Přeskočit na obsah

Maxim Kopf: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
- Soubor:Krajina_z_Francouzské_Polynésie_(Moorea).jpg (na Commons smazal User:Túrelio, důvod: Copyright violation: non-free drawing (Maxim Kopf died in 1958))
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - umělec}}
{{Infobox - umělec
| povolání = sochař, malíř, učitel a grafik
| choť = 1. Mary Duras (1927-1933)<br />2. Dorothy Thompsonová (1945–1958)
}}
'''Maxim Kopf''' ([[18. leden|18. ledna]] [[1892]] [[Vídeň]] – [[6. červenec|6. července]] [[1958]], [[Twin Farms]], [[Barnard (Vermont)|Barnard]], [[Vermont|Vermont)]] byl český německojazyčný malíř a výrazná osobnost německého kulturního spolkového života v meziválečném Československu.<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Maxim Kopf''' ([[18. leden|18. ledna]] [[1892]] [[Vídeň]] – [[6. červenec|6. července]] [[1958]], [[Twin Farms]], [[Barnard (Vermont)|Barnard]], [[Vermont|Vermont)]] byl český německojazyčný malíř a výrazná osobnost německého kulturního spolkového života v meziválečném Československu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Maxim Kopf {{!}} abart
| titul = Maxim Kopf {{!}} abart
Řádek 5: Řádek 8:
| url = https://cs.isabart.org/person/6408
| url = https://cs.isabart.org/person/6408
| datum přístupu = 2020-07-14
| datum přístupu = 2020-07-14
}}</ref> V roce 1942 získal občanství spojených států kde se oženil a žil až do své smrti v roce1958.
}}</ref>


== Život ==
== Život ==
Maxim Kopf se narodil ve Vídni jako druhé ze čtyř dětí rakouského státního úředníka Emila Kopfa (1863-1911) a jeho manželky Louisy, rozené Jagemannové (*1865). Vyrůstal v rakouské německojazyčné rodině, po babičce Marii Truhelkové měl patrně i české kořeny.<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=E324C9DAC18A11E0816C002215111B5A&scan=1#scan1 Pobytová přihláška pražského magistrátu]</ref> Rodina se do Prahy přestěhovala na přelomu roku 1900/1901,<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=3fc208c69a89f8cf838f7d2c2b28f4697ff4b3401fda51c4026fd0a536d5da6a&action=image&record=1 První policejní přihláška je datovaná 4.1.1901, povinnost občanů hlásit se k pobytu byla termínovaná do 1 měsíce.]</ref> když mu bylo osm let, za otcovým postem adjunkta a později oficiála c. a k. místodržitelství; bydleli zprvu na Smíchově, od poloviny roku 1902 na Hradčanech v Úvoze čp. 169/IV.
Maxim Kopf vyrůstal v rakousko-německé rodině, která se do Prahy přestěhovala, když mu bylo šest let. V letech 1911 začal studovat na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]] u pedagogů [[Franz Thiele|Franze Thieleho]], [[Vlaho Bukovac|Vlaha Bukovace]] a [[Karl Krattner|Karla Krattnera]]. Studium přerušil kvůli službě v rakouské armádě během [[1. světová válka|1. světové války]]. Na akademii mohl pokračovat až v letech 1918–1920 v Krattnerově speciální škole. V letech 1921–1923 se dále vzdělával na Akademii výtvarných umění v [[Drážďany|Drážďanech]]. V roce 1919 inicioval založení umělecké skupiny [[Die Pilger]] (Poutníci), sdružení německých a německy mluvících umělců v Čechách. Ve skupině se shromáždila řada studentů grafika a malíře [[August Brömse|Augusta Brömseho]] z pražské akademie, například [[Josef Hegenbarth]], [[Emil Helzel]], [[Norbert Hochsieder]], [[Julius Pfeiffer]] a [[Leo Sternhell]]. Připojili se také sochařka [[Mary Duras]] nebo malíři [[Walther Klemm]], [[Moriz Melzer]] a [[Emil Orlik]]. Skupina zůstala činnou do roku 1923 a definitivně byla rozpuštěna o další dva roky později.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie

V roce 1911 Maxim začal studovat na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]] u pedagogů [[Franz Thiele|Franze Thieleho]], [[Vlaho Bukovac|Vlaha Bukovace]] a [[Karl Krattner|Karla Krattnera]]. Studium přerušil kvůli službě v rakouské armádě během [[První světová válka|1. světové války]]. Na akademii mohl pokračovat až v letech 1918–1920 v Krattnerově speciální škole. V letech 1921–1923 se dále vzdělával na Akademii výtvarných umění v [[Drážďany|Drážďanech]]. V roce 1919 inicioval založení umělecké skupiny [[Die Pilger]] (Poutníci), sdružení německých a německy mluvících umělců v Čechách. Ve skupině se shromáždila řada studentů z ateliéru grafika a malíře [[August Brömse|Augusta Brömseho]] z pražské akademie, například [[Josef Hegenbarth]], [[Emil Helzel]], [[Norbert Hochsieder]], [[Julius Pfeiffer]] a [[Leo Sternhell]]. Připojili se také sochařka [[Mary Duras]] nebo malíři [[Walther Klemm]], [[Moriz Melzer]] a [[Emil Orlik]]. Skupina zůstala činnou do roku 1923 a definitivně byla rozpuštěna o další dva roky později.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Habán
| příjmení = Habán
| jméno = Ivo
| jméno = Ivo
Řádek 19: Řádek 24:
}}</ref>
}}</ref>


Mary Duras se v roce 1927 stala první Kopfovou manželkou. Již předtím se však společně vypravili do [[Paříž|Paříže]] a [[New York|New Yorku]]. V roce 1924 Kopf poprvé pobýval na [[Tahiti]] a navštívil [[Markézy]]. V Paříži se zúčastnil [[Salon nezávislých|Salonu nezávislých]] v [[Grand Palais]] v Paříži (1926 a 1927) a [[Podzimní salon|Podzimního salonu]] (1926). V roce 1927 se vrátili do [[Československo|Československa]] a své práce vystavili na jejich výstavě v Domě umělců v Praze.<ref name=":0" /> Tentýž rok Kopf podnítil vznik spolku [[Junge Kunst]], do kterého pozval bývalé spolužáky z Prahy a Drážďan. Formálně byl činný dva roky, avšak již na podzim roku 1928 Kopf spolu s malíři [[Willi Nowak|Willi Nowakem]] a [[Friedrich Feigl|Friedrichem Feiglem]] zakládají spolek [[Prager Secession]], který po vzoru Berliner Secession sdružoval německojazyčné výtvarné umělce a jejich podporovatele. Tento spolek je považován za jednu z nejdůležitějších institucí kulturní infrastruktury českých Němců v meziválečném období.<ref>{{Citace elektronické monografie
Sochařka [[Mary Duras]]ová se v roce 1927 stala první Kopfovou manželkou. Již předtím společně cestovali do [[Paříž]]e a [[New York]]u. V roce 1924 Kopf poprvé pobýval na [[Tahiti]] a navštívil [[Markézy]]. V Paříži se zúčastnil [[Salon nezávislých|Salonu nezávislých]] v [[Grand Palais]] v Paříži (1926 a 1927) a [[Podzimní salon|Podzimního salonu]] (1926). V roce 1927 se vrátili do [[Československo|Československa]] a své práce vystavili na vlastní výstavě v [[Rudolfinum|Rudolfinu]] v Praze.<ref name=":0" /> Tentýž rok Kopf podnítil vznik spolku [[Junge Kunst]], do kterého pozval bývalé spolužáky z Prahy a Drážďan. Formálně byl činný dva roky, avšak již na podzim roku 1928 Kopf spolu s malíři [[Willi Nowak]]em a [[Friedrich Feigl|Friedrichem Feiglem]] založili spolek [[Prager Secession]], který po vzoru Berliner Secession sdružoval německojazyčné výtvarné umělce a jejich podporovatele. Tento spolek je považován za jednu z nejdůležitějších institucí kulturní infrastruktury českých Němců v meziválečném období.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Habán
| příjmení = Habán
| jméno = Ivo
| jméno = Ivo
Řádek 28: Řádek 33:
| datum vydání = 2012
| datum vydání = 2012
| datum přístupu = 14. 7. 2020
| datum přístupu = 14. 7. 2020
}}</ref>
}}</ref>


