Přeskočit na obsah

Srbové: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →Další známí Srbové: typo (po přesunu Jankovič → Janković)
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
149 941 editací
m typo; kosmetické úpravy
 
(Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=jihoslovanském národu|druhý=národu patřícím mezi západní Slovany|stránka=Lužičtí Srbové}}
{{Různé významy|redirect=Srb|tento=jihoslovanském národu|stránka2=Srb (rozcestník)|stránka=Lužičtí Srbové}}
{{různé významy|redirect=Srb|stránka=Srb (rozcestník)}}
{{Infobox - etnická skupina
{{Infobox - etnická skupina
| název = Srbové<br />Срби, ''Srbi''
| název = Srbové<br />Срби, ''Srbi''
| obrázek = Serbs 28 persons mosaic.jpg
| obrázek = Serbs 28 persons mosaic.jpg
| popisek = 1. řada: [[Jovan Vladimir]], [[Stefan Nemanja]], [[Svatý Sáva]], [[Štěpán Dušan]], [[Lazar Hrebeljanović]], [[Mehmed Paša Sokolović]], [[Zaharije Orfelin]]<br />
| popisek = 1. řada: [[Jovan Vladimir]], [[Stefan Nemanja]], [[Svatý Sáva]], [[Štěpán Dušan]], [[Lazar Hrebeljanović]], [[Mehmed Paša Sokolović]], [[Zaharije Orfelin]]<br />
2. řada: [[Dositej Obradović]], [[Karađorđe]], [[Miloš Obrenović I.|Miloš Obrenović]], [[Vuk Karadžić]], [[Petr II. Petrović-Njegoš|Njegoš]], [[Stojan Novaković]], [[Petr I. Karađorđević|Král Petr I.]], [[Nikola Pašić]]<br />
2. řada: [[Dositej Obradović]], [[Karađorđe]], [[Miloš Obrenović I.|Miloš Obrenović]], [[Vuk Karadžić]], [[Petr II. Petrović-Njegoš|Njegoš]], [[Stojan Novaković]], [[Petr I. Karađorđević|Král Petr I.]], [[Nikola Pašić]]<br />
3. řada: [[Živojin Mišić]], [[Stevan Stojanović Mokranjac|Mokranjac]], [[Nikola Tesla]], [[Michael Pupin]], [[Paja Jovanović]], [[Jovan Cvijić]], [[Nadežda Petrović]]<br />
3. řada: [[Živojin Mišić]], [[Stevan Mokranjac]], [[Nikola Tesla]], [[Michael Pupin]], [[Paja Jovanović]], [[Jovan Cvijić]], [[Nadežda Petrović]]<br />
4. řada: [[Jovan Dučić]], [[Marina Abramović]], [[Emir Kusturica]], [[Vlade Divac]], [[Željko Joksimović]], [[Novak Đoković]], [[Ana Ivanović]]
4. řada: [[Jovan Dučić]], [[Ivo Andrić]], [[Emir Kusturica]], [[Vlade Divac]], [[Željko Joksimović]], [[Novak Đoković]], [[Ana Ivanović]]
| populace = cca 12 - 13 mil.<ref>[http://rs.one.un.org/organizations/12/Serbian%20Diaspora%20and%20Youth,%20June%202011.pdf rs.one.un.org]</ref><ref>[http://web.archive.org/web/20131205032421/http://www.serbianunity.com/serbianunitycongress/pdf/world_of_serbs/Serbs_Around_the_World_by_Region.pdf web.archive.org]</ref>
| populace = 10 mil.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=rs.one.un.org |url=http://rs.one.un.org/organizations/12/Serbian%20Diaspora%20and%20Youth,%20June%202011.pdf |datum přístupu=2014-09-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121018231514/http://rs.one.un.org/organizations/12/Serbian%20Diaspora%20and%20Youth%2C%20June%202011.pdf |datum archivace=2012-10-18 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=web.archive.org |url=http://www.serbianunity.com/serbianunitycongress/pdf/world_of_serbs/Serbs_Around_the_World_by_Region.pdf |datum přístupu=2013-12-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131205032421/http://www.serbianunity.com/serbianunitycongress/pdf/world_of_serbs/Serbs_Around_the_World_by_Region.pdf |datum archivace=2013-12-05 |nedostupné=ano }}</ref>
| regiony = {{Flagicon|Serbia}} [[Srbsko]] 5 988 150<ref>[http://webrzs.stat.gov.rs/axd/en/ The Statistical Office of the Republic of Serbia]</ref><br />{{Flagicon|BIH|name=Bosnia and Herzegovina}} [[Bosna a Hercegovina]] 1 484 530 - 1 711 577 <ref name="census">{{cite web|url=http://www.servinghistory.com/topics/Demographic_history_of_Bosnia_and_Herzegovina::sub::Republic_Of_Bosnia_And_Herzegovina |title=1996 population census in Bosnia and Herzegovina}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bk.html |title= CIA - The World Factbook - Bosnia and Herzegovina}}</ref>
| regiony = {{Flagicon|Serbia}} [[Srbsko]] 5 360 239 (2022)<br />{{Flagicon|BIH|name=Bosnia and Herzegovina}} [[Bosna a Hercegovina]] 1 086 733 (2013)<ref>{{cite book|title=Popis 2013|date=June 2016|location=Sarajevo|publisher=BHAS|url=http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf|access-date=30 June 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160630143615/http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf|archive-date=30 June 2016}}</ref>
| region1 = {{Flagicon|Kosovo}} [[Kosovo]]
| region1 = {{Vlajka a název|Kosovo}}
| pop1 = 148 870
| pop1 = 95,962 (2016 odhad)
| ref1 = <ref name="Cocozelli">{{cite book |last1=Cocozelli |first1=Fred |editor1-last=Ramet |editor1-first=Sabrina |title=Ethnic Minorities and Politics in Post-Socialist Southeastern Europe |date=2016 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-1316982778 |url=https://books.google.com/books?id=FpEwDQAAQBAJ&pg=PA267 |page=267 |access-date=29 October 2020 |archive-date=27 September 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230927202108/https://books.google.com/books?id=FpEwDQAAQBAJ&pg=PA267#v=onepage&q&f=false |url-status=live }}</ref>
| ref1 =
| region2 =
| region2 = {{Vlajka a název|Chorvatsko}}
| pop2 =
| pop2 = 123 892 (2021)
| ref2 = <ref>{{cite web |title=Rezultati popisa 2021. godine |url=https://popis2021.hr/assets/xls/Popis_2021_rezultati.zip |website=popis2021.hr |access-date=2022-12-02 |archive-date=9 December 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221209173308/https://www.popis2021.hr/assets/xls/Popis_2021_rezultati.zip |url-status=dead }}</ref>
| ref2 =
| region3 =
| region3 = {{Vlajka a název|Černá Hora}}
| pop3 =
| pop3 = 200 000 (2023, odhad)
| ref3 = <ref name="monstat1">{{cite web|url=http://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/saopstenje/saopstenje(1).pdf|title=Census of Population, Households and Dwellings in Montenegro 2011|date=12 July 2011|access-date=13 July 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110727092553/http://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/saopstenje/saopstenje%281%29.pdf|archive-date=27 July 2011}}</ref>
| ref3 =
| region4 = {{Flagicon|Německo}} [[Německo]]
| region4 = {{Vlajka a název|Německo}}
| pop4 = 313 198 (lidé s úplnými nebo částečnými předky)
| pop4 = 700 000
| ref4 = <ref>{{cite web|url=http://www.zentralrat-der-serben.de/index.php?SrbiuNj|title=Srbi u Nemačkoj – Srbi u Njemačkoj – Zentralrat der Serben in Deutschland|website=zentralrat-der-serben.de|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151208050420/http://www.zentralrat-der-serben.de/index.php?SrbiuNj|archive-date=8 December 2015|access-date=26 August 2017}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/MigrationIntegration/Migrationshintergrund.html|title=Migration und Integration|language=German|access-date=May 31, 2022|archive-date=28 May 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180528205055/https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/MigrationIntegration/Migrationshintergrund.html|url-status=live}}</ref>
