Kabinet kuriozit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 1. 4. 2024, 08:51

Samec narvala, jehož roh připomíná roh jednorožce, byl častým exponátem mnoha kabinetů

Kabinet kuriozit (často německy Kunstkabinett, Kunstkammer nebo Wunderkammer, někdy též kabinet divů či kabinet podivností, zvláštností apod.) jsou výkladové sbírky předmětů a artefaktů, které vznikaly především v Evropě v době renesance, a jejichž zařazení dodnes není zcela přesně určeno.

Původní výraz kabinet označoval spíše místnost, později, v přeneseném smyslu též část nábytku. Klasické kabinety kuriozit se začaly objevovat v 16. století, i když zárodky podobných sbírek existovaly již dříve.

Moderní terminologie většinu předmětů kategorizuje nejčastěji jako ukázky z oblasti přírodopisu (někdy jde o podvrhy), geologie, etnografie, archeologie, náboženské předměty nebo historické artefakty jako relikvie, umělecké předměty (včetně kabinetních maleb), či starožitnosti. „Kunstkammery“ byly chápány jako mikrokosmos či „divadlo světa“, anebo „divadlo pamětí“. Kunstkamera svému majiteli pomocí mikroskopické reprodukce symbolicky zprostředkovávala „ovládání vnějšího světa z vlastního příbytku“."^[1] O sbírce anglického krále Karla I. píše souhrnně Peter Thomas: „Samotný kunstkabinett byl druhem propagandy“^[2] Kromě nejslavnějších, nejlépe zásobených panovnických a šlechtických kabinetů, vytvářeli v Evropě podobné sbírky také členové bohatých vrstev, ale také vědci a badatelé. Některé takové sbírky se později staly základem dnešních muzeí.

Pražská kunstkamera Rudolfa II.

Jedním z nejvěhlasnějších kabinetů kuriozit je „kunstkamera“ císaře Rudolfa II. Ten za svého panování v letech 1576–1612 shromáždil na Pražském hradě sbírku uměleckých děl a rozličných artefaktů, která neměla konkurenci na sever od Alp. Ta pro svému majitele představovala místo potěchy, odpočinku a kontemplace,^[3] ale také k demonstraci císařského majestátu a moci v symbolickém uspořádání, obřadně předváděných návštěvám z řad zahraniční diplomacie či aristokracie.^[4]

Při švédském obléhání Prahy byla nejcennější část Rudolfových sbírek odvezena jako válečná kořist. Výslovným přáním pověřila královna Kristýna svého bratrance, generála Karea X. Gustava, aby osobně dohlížel na odvoz vzácných artefaktů z Pražského hradu do Švédska. Takto byla z Prahy ukradena řada zcela unikátních předmětů, mezi nimi například slavný Codex gigas, největší kniha na světě, zvaný též Ďáblova bible, ale mnoho dalších uměleckých a předmětů nesmírné hodnoty.

Sbírku předmětů, zaměřenou zvláště na kresby a portréty lidí s různými anomáliemi a deformacemi, měl také Rudolfův strýc, arcivévoda Ferdinand II. Štýrský, na zámku Ambras v Rakousku. Ta se dochovala téměř neporušená jako kabinet umění a kuriozit.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cabinet of curiosities na anglické Wikipedii.

↑ Francesaco Fiorani, reviewing Bredecamp 1995 in Renaissance Quarterly 51.1 (Spring 1998:268-270) str. 268.
↑ Thomas, "Charles I of England: The tragedy of Absolutism", A. G. Dickens, ed. The Courts of Europe (London) 1977:201.
↑ This is the secretive aspect emfasised by R. J. W. Evans, Rudolf II and His World: A Study in Intellectual History (Oxford) 1973.
↑ Thomas DaCosta Kaufmann, "Remarks on the Collections of Rudolf II: Kunstkamera as a Form of Representatio", Art Journal 38.1 (Podzim 1978:22–28).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kabinet kuriozit na Wikimedia Commons

[1] Francesaco Fiorani, reviewing Bredecamp 1995 in Renaissance Quarterly 51.1 (Spring 1998:268-270) str. 268.

[2] Thomas, "Charles I of England: The tragedy of Absolutism", A. G. Dickens, ed. The Courts of Europe (London) 1977:201.

[3] This is the secretive aspect emfasised by R. J. W. Evans, Rudolf II and His World: A Study in Intellectual History (Oxford) 1973.

[4] Thomas DaCosta Kaufmann, "Remarks on the Collections of Rudolf II: Kunstkamera as a Form of Representatio", Art Journal 38.1 (Podzim 1978:22–28).

