Přeskočit na obsah

Klement XIV.: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Mládí: Přidány odkazy.
- pahýl
 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 27 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{sloh|jazyk, relikty po překladu}}
{{Infobox - křesťanský vůdce
{{Infobox - křesťanský vůdce
|typ = Papež
| typ = Papež
|čestný prefix = Jeho Svatost
| čestný prefix = Jeho Svatost
|jméno = Klement XIV.
| jméno = Klement XIV.
|čestný sufix =
| čestný sufix =
|titul = [[Seznam papežů|249. papež]]
| titul = [[Seznam papežů|249. papež]]
| obrázek = Giovanni Domenico Porta – Ritratto di papa Clemente XIV (c. 1770).jpg
|obrázek = PopeClement-XIV.JPG
|velikost obrázku =
| velikost obrázku =
| alt =
| popisek =
|alt =
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
|popis obrázku =
| provincie =
|církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| metropole =
|provincie =
| arcidiecéze =
|metropole =
| diecéze =
|arcidiecéze =
| sídlo =
|diecéze =
| datum jmenování =
|sídlo =
| zvolen = [[19. květen|19. května]] [[1769]]
|datum jmenování =
|zvolen = [[19. květen|19. května]] [[1769]]
| uveden do úřadu = [[4. červen|4. června]] [[1769]] ([[intronizace]])
| období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
|uveden do úřadu = [[4. červen|4. června]] [[1769]] ([[intronizace]])
| pontifikát začal =
|období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
| pontifikát skončil = [[22. září]] [[1774]]
|pontifikát začal =
| emeritura =
|pontifikát skončil = [[22. září]] [[1774]]
| předchůdce = [[Klement XIII.]]
|emeritura =
|předchůdce = [[Klement XIII.]]
| nástupce = [[Pius VI.]]
| v opozici k =
|nástupce = [[Pius VI.]]
| titulární kostel = San Lorenzo in Panisperna<br />bazilika Dvanácti sv. apoštolů
|v opozici k =
| heslo =
|titulární kostel =
| heslo česky =
|heslo =
| znak = C o a Clemente XIV.svg
|heslo česky =
| velikost znaku = 100px
|obrázek znaku = C o a Clemente XIV.svg
| institut = [[Řád menších bratří konventuálů|minorité]]
|velikost obrázku znaku = 100px
| postulát =
|institut = [[Řád menších bratří konventuálů|minorité]]
| noviciát =
|hnutí =
| sliby = [[18. květen|18. května]] [[1724]], přijal řádové jméno ''Lorenzo Francesco''
|postulát =
| dočasné sliby =
|noviciát =
| doživotní sliby =
|sliby = [[18. květen|18. května]] [[1724]], přijal řádové jméno ''Lorenzo Francesco''
| změna =
|dočasné sliby =
| služby =
|doživotní sliby =
| nižší svěcení =
|opatská benedikce =
| jáhenské svěcení =
|změna =
| světitel jáhna =
|služby =
| kněžské svěcení =
|nižší svěcení =
| světitel kněze =
|jáhenské svěcení =
| biskupské svěcení = [[28. květen|28. května]] [[1769]]
|světitel jáhna =
| světitel biskupa = [[Federico Marcello Lante Montefeltro Della Rovere]]
|kněžské svěcení =
| 1. spolusvětitel biskupa = [[Giovanni Francesco Albani]]
|světitel kněze =
| 2. spolusvětitel biskupa = [[Henry Benedict Stuart]]
|biskupské svěcení = [[28. květen|28. května]] [[1769]]
| kardinálská kreace = [[24. září]] [[1759]]
|světitel biskupa = [[Federico Marcello Lante Montefeltro Della Rovere]]
| kreoval = [[Klement XIII.]]
|1. spolusvětitel biskupa = [[Giovanni Francesco Albani]]
| titul kardinála = [[Kardinál#Hierarchie kardinálů|kardinál-kněz]]
|2. spolusvětitel biskupa = [[Henry Benedict Stuart]]
| další úřady = <div>
|kardinálská kreace = [[24. září]] [[1759]]