| ref4 =
| region5 = {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Chorvatsko]]
| region5 = {{Vlajka a název|Rakousko}}
| pop5 = cca 300 000 (lidé s úplnými nebo částečnými předky)
| pop5 = 186 633 (2011)
| ref5 = <ref>{{cite news|title=Srbi u Austriji traže status nacionalne manjine|date=2 October 2010|newspaper=Blic|url=http://www.blic.rs/Vesti/Politika/209899/Srbi-u-Austriji-traze-status-nacionalne-manjine|quote=<!--"Srba u Austriji ima oko 300.000, po brojnosti su drugi odmah iza Austrijanaca i više ih je od Slovenaca, Mađara i Gradištanskih Hrvata zajedno, koji po državnom ugovoru iz 1955. godine imaju status nacionalne manjine u Austriji", navodi se u saopštenju.-->|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109205055/http://www.blic.rs/Vesti/Politika/209899/Srbi-u-Austriji-traze-status-nacionalne-manjine|archive-date=9 January 2015}}</ref>
| ref5 =
| region6 = {{Flagicon|Černá Hora}} [[Černá Hora]]
| region6 = {{Vlajka a název|Švýcarsko}}
| pop6 = 178 110 (2003)
| pop6 = cca 150 000 (2000 odhad)
| ref6 = <ref>{{cite journal|title=saez.ch|url=http://www.saez.ch/pdf/2000/2000-47/2000-47-669.PDF |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120322225231/http://www.saez.ch/pdf/2000/2000-47/2000-47-669.PDF |archive-date=22 March 2012 }}</ref>
| ref6 =
| region7 = {{Flagicon|Švýcarsko}} [[Švýcarsko]]
| region7 =
| pop7 = 186 000 (2008)
| pop7 =
| ref7 =
| ref7 =
| region8 = {{Flagicon|Rakousko}} [[Rakousko]]
| region8 =
| pop8 = 177 320 (2001)
| pop8 =
| ref8 =
| ref8 =
| region9 = {{Flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|Spojené státy]]
| region9 = {{Flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|Spojené státy]]
| pop9 = 187 739 (2011)
| pop9 = 193 844 (2021)
| ref9 = <ref name="censusreporter.org">{{cite web|url=https://censusreporter.org/data/table/?table=B04006&geo_ids=01000US&primary_geo_id=01000US#valueType|title=American Community Survey 2021|first=U.S. Census|last=Bureau|website=censusreporter.org|access-date=10 July 2023|archive-date=10 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230710165506/https://censusreporter.org/data/table/?table=B04006&geo_ids=01000US&primary_geo_id=01000US#valueType|url-status=live}}</ref>
| ref9 =
| region12 = {{Flagicon|Kanada}} [[Kanada]]
| region12 = {{Vlajka a název|Kanada}}
| pop12 = 73 000 (2006)
| pop12 = 96 530 (2016)
| ref12 = <ref>{{cite web |title=2016 Census of Population |url=https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&Geo1=PR&Code1=01&Geo2=PR&Code2=01&SearchText=Canada&SearchType=Begins&SearchPR=01&B1=Ethnic%20origin&TABID=1&type=0 |publisher=Statistics Canada |access-date=7 October 2021 |date=8 February 2017 |archive-date=15 November 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20211115182923/https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&Geo1=PR&Code1=01&Geo2=PR&Code2=01&SearchText=canada&SearchType=Begins&SearchPR=01&B1=Ethnic%20origin&TABID=1&type=0 |url-status=live }}</ref>
| ref12 =
| region13 = {{Flagicon|Austrálie}} [[Austrálie]]
| region13 = {{Vlajka a název|Austrálie}}
| pop13 = 69 544 (2011)
| pop13 = 69 544 (2011)
| ref13 = <ref>{{cite book|title=The People of Australia – Statistics from the 2011 Census|publisher=Department of Immigration and Border Protection|year=2014|isbn=978-1-920996-23-9|page=59|url=https://www.immi.gov.au/media/publications/statistics/immigration-update/people-australia-2013-statistics.pdf|quote=Ancestry|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714131850/https://www.immi.gov.au/media/publications/statistics/immigration-update/people-australia-2013-statistics.pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=16 February 2015}}</ref>
| ref13 =
| region14 = {{Flagicon|Francie}} [[Francie]]
| region14 = {{Vlajka a název|Francie}}
| pop14 = 80 000-120 000
| pop14 = 80 000–120 000
| ref14 =
| ref14 =
| region15 = {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Nizozemsko]]
| region15 = {{Vlajka a název|Nizozemsko}}
| pop15 = 75 000-77 000
| pop15 = 75 000–77 000
| ref15 =
| ref15 =
| region16 = {{Flagicon|Švédsko}} [[Švédsko]]
| region16 = {{Vlajka a název|Švédsko}}
| pop16 = 73 000
| pop16 = 73 000
| ref16 =
| ref16 =
| region17 = {{Flagicon|Anglie}} [[Anglie]]
| region17 = {{Vlajka a název|UK}}
| pop17 = 70 000
| pop17 = cca 70 000
| ref17 =
| ref17 =
| region19 = {{Flagicon|Slovinsko}} [[Slovinsko]]
| region19 = {{Vlajka a název|Slovinsko}}
| pop19 = 38 964 (2002)
| pop19 = 38 964 (2002)
| ref19 = <ref>{{cite web|title=Slovenian census|year=2011|url=http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=4430|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117045228/http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=4430|archive-date=17 November 2014}}</ref>
| ref19 =
| region20 = {{Flagicon|Republika Makedonie}} [[Makedonie|Republika Makedonie]]
| region20 = {{Vlajka a název|Severní Makedonie}}
| pop20 = 35 939 (2002)
| pop20 = 35 939 (2002)
| ref20 = <ref>{{cite web|author=Државен завод за статистика|url=http://www.stat.gov.mk/pdf/kniga_13.pdf|title=Попис на населението, домаќинствата и становите во Република Македонија, 2002: Дефинитивни податоци|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100922172341/http://www.stat.gov.mk/pdf/kniga_13.pdf|archive-date=22 September 2010}}</ref>
| ref20 =
| region21 = {{Flagicon|Itálie}} [[Itálie]]
| region21 = {{Vlajka a název|Itálie}}
| pop21 = 32 618 (2004)
| pop21 = 46 958
| ref21 = <ref name="istat">{{cite web |url=http://www.dossierimmigrazione.it/docnews/file/2014_La%20collettività%20serba_Scheda.pdf |title=Statistiche demografiche ISTAT |publisher=Demo.istat.it |access-date=3 October 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140401190939/http://www.dossierimmigrazione.it/docnews/file/2014_La%20collettivit%C3%A0%20serba_Scheda.pdf |archive-date=1 April 2014 }}</ref>
| ref21 =
| region22 = {{Flagicon|Rumunsko}} [[Rumunsko]]
| region22 = {{Vlajka a název|Rumunsko}}
| pop22 = 22 518 (2002)
| pop22 = 18 076 (2011)
| ref22 = <ref>{{cite journal|title=Tab11. Populaţia stabilă după etnie şi limba maternă, pe categorii de localităţi|journal=Rezultate Definitive_RPL_2011|year=2011|url=http://www.recensamantromania.ro/wp-content/uploads/2013/07/sR_TAB_11.xls|publisher=Institutul Naţional de Statistică|access-date=17 April 2014|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131109172510/http://www.recensamantromania.ro/wp-content/uploads/2013/07/sR_TAB_11.xls|archive-date=9 November 2013}}</ref>
| ref22 =
| region23 = {{Flagicon|Norsko}} [[Norsko]]
| region23 = {{Vlajka a název|Norsko}}
| pop23 = 12 905 (2006)
| pop23 = 12 905 (2006)
| ref23 =
| ref23 =
| region24 = {{Flagicon|Řecko}} [[Řecko]]
| region24 = {{Vlajka a název|Řecko}}
| pop24 = 5 240 (2001)
| pop24 = 5 240 (2001)
| ref24 =
| ref24 =
| region25 = {{Flagicon|Španělsko}} [[Španělsko]]
| region25 = {{Vlajka a název|Španělsko}}
| pop25 = 4 392 (2006)
| pop25 = 4 392 (2006)
| ref25 =
| ref25 =
