Mikuláš Karlach: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
socha |
m fix |
||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - křesťanský vůdce |
{{Infobox - křesťanský vůdce |
||
| typ = hodnostář |
|||
| čestný prefix = Jeho Milost |
|||
| jméno = Mikuláš Karlach |
|||
| čestný sufix = |
|||
| titul = [[Soubor: Vysehrad Chapter CoA.jpg|45px|vlevo|[[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě]]]][[Seznam proboštů vyšehradské kapituly|Probošt vyšehradské kapituly]] |
|||
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] |
|||
| obrázek = Mikulas Karlach 1903 Sichan.jpg |
|||
| provincie = |
|||
| velikost obrázku = 200 px |
|||
| metropole = |
|||
| arcidiecéze = |
|||
| popisek = Mikuláš Karlach r. 1903 (maloval J. L. Šichan) |
|||
| diecéze = |
|||
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] |
|||
| datum jmenování = |
|||
| zvolen = <!-- alternativa k datu jmenování --> |
|||
| metropole = |
|||
| uveden do úřadu = |
|||
| období služby = <!-- alternativa k datu jmenování --> |
|||
| diecéze = |
|||
| pontifikát začal = |
|||
| sídlo = |
|||
| pontifikát skončil = |
|||
| datum jmenování = |
|||
| emeritura = |
|||
| zvolen = <!-- alternativa k datu jmenování --> |
|||
| předchůdce = [[Antonín Lenz]] |
|||
| uveden do úřadu = |
|||
| nástupce = [[Josef Burian]] |
|||
| období služby = <!-- alternativa k datu jmenování --> |
|||
| v opozici k = |
|||
| velikost znaku = 50 px |
|||
| pontifikát skončil = |
|||
| institut = |
|||
| hnutí = |
|||
| předchůdce = [[Antonín Lenz]] |
|||
| postulát = |
|||
| nástupce = [[Josef Burian]] |
|||
| noviciát = |
|||
| sliby = |
|||
| titulární kostel = |
|||
| dočasné sliby = |
|||
| doživotní sliby = |
|||
| opatská benedikce = |
|||
| změna = |
|||
| velikost obrázku znaku = 50 px |
|||
| služby = |
|||
| nižší svěcení = |
|||
| hnutí = |
|||
| jáhenské svěcení = |
|||
| postulát = |
|||
| světitel jáhna = |
|||
| kněžské svěcení = 31. července 1855 |
|||
| sliby = |
|||
| světitel kněze = |
|||
| biskupské svěcení = |
|||
| světitel biskupa = |
|||
| 1. spolusvětitel biskupa = |
|||
| změna = |
|||
| 2. spolusvětitel biskupa = |
|||
| služby = |
|||
| kardinálská kreace = |
|||
| nižší svěcení = |
|||
| kreoval = |
|||
| jáhenské svěcení = |
|||
| titul kardinála = |
|||
| další úřady = <div> |
|||
| kněžské svěcení = 31. července 1855 |
|||
| světitel kněze = |
|||
| biskupské svěcení = |
|||
| světitel biskupa = |
|||
| 1. spolusvětitel biskupa = |
|||
| 2. spolusvětitel biskupa = |
|||
| kardinálská kreace = |
|||
| kreoval = |
|||
| titul kardinála = |
|||
| další úřady = <div> |
|||
*Okresní starosta v [[Křivoklát (městys)|Křivoklátě]] (1868–1888) |
*Okresní starosta v [[Křivoklát (městys)|Křivoklátě]] (1868–1888) |
||
*Kanovník vyšehradské kapituly (1872–1902) |
*Kanovník vyšehradské kapituly (1872–1902) |
||
*Probošt vyšehradské kapituly (1902-1911) |
*Probošt vyšehradské kapituly (1902-1911) |
||
</div> |
</div> |
||
| zúčastnil se = <!-- <div> |
|||
*významné události 1 |
*významné události 1 |
||
*významné události 2 |
*významné události 2 |
||
</div> |
</div> --> |
||
| jméno v rodném jazyce = |
|||
| místo narození = [[Brandýs nad Labem]] <br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
|||
| jméno v rodném jazyce = |
|||
| křest = |
|||
| první svaté přijímání = |
|||
| datum narození = {{Datum narození |1831|12|5}} |
|||
| biřmování = |
|||
| místo narození = [[Brandýs nad Labem]] <br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
|||
| místo úmrtí = [[Vyšehrad (část Prahy)|Praha-Vyšehrad]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}} |