* kardinál-kněz u kostela ''San Lorenzo in Panisperna'' (1759–1762)
|kreoval = [[Klement XIII.]]
* kardinál-kněz v bazilice Dvanácti sv. apoštolů (1762–1769)
|titul kardinála = [[Kardinál#Hierarchie kardinálů|kardinál-kněz]]
</div>
|další úřady =<div>
| rodné jméno = Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli
* kardiná-kněz u kostela ''San Lorenzo in Panisperna'' (1759-1762)
| jméno v rodném jazyce =
* kardiná-kněz v bazilice Dvanácti sv. apoštolů (1762-1769)
| země =
</div>
| datum narození = [[31. říjen|31. října]] [[1705]]
|zúčastnil se =<!-- <div>
| místo narození = [[Sant'Arcangelo di Romagna]], [[Soubor:Flag of the Papal States (pre 1808).svg|22px|okraj|Papežský stát]] [[Papežský stát]]
*významné události 1
| křest =
*významné události 2
| první svaté přijímání =
</div> -->
| biřmování =
|rodné jméno = Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli
| datum úmrtí = [[22. září]] [[1774]] (ve věku {{Věk|1705|10|31|1774|09|22}} let)
|jméno v rodném jazyce =
| místo úmrtí = [[Řím]], [[Soubor:Flag of the Papal States (pre 1808).svg|22px|okraj|Papežský stát]] [[Papežský stát]]
|země =
| příčina úmrtí =
|datum narození = [[31. říjen|31. října]] [[1705]]
| místo pohřbení = Bazilika Dvanácti sv. apoštolů, [[Řím]]
|místo narození = [[Sant'Arcangelo di Romagna]]
| zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu -->
|země narození = [[Soubor:Flag of the Papal States (pre 1808).svg|22px|border|Papežský stát]] [[Papežský stát]]
| zeměpisná délka = <!-- místa hrobu -->
|křest =
| národnost =
|první svaté přijímání =
| denominace =
|biřmování =
| vyznání =
|datum úmrtí = [[22. září]] [[1774]] (ve věku {{Věk|1705|10|31|1774|09|22}} let)
| osobní sídlo =
|místo úmrtí = [[Řím]]
| rodiče =
|země úmrtí = [[Soubor:Flag of the Papal States (pre 1808).svg|22px|border|Papežský stát]] [[Papežský stát]]
| jméno papeže = Klement
|příčina úmrtí =
| commonscat = Clemens XIV
|pochován = Bazilika Dvanácti sv. apoštolů, [[Řím]]
| wikicitáty = Klement XIV.
|hrob = <!-- alternativa k pochování -->
|zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu -->
|zeměpisná délka = <!-- místa hrobu -->
|národnost =
|denominace =
|vyznání =
|osobní sídlo =
|rodiče =
|blízká osoba =
|manželka =
|děti =
|povolání =
|vzdělání =
|alma_mater =
|ovlivněn =
|ovlivnil =
|známý díky =
|významné dílo =
|podpis =
|velikost podpisu =
|podpis_alt =
|citát =
|řády a ocenění =
|poznámky =
|související články =
|website =
|začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu -->
|datum beatifikace =
|místo beatifikace =
|beatifikoval =
|datum kanonizace =
|místo kanonizace =
|kanonizoval =
|svátek =
|uctíván církvemi =
|titul svatého =
|atributy =
|patron =
|spolupatron =
|místo úcty =
|popření kultu =
|jméno papeže = Klement
|commons category = Clemens XIV
|wikicitáty = Klement XIV.
}}
}}
'''Klement XIV.,''' vlastním jménem '''Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli''' ([[31. říjen|31. října]] [[1705]] – [[22. září]], [[1774]] byl papežem mezi roky [[1769]] až [[1774]]. Roku [[1773]] rozpustil [[jezuitský řád]].
'''Klement XIV.,''' vlastním jménem '''Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli''' ([[31. říjen|31. října]] [[1705]] [[Sant´Arcangelo di Romagna]] – [[22. září]] [[1774]] [[Vatikán]]) byl papežem mezi lety [[1769]] až [[1774]]. Roku [[1773]] rozpustil [[jezuitský řád]].