| region26 = {{Flagicon|Rusko}} [[Rusko]]
| region26 = {{Vlajka a název|Rusko}}
| pop26 = 4 156 (2002)
| pop26 = 4 156 (2002)
| ref26 =
| ref26 =
| region27 = {{Flagicon|Maďarsko}} [[Maďarsko]]
| region27 = {{Vlajka a název|Maďarsko}}
| pop27 = 3816 (2001)
| pop27 = 11 127 (2016)
| ref27 = <ref name=SerbiaHungary>{{cite book|last=Vukovich|first=Gabriella|url=http://www.ksh.hu/docs/hun/xftp/idoszaki/mikrocenzus2016/mikrocenzus_2016_12.pdf|title=Mikrocenzus 2016 – 12. Nemzetiségi adatok|trans-title=2016 microcensus – 12. Ethnic data|language=hu|work=Hungarian Central Statistical Office|location=Budapest|year=2018|access-date=9 January 2019|isbn=978-963-235-542-9|archive-date=8 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190808024307/http://www.ksh.hu/docs/hun/xftp/idoszaki/mikrocenzus2016/mikrocenzus_2016_12.pdf|url-status=live}}</ref>
| ref27 =
| region28 = Ostatní státy
| region28 =
| pop28 = 50 000
| pop28 =
| jazyky = [[Srbština]]
| jazyky = [[srbština]]
| náboženství = převážně [[Pravoslaví]]
| náboženství = převážně [[Pravoslaví]]
| příbuzní = Ostatní [[Jižní Slované]]<ref>{{cite web|url=http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=373-16|title=Ethnologue - South Slavic languages|publisher=www.ethnologue.com|accessdate=2011-02-08}}</ref>
| příbuzní = Ostatní [[Jižní Slované]]<ref>{{Cite web|url=http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=373-16|title=Ethnologue - South Slavic languages|publisher=www.ethnologue.com|accessdate=2011-02-08}}</ref>
}}
}}
'''Srbové''' ({{vjazyce2|sr|''Срби''/''Srbi''}}, jedn. č. ''Србин''/''Srbin'') jsou [[jižní Slované|jihoslovanský]] národ pocházející z [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropy]]. Sdílí společný srbský [[Kulturní dědictví|původ]], kulturu, [[Dějiny Srbska|historii]] a [[Srbština|jazyk]].<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=2Wc-DWRzoeIC&q=Serbs+as+a+nation&pg=PR16|title=The Serbs|last=Cirkovic|first=Sima M.|date=15 April 2008|publisher=John Wiley & Sons|isbn=9781405142915|language=en|access-date=3 October 2020|archive-date=27 September 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230927202109/https://books.google.com/books?id=2Wc-DWRzoeIC&q=Serbs+as+a+nation&pg=PR16#v=snippet&q=Serbs%20as%20a%20nation&f=false|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://archive.org/details/contestedcountry00djil_0|url-access=registration|page=[https://archive.org/details/contestedcountry00djil_0/page/181 181]|title=The Contested Country: Yugoslav Unity and Communist Revolution, 1919–1953|last=Djilas|first=Aleksa|date=1991|publisher=Harvard University Press|isbn=9780674166981|language=en}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=XAEauYA7rrMC&q=Serbs+a+nation&pg=PA135|title=Denial and Repression of Antisemitism: Post-communist Remembrance of the Serbian Bishop Nikolaj Velimirovi?|last=Byford|first=Jovan|date=1 January 2008|publisher=Central European University Press|isbn=9789639776159|language=en|access-date=3 October 2020|archive-date=27 September 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230927202110/https://books.google.com/books?id=XAEauYA7rrMC&q=Serbs+a+nation&pg=PA135#v=snippet&q=Serbs%20a%20nation&f=false|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=RDq8b_8Q_gEC&q=Serbs+as+a+nation|title=Vampire Nation: Violence as Cultural Imaginary|last=Longinović|first=Toma|date=12 August 2011|publisher=Duke University Press|isbn=9780822350392|language=en|access-date=3 October 2020|archive-date=27 September 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230927202111/https://books.google.com/books?id=RDq8b_8Q_gEC&q=Serbs+as+a+nation#v=snippet&q=Serbs%20as%20a%20nation&f=false|url-status=live}}</ref> Žijí především v [[Srbsko|Srbsku]], [[Kosovo|Kosovu]], [[Bosna a Hercegovina|Bosně]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Černá Hora|Černé Hoře]] a také v [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Německo|Německu]] a [[Rakousko|Rakousku]]. Představují také významnou [[Diaspora|diasporu]] s několika komunitami po celé Evropě, Americe a Oceánii.<ref name="ERIS 2017">{{cite journal |author-last=Keil |author-first=Soeren |date=December 2017 |title=The Serbs in Bosnia and Herzegovina, Croatia, and Kosovo |journal=European Review of International Studies |location=[[Leiden]] and [[Boston]] |publisher=[[Brill Nijhoff]] |volume=4 |issue=2–3 |pages=39–58 |doi=10.3224/eris.v4i2-3.03 |issn=2196-7415 |jstor=26593793 |url=http://create.canterbury.ac.uk/17029/3/17029_Serb%20paper%20final%20accepted%20version.pdf |access-date=29 May 2023 |archive-date=21 July 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180721045558/http://create.canterbury.ac.uk/17029/3/17029_Serb%20paper%20final%20accepted%20version.pdf |url-status=live }}</ref><ref name="Small-Arms-Survey">{{cite journal |author1-last=Khakee |author1-first=Anna |author2-last=Florquin |author2-first=Nicolas |date=1 June 2003 |title=Kosovo: Difficult Past, Unclear Future |url=https://www.smallarmssurvey.org/sites/default/files/resources/SAS-SR03-Kosovo.pdf |journal=Kosovo and the Gun: A Baseline Assessment of Small Arms and Light Weapons in Kosovo |location=[[Pristina]], [[United Nations Interim Administration Mission in Kosovo]] and [[Geneva]], [[Switzerland]] |publisher=[[Small Arms Survey]] |volume=10 |pages=4–6 |doi= |jstor=resrep10739.9 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220630150030/https://www.smallarmssurvey.org/sites/default/files/resources/SAS-SR03-Kosovo.pdf |archive-date=30 June 2022 |access-date=3 March 2023 |quote=Kosovo—while still formally part of the so-called [[State Union of Serbia and Montenegro]] dominated by [[Serbia]]—has, since the war, been a United Nations protectorate under the [[United Nations Interim Administration Mission in Kosovo]] (UNMIK). [...] However, members of the [[Kosovo Serbs|Kosovo Serb]] minority of the territory (circa 6–7 per cent in 2000) have, for the most part, not been able to return to their homes. For security reasons, the remaining [[Serbian enclaves in Kosovo|Kosovo Serb enclaves]] are, in part, isolated from the rest of Kosovo and protected by the multinational [[North Atlantic Treaty Organization|NATO]]-led [[Kosovo Force]] (KFOR).}}</ref>
'''Srbové''' ([[srbština|srb.]] ''Срби''/''Srbi'', jedn. č. ''Србин''/''Srbin'') jsou [[slované|jihoslovanský]] národ, žijící převážně v&nbsp;[[Srbsko|Srbsku]] (5&nbsp;988&nbsp;150 – r. 2011) a v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] – většinou v [[Republika srbská|Republice srbské]] (1 400 000), dále v [[Černá Hora|Černé Hoře]] (178 110 – r. 2011) a [[Chorvatsko|Chorvatsku]] (186,633 – r. 2011). Velké skupiny Srbů údajně žijí také v&nbsp;[[Německo|Německu]] (700 000), [[Spojené státy americké|USA]] (187 739 – r. 2011), [[Rakousko|Rakousku]] (175 000 – r.2001), [[Kanada|Kanadě]] (73 000), a v řadě dalších, většinou evropských států. V&nbsp;České republice jich žije kolem 4&nbsp;000 (r.2010).