Manželství s Duras skončilo rozvodem v roce 1933. V následujících letech Kopf navštívil [[Dalmácie|Dalmácii]] a [[Sovětský svaz]]. Po okupaci Československa se protinacisticky smýšlejícímu Kopfovi podařilo vycestovat do Paříže, kde však byl spolu s další českými umělci uvězněn pro podezření ze špionáže. Po propuštění se přesunul do francouzského [[Maroko|Maroka]] a odtud na [[Martinik]]. Na obou místech byl rovněž internován. Celkem tak v táborech strávil dva a půl roku a do [[USA]] doputoval až v roce 1941. První výstavu měl již o rok později v [[New York|newyorské]] Wakefield Gallery. Zahájil mu ji člen exilové vlády [[Jan Masaryk]]. O rok později se stal manželem věhlasné americké žurnalistky [[Dorothy Thompsonová|Dorothy Thompson]]. V letech 1944 a 1947 uspořádal samostatné výstavy v American British Art Center v New Yorku. Poslední výstavu měl v roce 1953 v John Heller Gallery v New Yorku. O pět let později zemřel na infarkt.<ref name=":0" />
Manželství s Durasovou skončilo rozvodem v roce 1933. V následujících letech Kopf navštívil [[Dalmácie|Dalmácii]] a [[Sovětský svaz]]. Po okupaci Československa se protinacisticky smýšlejícímu Kopfovi podařilo vycestovat do Paříže, kde však byl spolu s další českými umělci uvězněn pro podezření ze špionáže. Po propuštění odcestoval do francouzského [[Maroko|Maroka]] a odtud na [[Martinik]]. Na obou místech byl rovněž internován. Celkem tak v táborech strávil dva a půl roku a do [[Spojené státy americké|USA]] doputoval až v roce 1941. První výstavu měl již o rok později v [[New York|newyorské]] Wakefield Gallery. Zahájil mu ji člen exilové vlády [[Jan Masaryk]]. O rok později se stal manželem věhlasné americké žurnalistky [[Dorothy Thompsonová|Dorothy Thompsonové]] a získal Americké občanství. V letech 1944 a 1947 uspořádal samostatné výstavy v American British Art Center v New Yorku. Poslední výstavu měl v roce 1953 v John Heller Gallery v New Yorku. O pět let později zemřel na infarkt.<ref name=":0" />


== Dílo ==
== Dílo ==
Řádek 56: Řádek 61:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-07-14
| datum přístupu = 2020-07-14
}}</ref>
}}</ref>


V létě 1929 Kopf získal zakázku Ministerstva školství a národní osvěty na monumentální obraz krajiny s námětem modernizovaného povrchového hnědouhelného lomu Luitpold v Dolním Rychnově. Obraz Uhelný revír falknovský, dnes ve sbírkách [[Galerie umění Karlovy Vary]], byl nejdráže nakoupeným Kopfovým obrazem do státní instituce v meziválečném Československu.<ref>{{Citace elektronické monografie
V létě 1929 Kopf získal zakázku Ministerstva školství a národní osvěty na monumentální obraz krajiny s námětem modernizovaného povrchového hnědouhelného lomu Luitpold v Dolním Rychnově. Obraz Uhelný revír falknovský, dnes ve sbírkách [[Galerie umění Karlovy Vary]], byl nejdráže nakoupeným Kopfovým obrazem do státní instituce v meziválečném Československu.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 67: Řádek 72:
| datum vydání = 2016
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 14. 7. 2020
| datum přístupu = 14. 7. 2020
}}</ref> Přestože se jedná o pro autora nezvykle rozměrné plátno, je ukázkou autorovy schopnosti živého malířského přednesu při zachování jistého druhu realistického zobrazení scény. Vrcholná tvorba Maxima Kopfa rukopisně osciluje mezi umírněností a výraznější expresí (zřetelnou např. u obrazů z Tahiti).
}}</ref> Přestože se jedná o pro autora nezvykle rozměrné plátno, je ukázkou autorovy schopnosti živého malířského přednesu při zachování jistého druhu realistického zobrazení scény. Vrcholná tvorba Maxima Kopfa rukopisně osciluje mezi umírněností a výraznější expresí (zřetelnou např. u obrazů z Tahiti).