== Životopis ==
== Životopis ==

=== Mládí ===
=== Mládí ===
G. V. Antonio Ganganelli se narodil ve městě Santarcangelo di Romagna. Dostalo se mu vzdělání jezuitů z Rimini a [[Řád zbožných škol|piaristů]] z Urbina a v roce 1724, ve věku devatenácti let se rozhodl vstoupit do [[Řád menších bratří konventuálů|Řádu menších bratří koventuálů]], kde přijal jméno Lorenzo Francesco. V roce 1741 byl zvolen Generálním definitorem řádu. Gangenelli se stal přítelem papeže [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]] (1740 - 1758), který jej v roce 1758 pověřil prozkoumáním problematiky urážek Židů, které se však později neprokázaly. Papež [[Klement XIII.]] jej na naléhání Lorenza Ricciho, generálního představeného jezuitů roku 1759 v Persiperně jmenoval kardinálem-knězem ze San Lorenza.
G. V. Antonio Ganganelli se narodil ve městě Santarcangelo di Romagna. Dostalo se mu vzdělání jezuitů z Rimini a [[Řád zbožných škol|piaristů]] z Urbina. V roce 1724, ve věku devatenácti let se rozhodl vstoupit do [[Řád menších bratří konventuálů|Řádu menších bratří konventuálů]], kde přijal jméno Lorenzo Francesco. V roce 1741 byl zvolen Generálním definitorem řádu. Gangenelli se stal přítelem papeže [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]] (1740–1758), který jej v roce 1758 pověřil prozkoumáním obvinění Židů z rituálních vražd, které se však později neprokázaly. Papež [[Klement XIII.]] jej na naléhání Lorenza Ricciho, generálního představeného jezuitů, roku 1759 v Persiperně jmenoval kardinálem-knězem kostela San Lorenzo.
[[Soubor:Cardinale Giovanni Vincenzo Ganganelli.jpg|náhled|vlevo|Portrét G. V. Antonia Ganganelliho]]
Ganganelli byl již od 15. února 1769 silně ovlivňován politickými manévry katolických panovníků, kteří utlačovali jezuity. Některé tlaky byly velmi lstivé jako např. bezprecedentní improvizované návštěvy [[Josef II.|Josefa II.]] (1765 - 1790) a jeho bratra [[Leopold II.|Leopolda]], velkovévody Toskánska. Další návštěva konkláve byla ingognito. Rakušané kontrolovali situaci s velkým zájmem. Během předchozího pontifikátu byli jezuité vyhnáni z Portugalska a ze všech dvorů rodu Bourbonů z Francie, Španělska, Neapole a Parmy. Právě potlačení řádu bylo dílem lidí s názvem „Dvůr kardinálů“, kteří byli proti útlaku jezuitského řádu.
Klement XIII. zemřel 2. února 1769 a papežská konkláve, která měla zvolit jeho nástupce, byla od svého zahájení 15. února 1769 silně ovlivňována politickými manévry katolických panovníků, kteří utlačovali jezuity. Některé tlaky byly velmi lstivé, jako např. bezprecedentní improvizované návštěvy [[Josef II.|Josefa II.]] (1765–1790) a jeho bratra [[Leopold II.|Leopolda]], velkovévody Toskánska, kteří využili toho, že dveře do budovy konkláve byly otevřeny pro nově příchozího kardinála a sami se „pozvali dále“. Rakušané sledovali situaci s velkým zájmem. Během předchozího pontifikátu byli jezuité vyhnáni z Portugalska a ze všech dvorů rodu Bourbonů z Francie, Španělska, Neapole a Parmy. Na konkláve úplné potlačení jezuitského řádu prosazovala skupina „dvorských kardinálů“, kterým oponovali Zelanti („horliví“), slábnoucí projesuitská frakce, odmítající postupující vliv osvícenství a sekularismu.
Francouzský král [[Ludvík XV.]] (1715 - 1774) a ministr duc de Choisel, měl předchozí zkušenosti z Říma jako francouzský velvyslanec a byl tak velmi zkušeným evropským diplomatem.