|||
| křest = |
|||
| místo pohřbení = hrobka vyšehradských proboštů |
|||
| první svaté přijímání = |
|||
| vyznání = římskokatolické |
|||
| biřmování = |
|||
| osobní sídlo = |
|||
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1911|11|5|1831|12|5}} |
|||
| blízká osoba = |
|||
| místo úmrtí = [[Vyšehrad|Praha-Vyšehrad]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}} |
|||
| povolání = [[Soubor:Template-Priest.svg|60px|vlevo|Církevní heraldika]][[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] [[Duchovní#Katolická církev|duchovní]] |
|||
| příčina úmrtí = |
|||
| ovlivněn = |
|||
| místo pohřbení = hrobka vyšehradských proboštů |
|||
| ovlivnil = |
|||
| zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu --> |
|||
| známý díky = |
|||
| zeměpisná délka = <!-- místa hrobu --> |
|||
| významné dílo = |
|||
| velikost podpisu = |
|||
| alt podpisu = |
|||
| vyznání = římskokatolické |
|||
| řády a ocenění = |
|||
| související články = |
|||
| rodiče = |
|||
| začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu --> |
|||
| blízká osoba = |
|||
| datum beatifikace = |
|||
| místo beatifikace = |
|||
| děti = |
|||
| beatifikoval = |
|||
| povolání = [[Soubor:Template-Priest.svg|60px|vlevo|Církevní heraldika]][[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] [[Duchovní#Katolická církev|duchovní]] |
|||
| datum kanonizace = |
|||
| místo kanonizace = |
|||
| kanonizoval = |
|||
| svátek = |
|||
| uctíván církvemi = |
|||
| titul svatého = |
|||
| atributy = |
|||
| patron = |
|||
| spolupatron = |
|||
| místo úcty = |
|||
| popření kultu = |
|||
| řády a ocenění = |
|||
| jméno papeže = |
|||
}} |
|||
| související články = |
|||
| website = |
|||
| začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu --> |
|||
| datum beatifikace = |
|||
| místo beatifikace = |
|||
| beatifikoval = |
|||
| datum kanonizace = |
|||
| místo kanonizace = |
|||
| kanonizoval = |
|||
| svátek = |
|||
| uctíván církvemi = |
|||
| titul svatého = |
|||
| atributy = |
|||
| patron = |
|||
| spolupatron = |
|||
| místo úcty = |
|||
| popření kultu = |
|||
| jméno papeže = |
|||
| commonscat = |
|||
| wikicitáty = |
|||
}} |
|||
[[Soubor:Statue of provost Mikulas Karlach Vysehrad Prague CZ 820.jpg|náhled|180 px|Karlachův pomník na Vyšehradě]] |
[[Soubor:Statue of provost Mikulas Karlach Vysehrad Prague CZ 820.jpg|náhled|180 px|Karlachův pomník na Vyšehradě]] |
||
'''Mikuláš Karlach''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1831]] [[Brandýs nad Labem]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/4157/33 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> — [[5. listopad]]u [[1911]] [[Vyšehrad|Praha-Vyšehrad]]<ref name="matrikaZ">[ |
'''Mikuláš Karlach''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1831]] [[Brandýs nad Labem]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/4157/33 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> — [[5. listopad]]u [[1911]] [[Vyšehrad (část Prahy)|Praha-Vyšehrad]]<ref name="matrikaZ">[https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=48D53ED22AD64E9FA3FDC87234169A65&scan=239 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu]</ref>) byl český [[Římskokatolická církev|katolický]] kněz a politik, organizátor církevních, humanitárních a vlasteneckých podniků. V 60. letech mimo jiné zorganizoval vybudování nové hřbitovní kaple ve [[Slabce|Slabcích]] u [[Rakovník]]a a okresní nemocnice na [[Křivoklát]]ě, prosazoval zalesňování neúrodných strání kolem [[Berounka|Berounky]], zajistil finanční pomoc pro oběti povodně z r. [[1872]]. Jako [[kanovník]] (od r. 1871) a [[probošt]] (od r. 1902) měl velké zásluhy o zvelebení [[Vyšehrad]]u, především o rekonstrukci [[Bazilika svatého Petra a Pavla|baziliky sv. Petra a Pavla]], rozšíření [[Vyšehradský hřbitov|hřbitova]] a vybudování [[Slavín (hrobka)|Slavína]], uspořádání a zpřístupnění [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|kapitulního]] archivu. Určitou dobu byl majitelem Cyrilometodějské tiskárny a řídil katolické časopisy ''Čech'' a ''Pastýř duchovní''. Podílel se na jednání o spojení Vyšehradu a Prahy. Byl zvolen do pražské městské rady a českého sněmu. Kontroverzi vyvolal svou činností v čele [[Svatováclavská záložna|Svatováclavské záložny]]; po krachu tohoto ústavu r. 1902 byl obviňován, že špatným hospodařením v letech 1872-78 přispěl k celkové ztrátě. Během života byl oceněn rytířským křížem Fr. Josefa a čestným občanstvím několika obcí; za zásluhy o rozvoj Vyšehradu mu byl r. [[2003]] odhalen pomník. |
||
== Život == |
== Život == |
||
| Řádek 133: | Řádek 104: | ||
</ref>. K jeho největším zásluhám patří ovšem rekonstrukce [[Bazilika svatého Petra a Pavla|baziliky sv. Petra a Pavla]] do současné [[Novogotika|novogotické]] podoby, kterou podle jeho instrukcí navrhl a vedl [[Josef Mocker]]), a rozšíření [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradského hřbitova]], v němž byl vybudován [[Slavín (hrobka)|Slavín]].<ref name="AHMP" /> 21. března [[1902]] byl jmenován [[probošt]]em.<ref name="NarPol19030322" />. |
</ref>. K jeho největším zásluhám patří ovšem rekonstrukce [[Bazilika svatého Petra a Pavla|baziliky sv. Petra a Pavla]] do současné [[Novogotika|novogotické]] podoby, kterou podle jeho instrukcí navrhl a vedl [[Josef Mocker]]), a rozšíření [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradského hřbitova]], v němž byl vybudován [[Slavín (hrobka)|Slavín]].<ref name="AHMP" /> 21. března [[1902]] byl jmenován [[probošt]]em.<ref name="NarPol19030322" />. |
||
Byl nadále veřejně a politicky činný. Usiloval o připojení [[Vyšehrad]] |
Byl nadále veřejně a politicky činný. Usiloval o připojení [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehradu]] k Praze, což bylo voliči schváleno v květnu 1882.<ref name="PrD18820509">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Schůze voličů | periodikum = Pražský deník | odkaz na periodikum = | ročník = 17 | číslo = 106 | datum = 1882-05-09 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8079216 | datum přístupu = 2012-04-29}}</ref> Později byl zvolen do sboru obecních starších města Prahy, kde zasedal v několika komisích. Stal se rovněž poslancem českého zemského sněmu v kurii velkostatkářů.<ref name="AHMP" /> |
||
Podílel se také na vydavatelské činnosti. Založil Cyrilo-metodějskou tiskárnu, určenou k vydávání katolického tisku. Pro zlepšení její finanční situace vydával rovněž časopisy ''Čech'' a ''Pastýř duchovní''. Po počátečních nesnázích a ztrátách se mu podařilo přivést podnik k prosperitě. Roku [[1883]] jej z důvodu zaneprázdnění pronajal a o šest let později prodal.<ref name="AHMP" /> |
Podílel se také na vydavatelské činnosti. Založil Cyrilo-metodějskou tiskárnu, určenou k vydávání katolického tisku. Pro zlepšení její finanční situace vydával rovněž časopisy ''Čech'' a ''Pastýř duchovní''. Po počátečních nesnázích a ztrátách se mu podařilo přivést podnik k prosperitě. Roku [[1883]] jej z důvodu zaneprázdnění pronajal a o šest let později prodal.<ref name="AHMP" /> |
||