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Musei Wormiani Historia.jpg|thumb|300px|right|"Musei Wormiani Historia", [[frontispis]] knihy ''Museum Wormianum'' znázorňující kabinet kuriozit [[Ole Worm|Oleho Worma]].]]
+[[Soubor:1655 - Frontispiece of Museum Wormiani Historia.jpg|náhled|upright=1.2|"Musei Wormiani Historia", [[frontispis]] knihy ''Museum Wormianum'' znázorňující kabinet kuriozit [[Ole Worm|Oleho Worma]]]]
-[[Soubor:Narwhalsk.jpg|thumb|right|330px|Samec [[narval]]a, jejhož roh připomíná roh [[Jednorožec|jednorožce]], byl častým exponátem mnoha kabinetů.]]
+[[Soubor:Narwhalsk.jpg|náhled|vpravo|upright=1.2|Samec [[narval]]a, jehož roh připomíná roh [[Jednorožec|jednorožce]], byl častým exponátem mnoha kabinetů]]
 '''Kabinet kuriozit''' (často {{vjazyce|de}} ''Kunstkabinett'', ''Kunstkammer'' nebo ''Wunderkammer'', někdy též ''kabinet divů'' či ''kabinet podivností, zvláštností'' apod.) jsou výkladové sbírky předmětů a artefaktů, které vznikaly především v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] v&nbsp;době [[renesance]], a jejichž zařazení dodnes není zcela přesně určeno.
-Původní výraz ''[[kabinet]]'' označoval spíše místnost, později, v&nbsp;přeneseném smyslu též část nábytku. Klasické kabinety kuriozit se začaly oběvovat v&nbsp;16. století, i když zárodky podobných sbírek existovaly již dříve.
+Původní výraz ''[[kabinet]]'' označoval spíše místnost, později, v&nbsp;přeneseném smyslu též část nábytku. Klasické kabinety kuriozit se začaly objevovat v&nbsp;16. století, i když zárodky podobných sbírek existovaly již dříve.
-Moderní terminologie většinu předmětů kategorizuje nejčastsěji jako ukázky z&nbsp;oblasti [[přírodopis]]u (někdy jde o&nbsp;podvrhy), [[geologie]], [[etnografie]], [[archeologie]], [[Náboženství|náboženské]] předměty nebo historické artefakty jako [[relikvie]], umělecké předměty (včetně [[kabinetní malba|kabinetních maleb]]), či [[starožitnosti]]. „Kunstkammery“ byly chápány jako [[makrokosmos a mikrokosmos|mikrokosmos]] či „divadlo světa“, anebo „divadlo pamětí“. Kunstkamera svému majiteli pomocí mikroskopické reprodukce symbolicky zprostředkovávala „ovládání vnějšího světa z&nbsp;vlastního příbytku“."<ref>Francesaco Fiorani, reviewing Bredecamp 1995 in ''Renaissance Quarterly'' '''51'''.1 (Spring 1998:268-270) str. 268.</ref> O&nbsp;sbírce [[Seznam anglických králů|anglického krále]] [[Karel I. Stuart|Karla&nbsp;I.]] píše souhrnně Peter Thomas: "Samotný ''kunstkabinett'' byl druhem propagandy"<ref>Thomas, "Charles I of England: The tragedy of Absolutism", A. G. Dickens, ed. ''The Courts of Europe'' (London) 1977:201.</ref> Kromě nejslavnějších, nejlépe zásobených panovnických a šlechtických kabinetů, vytvářeli v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] podobné sbírky také členové bohatých vrstev, ale také [[věda|vědci]] a badatelé. Některé takové sbírky se později staly základem dnešních [[muzeum|muzeí]].
+Moderní terminologie většinu předmětů kategorizuje nejčastěji jako ukázky z&nbsp;oblasti [[přírodopis]]u (někdy jde o&nbsp;podvrhy), [[geologie]], [[etnografie]], [[archeologie]], [[Náboženství|náboženské]] předměty nebo historické artefakty jako [[relikvie]], umělecké předměty (včetně [[kabinetní malba|kabinetních maleb]]), či [[starožitnosti]]. „Kunstkammery“ byly chápány jako [[makrokosmos a mikrokosmos|mikrokosmos]] či „divadlo světa“, anebo „divadlo pamětí“. Kunstkamera svému majiteli pomocí mikroskopické reprodukce symbolicky zprostředkovávala „ovládání vnějšího světa z&nbsp;vlastního příbytku“."<ref>Francesaco Fiorani, reviewing Bredecamp 1995 in ''Renaissance Quarterly'' '''51'''.1 (Spring 1998:268-270) str. 268.</ref> O&nbsp;sbírce [[Seznam anglických králů|anglického krále]] [[Karel I. Stuart|Karla&nbsp;I.]] píše souhrnně Peter Thomas: „Samotný ''kunstkabinett'' byl druhem propagandy“<ref>Thomas, "Charles I of England: The tragedy of Absolutism", A. G. Dickens, ed. ''The Courts of Europe'' (London) 1977:201.</ref> Kromě nejslavnějších, nejlépe zásobených panovnických a šlechtických kabinetů, vytvářeli v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] podobné sbírky také členové bohatých vrstev, ale také [[věda|vědci]] a badatelé. Některé takové sbírky se později staly základem dnešních [[muzeum|muzeí]].