[[Soubor:GANGANELLI.jpg|náhled|vpravo]]


=== Zvolení papežem ===
=== Zvolení papežem ===
Ganganelli byl 19. května 1769 po konkláve zvolen papežem, zvolil si jméno Klement XIV. a 4. června 1769 proběhla inaugurace. Z velké části došlo ke zvolení díky podpoře Bourbonů, u kterých se očekávalo, že budou potlačovat Tovaryšstvo Ježíšovo.
Ganganelli byl 19. května 1769 po konkláve zvolen papežem jako kompromisní kandidát, s výjimkou vlastního hlasu získal všechny. Na počest svého předchůdce si zvolil jméno Klement XIV. a 4. června 1769 proběhla inaugurace. Z velké části došlo k jeho zvolení díky podpoře Bourbonů, kteří od něj očekávali likvidaci Tovaryšstva Ježíšova.

=== Pontifikát ===
Politika vládnutí Klementa XIV. byla již od začátku cílená směrem ke zmenšení nedostatků ve vedení církve, které se objevily během předchozího pontifikátu. Spory mezi světskými a duchovními orgány katolické církve byly vnímány jako hrozba, kterou tenkrát byla duchovní autorita. Klement XIV. pracoval na upevňování vztahů mezi evropskými panovníky. Hádky a boje mezi Evropskými vládci poukazovaly na to, že v Evropě se schyluje k těžké mezinárodní konkurenci. Podle svých požadavků získal Avignon a Benevento, a zkrátka se mu podařilo zlepšit vztahy mezi duchovními a světskými úřady. Stále pokračoval v utlačování jezuitů sepsáním dekretu v listopadu 1772, a jeho následným podepsáním v červenci 1773. Díky tomuto opatření se za něj katolíci v 19. stol. hanbili a došlo v jejich řadách k mnoha sporům. Anglická kniha Catholic Encyclopedia vyjadřuje papeži podporu s argumentem, že potlačení bylo „skutečně důvodné“.
Práce Klementa XIV., jehož ustanovení byla velmi silná, byla s vynaložením úsilí dovršena již před ním. Později upadl v chřadnoucí nemoc, která se prokázala jako otrava. Toto však nikdy nebylo dokázáno. Skutečnost, že byl papež otráven, byla navíc zamítnuta jeho nejbližšími. V ročním výkazu pro rok 1774 je uvedeno, že mu bylo již přes 70 let a již nějakou dobu byl ve zdravotní indispozici.
Klement XIV. zemřel 22. září 1774 zbaven autority ultramontanistickou stranou. Široká veřejnost ale nad ním truchlila, kvůli jeho populární administraci papežských států.


== Pontifikát ==
Politika vládnutí Klementa XIV. byla již od začátku cílená směrem ke zmenšení sporů s katolickými panovníky, které se objevily během předchozího pontifikátu. Spory mezi světskou a duchovní mocí byly církevními autoritami vnímány jako hrozba, a Klement XIV. pracoval na upevňování vztahů mezi evropskými panovníky. Vzdáním se papežských nároků na Parmu získal Avignon a Benevento a obecně se mu podařilo zlepšit vztahy mezi duchovními a světskými úřady. Papež také pokračoval v likvidaci jezuitů – v listopadu 1772 sepsal dekret o zrušení řádu, který následně v červenci 1773 podpisem uvedl v platnost. Kvůli tomuto opatření byl Klement XIV. pro katolíky v 19. století spornou postavou. Anglická ''Catholic Encyclopedia'' vyjadřuje papeži podporu s argumentem, že potlačení bylo „skutečně odůvodněné“.
[[Soubor:Antonio canova, monumento funebre a papa clemente XIV, 1789, 02,2.jpg|náhled|vlevo|Náhrobek Klementa XIV.]]