Roku [[1905]] oslavil za účasti významných hodnostářů „sekundici“, tj. padesáté výročí kněžského svěcení.<ref name="NarP19050701">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Sekundice probošta dra Karlacha | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 23 | číslo = 178 | datum = 1905-07-01 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/29831242 | datum přístupu = 2012-04-29}}</ref> O dva roky později měl čest přivítat na Vyšehradě císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]].<ref name="KKVYS">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Obrazová a portrétní galerie | url = http://www.kkvys.cz/obrazovabr-a-portretni-galerie/45/mikulas-karlach-5121831-5111911.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 2012-04-29 | vydavatel = Vyšehradská kapitula | místo = Praha | jazyk =}}</ref> |
Roku [[1905]] oslavil za účasti významných hodnostářů „sekundici“, tj. padesáté výročí kněžského svěcení.<ref name="NarP19050701">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Sekundice probošta dra Karlacha | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 23 | číslo = 178 | datum = 1905-07-01 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/29831242 | datum přístupu = 2012-04-29}}</ref> O dva roky později měl čest přivítat na Vyšehradě císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]].<ref name="KKVYS">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Obrazová a portrétní galerie | url = http://www.kkvys.cz/obrazovabr-a-portretni-galerie/45/mikulas-karlach-5121831-5111911.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 2012-04-29 | vydavatel = Vyšehradská kapitula | místo = Praha | jazyk = }}{{Nedostupný zdroj}}</ref> |
||
Zemřel 5. listopadu [[1911]],<ref name="AHMP" /> pohřben byl v hrobce vyšehradských proboštů za účasti především církevních představitelů.<ref name="NarP19111110">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Pohřeb zesnulého probošta dra Mik. Karlacha | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 29 | číslo = 311 | datum = 1911-11-10 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7578156 | datum přístupu = 2012-04-29}}</ref> Jeho rozsáhlé budovatelské dílo je dodnes oceňováno. U příležitosti stého výročí dokončení obnovy vyšehradského areálu mu vyšehradská kapitula vzdala hold postavením pomníku, který vytvořil akademický sochař [[Pavel Malovaný]]. |
Zemřel 5. listopadu [[1911]],<ref name="AHMP" /> pohřben byl v hrobce vyšehradských proboštů za účasti především církevních představitelů.<ref name="NarP19111110">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Pohřeb zesnulého probošta dra Mik. Karlacha | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 29 | číslo = 311 | datum = 1911-11-10 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7578156 | datum přístupu = 2012-04-29}}</ref> Jeho rozsáhlé budovatelské dílo je dodnes oceňováno. U příležitosti stého výročí dokončení obnovy vyšehradského areálu mu vyšehradská kapitula vzdala hold postavením pomníku, který vytvořil akademický sochař [[Pavel Malovaný]]. Pomník byl odhalen 29. června 2003 za přítomnosti prezidenta [[Václav Klaus|Václava Klause]].<ref name="Klaus">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Klaus | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Klaus | titul = Projev na slavnostním odhalení pomníku Mikuláše Karlacha v rámci oslav 100. výročí regotizace kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě | url = http://www.klaus.cz/clanky/1119 | datum vydání = | datum aktualizace = 2003-06-29 | datum přístupu = 2012-04-29 | vydavatel = | místo = Praha | jazyk =}}</ref> |
||
=== Kontroverze === |
=== Kontroverze === |
||
| Řádek 151: | Řádek 122: | ||
* ''Kázání novoroční k slavnosti jubilejní r. 1863, jež k osadě své činil p. Mikoláš Karlach'' (1863) |
