028274_03&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=48153 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-03 |
|||
| místo = Brasília |
|||
}}</ref> |
|||
= Sistema 600 = |
= Sistema 600 = |
||
'''Sistema 600''' byl mikropočítač od brazilské společnosti Prológica. |
'''Sistema 600''' byl mikropočítač od brazilské společnosti Prológica. |
||
| Řádek 705: | Řádek 44: | ||
Sistema 600 používal operační systém DOS-400, jenž byl kompatibilní s CP/M. Používal programovací jazyk Cobol.<ref name=":22" />9 |
Sistema 600 používal operační systém DOS-400, jenž byl kompatibilní s CP/M. Používal programovací jazyk Cobol.<ref name=":22" />9 |
||
= |
= SP 16 = |
||
'''SP 16''' byl první 16bitový počítač brazilské společnosti Prológica. Byl vydán v listopadu 1984. |
|||
{{Infobox - počítač |
|||
| název = Super 700 |
|||
== Historie == |
|||
| vývojář = [[Prológica]] |
|||
SP 16 byl vyvíjen po dobu dvou let. Celkové náklady na vývoj činily 1,8 miliardy Cr$.<ref name=":17">{{Citace periodika |
|||
| typ = l |
|||
| uvedení = l |
|||
| cena = l |
|||
| ukončení = l |
|||
| prodáno = l |
|||
| operační systém = l |
|||
| procesor = l |
|||
| úložiště = l |
|||
| paměť = l |
|||
| kompatibilita = l |
|||
| obrázek = CP-500.svg |
|||
| vstup = l |
|||
| předchůdce = l |
|||
}} |
|||
'''Super 700''' byl 8-bitový mikropočítač od brazilské společnosti Prológica. Byl oznámen na třetím ročníku veletrhu Feira da Informática v říjnu 1983.<ref name=":8">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
| titul = |
| titul = Prológica vai lançar micro profissional de 16 bits na Feira |
||
| periodikum = Jornal do Brasil |
| periodikum = Jornal do Brasil |
||
| datum vydání = |
| datum vydání = 1984-10-31 |
||
| ročník = XCIII |
|||
| číslo = 189 |
|||
| strany = 16 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=107540 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
}}</ref><ref name=":11">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Selo divulga reserva de mercado |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1983-10-15 |
|||
| ročník = XCIII |
|||
| číslo = 190 |
|||
| strany = 16 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=107578 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
}}</ref> Vydán byl v červnu 1984.<ref name=":1">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = |
|||
| periodikum = Prológica lança um novo microcomputador nacional para as grandes empresas |
|||
| datum vydání = 1984-06-16 |
|||
| ročník = XCIV |
| ročník = XCIV |
||
| číslo = |
| číslo = 206 |
||
| strany = 18 |
| strany = 18 |
||
| jazyk = pt |
| jazyk = pt |
||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis= |
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=129937 |
||
| datum přístupu = 2024- |
| datum přístupu = 2024-09-30 |
||
| místo = Rio de Janeiro |
| místo = Rio de Janeiro |
||
| vydavatel = Jornal do Brasil |
| vydavatel = Jornal do Brasil |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Šlo o zařízení určené primárně velkým společnostem. Bylo navrženo na vykonávání vědeckých, administrativních i účetnickým úkonům.<ref name=":1" /> |
|||
== Hardware == |
|||
Zařízení patřilo v době svého vydání k těm výkonnějším na trhu. Bylo poháněn 4 mikroprocesory, přičemž tři z nich byly Z80A.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Festival de micro começa dia quatro |
|||
| periodikum = Jornal do Brasil |
|||
| datum vydání = 1984-06-25 |
|||
| ročník = XCIV |
|||
| číslo = 78 |
|||