=== Útlak jezuitů ===
=== Útlak jezuitů ===
Jezuité byli vyhnáni z Brazílie (1754), Portugalska (1759), Francie (1764), Španělska a jeho kolonií (1767) a Parmy (1768). Přestože Klement XIII. musel čelit silnému tlaku ze strany velvyslanců bourbonských soudů. Vždy odmítal vyhovět jejich požadavkům na potlačování jezuitů. Jeho nástupce Klement XIV. se snažil o uklidnění nepřátel jezuitů, tím, že s nimi krutě zacházel. Odmítl se setkat s generálním představeným jezuitů Lorenzem Riccim a nařídil jezuitům, že nebudou přijímat novice atd.
Jezuité byli vyhnáni z Brazílie (1754), Portugalska (1759), Francie (1764), Španělska a jeho kolonií (1767) a Parmy (1768). Přestože Klement XIII. musel čelit silnému tlaku ze strany velvyslanců bourbonských dvorů, vždy odmítal vyhovět jejich požadavkům na potlačení jezuitů. Jeho nástupce Klement XIV. se snažil o uklidnění nepřátel jezuitů tím, že s jezuity zacházel nevlídně. Odmítl se setkat s generálním představeným jezuitů Lorenzem Riccim, zakázal jezuitům přijímat novice, atd.
Nátlak se vystupňoval až do té míry, že katolické státy hrozily odtržením od církve. Klement XIV. nakonec řekl toto "ve jménu míru v církvi, a zabránění odtržení Evropy" a potlačil jezuity v krátkém spisu Dominus ac Redemptor 21. července 1773. Nicméně v několika nekatolických zemích, zejména v Rusku a Prusku, kde nebyl papež autoritou, bylo nařízení ignorováno. Byl to výsledek řady politických tahů, spíše než teologické diskuze.


Tlak se vystupňoval až do té míry, že katolické státy hrozily odtržením od církve. Klement XIV. nakonec ustoupil „ve jménu míru v církvi a zabránění roztržení Evropy“ a v breve ''Dominus ac Redemptor'' 21. července 1773 jezuitský řád rozpustil. Nicméně v nekatolických zemích, zejména v Rusku a Prusku, kde nebyl papež autoritou, bylo nařízení ignorováno. Byl to výsledek řady politických tahů, spíše než teologické diskuse.
[[Soubor:Antonio Canova-Tomb of Pope Clemens XIV.jpg|náhled|vlevo]]


== Externí odkazy ==
=== Klement XIV. a Mozart ===
Papež Klement XIV a zvyklosti katolické církve v Římě jsou popisovány v dopisech od [[Wolfgang Amadeus Mozart|W. A. Mozarta]] a jeho otce [[Leopold Mozart|Leopolda Mozarta]]. Tyto dopisy byly psány z Říma v dubnu a květnu 1770, během jejich turné po Itálii. Leopold považoval vyšší církevní představitele za urážlivě povýšené. Přesto byl se svým synem přijat u papeže, kde Amadeus předvedl svou úžasnou hudební paměť. [[Sixtinská kaple]] byla známá díky představení acappellové skladby ''Miserere mei, Deus'' od komponisty [[Gregorio Allegri|Gregoria Allegriho]], jehož hudba se nesměla opisovat mimo kapli, pod trestem exkomunikace. Čtrnáctiletý Wolfgang byl schopný přepsat skladbu v celém rozsahu po jediném poslechu. Klement ocenil mladého Mozarta [[Řád zlaté ostruhy|Řádem zlaté ostruhy]].
* {{en}} [http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bganl.html Pope Clement XIV]


=== Významné události pontifikátu ===
{{Pahýl}}
Za svého pontifikátu nikoho [[Kanonizace|nesvatořečil]], ale blahořečil několik jedinců.