 == Pražská kunstkamera Rudolfa II. ==
-Jedním z&nbsp;nejvěhlasnějších kabinetů kuriozit je „[[Kunstkomora Rudolfa II.|kunstkamera]]“ císaře [[Rudolf II.|Rudolfa&nbsp;II.]] Ten za svého panování v&nbsp;letech 1576–1612 shromáždil na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] [[Sbírky Rudolfa II.|sbírku uměleckých děl]] a rozličných artefaktů, která němela konkurenci a na sever od [[Alpy|Alp]]. Ta pro svému majitele představovala místo potěchy, odpočinku a kontemplace,<ref>This is the secretive aspect emfasised by R.&nbsp;J.&nbsp;W. Evans, ''Rudolf&nbsp;II and His World: A Study in Intellectual History'' (Oxford) 1973.</ref> ale také k&nbsp;demonstraci císařského majetstátu a moci v symbolickém uspořádání, obřadně předváděných návštěvám z&nbsp;řad zahraniční diplomacie či aristokracie.<ref>Thomas DaCosta Kaufmann, "Remarks on the Collections of Rudolf&nbsp;II: Kunstkamera as a Form of Representatio", ''Art Journal'' '''38'''.1 (Podzim 1978:22–28).</ref>
+Jedním z&nbsp;nejvěhlasnějších kabinetů kuriozit je „[[Kunstkomora Rudolfa II.|kunstkamera]]“ císaře [[Rudolf II.|Rudolfa&nbsp;II.]] Ten za svého panování v&nbsp;letech 1576–1612 shromáždil na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] [[Sbírky Rudolfa II.|sbírku uměleckých děl]] a rozličných artefaktů, která neměla konkurenci na sever od [[Alpy|Alp]]. Ta pro svému majitele představovala místo potěchy, odpočinku a kontemplace,<ref>This is the secretive aspect emfasised by R.&nbsp;J.&nbsp;W. Evans, ''Rudolf&nbsp;II and His World: A Study in Intellectual History'' (Oxford) 1973.</ref> ale také k&nbsp;demonstraci císařského majestátu a moci v symbolickém uspořádání, obřadně předváděných návštěvám z&nbsp;řad zahraniční diplomacie či aristokracie.<ref>Thomas DaCosta Kaufmann, "Remarks on the Collections of Rudolf&nbsp;II: Kunstkamera as a Form of Representatio", ''Art Journal'' '''38'''.1 (Podzim 1978:22–28).</ref>
 Při švédském obléhání Prahy byla nejcennější část Rudolfových sbírek odvezena jako válečná kořist. Výslovným přáním pověřila [[Kristýna I. Švédská|královna Kristýna]] svého bratrance, generála [[Karel X. Gustav|Karea X. Gustava]], aby osobně dohlížel na odvoz vzácných artefaktů z&nbsp;[[Pražský hrad|Pražského hradu]] do Švédska. Takto byla z&nbsp;Prahy [[Švédská loupež uměleckých děl v Praze|ukradena řada zcela unikátních předmětů]], mezi nimi například slavný [[Codex gigas]], největší kniha na světě, zvaný též ''Ďáblova bible'', ale mnoho dalších uměleckých a předmětů nesmírné hodnoty.
-Sbírku předmětů, zaměřenou zvláště na kresby a portréty lidí s různými anomáliemi a deformacemi, měl také Rudolfův strýc, arcivévoda [[Ferdinand&nbsp;II. Štýrský]], na [[Ambras (zámek)|zámku Ambras]] v&nbsp;Rakousku. Ta se dochovala téměř neporušená jako [[kabinet umění a kuriozit]]
+Sbírku předmětů, zaměřenou zvláště na kresby a portréty lidí s různými anomáliemi a deformacemi, měl také Rudolfův strýc, arcivévoda [[Ferdinand&nbsp;II. Štýrský]], na [[Ambras (zámek)|zámku Ambras]] v&nbsp;Rakousku. Ta se dochovala téměř neporušená jako [[kabinet umění a kuriozit]].
 == Reference ==
-<references />
 {{překlad|en|Cabinet of curiosities|822082688}}
+<references />
+== Externí odkazy ==
+* {{Commonscat}}
+{{Autoritní data}}
 {{Portály|Evropa|Historie|Kultura|Biologie}}
-{{DEFAULTSORT:Cabinet Of Curiosities}}
 [[Kategorie:Dějiny biologie]]
-[[Kategorie:Umění]]
+[[Kategorie:Dějiny umění]]
 [[Kategorie:Země]]
 [[Kategorie:Sběratelství]]
 [[Kategorie:Muzea]]
+[[Kategorie:Archeologie]]