Srbové sdílejí mnoho kulturních rysů se zbytkem národů [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropy]]. Vyznávají převážně [[pravoslaví]]. [[Srbština|Srbský jazyk]] (standardizovaná verze [[Srbochorvatština|srbochorvatštiny]]) je oficiální v Srbsku, spoluoficiální v Kosovu a Bosně a Hercegovině a v Černé Hoře jím mluví většina obyvatel.
⚫
== Jazyk ==
⚫
Srbové mluví [[srbština|srbštinou]], resp. [[srbochorvatština|srbochorvatštinou]] (záleží na interpretaci), jazyk používá standardně [[cyrilice|cyrilici]], v moderní době ji však vytlačuje latinka – protože srbský jazyk má spolu s chorvatským a bosenským až na některé rozdíly identickou gramatiku i slovní zásobu, je přejímání jiné abecedy mnohem jednodušší a probíhá přirozeněji.

⚫
== Náboženství ==
⚫
[[Jižní Slované]] od [[Slovanská mytologie|pohanství]] konvertovali na [[křesťanství]] ještě před [[Velké schizma|velkým schizmatem]] – ti, kteří po této události žili v sféře vlivu ortodoxní církve se stali [[pravoslavní]], ti ve sféře vlivu katolické církve [[Katolictví|katolíci]], tudíž se [[Chorvati]] stali [[katolík]]y a Srbové [[pravoslaví|pravoslavnými]]. Později, s příchodem osmanských Turků ([[Osmanská říše]] vládla území Srby obývanému několik staletí) se někteří Slované, včetně Srbů, stali [[muslim]]y. Hlavní náboženskou autoritou Srbů (a zároveň také ale i Srbska samotného) je [[Srbská pravoslavná církev]]. Někteří etnologové také zvažují, že identita Srbů, Chorvatů a [[Bosňáci|Bosňáků]] byla dána spíše vírou než etnickým původem.


== Původ a rozšíření ==
== Původ a rozšíření ==
[[Soubor:Migration of Serbs.png|vlevo|náhled|Migrace Srbů]]
[[Soubor:Migration of Serbs.png|vlevo|náhled|Migrace Srbů]]
[[Soubor:Macedonia - Point of View of the Serbs.jpg|vlevo|náhled|Mapa středního Balkánu z roku 1914 podle srbských zdrojů. Srbové a Chorvati jsou značeni tyrkysovou barvou]]
[[Soubor:Macedonia - Point of View of the Serbs.jpg|vlevo|náhled|Mapa středního Balkánu z roku 1914 podle srbských zdrojů. Srbové a Chorvati jsou značeni tyrkysovou barvou]]
Předkové Srbů začali přicházet na [[Balkán]] od [[6. století]], postupně si podmanili místní [[romanizace|romanizované]] [[Ilyrové|ilyrské]] a [[Thrákové|trácké]] kmeny, které byly před příchodem [[Slované|Slovanů]] ovlivněny i [[Vizigóti|Vizigóty]].
Předkové Srbů začali přicházet na [[Balkán]] od [[6. století]], postupně si podmanili místní [[romanizace (kultura)|romanizované]] [[Ilyrové|ilyrské]] a [[Thrákové|trácké]] kmeny, které byly před příchodem [[Slované|Slovanů]] ovlivněny i [[Vizigóti|Vizigóty]].


Území Srbska a Srby osídlené se v průběhu staletí měnilo. S příchodem expanzivní Osmanské říše mnozí Srbové (stejně jako [[Chorvati]]) hledali útočiště v jiných bezpečných oblastech, které budou později známé jako [[Vojenská hranice|Krajina]] či [[Republika Srbská]] v Bosně. Srbské obyvatelstvo v původních místech naopak doplňovali zástupci jiných porobených národů. Díky tomu vznikly dva fakticky oddělené srbské celky; východní samotné Srbsko a západní teritorium, kde se Srbové stali menšinou, obklopenou katolickým, či muslimským prostředím. Přesto však soužití národů nevedlo k mnoha velkým a významným konfliktům. Tehdejší interpretace jednotlivých národů Západního Balkánu však byla dlouhou dobu odlišná od té dnešní a změnila se až v polovině a druhé části 20. století.
Území Srbska a Srby osídlené se v průběhu staletí měnilo. S příchodem [[Expanze Osmanské říše na Balkán|expanzivní Osmanské říše]] mnozí Srbové (stejně jako [[Chorvati]]) hledali útočiště v jiných bezpečných oblastech, které budou později známé jako [[Vojenská hranice|Krajina]] či [[Republika Srbská]] v Bosně. Srbské obyvatelstvo v původních místech naopak doplňovali zástupci jiných porobených národů. Díky tomu vznikly dva fakticky oddělené srbské celky; východní samotné Srbsko a západní teritorium, kde se Srbové stali menšinou, obklopenou katolickým, či muslimským prostředím. Přesto však soužití národů nevedlo k mnoha velkým a významným konfliktům. Tehdejší interpretace jednotlivých národů Západního Balkánu však byla dlouhou dobu odlišná od té dnešní a změnila se až v polovině a druhé části 20. století.


Mnozí Srbové, hlavně v Bosně, [[Konverze (náboženství)|konvertovali]] k [[islám]]u. Tito obyvatelé byli chráněni tehdejšími zákony a aktivně se integrovali do struktur [[Osmanská říše|Osmanské říše]], byli například aktivní v tehdejší elitní jednotce, tzv. [[Janičáři|Janičárů]]. Mnozí však byli ke konverzi k islámu donuceni násilně.
Mnozí Srbové, hlavně v Bosně, [[Konverze (náboženství)|konvertovali]] k [[islám]]u. Tito obyvatelé byli chráněni tehdejšími zákony a aktivně se integrovali do struktur [[Osmanská říše|Osmanské říše]], byli například aktivní v tehdejší elitní jednotce, tzv. [[Janičáři|janičárů]]. Mnozí však byli ke konverzi k islámu donuceni násilně.


V Srbsku však v [[19. století]] vypukla dvě povstání, jejichž výsledkem bylo vytvoření srbské autonomní entity v rámci Osmanské říše, která byla v zahraničí uznána jako samostatný a suverénní stát. I přesto však samosprávu získali jen někteří Srbové; mnozí další žijící v Bosně (která byla stále součástí tureckého státu), či Chorvatsku ([[Rakousko-Uhersko]]) byli pořád menšinou. Teprve až konflikt v letech [[1912]] a [[1913]] a na ni navazující [[první světová válka]], vedly k rozpadu obou velkých impérií a sjednocení Srbů obydlených území v [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]]. I zde však počaly problémy, neboť nový celek byl národnostně opět velmi různorodý a docházelo k národnostním třenicím. Srbský národ byl však největší etnickou skupinou v zemi (více než jedna třetina všech obyvatel), srbské hlavní město [[Bělehrad]] se stalo metropolí celé Jugoslávie a srbský král rovněž i hlavou státu. Dlouhá existence jednotného státu vedla k rozšíření srbského národa i například do [[Slovinsko|Slovinska]], kde žije nyní zhruba čtyřicetitisícová menšina.
V Srbsku však v [[19. století]] vypukla dvě povstání, jejichž výsledkem bylo vytvoření srbské autonomní entity v rámci Osmanské říše, která byla v zahraničí uznána jako samostatný a suverénní stát. I přesto však samosprávu získali jen někteří Srbové; mnozí další žijící v Bosně (která byla stále součástí tureckého státu), či Chorvatsku ([[Rakousko-Uhersko]]) byli pořád menšinou. Teprve až [[První balkánská válka|konflikt v letech]] [[1912]] a [[1913]] a na něj navazující [[první světová válka]] vedly k rozpadu obou velkých impérií a sjednocení Srby obydlených území ve [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]]. I zde však počaly problémy, neboť nový celek byl národnostně opět velmi různorodý a docházelo k národnostním třenicím. Srbský národ byl však největší etnickou skupinou v zemi (více než jedna třetina všech obyvatel), srbské hlavní město [[Bělehrad]] se stalo metropolí celé Jugoslávie a srbský král rovněž i hlavou státu. Dlouhá existence jednotného státu vedla k rozšíření srbského národa i například do [[Slovinsko|Slovinska]], kde žije nyní zhruba čtyřicetitisícová menšina.