| strany = 15 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=030015_10&Pesq=%22Prol%c3%b3gica%22&pagfis=122339 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-29 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
| vydavatel = Jornal do Brasil Ltda. |
|||
}}</ref> RAM byla velká 64 kilobajtů a počítač jako úložiště používal magnetický disk. Měl displej s vysokým rozlišením, jenž byl schopen vykreslovat grafy.<ref name=":32">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| autor = Jana de Pauis |
|||
| titul = PERIFÉRICOS |
|||
| periodikum = Jornal do Commercio |
|||
| ročník = 158 |
|||
| číslo = 62 |
|||
| strany = 9 |
|||
| jazyk = pt |
|||
| url = https://memoria.bn.gov.br/DocReader/DocReader.aspx?bib=364568_17&pesq=%22Prol%C3%B3gica%22&pasta=ano%20198&hf=memoria.bn.gov.br&pagfis=42492 |
|||
| datum přístupu = 2024-10-05 |
|||
| místo = Rio de Janeiro |
|||
}}</ref><ref name=":1" /> |
|||
== Software == |
|||
Super 700 byl kompatibilní s CP 600 i CP 700. Podporoval japonskou, portugalskou, ruskou a činskou abecedu i matematické symboly.<ref name=":32" /> |
|||
= SP 16 = |
|||
'''SP 16''' byl první 16bitový počítač brazilské společnosti Prológica. Byl vydán v listopadu 1984. |
|||
== Historie == |
|||
SP 16 byl vyvíjen po dobu dvou let. Celkové náklady na vývoj činily 1,8 miliardy Cr$.<ref name=":17" /> |
|||
Vývojový tým se skládal z 30 zaměstnanců společnosti, kteří byli přímo pod vedením jejího ředitele, Leonarda Bellonziho. Ten zpočátku plánoval vyrábět až 5000 kusů zařízení za rok.<ref name=":17" /> |
Vývojový tým se skládal z 30 zaměstnanců společnosti, kteří byli přímo pod vedením jejího ředitele, Leonarda Bellonziho. Ten zpočátku plánoval vyrábět až 5000 kusů zařízení za rok.<ref name=":17" /> |
||
Aktuální verze z 8. 11. 2024, 19:24
P 500 (tiskárna)
[editovat | editovat zdroj]
P 500 byla jehličková tiskárna vyráběná brazilskou společností Prológica. Byla vydána v březnu 1983.[1]
P 500 používala k tisku 9 jehliček. Její rychlost činila 100 znaků za sekundu a tisk byl obousměrný. Tiskárna podporovala připojení k počítačům s paralelním rozhraním Centronics nebo se sériovým rozhraním RSC-232C. Byla poháněna procesorem Z80 o frekvenci 4 MHz. Byla vybavena EPROM pamětí o velikosti 8 kilobajtů, na které byly uloženy znakové sady, řídící operace a diagnostické rutiny, a vyrovnávací pamětí o kapacitě 700 znaků.[1]
Sistema 600
[editovat | editovat zdroj]Sistema 600 byl mikropočítač od brazilské společnosti Prológica.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sistema 600 byl poprvé představen Prológicou na veletrhu MicroFestival 83. [2]
Hardware
[editovat | editovat zdroj]Počítač byl vybaven 64 kilobajty RAM a dvěma disketovými mechaniky s kapacitou 350 kilobajtů.[2]
Software
[editovat | editovat zdroj]Sistema 600 používal operační systém DOS-400, jenž byl kompatibilní s CP/M. Používal programovací jazyk Cobol.[2]9
SP 16
[editovat | editovat zdroj]SP 16 byl první 16bitový počítač brazilské společnosti Prológica. Byl vydán v listopadu 1984.
Historie
[editovat | editovat zdroj]SP 16 byl vyvíjen po dobu dvou let. Celkové náklady na vývoj činily 1,8 miliardy Cr$.[3]
Vývojový tým se skládal z 30 zaměstnanců společnosti, kteří byli přímo pod vedením jejího ředitele, Leonarda Bellonziho. Ten zpočátku plánoval vyrábět až 5000 kusů zařízení za rok.[3]
Hardware
[editovat | editovat zdroj]SP 16 využíval procesor Intel 8088.[4] Používal kapacitativní klávesnici, která měla až pětkrát vyšší trvanlivost než ty ostatní.[3]
Solution 16
[editovat | editovat zdroj]Solution 16 byl mikropočítač od brazilské společnosti Prológica. Šlo o první integrovaný 16-bitový mikropočítač v zemi.