* ''Kázání novoroční k slavnosti jubilejní r. 1863, jež k osadě své činil p. Mikoláš Karlach'' (1863) |
||
* ''Dr. Karlach a Skrejšovský'' (1878), též v německé verzi |
* ''Dr. Karlach a Skrejšovský'' (1878), též v německé verzi |
||
* ''Rozbor zákona daného dne 19. dubna 1885, kterým vydávají se |
* ''Rozbor zákona daného dne 19. dubna 1885, kterým vydávají se prozatímní ustanovení o dotaci duchovenstva v katolické správě duchovní'' (1885) |
||
* ''Paměti kaple blah. Panny Marie na hradbách Vyšehradských'' (1889) |
* ''Paměti kaple blah. Panny Marie na hradbách Vyšehradských'' (1889) |
||
* ''Zpěvník a modlitby pro katolickou mládež'' (1903), (1923) |
* ''Zpěvník a modlitby pro katolickou mládež'' (1903), (1923) |
||
* ''Paměti proboštů Vyšehradských z poslední doby, a sice od roku 1781 až do 1905'' (1905) |
* ''Paměti proboštů Vyšehradských z poslední doby, a sice od roku 1781 až do 1905'' (1905) |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
<references /> |
||
== Literatura == |
|||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Frolík | jméno = František | titul = Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů | vydavatel = Jiří Červenka - Gelton | místo = Nové Strašecí | rok = 2016 | vydání = 1 | počet stran = 315 | isbn = 978-80-88125-04-4 | strany = 13-14}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Frolík | jméno = František | titul = Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů | vydavatel = Jiří Červenka - Gelton | místo = Nové Strašecí | rok = 2016 | vydání = 1 | počet stran = 315 | isbn = 978-80-88125-04-4 | strany = 13–14}} |
|||
== Externí odkazy == |
=== Externí odkazy === |
||
* {{commonscat}} |
* {{commonscat}} |
||
* {{NK ČR|jk01053037}} |
* {{NK ČR|jk01053037}} |
||
{{Panovník |
|||
| titul = [[Seznam proboštů vyšehradské kapituly|61. probošt]] [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapituly]] |
|||
| kdy = [[1902]]–[[1911]] |
|||
| předchůdce = [[Antonín Lenz]] |
|||
| nástupce = [[Josef Burian]] |
|||
| obrázek =Vysehrad Chapter CoA.jpg}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
| Řádek 176: | Řádek 156: | ||
[[Kategorie:Členové Zastupitelstva hlavního města Prahy]] |
[[Kategorie:Členové Zastupitelstva hlavního města Prahy]] |
||
[[Kategorie:Narození 5. prosince]] |
[[Kategorie:Narození 5. prosince]] |
||
[[Kategorie:Narození 1831]] |
[[Kategorie:Narození v roce 1831]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 5. listopadu]] |
[[Kategorie:Úmrtí 5. listopadu]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1911]] |
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1911]] |
||
[[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]] |
[[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
Aktuální verze z 5. 9. 2024, 17:21
| Jeho Milost Mikuláš Karlach | |
|---|---|
 | |
 Mikuláš Karlach r. 1903 (maloval J. L. Šichan) | |
| Církev | římskokatolická |
| Předchůdce | Antonín Lenz |
| Nástupce | Josef Burian |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 31. července 1855 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 5. prosince 1831 |
| Místo narození | Brandýs nad Labem  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 6. listopadu 1911 (ve věku 79 let) |