Významnou součástí Kopfovy umělecké práce byly obrazy s biblickými tématy. Jak dosvědčují dochované obrazy (či alespoň reprodukce a názvy ztracených maleb) z doby existence skupiny Die Pilgrim, byly křesťanské náměty součástí jeho duchovního zaměření. Držel se ji až do závěru své tvůrčí činnosti v padesátých letech, kdy své dílo symbolicky uzavřel rozměrnou malbou s námětem ''Ukřižování''.<ref name=":0" />
Významnou součástí Kopfovy umělecké práce byly obrazy s biblickými tématy. Jak dosvědčují dochované obrazy (či alespoň reprodukce a názvy ztracených maleb) z doby existence skupiny Die Pilgrim, byly křesťanské náměty součástí jeho duchovního zaměření. Držel se ji až do závěru své tvůrčí činnosti v padesátých letech, kdy své dílo symbolicky uzavřel rozměrnou malbou s námětem ''Ukřižování''.<ref name=":0" />


== Zastoupení ve sbírkách ==
== Zastoupení ve sbírkách ==
Ve Spojených státech amerických jsou díla Maxima Kopfa zastoupena ve sbírkách newyorských Everson Museum of Art, Hood Museum of Art, Memorial Art Gallery, Brooklyn Museum of Art, [[Muzeum moderního umění|Museum of Modern Art]], dále pak v Saint Louis Art Museum. V rámci České republiky na ně narazíme ve sbírkách Národní galerie v Praze, [[Oblastní galerie Liberec]] nebo [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie v Brně]].
Ve Spojených státech amerických jsou díla Maxima Kopfa zastoupena ve sbírkách newyorských Everson Museum of Art, Hood Museum of Art, Memorial Art Gallery, Brooklyn Museum of Art, [[Muzeum moderního umění|Museum of Modern Art]], dále pak v Saint Louis Art Museum. V rámci České republiky na ně narazíme ve sbírkách Národní galerie v Praze, [[Oblastní galerie Liberec]] nebo [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie v Brně]].


== Odkazy ==
== Odkazy ==

===Reference===
=== Reference ===
{{překlad|de|Maxim Kopf|197543971}}
{{překlad|de|Maxim Kopf|197543971}}
<references />
<references />


=== Literatura ===
=== Literatura ===

* POSPISZYL, Tomáš: ''Podivuhodný život a dílo Maxima Kopfa''. Praha: Revolver revue, č 49, 2002, s.178–212
* POSPISZYL, Tomáš: ''Podivuhodný život a dílo Maxima Kopfa''. Praha: Revolver revue, č 49, 2002, s.178–212


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}

* [https://katalog.upm.cz/authorities/44672 Vyhledávání položek pod jménem Maxim Kopf v on-line katalogu Knihovny UPM]{{Nedostupný zdroj}}
* [https://katalog.upm.cz/authorities/44672 Vyhledávání položek pod jménem Maxim Kopf v on-line katalogu Knihovny UPM]{{Nedostupný zdroj}}
* {{AbART osoba}}
* [https://cs.isabart.org/person/6408 Heslo Maxima Kopfa v databázi abART]
* [http://www.artnet.fr/artistes/maxim-kopf/ Seznam dražených děl Maxima Kopfa databázi artnet]
* [http://www.artnet.fr/artistes/maxim-kopf/ Seznam dražených děl Maxima Kopfa databázi artnet]


{{Autoritní data}}
{{Portály|Umění}}


{{Portály|Umění}}
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Kopf, Maxim}}
{{DEFAULTSORT:Kopf, Maxim}}
[[Kategorie:Čeští malíři]]
[[Kategorie:Čeští malíři 20. století]]
[[Kategorie:Narození 1892]]
[[Kategorie:Narození v roce 1892]]
[[Kategorie:Narození 18. ledna]]
[[Kategorie:Narození 18. ledna]]
[[Kategorie:Narození ve Vídni]]
[[Kategorie:Narození ve Vídni]]
[[Kategorie:Úmrtí 1958]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1958]]
[[Kategorie:Úmrtí 6. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 6. července]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Vermontu]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Vermontu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Čeští malíři 19. století]]

Aktuální verze z 21. 10. 2024, 08:15

Maxim Kopf
Narození18. ledna 1892
Vídeň
Úmrtí6. července 1958 (ve věku 66 let) nebo 8. července 1958 (ve věku 66 let)
Vermont
Místo pohřbeníBarnard
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánísochař, malíř, učitel a grafik
Manžel(ka)1. Mary Duras (1927-1933)
2. Dorothy Thompsonová (1945–1958)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Maxim Kopf (18. ledna 1892 Vídeň6. července 1958, Twin Farms, Barnard, Vermont) byl český německojazyčný malíř a výrazná osobnost německého kulturního spolkového života v meziválečném Československu.[1] V roce 1942 získal občanství spojených států kde se oženil a žil až do své smrti v roce1958.