Byl vydán na počátku června 1986 za cenu 50000 brazilských cruzados.[5]
Hardware
[editovat | editovat zdroj]Solution 16 byl vybaven 512 kilobajtovou RAM, podporou pro barevný výstup, vestaveným rozhraním pro tiskárnu a sloty pro periferie kompatibilní s IBM PC. Měl vestavěný 12" monitor.[5]
Software
[editovat | editovat zdroj]Zařízení bylo kompatibiní s IBM PC. Každý nový kus byl dodáván s katalogem softwaru.
Modely
[editovat | editovat zdroj]Solution 16 Modelo 286
[editovat | editovat zdroj]Tento model byl vydán v listopadu 1987 a přinesl řadu vylepšení. Používal mikroprocesor Intel 80286 s frekvencí 8 MHz a nově podporoval vysokofrekvenční (RF) výstup, díky kterému ho šlo připojit k barevným monitorům. O aritmetické operace se staral koprocesor Intel 80287. Velikost RAM byla navýšena na 640 kilobajtů.[6]
SP 32
[editovat | editovat zdroj]SP 32 byla rodina 32-bitových mikropočítačů od společnosti Prológica. Byla určena pro profesionální použití, například pro účetnictví administrativní úkony.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Zařízení vyvíjela Prológica ve spolupráci s Polytechnickou školou Univerzity São Paulo.[8] Nápad na spolupráci dostala Prológica v pozdním 1984, kdy začala sledovat celosvětovou výrobu počítačů kompatibilních s Unixem. Po vyhodnocení práce na hlavních brazilských univerzitách objevila, že Polytechnická škol Univerzity São Paulo, v čele s profesorem João Antônio Zuffo, už s výzkumem v oblasti začala.[7] V březnu 1985 podepsala s univerzitou spolupráci a vývoj SP 32 byl zahájen.[9]
V květnu 1987 byla na Univerzitě São Paulo držena prezentace prototypu třetího modelu SP 32, které se zúčastnil mimo jiné i tehdejší ministr vědy a technologií Renato Archer, jeho poradce a inženýr José Rubens Dória Porto, prezident Prológicy Leonardo Bellonzi a rektor univerzity José Goldemberg.[10]
Hardware
[editovat | editovat zdroj]Všechny modely využívaly procesor Motorola 68000.[9] Byly navrženy tak, aby mohly propojit několik mikropočítačů a vytvořily tak centralizovanou síť. [7]
Software
[editovat | editovat zdroj]Zařízení byla dodávána s operačním systémem Real SOR-32, kompatibilním s Unix V.[9] Díky tomu bylo na jejích zařízeních používat programovací jazyky jako Fortran, C, Basic či Cobol a existující programy jako Unify nebo Inforword.
Dedikovaný software na něj vyvíjelo několik společností, jako třeba Seledata nebo Joter Dataworld.[7]
Modely
[editovat | editovat zdroj]SP 32 Modelo I
[editovat | editovat zdroj]První model byl vydán na začátku června 1987. Měl RAM o velikosti 3,5 megabajtů a využíval sběrnici Multibus. Mohl ovládat osm terminálů.[7][9]
SP 32 Modelo II
[editovat | editovat zdroj]Modelo II byl vydán . Stejně jako předchozí model využíval sběrnici Multibus.[7]
SP 32 Modelo III
[editovat | editovat zdroj]Tento model používal téměř výhradně sběrnici VMEbus; výjimkou byla masová paměť, jež využívala SCSI/SASI. Měl I/O komunikační kanál s osmi rozšiřujícími deskami, přičemž každá měla osm portů; celově tak mohl ovládat 64 terminálů.
Modelo III dosahoval rychlostí až 1,25 milionu instrukcí za sekundu.[7]
SP 32 Modelo IV
[editovat | editovat zdroj]Poslední model rodiny byl vydán . Stejně jako Modelo III používal sběrnici VMEbus.[7]
AT SP 286
[editovat | editovat zdroj]AT SP 286 byl 16bitový mikropočítač od brazilské společnosti Prológica. Byl oznámen v říjnu 1987 na veletrhu Feira de Informática v São Paulu[4]; vydán byl ke konci měsíce.[11]
Hardware
[editovat | editovat zdroj]Zařízení využívalo procesor Intel 80286, jenž měl frekvenci 8 MHz. O aritmetické operace se staral koprocesor Intel 80287. Bylo vybaveno 640 kilobajty RAM, která měla čas odezvy 120 nanosekund. Bylo dodáváno s 3,5" diskem o kapacitě 20 megabajtů.[4]
AT SP 386
[editovat | editovat zdroj]AT SP 386 byl mikropočítač od brazilské společnosti Prológica. Byl vydán v říjnu 1989.[12]
Zařízení bylo určeno pro uživatele využívající výkonově náročné aplikace nebo pro provozovatele lokálních sítí.