Neklid mezi jednotlivými národy eskaloval během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy došlo k dočasnému rozpadu státu, vztahy se však vyostřily na konci 80. let a na počátku let devadesátých s nástupem radikálních politických názorů a snah o redefinici jugoslávských [[Svazová republika|republikových]] hranic. Mnoho Srbů se tehdy přidalo k nacionalistickým idejím tehdejších předáků, což později vedlo k [[Občanská válka v Jugoslávii|válce]] a rozpadu státu. Během ní došlo k dalším změnám v územním rozšíření Srbů; jejich počet v Krajině po válce poklesl, došlo k jistým přesunům v Bosně a Hercegovině díky [[Daytonská dohoda|Daytonské dohodě]] a v Kosovu pak k výraznému poklesu díky zhoršující se bezpečnostní situaci.
Neklid mezi jednotlivými národy eskaloval během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy došlo k dočasnému rozpadu státu, vztahy se však vyostřily na konci 80. let a na počátku let devadesátých s nástupem radikálních politických názorů a snah o redefinici jugoslávských [[Svazová republika|republikových]] hranic. Mnoho Srbů se tehdy přidalo k nacionalistickým idejím tehdejších předáků, což později vedlo k [[Válka v Jugoslávii|válce v Jugoslávii]] a [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu státu]]. Během ní došlo k dalším změnám v územním rozšíření Srbů; jejich počet v [[Republika Srbská Krajina|Krajině]] po válce poklesl, došlo k jistým přesunům v Bosně a Hercegovině díky [[Daytonská dohoda|Daytonské dohodě]] a v Kosovu pak k výraznému poklesu kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci.

⚫
== Jazyk ==
⚫
Srbové mluví [[srbština|srbštinou]], resp. [[srbochorvatština|srbochorvatštinou]] (záleží na interpretaci), jazyk používá standardně [[cyrilice|cyrilici]], v moderní době ji však vytlačuje latinka – protože srbský jazyk má spolu s chorvatským a bosenským až na některé rozdíly identickou gramatiku i slovní zásobu, je přejímání jiné abecedy mnohem jednodušší a probíhá přirozeněji.

⚫
== Náboženství ==
⚫
[[Jižní Slované]] od [[Slovanská mytologie|pohanství]] konvertovali na [[křesťanství]] ještě před [[Velké schizma|velkým schizmatem]] – ti, kteří po této události žili v sféře vlivu ortodoxní církve se stali [[Pravoslaví|pravoslavní]], ti ve sféře vlivu katolické církve [[Katolictví|katolíci]], tudíž se [[Chorvati]] stali [[katolík]]y a Srbové [[pravoslaví|pravoslavnými]]. Později, s příchodem osmanských Turků ([[Osmanská říše]] vládla území Srby obývanému několik staletí) se někteří Slované, včetně Srbů, stali [[muslim]]y. Hlavní náboženskou autoritou Srbů (a zároveň také ale i Srbska samotného) je [[Srbská pravoslavná církev]]. Někteří etnologové také zvažují, že identita Srbů, Chorvatů a [[Bosňáci|Bosňáků]] byla dána spíše vírou než etnickým původem.


== Interpretace dalších národů ==
== Interpretace dalších národů ==
V minulosti se za Srby považovali i příslušníci některých národů, kteří se časem začali spolu s rozvojem vlastní kultury považovat za jiná etnika, a to vzhledem k tehdejším okolnostem a politické situaci. V [[19. století]] byla jistým dominantním prvkem v regionu [[srbská pravoslavná církev]], srbské království bylo jedním z prvních států, které se osvobodily od turecké nadvlády. Takto se stalo s [[Makedonci]], kteří do roku [[1945]] byli považováni za Srby žijící v tehdejší srbské části [[Makedonie (region)|Makedonie]] (dnes [[Makedonie|Republika Makedonie]]), vždy však hovořili [[makedonština|odlišným jazykem]]. Podobně tomu bylo ale i u jiných národů tehdejší [[Jugoslávie]], mezi které patří i Bosenští Muslimové, neboli Bosňáci. Ukázkou z nedávné doby jsou pak [[Černohorci]], kteří také oficiálně existují od roku 1945. Ale teprve v devadesátých letech se většina obyvatel Černé Hory začala cítit Černohorci jako zvláštním etnikem (na rozdíl od dřívějška, kdy také byli Černohorci, ale pouze jako obyvatelé [[Černá Hora|Černé Hory]], tzn. jako Srbové).
V minulosti se za Srby považovali i příslušníci některých národů, kteří se časem začali spolu s rozvojem vlastní kultury považovat za jiná etnika, a to vzhledem k tehdejším okolnostem a politické situaci. V [[19. století]] byla jistým dominantním prvkem v regionu [[srbská pravoslavná církev]], srbské království bylo jedním z prvních států, které se osvobodily od turecké nadvlády. Takto se stalo s [[Makedonci]], kteří do roku [[1945]] byli považováni za Srby žijící v tehdejší srbské části [[Makedonie (region)|Makedonie]] (dnes [[Severní Makedonie]]), vždy však hovořili [[makedonština|odlišným jazykem]]. Podobně tomu bylo ale i u jiných národů tehdejší [[Jugoslávie]], mezi které patří i Bosenští Muslimové, neboli Bosňáci. Ukázkou z nedávné doby jsou pak [[Černohorci]], kteří také oficiálně existují od roku 1945. Ale teprve v devadesátých letech se většina obyvatel Černé Hory začala cítit Černohorci jako zvláštním etnikem (na rozdíl od dřívějška, kdy také byli Černohorci, ale pouze jako obyvatelé [[Černá Hora|Černé Hory]], tzn. jako Srbové).


== Nejihoslovanští Srbové ==
== Nejihoslovanští Srbové ==
Národy označované jako Srbové žily i na území Čech (srovnej názvy lokalit [[Srbsko (okres Beroun)|Srbsko]] u [[Beroun]]a, [[Srbská Kamenice]] apod.). Polohistorický kmen [[Pšované|Pšovanů]] žijící v devátém století v okolí [[Mělník]]a byl také řazen k Srbům. [[Lužičtí Srbové]] dodnes obývají oblast [[Lužice]] severně od Čech. Jde však o západní Slovany, nikoli jižní, jako jsou vlastní Srbové.
Národy označované jako Srbové žily i na území Čech (srovnej názvy lokalit [[Srbsko (okres Beroun)|Srbsko]] u [[Beroun]]a, [[Srbská Kamenice]] apod.). Polohistorický kmen [[Pšované|Pšovanů]] žijící v devátém století v okolí [[Mělník]]a byl také řazen k Srbům. [[Lužičtí Srbové]] dodnes obývají oblast [[Lužice]] severně od Čech. Jde však o západní Slovany, nikoli jižní, jako jsou vlastní Srbové.


Ohledem na stejnost rodu svého (Slované) jmenovali-li se mezi sebou vůbec “Srbi”, tj. příbuzenci...
Ohledem na stejnost rodu svého (Slované) jmenovali-li se mezi sebou vůbec „Srbi“, tj. příbuzenci...
(Palacký, Dějiny, str 96)
(Palacký, Dějiny, str 96)
... jsouce co do původu a rodu všeho všikni “Srbové”, to jest příbuzenci (Palacký, Dějiny, str 151). Srb od slova srbati (stejné mateřské mléko).
... jsouce co do původu a rodu všeho všikni „Srbové“, to jest příbuzenci (Palacký, Dějiny, str 151). Srb od slova srbati (stejné mateřské mléko).