| Místo úmrtí | Praha-Vyšehrad  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | hrobka vyšehradských proboštů |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikuláš Karlach (5. prosince 1831 Brandýs nad Labem[1] — 5. listopadu 1911 Praha-Vyšehrad[2]) byl český katolický kněz a politik, organizátor církevních, humanitárních a vlasteneckých podniků. V 60. letech mimo jiné zorganizoval vybudování nové hřbitovní kaple ve Slabcích u Rakovníka a okresní nemocnice na Křivoklátě, prosazoval zalesňování neúrodných strání kolem Berounky, zajistil finanční pomoc pro oběti povodně z r. 1872. Jako kanovník (od r. 1871) a probošt (od r. 1902) měl velké zásluhy o zvelebení Vyšehradu, především o rekonstrukci baziliky sv. Petra a Pavla, rozšíření hřbitova a vybudování Slavína, uspořádání a zpřístupnění kapitulního archivu. Určitou dobu byl majitelem Cyrilometodějské tiskárny a řídil katolické časopisy Čech a Pastýř duchovní. Podílel se na jednání o spojení Vyšehradu a Prahy. Byl zvolen do pražské městské rady a českého sněmu. Kontroverzi vyvolal svou činností v čele Svatováclavské záložny; po krachu tohoto ústavu r. 1902 byl obviňován, že špatným hospodařením v letech 1872-78 přispěl k celkové ztrátě. Během života byl oceněn rytířským křížem Fr. Josefa a čestným občanstvím několika obcí; za zásluhy o rozvoj Vyšehradu mu byl r. 2003 odhalen pomník.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 5. prosince 1831 v Brandýse nad Labem. Navštěvoval piaristickou německou školu, novoměstské piaristické gymnázium a nakonec staroměstské akademické gymnázium, kde byl ředitelem Václav Kliment Klicpera a katechetou Václav Štulc. Po maturitě r. 1851 vstoupil do pražského arcibiskupského semináře.[3]
Na kněze byl vysvěcen 31. července 1855.[3] Poté působil jako kaplan, nejprve v Kněževsi a Velkém Újezdě, pak dva roky v Novém Strašecí. Tam si získal tak velkou přízeň obyvatel, že mu při odchodu udělili čestné občanství a věnovali stříbrný kalich.[4]
Z Nového Strašecí se přestěhoval do Prahy, kde přijal místo prefekta arcibiskupského konviktu; navštěvoval rovněž filosofickou fakultu, kde získal doktorský titul. Od roku 1860 vyučoval náboženství jako katecheta-suplent. Pracovní vytížení se odrazilo na jeho zdraví; poté, co šťastně překonal vážnou nemoc, opustil Prahu a usadil se ve Slabcích u Rakovníka. Tam se aktivně zapojil do veřejného života.[3] S pomocí finančních příspěvků místní šlechtické rodiny i prostých obyvatel zrekonstruoval a v květnu 1869 vysvětil novou hřbitovní kapli.[5] V nedaleké osadě Kostelík nechal obnovit kapli sv. Máří Magdaleny, zbořenou za Josefa II.. Postaral se i o vybudování silnice do Zbečna a Rakovníka, a o založení filiální školy v obci Hřebečníky. Založil spotřební družstvo „Oul“ a obecní záložnu.[3]
V letech 1868-88 zastával funkci okresního starosty v Křivoklátě. Zaměřil se zejména na budování cest. V roce 1871 otevřel okresní nemocnici se čtrnácti lůžky. Roku 1872 organizoval pomoc pro postižené katastrofální povodní; za zásluhy o obnovu regionu byl oceněn rytířským křížem řádu Fr. Josefa a čestným občanstvím několika obcí. Roku 1876 zahájil program rozsáhlého zalesňování. Podporoval také košíkářství, spojené s vysazováním vrb na neobdělávatelných pozemcích, s cílem umožnit další příjem chudým obyvatelům.[3]
17. prosince 1871 byl zvolen kanovníkem ve vyšehradské kapitule, do funkce byl uveden 6. ledna následujícího roku. Kapitula byla v té době v neutěšeném stavu a Karlach se aktivně zapojil do jejího zvelebení. Uspořádal knihovnu a archiv, umístil je z nevyhovujících prostor do nové rezidence a vytvořil jejich katalog. Zasloužil se o vysázení sadů a nechal opravit kapli Panny Marie Šancovské a o její poutní madoně napsal monografii[6]. K jeho největším zásluhám patří ovšem rekonstrukce baziliky sv. Petra a Pavla do současné novogotické podoby, kterou podle jeho instrukcí navrhl a vedl Josef Mocker), a rozšíření vyšehradského hřbitova, v němž byl vybudován Slavín.[3] 21. března 1902 byl jmenován proboštem.[4].