Hardware
[editovat | editovat zdroj]Počítač byl vybaven mikroprocesorem Intel 80386SX s frekvencí 16 MHz (s podporou pro koprocesor 80387 SX), RAM o velikosti 8 megabajtů (rozšířitelné na 16 MB) a šesti 16-bitovými a dvěma 8-bitovými porty pro periferie.[13] Měl kapacitu na instalaci dvou 5,25" nebo 3,5" disket. Podporoval také instalaci magnetických disků s kapacitou 240 MB.[12]
Software
[editovat | editovat zdroj]AT SP 386 byl kompatibilní s IBM PC.
Modely
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b P-500: a impressora sobmedida para computadores pessoais. Nova Eletrônica. Editele, 1983-03, roč. VI, čís. 73, s. 22-24. Dostupné online [PDF, cit. 2024-10-08]. (portugalsky)
- ↑ a b c I Encontro Brasileiro de Microinformática MicroFestival 83. Nova Eletrônica. Editele, 1984-04, roč. VI, čís. 74, s. 72-73. Dostupné online [PDF, cit. 2024-10-08]. (portugalsky)
- ↑ a b c Prológica vai lançar micro profissional de 16 bits na Feira. Jornal do Brasil. Rio de Janeiro: Jornal do Brasil, 1984-10-31, roč. XCIV, čís. 206, s. 18. Dostupné online [cit. 2024-09-30]. (portugalsky)
- ↑ a b c BRANDÃO, Monica. Processamento ganha em velocidade. Jornal do Commercio. Rio de Janeiro: 1987-10-08, roč. 161, čís. 8, s. 14. Dostupné online [cit. 2024-10-06]. (portugalsky)
- ↑ a b Prológica lança micro integrado. Correiro Braziliense. Brasília: 1986-06-05, čís. 8490, s. 11. Dostupné online [cit. 2024-10-05]. (portugalsky)
- ↑ BRANDÃO, Monica. Solution 16, da Prológica, ganha o microprocessador Intel 80286. Jornal do Commercio. Rio de Janeiro: 1987-11-12, roč. 161, čís. 35, s. 14. Dostupné online [cit. 2024-10-06]. (portugalsky)
- ↑ a b c d e f g h Brasil ganha supermicro com produçao totalmente nacional. A Tribuna. 1987-05-24, roč. XCIV, čís. 60, s. 21. Dostupné online [cit. 2024-10-03]. (portugalsky)
- ↑ Supermicros proliferam e Prológica lança o SP-32. Jornal do Brasil. Rio de Janeiro: Jornal do Brasil, 1987-08-31, roč. XCVII, čís. 145, s. 12. Dostupné online [cit. 2024-10-01]. (portugalsky)
- ↑ a b c d BRANDÃO, Monica. Modelo I já está no mercado. Jornal do Commercio. Rio de Janeiro: 1987-06-04, s. 12. Dostupné online [cit. 2024-10-05]. (portugalsky)
- ↑ BRANDÃO, Monica. Associação Usp/Prológica dá em supermicro nacional. Jornal do Commercio. Rio de Janeiro: 1987-06-04, roč. 160, čís. 199, s. 12. Dostupné online [cit. 2024-10-05]. (portugalsky)
- ↑ Prológica lança micro 60% mais veloz que rival. Jornal do Commercio. Rio de Janeiro: 1987-10-27, roč. 161, čís. 17, s. 10. Dostupné online [cit. 2024-10-06]. (portugalsky)
- ↑ a b Prológica com nova produção. Diario de Pernambuco. 1989-10-09, roč. 164, čís. 274, s. 11. Dostupné online [cit. 2024-10-03]. (portugalsky)
- ↑ GUEDES, Sylvio. Quantum agira guerra no mercado de micros. Correiro Braziliense. Brasília: 1989-09-26, čís. 9652, s. 15. Dostupné online [cit. 2024-10-05]. (portugalsky)