==== Beatifikace ====
* 4. června 1769: František Caracciolo
* 16. září 1769: Juliana Puricelli, Bernard z Badenu a Kateřina z Pallanza
* 1771: Tommaso Bellacci
* 14. prosince 1771: Mučedníci z Otranta
* 8. června 1772: Paolo Burali d’Arezzo
* 29. srpna 1772: Jan dal Bastone
* 1773: Papež Benedikt XI. (formální blahořečení)
* 1774: Beatrix z Este mladší

=== Smrt a pohřeb ===
Poslední měsíce svého života byl rozhořčen a zarmoucen svými zdravotními problémy. Dne 10. září 1774 byl upoutaný na lůžko a 21. září 1774 dostal [[Svátost nemocných|poslední pomazání]]. Traduje se, že mu díky bilokaci v posledních hodinách života pomáhal svatý [[Alfons Maria z Liguori|Alfons Liguori]]. Klement XIV. zemřel 22. září 1774, proklet Ultramontanistickou stranou (příznivci jezuitů). Velmi však truchlili zastánci jeho populárního stylu řízení papežských států. Když jeho tělo podstoupilo pitvu, bylo zjištěno, že zemřel na [[kurděje]] a krvácení konečníku, které bylo způsobeno dlouhodobým stáním. Navíc došlo ještě ke zhoršení kvůli nadměrné práci a podněcování těla k umělému pocení, přestože k tomu nebyl důvod. Jeho hrobka byla navržena v novoklasicistním stylu a vytesána [[Antonio Canova|Antoniem Canovou]]. Nachází se v kostele Svatých apoštolů v Římě.

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}} [http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bganl.html Pope Clement XIV]


{{posloupnost|co=[[Papež]]|kdy=[[1769]]–[[1774]]|pred=[[Klement XIII.]]|po=[[Pius VI.]]}}
{{posloupnost|co=[[Papež]]|kdy=[[1769]]–[[1774]]| předchůdce =[[Klement XIII.]]| nástupce =[[Pius VI.]]}}


{{Papežové}}
{{Papežové}}
Řádek 156: Řádek 131:


[[Kategorie:Italští papežové]]
[[Kategorie:Italští papežové]]
[[Kategorie:Narození 1705]]
[[Kategorie:Narození v roce 1705]]
[[Kategorie:Úmrtí 1774]]
[[Kategorie:Narození 31. října]]
[[Kategorie:Narození v Itálii]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1774]]
[[Kategorie:Úmrtí 22. září]]
[[Kategorie:Úmrtí v Římě]]
[[Kategorie:Zemřelí na kurděje]]
[[Kategorie:Pohřbení v Římě]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 2. 8. 2024, 22:01

Jeho Svatost
Klement XIV.
249. papež
Církevřímskokatolická
Zvolení19. května 1769
Uveden do úřadu4. června 1769 (intronizace)
Pontifikát skončil22. září 1774
PředchůdceKlement XIII.
NástupcePius VI.
Titulární kostelSan Lorenzo in Panisperna
bazilika Dvanácti sv. apoštolů
ZnakZnak
Zasvěcený život
Institutminorité
Sliby18. května 1724, přijal řádové jméno Lorenzo Francesco
Svěcení
Biskupské svěcení28. května 1769
světitel Federico Marcello Lante Montefeltro Della Rovere
1. spolusvětitel Giovanni Francesco Albani
2. spolusvětitel Henry Benedict Stuart
Kardinálská kreace24. září 1759
kreoval Klement XIII.
Titulkardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kardinál-kněz u kostela San Lorenzo in Panisperna (1759–1762)
  • kardinál-kněz v bazilice Dvanácti sv. apoštolů (1762–1769)
Osobní údaje
Rodné jménoGiovanni Vincenzo Antonio Ganganelli
Datum narození31. října 1705
Místo narozeníSant'Arcangelo di Romagna, Papežský stát Papežský stát
Datum úmrtí22. září 1774 (ve věku 68 let)
Místo úmrtíŘím, Papežský stát Papežský stát
Místo pohřbeníBazilika Dvanácti sv. apoštolů, Řím
Povoláníkatolický kněz a římskokatolický biskup
Seznam papežů nosících jméno Klement
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klement XIV., vlastním jménem Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli (31. října 1705 Sant´Arcangelo di Romagna22. září 1774 Vatikán) byl papežem mezi lety 17691774. Roku 1773 rozpustil jezuitský řád.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