Byl nadále veřejně a politicky činný. Usiloval o připojení Vyšehradu k Praze, což bylo voliči schváleno v květnu 1882.[7] Později byl zvolen do sboru obecních starších města Prahy, kde zasedal v několika komisích. Stal se rovněž poslancem českého zemského sněmu v kurii velkostatkářů.[3]
Podílel se také na vydavatelské činnosti. Založil Cyrilo-metodějskou tiskárnu, určenou k vydávání katolického tisku. Pro zlepšení její finanční situace vydával rovněž časopisy Čech a Pastýř duchovní. Po počátečních nesnázích a ztrátách se mu podařilo přivést podnik k prosperitě. Roku 1883 jej z důvodu zaneprázdnění pronajal a o šest let později prodal.[3]
Roku 1905 oslavil za účasti významných hodnostářů „sekundici“, tj. padesáté výročí kněžského svěcení.[8] O dva roky později měl čest přivítat na Vyšehradě císaře Františka Josefa I..[9]
Zemřel 5. listopadu 1911,[3] pohřben byl v hrobce vyšehradských proboštů za účasti především církevních představitelů.[10] Jeho rozsáhlé budovatelské dílo je dodnes oceňováno. U příležitosti stého výročí dokončení obnovy vyšehradského areálu mu vyšehradská kapitula vzdala hold postavením pomníku, který vytvořil akademický sochař Pavel Malovaný. Pomník byl odhalen 29. června 2003 za přítomnosti prezidenta Václava Klause.[11]
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]Jako církevní a politický představitel v jedné osobě byl Karlach v centru několika kontroverzí:
- V 25. února 1891 na schůzi sboru obecních starších hl. m. Prahy ostře protestoval proti návrhu na postavení Husova pomníku; podle něj šlo jen o politickou provokaci, urážku katolíků, oslavu původce bratrovražedných bojů a prostředek k rozbití jednoty národa. V hlasování byl společně s Klementem Borovým a několika dalšími poražen.[12]
- Roku 1878 v týdeníku Čech doporučil čtenářům, aby nekupovali losy, jejichž výtěžek měl přispět ke stavbě Národního divadla, poukazem na možné finanční nesrovnalosti organizátora. V Národních listech byl jeho postoj kritizován jako neodůvodněná snaha klerikálů, poškodit své odpůrce; podle redaktora jsou účty společnosti pro stavbu Národního divadla pravidelně kontrolované a bezproblémové, zato je možné pochybovat, že totéž platí o Karlachem řízené Svatováclavské záložně[13] (viz též níže).
- Roku 1872 založil společně s Klementem Borovým družstevní peněžní ústav — Svatováclavskou záložnu, s cílem podporovat katolicismus v Čechách, a stal se jejím prvním předsedou.[14] Snažil se ji řídit konzervativně — např. do stanov r. 1876 prosadil, že zisky je možné vyplácet až po shromáždění rezervního fondu ve výši 5 % vkladů, minimálně 300 tisíc zlatých. Přesto se již od počátku záložna potýkala se ztrátami.[15] Větší objem úvěrů například půjčila vlivnému, ale silně zadluženému staročeskému politiku J. S. Skrejšovskému. Když Karlach odmítl z obavy před ohrožením vkladatelů půjčit víc, vyvolal proti němu Skrejšovský kampaň v tisku; vzájemná osočování těchto dvou představitelů přispěla v roce 1878 k poklesu prestiže staročeské strany.[16] 11. dubna 1878 odstoupil Karlach ze všech funkcí v záložně, jeho místo zaujal Jan Drozd.[15] Nové vedení, bez jakéhokoli Karlachova vlivu, pak následujících zhruba 24 let vykazovalo a rozdělovalo fiktivní zisky, což v říjnu 1902 vyústilo v pád záložny.[17] Mikuláš Karlach, jehož jméno jako zakladatele a prvního předsedy se v té souvislosti často zmiňovalo, se pak zapojil do úsilí o uhrazení ztrát prostřednictvím nově vytvořené záložny „Důvěra“; nekandidoval ale do jejího výboru, protože podle názoru arcibiskupa by v čele této finanční instituce neměl stát žádný kněz.[18] V prosinci 1903 byl předvolán jako svědek v procesu s pachateli podvodů. Popsal tam některé obchody se Skrejšovským, řadu skutečností si ale po tak dlouhé době již nepamatoval a k objasnění ztrát tak příliš nepřispěl.[14] Nebyl sice obžalován, soudní jednání nicméně prokázalo (a advokát Jana Drozda vehementně poukazoval), že část ztrát jde na vrub Karlachovu vedení.[19] Roku 1904 vyzval likvidační výbor Karlacha, aby splatil 200 tisíc korun za ztráty z doby jeho předsednictví, ten to však odmítl.[20]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Karlach byl autorem následujících knih:[21]