== Osobnosti ==
== Osobnosti ==
Nejslavnějším srbským vědcem a Srbem vůbec je fyzik [[Nikola Tesla]]. Matematička a fyzička [[Mileva Marićová]] výrazně přispěla k objevům Alberta Einsteina, jako jeho první žena. Geofyzik [[Milutin Milanković]] zaujal teorií o vlivu astronomických faktorů na zemské klima. Fyzik a vynálezce [[Michael Pupin]] výrazně zkvalitnil telefonní komunikaci.
Nejslavnějším srbským vědcem a Srbem vůbec je fyzik [[Nikola Tesla]]. Matematička a fyzička [[Mileva Marićová]] výrazně přispěla k objevům Alberta Einsteina, jako jeho první žena. Geofyzik [[Milutin Milanković]] zaujal teorií o vlivu astronomických faktorů na zemské klima. Fyzik a vynálezce [[Michael Pupin]] výrazně zkvalitnil telefonní komunikaci.
Řádek 127: Řádek 129:
V oblasti výtvarného umění získala světový věhlas [[Marina Abramović]]ová, představitelka performance artu a body artu. Z jugoslávské filmové školy nakonec nejvíce vynikl režisér [[Emir Kusturica]]. K úspěšným režisérům patří i [[Dušan Makavejev]]. V modelingu se prosadila [[Emina Jahović]]ová. V populární hudbě za hranice země pronikli [[Željko Joksimović]] či [[Lepa Brena]].
V oblasti výtvarného umění získala světový věhlas [[Marina Abramović]]ová, představitelka performance artu a body artu. Z jugoslávské filmové školy nakonec nejvíce vynikl režisér [[Emir Kusturica]]. K úspěšným režisérům patří i [[Dušan Makavejev]]. V modelingu se prosadila [[Emina Jahović]]ová. V populární hudbě za hranice země pronikli [[Željko Joksimović]] či [[Lepa Brena]].


Klíčovou náboženskou osobností srbských dějin je [[Svatý Sáva]]. Legendárním hrdinou z bitvy na Kosovském poli byl [[Miloš Obilić]], vůdcem prvního protitureckého povstání byl [[Karađorđe]], vůdcem druhého [[Miloš Obrenović I.]], [[Gavrilo Princip]] se proslavil atentátem na rakouského arcivévodu Franze Ferdinanda, který se stal záminkou první světové války, srbským vojenským hrdinou této války byl [[Radomir Putnik]]. Za té druhé mezi komunistickými partyzány jako jejich ideolog vynikl [[Milovan Đilas]], který se posléze stal "prominentním disidentem" Titova režimu. Ideologem nové nacionální vlny konce 80. let byl spisovatel [[Dobrica Ćosić]].
Klíčovou náboženskou osobností srbských dějin je [[Svatý Sáva]]. Legendárním hrdinou z bitvy na Kosovském poli byl [[Miloš Obilić]], vůdcem prvního protitureckého povstání byl [[Karađorđe]], vůdcem druhého [[Miloš Obrenović I.]], [[Gavrilo Princip]] se proslavil atentátem na rakouského arcivévodu Franze Ferdinanda, který se stal záminkou první světové války, srbským vojenským hrdinou této války byl [[Radomir Putnik]]. Za té druhé mezi komunistickými partyzány jako jejich ideolog vynikl [[Milovan Đilas]], který se posléze stal „prominentním disidentem“ Titova režimu. Ideologem nové nacionální vlny konce 80. let byl spisovatel [[Dobrica Ćosić]].


Letuška [[Vesna Vulovičová]] v roce 1972 přežila havárii letu JAT 367 a následný pád z výšky 10 050 metrů, což je světový rekord.
Letuška [[Vesna Vulovičová]] v roce 1972 přežila havárii letu JAT 367 a následný pád z výšky 10 050 metrů, čímž pokořila světový rekord a dostala se do [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessovy knihy rekordů]].


Poměrně pozdě se rozvinula srbská tenisová škola, nicméně stala se nesmírně úspěšnou. Fenomenálním tenistou se stal především [[Novak Djoković]]. Světovou jedničkou byla i [[Monika Selešová]], [[Ana Ivanovićová]] a [[Jelena Jankovićová]]. Uznání došli i fotbaloví trenéři [[Bora Milutinović]] a [[Vujadin Boškov]].
Poměrně pozdě se rozvinula srbská tenisová škola, nicméně stala se nesmírně úspěšnou. Fenomenálním tenistou se stal především [[Novak Djoković]]. Světovou jedničkou byla i [[Monika Selešová]], [[Ana Ivanovićová]] a [[Jelena Jankovićová]]. Uznání došli i fotbaloví trenéři [[Bora Milutinović]] a [[Vujadin Boškov]].


== Další známí Srbové ==
== Další známí Srbové ==
* Vědci
* vědci
** [[Ognjeslav Kostović Stepanović]]
** [[Nikola Tesla]]
** [[Milutin Milanković]]
⚫
* spisovatelé
** [[Mihajlo Pupin]]
⚫
* spisovatelé a skladatelé
** [[Miloš Crnjanski]]
** [[Miloš Crnjanski]]
** [[Ivo Andrić]]
** [[Rodoljub Roki Vulović|Roki Vulovic]]
* sportovci
* sportovci
** [[Milorad Čavić]]
** [[Milorad Čavić]]
** [[Novak Djoković]]
** [[Vlade Divac]]
** [[Vlade Divac]]
** [[Dragan Džajić]]
** [[Dragan Džajić]]
* politici
* politici
** [[Saša Janković]]
** [[Aleksandar Vučić]]
** [[Radovan Karadžić]]
** [[Slobodan Milošević]]


== Mapy ==
== Mapy ==
<gallery>
<gallery>
Image: Serbs in Croatia, Bosnia, Montenegro and Serbia, 1981.png|Oblasti se srbskou většinou v Srbsku, Chorvatsku, Bosně a Černé hoře podle sčítání lidu z roku 1981
Image: Serbs in Croatia, Bosnia, Montenegro and Serbia, 1981.png|Oblasti se srbskou většinou v Srbsku, Chorvatsku, Bosně a Černé Hoře podle sčítání lidu z roku 1981
Image:SerbsInYugoslavia1992-1995.png|Srbové v letech 1992 až 1995
Image:SerbsInYugoslavia1992-1995.png|Srbové v letech 1992 až 1995
Image:Balkans05.png|Politická situace v roce 1998
Image:Balkans05.png|Politická situace v roce 1998
Image:Balkans2010.png|Politická situace v roce 2010
Image:Balkans2010.png|Politická situace v roce 2010
Soubor:Map_of_the_Serbian_Diaspora_in_the_World.svg|Srbská diaspora
</gallery>
</gallery>


== Reference ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Literatura ==
=== Literatura ===
* ''Národy celého světa'', Mladá fronta 1985
* ''Národy celého světa'', Mladá fronta 1985


== Související články ==
=== Související články ===
* [[Srbové v Bosně a Hercegovině]]
* [[Srbové v Chorvatsku]]
* [[Kosovští Srbové]]
* [[Srbská menšina v Česku]]
* [[Srbsko]]
* [[Srbsko]]
* [[Srbština]]
* [[Srbština]]
* [[Dějiny Srbska]]
* [[Dějiny Srbska]]
* [[Stěhování Srbů]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Srb}}
{{Autoritní data}}