Maxim Kopf se narodil ve Vídni jako druhé ze čtyř dětí rakouského státního úředníka Emila Kopfa (1863-1911) a jeho manželky Louisy, rozené Jagemannové (*1865). Vyrůstal v rakouské německojazyčné rodině, po babičce Marii Truhelkové měl patrně i české kořeny.[2] Rodina se do Prahy přestěhovala na přelomu roku 1900/1901,[3] když mu bylo osm let, za otcovým postem adjunkta a později oficiála c. a k. místodržitelství; bydleli zprvu na Smíchově, od poloviny roku 1902 na Hradčanech v Úvoze čp. 169/IV.

V roce 1911 Maxim začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze u pedagogů Franze Thieleho, Vlaha Bukovace a Karla Krattnera. Studium přerušil kvůli službě v rakouské armádě během 1. světové války. Na akademii mohl pokračovat až v letech 1918–1920 v Krattnerově speciální škole. V letech 1921–1923 se dále vzdělával na Akademii výtvarných umění v Drážďanech. V roce 1919 inicioval založení umělecké skupiny Die Pilger (Poutníci), sdružení německých a německy mluvících umělců v Čechách. Ve skupině se shromáždila řada studentů z ateliéru grafika a malíře Augusta Brömseho z pražské akademie, například Josef Hegenbarth, Emil Helzel, Norbert Hochsieder, Julius Pfeiffer a Leo Sternhell. Připojili se také sochařka Mary Duras nebo malíři Walther Klemm, Moriz Melzer a Emil Orlik. Skupina zůstala činnou do roku 1923 a definitivně byla rozpuštěna o další dva roky později.[4]

Sochařka Mary Durasová se v roce 1927 stala první Kopfovou manželkou. Již předtím společně cestovali do Paříže a New Yorku. V roce 1924 Kopf poprvé pobýval na Tahiti a navštívil Markézy. V Paříži se zúčastnil Salonu nezávislých v Grand Palais v Paříži (1926 a 1927) a Podzimního salonu (1926). V roce 1927 se vrátili do Československa a své práce vystavili na vlastní výstavě v Rudolfinu v Praze.[4] Tentýž rok Kopf podnítil vznik spolku Junge Kunst, do kterého pozval bývalé spolužáky z Prahy a Drážďan. Formálně byl činný dva roky, avšak již na podzim roku 1928 Kopf spolu s malíři Willi Nowakem a Friedrichem Feiglem založili spolek Prager Secession, který po vzoru Berliner Secession sdružoval německojazyčné výtvarné umělce a jejich podporovatele. Tento spolek je považován za jednu z nejdůležitějších institucí kulturní infrastruktury českých Němců v meziválečném období.[5]

Manželství s Durasovou skončilo rozvodem v roce 1933. V následujících letech Kopf navštívil Dalmácii a Sovětský svaz. Po okupaci Československa se protinacisticky smýšlejícímu Kopfovi podařilo vycestovat do Paříže, kde však byl spolu s další českými umělci uvězněn pro podezření ze špionáže. Po propuštění odcestoval do francouzského Maroka a odtud na Martinik. Na obou místech byl rovněž internován. Celkem tak v táborech strávil dva a půl roku a do USA doputoval až v roce 1941. První výstavu měl již o rok později v newyorské Wakefield Gallery. Zahájil mu ji člen exilové vlády Jan Masaryk. O rok později se stal manželem věhlasné americké žurnalistky Dorothy Thompsonové a získal Americké občanství. V letech 1944 a 1947 uspořádal samostatné výstavy v American British Art Center v New Yorku. Poslední výstavu měl v roce 1953 v John Heller Gallery v New Yorku. O pět let později zemřel na infarkt.[4]