G. V. Antonio Ganganelli se narodil ve městě Santarcangelo di Romagna. Dostalo se mu vzdělání jezuitů z Rimini a piaristů z Urbina. V roce 1724, ve věku devatenácti let se rozhodl vstoupit do Řádu menších bratří konventuálů, kde přijal jméno Lorenzo Francesco. V roce 1741 byl zvolen Generálním definitorem řádu. Gangenelli se stal přítelem papeže Benedikta XIV. (1740–1758), který jej v roce 1758 pověřil prozkoumáním obvinění Židů z rituálních vražd, které se však později neprokázaly. Papež Klement XIII. jej na naléhání Lorenza Ricciho, generálního představeného jezuitů, roku 1759 v Persiperně jmenoval kardinálem-knězem kostela San Lorenzo.

Portrét G. V. Antonia Ganganelliho

Klement XIII. zemřel 2. února 1769 a papežská konkláve, která měla zvolit jeho nástupce, byla od svého zahájení 15. února 1769 silně ovlivňována politickými manévry katolických panovníků, kteří utlačovali jezuity. Některé tlaky byly velmi lstivé, jako např. bezprecedentní improvizované návštěvy Josefa II. (1765–1790) a jeho bratra Leopolda, velkovévody Toskánska, kteří využili toho, že dveře do budovy konkláve byly otevřeny pro nově příchozího kardinála a sami se „pozvali dále“. Rakušané sledovali situaci s velkým zájmem. Během předchozího pontifikátu byli jezuité vyhnáni z Portugalska a ze všech dvorů rodu Bourbonů z Francie, Španělska, Neapole a Parmy. Na konkláve úplné potlačení jezuitského řádu prosazovala skupina „dvorských kardinálů“, kterým oponovali Zelanti („horliví“), slábnoucí projesuitská frakce, odmítající postupující vliv osvícenství a sekularismu.

Zvolení papežem

[editovat | editovat zdroj]

Ganganelli byl 19. května 1769 po konkláve zvolen papežem jako kompromisní kandidát, s výjimkou vlastního hlasu získal všechny. Na počest svého předchůdce si zvolil jméno Klement XIV. a 4. června 1769 proběhla inaugurace. Z velké části došlo k jeho zvolení díky podpoře Bourbonů, kteří od něj očekávali likvidaci Tovaryšstva Ježíšova.

Pontifikát

[editovat | editovat zdroj]

Politika vládnutí Klementa XIV. byla již od začátku cílená směrem ke zmenšení sporů s katolickými panovníky, které se objevily během předchozího pontifikátu. Spory mezi světskou a duchovní mocí byly církevními autoritami vnímány jako hrozba, a Klement XIV. pracoval na upevňování vztahů mezi evropskými panovníky. Vzdáním se papežských nároků na Parmu získal Avignon a Benevento a obecně se mu podařilo zlepšit vztahy mezi duchovními a světskými úřady. Papež také pokračoval v likvidaci jezuitů – v listopadu 1772 sepsal dekret o zrušení řádu, který následně v červenci 1773 podpisem uvedl v platnost. Kvůli tomuto opatření byl Klement XIV. pro katolíky v 19. století spornou postavou. Anglická Catholic Encyclopedia vyjadřuje papeži podporu s argumentem, že potlačení bylo „skutečně odůvodněné“.

Náhrobek Klementa XIV.