- Kázání novoroční k slavnosti jubilejní r. 1863, jež k osadě své činil p. Mikoláš Karlach (1863)
- Dr. Karlach a Skrejšovský (1878), též v německé verzi
- Rozbor zákona daného dne 19. dubna 1885, kterým vydávají se prozatímní ustanovení o dotaci duchovenstva v katolické správě duchovní (1885)
- Paměti kaple blah. Panny Marie na hradbách Vyšehradských (1889)
- Zpěvník a modlitby pro katolickou mládež (1903), (1923)
- Paměti proboštů Vyšehradských z poslední doby, a sice od roku 1781 až do 1905 (1905)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c d e f g h i KEJŘOVÁ, Veronika. Karlach Mikuláš, Dr. 1870-1920 [online]. Praha: Archiv hlavního města Prahy, rev. 2010 [cit. 2012-04-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Nový probošt kapituly vyšehradské. Národní politika. 1902-03-22, roč. 20, čís. 80, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ Od Rakovníka. Blahověst. 1869-05-25, roč. 19, čís. 15, s. 232. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ Paměti kaple blah. Panny Marie na hradbách Vyšehradských (1889)
- ↑ Schůze voličů. Pražský deník. 1882-05-09, roč. 17, čís. 106, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ Sekundice probošta dra Karlacha. Národní politika. 1905-07-01, roč. 23, čís. 178, s. 5. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ Obrazová a portrétní galerie [online]. Praha: Vyšehradská kapitula, rev. 2010 [cit. 2012-04-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Pohřeb zesnulého probošta dra Mik. Karlacha. Národní politika. 1911-11-10, roč. 29, čís. 311, s. 5. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ KLAUS, Václav. Projev na slavnostním odhalení pomníku Mikuláše Karlacha v rámci oslav 100. výročí regotizace kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě [online]. Praha: rev. 2003-06-29 [cit. 2012-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Porážka klerikálů v otázce pomníku Husova. Národní listy. 1891-02-26, roč. 31, čís. 56, s. 7. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ Denní zprávy. Národní listy. 1878-02-04, roč. 18, čís. 33, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ a b Výslech probošta dra M. Karlacha. Národní politika. 1903-12-02, roč. 21, čís. 329, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ a b Katastrofa Svatováclavské záložny před soudem…. Národní listy. 1903-11-25, roč. 43, čís. 322, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-03-03].
- ↑ Spor v staročeském táboru. Národní listy. 1878-06-28, roč. 18, čís. 157, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ Třímilionová defraudace ve Svatováclavské záložně. Národní listy. 1902-10-11, roč. 42, čís. 280, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-03-03].
- ↑ Porada o zřízení nové záložny »Důvěra«. Národní listy. 1902-12-07, roč. 42, čís. 336, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-03-03].
- ↑ Katastrofa Svatováclavské záložny před soudem (Líčení den čtrnáctý). Národní listy. 1903-12-11, roč. 43, čís. 338, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-03-03].
- ↑ Ze sv.-václavské záložny. Národní listy. 1904-04-20, roč. 44, čís. 110, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-04-29].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. S. 13–14.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Karlach na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mikuláš Karlach
| Předchůdce: Antonín Lenz |
|
61. probošt vyšehradské kapituly 1902–1911 |
|
Nástupce: Josef Burian |
