Přeskočit na obsah

Richenza Polská (1116): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přesunuto do kategorie Úmrtí ve 12. století pomocí Cat-a-lot
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m fixlink; kosmetické úpravy
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Richenza Polská
| jméno = Richenza Polská
| titul = královna [[Švédsko|Švédska]]
| titul = královna [[Švédsko|Švédska]]
| vláda =
| vláda =
| popisek =
| popisek =
| choť = [[Magnus Nilsson]]
| choť = [[Magnus Nilsson]]
| choť2 = Volodar z Minsku?
| choť2 = Volodar z Minsku?
Řádek 12: Řádek 12:
| datum narození = [[12. duben]] [[1116]]
| datum narození = [[12. duben]] [[1116]]
| datum úmrtí = po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]]
| datum úmrtí = po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]]
| místo úmrtí =
| místo úmrtí =
| místo pohřbení =
| místo pohřbení =
}}
}}
'''Richenza Polská''' ([[švédština|švédsky]] ''Rikissa Burislevsdotter'', [[polština|polsky]] ''Ryksa Bolesławówna''; [[12. duben]] [[1116]] – po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]]) byla dvakrát [[Seznam švédských královen|švédská královna]] a také kněžna z [[Minsk]]u. Byla dcerou polského knížete [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III.]] a jeho druhé manželky [[Salomena z Bergu|Salomeny]].
'''Richenza Polská''' ([[švédština|švédsky]] ''Rikissa Burislevsdotter'', [[polština|polsky]] ''Ryksa Bolesławówna''; [[12. duben]] [[1116]] – po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]]) byla dvakrát [[Seznam švédských královen|švédská královna]] a také kněžna z [[Minsk]]u. Byla dcerou polského knížete [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III.]] a jeho druhé manželky [[Salomena z Bergu|Salomeny]].


== Život ==
== Život ==

=== První manželství ===
=== První manželství ===
Boleslav III. uzavřel protipomořanskou alianci s králem [[Niels Dánský|Nielsem Dánským]]. Aby toto spojenectví zpečetili, Boleslavova dcera Richenza se okolo roku [[1127]] vdala za Nielsova syna [[Magnus Nilsson|Magnuse]]. Svému manželovi porodila dva syny: [[Knut V. Dánský|Knuta]] v roce 1129 a Nielse v roce 1130.<ref>Hans Gillingstam: ''Rikissa'' [in]: ''Svenskt biografiskt lexikon band 30'', 2000.</ref><ref>[http://genealogy.euweb.cz/denmark/denmark2.html#MS Genealogy of the House of Thorgils]</ref>
Boleslav III. uzavřel protipomořanskou alianci s králem [[Niels Dánský|Nielsem Dánským]]. Aby toto spojenectví zpečetili, Boleslavova dcera Richenza se okolo roku [[1127]] vdala za Nielsova syna [[Magnus Nilsson|Magnuse]]. Svému manželovi porodila dva syny: [[Knut V. Dánský|Knuta]] v roce 1129 a Nielse v roce 1130.<ref>Hans Gillingstam: ''Rikissa'' [in]: ''Svenskt biografiskt lexikon band 30'', 2000.</ref><ref>[http://genealogy.euweb.cz/denmark/denmark2.html#MS Genealogy of the House of Thorgils]</ref>


Magnus si po smrti švédského krále [[Inge II.]] nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk [[Inge I]]. Ovládl část Švédska a Richenza se tak stala švédskou královnou. Magnusovým rivalem byl [[Ragnvald Knaphövde]] a [[Saxo Grammaticus]] píše, že Ragnvald byl zavražděn přívrženci Magnuse. Úspěšnějším však nakonec byl [[Sverker I.]], který v roce [[1130]] Magnuse vystrnadil z [[Västergötland]]u a zemi sjednotil pod svou vládou.
Magnus si po smrti švédského krále [[Inge II.]] nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk [[Inge I.]] Ovládl část Švédska a Richenza se tak stala švédskou královnou. Magnusovým rivalem byl [[Ragnvald Knaphövde]] a [[Saxo Grammaticus]] píše, že Ragnvald byl zavražděn přívrženci Magnuse. Úspěšnějším však nakonec byl [[Sverker I.]], který v roce [[1130]] Magnuse vystrnadil z [[Västergötland]]u a zemi sjednotil pod svou vládou.


Richenza se s manželem vrátila do Dánska. Zde popularita šlesvického vévody [[Knut Lavard|Knuta Lavarda]] přiměla Magnuse a jeho otce Nielse nařídit jeho vraždu (7. ledna 1131). Proti Nielsovi se vzbouřil jiný příbuzný, [[Erik II. Dánský|Erik (II.)]], který ho nakonec v roce 1134 u Foteviku porazil. Magnus v této bitvě zahynul a Niels byl zabit krátce nato. Vdova Richenza se vrátila do Polska, své dva syny zjevně zanechala v Dánsku.
Richenza se s manželem vrátila do Dánska. Zde popularita šlesvického vévody [[Knut Lavard|Knuta Lavarda]] přiměla Magnuse a jeho otce Nielse nařídit jeho vraždu (7. ledna 1131). Proti Nielsovi se vzbouřil jiný příbuzný, [[Erik II. Dánský|Erik (II.)]], který ho nakonec v roce 1134 u Foteviku porazil. Magnus v této bitvě zahynul a Niels byl zabit krátce nato. Vdova Richenza se vrátila do Polska, své dva syny zjevně zanechala v Dánsku.
Řádek 67: Řádek 68:


== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references />


{{Překlad|en|Richeza of Poland, Queen of Sweden|472154915 }}
{{Překlad|en|Richeza of Poland, Queen of Sweden|472154915 }}
Řádek 79: Řádek 80:
[[Kategorie:Švédské královny]]
[[Kategorie:Švédské královny]]
[[Kategorie:Úmrtí ve 12. století]]
[[Kategorie:Úmrtí ve 12. století]]
[[Kategorie:Narození 1116]]
[[Kategorie:Narození v roce 1116]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Narození 12. dubna]]
[[Kategorie:Narození 12. dubna]]

Aktuální verze z 24. 12. 2023, 20:58

Richenza Polská
královna Švédska
Narození12. duben 1116
Krakov
Úmrtípo 25. prosinci 1156
ManželéMagnus Nilsson
Volodar z Minsku?
Sverker I.
PotomciKnut V. Dánský, Burislev Švédský, Žofie Novgorodská a Vasilko z Minska
DynastiePiastovci
OtecBoleslav III. Křivoústý
MatkaSalomena z Bergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richenza Polská (švédsky Rikissa Burislevsdotter, polsky Ryksa Bolesławówna; 12. duben 1116 – po 25. prosinci 1156) byla dvakrát švédská královna a také kněžna z Minsku. Byla dcerou polského knížete Boleslava III. a jeho druhé manželky Salomeny.

První manželství

[editovat | editovat zdroj]

Boleslav III. uzavřel protipomořanskou alianci s králem Nielsem Dánským. Aby toto spojenectví zpečetili, Boleslavova dcera Richenza se okolo roku 1127 vdala za Nielsova syna Magnuse. Svému manželovi porodila dva syny: Knuta v roce 1129 a Nielse v roce 1130.[1][2]

Magnus si po smrti švédského krále Inge II. nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk Inge I. Ovládl část Švédska a Richenza se tak stala švédskou královnou. Magnusovým rivalem byl Ragnvald Knaphövde a Saxo Grammaticus píše, že Ragnvald byl zavražděn přívrženci Magnuse. Úspěšnějším však nakonec byl Sverker I., který v roce 1130 Magnuse vystrnadil z Västergötlandu a zemi sjednotil pod svou vládou.

Richenza se s manželem vrátila do Dánska. Zde popularita šlesvického vévody Knuta Lavarda přiměla Magnuse a jeho otce Nielse nařídit jeho vraždu (7. ledna 1131). Proti Nielsovi se vzbouřil jiný příbuzný, Erik (II.), který ho nakonec v roce 1134 u Foteviku porazil. Magnus v této bitvě zahynul a Niels byl zabit krátce nato. Vdova Richenza se vrátila do Polska, své dva syny zjevně zanechala v Dánsku.

Druhé manželství

[editovat | editovat zdroj]

Boleslav III. našel dceři nového manžela. Jejím manželem byl jistý "Valador", pravdpědobně Volodar (bělorusky Valadar) z Minsku, který pod svou vládou sjednotil oblast měst Minsk, Polock a Grodno. Během manželství Richenza porodila tři děti: Vladimíra (pozdější vládce Minsku), Vasilka a dceru Sofii.

Okolo roku 1145 zřejmě polsko-minská unie ztratila výhody a manželství se rozpadlo. Richenza se opět vrátila do Polska, dceru vzala s sebou, kdežto synové zůstali s otcem.

Třetí manželství

[editovat | editovat zdroj]

Okolo roku 1148 zemřela manželka Sverkera I. Ulvhild Håkansdotter. Brzy poté se ovdovělý švédský král oženil s Richenzou, která ke švédskému dvoru přivedla i svou dceru. Z manželství se narodil syn Boleslas/Burislev Sverkerson, pojmenovaný po Richenzinu otci, a kroniky uvádějí ještě jednoho, pravděpodobně mladšího syna Sune Sik Sverkerssona.[3]

V roce 1150 se Richenzin syn Knut V., bojující o dánský trůn, uchýlil do Švédska. Richenzino manželství se švédským králem jí dávalo možnost synovi pomoci a někteří historici předpokládají, že to byl také zčásti důvod, proč se za Sverkera vdala. V roce 1156 se Knut V. oženil se Sverkerovou dcerou z prvního manželství Helenou. Koncem toho roku byl Sverker zavražděn.

V roce 1157 se Richenzina dcera Sofie provdala za spoluvládce Dánska Valdemara I. (od roku 1154 byli zasnoubeni); 9. srpna toho roku byl Knut V. zabit na oslavě muži dalšího spoluvládce Svena III. V roce 1158 zemřel Richenzin druhý syn Niels, zřejmě mnich v Esromu.

Ví se, že Richenza Sverkera přežila, ale fakta o jejím dalším životě nejsou známá.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
  1. Hans Gillingstam: Rikissa [in]: Svenskt biografiskt lexikon band 30, 2000.
  2. Genealogy of the House of Thorgils
  3. Genealogy of the House of Sverker

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richeza of Poland, Queen of Sweden na anglické Wikipedii.

Švédská královna
Předchůdce:
Ulvhild Håkansdotter
11271130
Richenza Polská (1116)
Nástupce:
Ulvhild Håkansdotter
Švédská královna
Předchůdce:
Ulvhild Håkansdotter
11481156
Richenza Polská (1116)
Nástupce:
Kristina Björnsdotter