Útlak jezuitů

[editovat | editovat zdroj]

Jezuité byli vyhnáni z Brazílie (1754), Portugalska (1759), Francie (1764), Španělska a jeho kolonií (1767) a Parmy (1768). Přestože Klement XIII. musel čelit silnému tlaku ze strany velvyslanců bourbonských dvorů, vždy odmítal vyhovět jejich požadavkům na potlačení jezuitů. Jeho nástupce Klement XIV. se snažil o uklidnění nepřátel jezuitů tím, že s jezuity zacházel nevlídně. Odmítl se setkat s generálním představeným jezuitů Lorenzem Riccim, zakázal jezuitům přijímat novice, atd.

Tlak se vystupňoval až do té míry, že katolické státy hrozily odtržením od církve. Klement XIV. nakonec ustoupil „ve jménu míru v církvi a zabránění roztržení Evropy“ a v breve Dominus ac Redemptor 21. července 1773 jezuitský řád rozpustil. Nicméně v nekatolických zemích, zejména v Rusku a Prusku, kde nebyl papež autoritou, bylo nařízení ignorováno. Byl to výsledek řady politických tahů, spíše než teologické diskuse.

Klement XIV. a Mozart

[editovat | editovat zdroj]

Papež Klement XIV a zvyklosti katolické církve v Římě jsou popisovány v dopisech od W. A. Mozarta a jeho otce Leopolda Mozarta. Tyto dopisy byly psány z Říma v dubnu a květnu 1770, během jejich turné po Itálii. Leopold považoval vyšší církevní představitele za urážlivě povýšené. Přesto byl se svým synem přijat u papeže, kde Amadeus předvedl svou úžasnou hudební paměť. Sixtinská kaple byla známá díky představení acappellové skladby Miserere mei, Deus od komponisty Gregoria Allegriho, jehož hudba se nesměla opisovat mimo kapli, pod trestem exkomunikace. Čtrnáctiletý Wolfgang byl schopný přepsat skladbu v celém rozsahu po jediném poslechu. Klement ocenil mladého Mozarta Řádem zlaté ostruhy.

Významné události pontifikátu

[editovat | editovat zdroj]

Za svého pontifikátu nikoho nesvatořečil, ale blahořečil několik jedinců.

Beatifikace

[editovat | editovat zdroj]
  • 4. června 1769: František Caracciolo
  • 16. září 1769: Juliana Puricelli, Bernard z Badenu a Kateřina z Pallanza
  • 1771: Tommaso Bellacci
  • 14. prosince 1771: Mučedníci z Otranta
  • 8. června 1772: Paolo Burali d’Arezzo
  • 29. srpna 1772: Jan dal Bastone
  • 1773: Papež Benedikt XI. (formální blahořečení)
  • 1774: Beatrix z Este mladší

Smrt a pohřeb

[editovat | editovat zdroj]

Poslední měsíce svého života byl rozhořčen a zarmoucen svými zdravotními problémy. Dne 10. září 1774 byl upoutaný na lůžko a 21. září 1774 dostal poslední pomazání. Traduje se, že mu díky bilokaci v posledních hodinách života pomáhal svatý Alfons Liguori. Klement XIV. zemřel 22. září 1774, proklet Ultramontanistickou stranou (příznivci jezuitů). Velmi však truchlili zastánci jeho populárního stylu řízení papežských států. Když jeho tělo podstoupilo pitvu, bylo zjištěno, že zemřel na kurděje a krvácení konečníku, které bylo způsobeno dlouhodobým stáním. Navíc došlo ještě ke zhoršení kvůli nadměrné práci a podněcování těla k umělému pocení, přestože k tomu nebyl důvod. Jeho hrobka byla navržena v novoklasicistním stylu a vytesána Antoniem Canovou. Nachází se v kostele Svatých apoštolů v Římě.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Papež
Předchůdce:
Klement XIII.
17691774
Klement XIV.
Nástupce:
Pius VI.