V raném období absorbovala Kopfova malba podněty symbolismu, expresionismu a kubismu. Významný vliv na jeho tvorbu měla tvorba pedagoga pražské akademie, vedoucího německé grafické speciálky Augusta Bröhmseho. Jeho obrazy z období aktivit skupiny Die Pilger, jako například Poutník či Vize (1920, oba ve sbírkách NGP)[6][7], jsou založeny na vepisování ústředních figur do kubizující krystalické struktury a světelných září. Tyto obrazy jsou považovány za vrcholné ukázky Kopfovy duchovní orientace a specifické fúze modernistických stylových prvků a starší výtvarné tradice, například baroka. Později lze u Kopfa shledávat čitelné impulsy malby Oskara Kokoshky, který působil v Drážďanech v době, kdy tam jako mladý umělec pobýval s Duras.

Škála námětů Kopfových obrazů byla široká: portréty, akty, krajiny, zátiší. Pobyty na Tahiti, které do roku 1938 navštívil celkem třikrát, se projevovaly na barevně pestrých malbách s místními figurálními a přírodními motivy. Ve sbírkách Národní galerie v Praze lze však narazit i na obraz, který ve dvacátých letech vznikl v New Yorku. Malba Times Square (1924) zachycuje stejnojmenné náměstí s věžemi vertikálních mrakodrapů a rušnou noční dopravou pod nimi. Výrazné uplatnění kresebných linií téměř geometrického rázu stupňuje dynamiku životem pulzujícího velkoměsta.[8]

V létě 1929 Kopf získal zakázku Ministerstva školství a národní osvěty na monumentální obraz krajiny s námětem modernizovaného povrchového hnědouhelného lomu Luitpold v Dolním Rychnově. Obraz Uhelný revír falknovský, dnes ve sbírkách Galerie umění Karlovy Vary, byl nejdráže nakoupeným Kopfovým obrazem do státní instituce v meziválečném Československu.[9] Přestože se jedná o pro autora nezvykle rozměrné plátno, je ukázkou autorovy schopnosti živého malířského přednesu při zachování jistého druhu realistického zobrazení scény. Vrcholná tvorba Maxima Kopfa rukopisně osciluje mezi umírněností a výraznější expresí (zřetelnou např. u obrazů z Tahiti).

Významnou součástí Kopfovy umělecké práce byly obrazy s biblickými tématy. Jak dosvědčují dochované obrazy (či alespoň reprodukce a názvy ztracených maleb) z doby existence skupiny Die Pilgrim, byly křesťanské náměty součástí jeho duchovního zaměření. Držel se ji až do závěru své tvůrčí činnosti v padesátých letech, kdy své dílo symbolicky uzavřel rozměrnou malbou s námětem Ukřižování.[4]

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojených státech amerických jsou díla Maxima Kopfa zastoupena ve sbírkách newyorských Everson Museum of Art, Hood Museum of Art, Memorial Art Gallery, Brooklyn Museum of Art, Museum of Modern Art, dále pak v Saint Louis Art Museum. V rámci České republiky na ně narazíme ve sbírkách Národní galerie v Praze, Oblastní galerie Liberec nebo Moravské galerie v Brně.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maxim Kopf na německé Wikipedii.

  1. Maxim Kopf | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  2. Pobytová přihláška pražského magistrátu
  3. První policejní přihláška je datovaná 4.1.1901, povinnost občanů hlásit se k pobytu byla termínovaná do 1 měsíce.
  4. a b c d HABÁN, Ivo. Maxim Kopf (1892-1958) [online]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2001 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  5. HABÁN, Ivo. Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století. (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu) [online]. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2012 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  6. LAB.SNG. Maxim Kopf - Poutník. Web umenia [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  7. LAB.SNG. Maxim Kopf - Vize. Web umenia [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  8. LAB.SNG. Maxim Kopf - Times Square. Web umenia [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  9. HABÁN, Ivo. Maxim Kopf, Uhelný revír falknovský, 1929 [online]. Cheb: Galerie výtvarných umění v Chebu, 2016 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POSPISZYL, Tomáš: Podivuhodný život a dílo Maxima Kopfa. Praha: Revolver revue, č 49, 2002, s.178–212

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]