{{Portály|Srbsko|Lidé}}
{{Portály|Srbsko|Lidé}}

Aktuální verze z 10. 8. 2024, 17:16

Na tento článek je přesměrováno heslo Srb. Tento článek je o jihoslovanském národu. Další významy jsou uvedeny na stránkách Lužičtí Srbové a Srb (rozcestník).
Srbové
Срби, Srbi
1. řada: Jovan Vladimir, Stefan Nemanja, Svatý Sáva, Štěpán Dušan, Lazar Hrebeljanović, Mehmed Paša Sokolović, Zaharije Orfelin 2. řada: Dositej Obradović, Karađorđe, Miloš Obrenović, Vuk Karadžić, Njegoš, Stojan Novaković, Král Petr I., Nikola Pašić 3. řada: Živojin Mišić, Stevan Mokranjac, Nikola Tesla, Michael Pupin, Paja Jovanović, Jovan Cvijić, Nadežda Petrović 4. řada: Jovan Dučić, Ivo Andrić, Emir Kusturica, Vlade Divac, Željko Joksimović, Novak Đoković, Ana Ivanović
Populace
10 mil.[1][2]
Země s významnou populací
Srbsko Srbsko 5 360 239 (2022)
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina 1 086 733 (2013)[3]
KosovoKosovo Kosovo95,962 (2016 odhad)[4]
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko123 892 (2021)[5]
Černá HoraČerná Hora Černá Hora200 000 (2023, odhad)[6]
NěmeckoNěmecko Německo313 198 (lidé s úplnými nebo částečnými předky)[7][8]
RakouskoRakousko Rakouskocca 300 000 (lidé s úplnými nebo částečnými předky)[9]
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarskocca 150 000 (2000 odhad)[10]
USA Spojené státy193 844 (2021)[11]
KanadaKanada Kanada96 530 (2016)[12]
AustrálieAustrálie Austrálie69 544 (2011)[13]
FrancieFrancie Francie80 000–120 000
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko75 000–77 000
ŠvédskoŠvédsko Švédsko73 000
Spojené královstvíSpojené království Spojené královstvícca 70 000
SlovinskoSlovinsko Slovinsko38 964 (2002)[14]
Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie35 939 (2002)[15]
ItálieItálie Itálie46 958[16]
RumunskoRumunsko Rumunsko18 076 (2011)[17]
NorskoNorsko Norsko12 905 (2006)
ŘeckoŘecko Řecko5 240 (2001)
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko4 392 (2006)
RuskoRusko Rusko4 156 (2002)
MaďarskoMaďarsko Maďarsko11 127 (2016)[18]
Jazyk(y)
srbština
Náboženství
převážně Pravoslaví
Příbuzné národy
Ostatní Jižní Slované[19]

Srbové (srbsky Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ pocházející z jihovýchodní Evropy. Sdílí společný srbský původ, kulturu, historii a jazyk.[20][21][22][23] Žijí především v Srbsku, Kosovu, Bosně, Chorvatsku, Černé Hoře a také v Severní Makedonii, Slovinsku, Německu a Rakousku. Představují také významnou diasporu s několika komunitami po celé Evropě, Americe a Oceánii.[24][25]

Srbové sdílejí mnoho kulturních rysů se zbytkem národů jihovýchodní Evropy. Vyznávají převážně pravoslaví. Srbský jazyk (standardizovaná verze srbochorvatštiny) je oficiální v Srbsku, spoluoficiální v Kosovu a Bosně a Hercegovině a v Černé Hoře jím mluví většina obyvatel.

Původ a rozšíření

[editovat | editovat zdroj]
Migrace Srbů
Mapa středního Balkánu z roku 1914 podle srbských zdrojů. Srbové a Chorvati jsou značeni tyrkysovou barvou

Předkové Srbů začali přicházet na Balkán od 6. století, postupně si podmanili místní romanizované ilyrské a trácké kmeny, které byly před příchodem Slovanů ovlivněny i Vizigóty.

Území Srbska a Srby osídlené se v průběhu staletí měnilo. S příchodem expanzivní Osmanské říše mnozí Srbové (stejně jako Chorvati) hledali útočiště v jiných bezpečných oblastech, které budou později známé jako Krajina či Republika Srbská v Bosně. Srbské obyvatelstvo v původních místech naopak doplňovali zástupci jiných porobených národů. Díky tomu vznikly dva fakticky oddělené srbské celky; východní samotné Srbsko a západní teritorium, kde se Srbové stali menšinou, obklopenou katolickým, či muslimským prostředím. Přesto však soužití národů nevedlo k mnoha velkým a významným konfliktům. Tehdejší interpretace jednotlivých národů Západního Balkánu však byla dlouhou dobu odlišná od té dnešní a změnila se až v polovině a druhé části 20. století.

Mnozí Srbové, hlavně v Bosně, konvertovali k islámu. Tito obyvatelé byli chráněni tehdejšími zákony a aktivně se integrovali do struktur Osmanské říše, byli například aktivní v tehdejší elitní jednotce, tzv. janičárů. Mnozí však byli ke konverzi k islámu donuceni násilně.

V Srbsku však v 19. století vypukla dvě povstání, jejichž výsledkem bylo vytvoření srbské autonomní entity v rámci Osmanské říše, která byla v zahraničí uznána jako samostatný a suverénní stát. I přesto však samosprávu získali jen někteří Srbové; mnozí další žijící v Bosně (která byla stále součástí tureckého státu), či Chorvatsku (Rakousko-Uhersko) byli pořád menšinou. Teprve až konflikt v letech 1912 a 1913 a na něj navazující první světová válka vedly k rozpadu obou velkých impérií a sjednocení Srby obydlených území ve Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů. I zde však počaly problémy, neboť nový celek byl národnostně opět velmi různorodý a docházelo k národnostním třenicím. Srbský národ byl však největší etnickou skupinou v zemi (více než jedna třetina všech obyvatel), srbské hlavní město Bělehrad se stalo metropolí celé Jugoslávie a srbský král rovněž i hlavou státu. Dlouhá existence jednotného státu vedla k rozšíření srbského národa i například do Slovinska, kde žije nyní zhruba čtyřicetitisícová menšina.

Neklid mezi jednotlivými národy eskaloval během druhé světové války, kdy došlo k dočasnému rozpadu státu, vztahy se však vyostřily na konci 80. let a na počátku let devadesátých s nástupem radikálních politických názorů a snah o redefinici jugoslávských republikových hranic. Mnoho Srbů se tehdy přidalo k nacionalistickým idejím tehdejších předáků, což později vedlo k válce v Jugoslávii a rozpadu státu. Během ní došlo k dalším změnám v územním rozšíření Srbů; jejich počet v Krajině po válce poklesl, došlo k jistým přesunům v Bosně a Hercegovině díky Daytonské dohodě a v Kosovu pak k výraznému poklesu kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci.

Jazyk

[editovat | editovat zdroj]

Srbové mluví srbštinou, resp. srbochorvatštinou (záleží na interpretaci), jazyk používá standardně cyrilici, v moderní době ji však vytlačuje latinka – protože srbský jazyk má spolu s chorvatským a bosenským až na některé rozdíly identickou gramatiku i slovní zásobu, je přejímání jiné abecedy mnohem jednodušší a probíhá přirozeněji.

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Jižní Slované od pohanství konvertovali na křesťanství ještě před velkým schizmatem – ti, kteří po této události žili v sféře vlivu ortodoxní církve se stali pravoslavní, ti ve sféře vlivu katolické církve katolíci, tudíž se Chorvati stali katolíky a Srbové pravoslavnými. Později, s příchodem osmanských Turků (Osmanská říše vládla území Srby obývanému několik staletí) se někteří Slované, včetně Srbů, stali muslimy. Hlavní náboženskou autoritou Srbů (a zároveň také ale i Srbska samotného) je Srbská pravoslavná církev. Někteří etnologové také zvažují, že identita Srbů, Chorvatů a Bosňáků byla dána spíše vírou než etnickým původem.

Interpretace dalších národů

[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se za Srby považovali i příslušníci některých národů, kteří se časem začali spolu s rozvojem vlastní kultury považovat za jiná etnika, a to vzhledem k tehdejším okolnostem a politické situaci. V 19. století byla jistým dominantním prvkem v regionu srbská pravoslavná církev, srbské království bylo jedním z prvních států, které se osvobodily od turecké nadvlády. Takto se stalo s Makedonci, kteří do roku 1945 byli považováni za Srby žijící v tehdejší srbské části Makedonie (dnes Severní Makedonie), vždy však hovořili odlišným jazykem. Podobně tomu bylo ale i u jiných národů tehdejší Jugoslávie, mezi které patří i Bosenští Muslimové, neboli Bosňáci. Ukázkou z nedávné doby jsou pak Černohorci, kteří také oficiálně existují od roku 1945. Ale teprve v devadesátých letech se většina obyvatel Černé Hory začala cítit Černohorci jako zvláštním etnikem (na rozdíl od dřívějška, kdy také byli Černohorci, ale pouze jako obyvatelé Černé Hory, tzn. jako Srbové).

Nejihoslovanští Srbové

[editovat | editovat zdroj]

Národy označované jako Srbové žily i na území Čech (srovnej názvy lokalit Srbsko u Berouna, Srbská Kamenice apod.). Polohistorický kmen Pšovanů žijící v devátém století v okolí Mělníka byl také řazen k Srbům. Lužičtí Srbové dodnes obývají oblast Lužice severně od Čech. Jde však o západní Slovany, nikoli jižní, jako jsou vlastní Srbové.

Ohledem na stejnost rodu svého (Slované) jmenovali-li se mezi sebou vůbec „Srbi“, tj. příbuzenci... (Palacký, Dějiny, str 96) ... jsouce co do původu a rodu všeho všikni „Srbové“, to jest příbuzenci (Palacký, Dějiny, str 151). Srb od slova srbati (stejné mateřské mléko).

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Nejslavnějším srbským vědcem a Srbem vůbec je fyzik Nikola Tesla. Matematička a fyzička Mileva Marićová výrazně přispěla k objevům Alberta Einsteina, jako jeho první žena. Geofyzik Milutin Milanković zaujal teorií o vlivu astronomických faktorů na zemské klima. Fyzik a vynálezce Michael Pupin výrazně zkvalitnil telefonní komunikaci.

Osvícencem a otcem moderní srbské vzdělanosti byl Dositej Obradović. Reformátorem srbského jazyka a národním buditelem byl Vuk Karadžić. Historik Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij zasvětil své oceňované dílo tématu Byzantské říše.

Nejslavnějším srbským spisovatelem je Ivo Andrić, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Spisovatel Milorad Pavić se proslavil především svým románem Chazarský slovník, k postmodernismu byl řazen Danilo Kiš, v Kanadě prorazil spisovatel Prvoslav Vujčić. Zejména jako dramatik proslul Branislav Nušić.

V oblasti výtvarného umění získala světový věhlas Marina Abramovićová, představitelka performance artu a body artu. Z jugoslávské filmové školy nakonec nejvíce vynikl režisér Emir Kusturica. K úspěšným režisérům patří i Dušan Makavejev. V modelingu se prosadila Emina Jahovićová. V populární hudbě za hranice země pronikli Željko Joksimović či Lepa Brena.

Klíčovou náboženskou osobností srbských dějin je Svatý Sáva. Legendárním hrdinou z bitvy na Kosovském poli byl Miloš Obilić, vůdcem prvního protitureckého povstání byl Karađorđe, vůdcem druhého Miloš Obrenović I., Gavrilo Princip se proslavil atentátem na rakouského arcivévodu Franze Ferdinanda, který se stal záminkou první světové války, srbským vojenským hrdinou této války byl Radomir Putnik. Za té druhé mezi komunistickými partyzány jako jejich ideolog vynikl Milovan Đilas, který se posléze stal „prominentním disidentem“ Titova režimu. Ideologem nové nacionální vlny konce 80. let byl spisovatel Dobrica Ćosić.

Letuška Vesna Vulovičová v roce 1972 přežila havárii letu JAT 367 a následný pád z výšky 10 050 metrů, čímž pokořila světový rekord a dostala se do Guinnessovy knihy rekordů.

Poměrně pozdě se rozvinula srbská tenisová škola, nicméně stala se nesmírně úspěšnou. Fenomenálním tenistou se stal především Novak Djoković. Světovou jedničkou byla i Monika Selešová, Ana Ivanovićová a Jelena Jankovićová. Uznání došli i fotbaloví trenéři Bora Milutinović a Vujadin Boškov.

Další známí Srbové

[editovat | editovat zdroj]

Mapy

[editovat | editovat zdroj]
  • Oblasti se srbskou většinou v Srbsku, Chorvatsku, Bosně a Černé Hoře podle sčítání lidu z roku 1981
    Oblasti se srbskou většinou v Srbsku, Chorvatsku, Bosně a Černé Hoře podle sčítání lidu z roku 1981
  • Srbové v letech 1992 až 1995
    Srbové v letech 1992 až 1995
  • Politická situace v roce 1998
    Politická situace v roce 1998
  • Politická situace v roce 2010
    Politická situace v roce 2010
  • Srbská diaspora
    Srbská diaspora

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ rs.one.un.org. rs.one.un.org [online]. [cit. 2014-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. 
  2. ↑ web.archive.org. www.serbianunity.com [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-05. 
  3. ↑ Popis 2013. Sarajevo: BHAS, June 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 June 2016. 
  4. ↑ COCOZELLI, Fred. Ethnic Minorities and Politics in Post-Socialist Southeastern Europe. Redakce Ramet Sabrina. [s.l.]: Cambridge University Press, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 September 2023. ISBN 978-1316982778. S. 267. 
  5. ↑ Rezultati popisa 2021. godine [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 December 2022. 
  6. ↑ Census of Population, Households and Dwellings in Montenegro 2011 [online]. 12 July 2011 [cit. 2011-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 July 2011. 
  7. ↑ Srbi u Nemačkoj – Srbi u Njemačkoj – Zentralrat der Serben in Deutschland [online]. [cit. 2017-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 December 2015. 
  8. ↑ Migration und Integration [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 May 2018. (German) 
  9. ↑ Srbi u Austriji traže status nacionalne manjine. Blic. 2 October 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 January 2015. 
  10. ↑ saez.ch. www.saez.ch. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 March 2012. 
  11. ↑ BUREAU, U.S. Census. American Community Survey 2021 [online]. [cit. 2023-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 July 2023. 
  12. ↑ 2016 Census of Population [online]. Statistics Canada, 8 February 2017 [cit. 2021-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 November 2021. 
  13. ↑ The People of Australia – Statistics from the 2011 Census. [s.l.]: Department of Immigration and Border Protection, 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 July 2014. ISBN 978-1-920996-23-9. S. 59. 
  14. ↑ Slovenian census [online]. 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2014. 
  15. ↑ Државен завод за статистика. Попис на населението, домаќинствата и становите во Република Македонија, 2002: Дефинитивни податоци [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 September 2010. 
  16. ↑ Statistiche demografiche ISTAT [online]. Demo.istat.it [cit. 2014-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2014. 
  17. ↑ Tab11. Populaţia stabilă după etnie şi limba maternă, pe categorii de localităţi. Rezultate Definitive_RPL_2011. Institutul Naţional de Statistică, 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 November 2013. 
  18. ↑ VUKOVICH, Gabriella. Mikrocenzus 2016 – 12. Nemzetiségi adatok. Budapest: [s.n.], 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 August 2019. ISBN 978-963-235-542-9. (maďarsky) 
  19. ↑ Ethnologue - South Slavic languages [online]. www.ethnologue.com [cit. 2011-02-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ CIRKOVIC, Sima M. The Serbs. [s.l.]: John Wiley & Sons, 15 April 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 September 2023. ISBN 9781405142915. (anglicky) 
  21. ↑ DJILAS, Aleksa. The Contested Country: Yugoslav Unity and Communist Revolution, 1919–1953. [s.l.]: Harvard University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 9780674166981. S. 181. (anglicky) 
  22. ↑ BYFORD, Jovan. Denial and Repression of Antisemitism: Post-communist Remembrance of the Serbian Bishop Nikolaj Velimirovi?. [s.l.]: Central European University Press, 1 January 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 September 2023. ISBN 9789639776159. (anglicky) 
  23. ↑ LONGINOVIĆ, Toma. Vampire Nation: Violence as Cultural Imaginary. [s.l.]: Duke University Press, 12 August 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 September 2023. ISBN 9780822350392. (anglicky) 
  24. ↑ KEIL, Soeren. The Serbs in Bosnia and Herzegovina, Croatia, and Kosovo. European Review of International Studies. Leiden and Boston: Brill Nijhoff, December 2017, s. 39–58. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 July 2018. ISSN 2196-7415. DOI 10.3224/eris.v4i2-3.03. JSTOR 26593793. 
  25. ↑ KHAKEE, Anna; FLORQUIN, Nicolas. Kosovo: Difficult Past, Unclear Future. Kosovo and the Gun: A Baseline Assessment of Small Arms and Light Weapons in Kosovo. Pristina, United Nations Interim Administration Mission in Kosovo and Geneva, Switzerland: Small Arms Survey, 1 June 2003, s. 4–6. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 June 2022. JSTOR resrep10739.9. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Národy celého světa, Mladá fronta 1985

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Srbové&oldid=24156254“