Richenza Polská (1116): Porovnání verzí

Richenza Polská
	královna Švédska
Narození	12. duben 1116; Krakov
Úmrtí	po 25. prosinci 1156
Manželé	Magnus Nilsson; Volodar z Minsku?; Sverker I.
Potomci	Knut V. Dánský, Burislev Švédský, Žofie Novgorodská a Vasilko z Minska
Dynastie	Piastovci
Otec	Boleslav III. Křivoústý
Matka	Salomena z Bergu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 24. 12. 2023, 21:58

Richenza Polská (švédsky Rikissa Burislevsdotter, polsky Ryksa Bolesławówna; 12. duben 1116 – po 25. prosinci 1156) byla dvakrát švédská královna a také kněžna z Minsku. Byla dcerou polského knížete Boleslava III. a jeho druhé manželky Salomeny.

Život

První manželství

Boleslav III. uzavřel protipomořanskou alianci s králem Nielsem Dánským. Aby toto spojenectví zpečetili, Boleslavova dcera Richenza se okolo roku 1127 vdala za Nielsova syna Magnuse. Svému manželovi porodila dva syny: Knuta v roce 1129 a Nielse v roce 1130.^[1]^[2]

Magnus si po smrti švédského krále Inge II. nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk Inge I. Ovládl část Švédska a Richenza se tak stala švédskou královnou. Magnusovým rivalem byl Ragnvald Knaphövde a Saxo Grammaticus píše, že Ragnvald byl zavražděn přívrženci Magnuse. Úspěšnějším však nakonec byl Sverker I., který v roce 1130 Magnuse vystrnadil z Västergötlandu a zemi sjednotil pod svou vládou.

Richenza se s manželem vrátila do Dánska. Zde popularita šlesvického vévody Knuta Lavarda přiměla Magnuse a jeho otce Nielse nařídit jeho vraždu (7. ledna 1131). Proti Nielsovi se vzbouřil jiný příbuzný, Erik (II.), který ho nakonec v roce 1134 u Foteviku porazil. Magnus v této bitvě zahynul a Niels byl zabit krátce nato. Vdova Richenza se vrátila do Polska, své dva syny zjevně zanechala v Dánsku.

Druhé manželství

Boleslav III. našel dceři nového manžela. Jejím manželem byl jistý "Valador", pravdpědobně Volodar (bělorusky Valadar) z Minsku, který pod svou vládou sjednotil oblast měst Minsk, Polock a Grodno. Během manželství Richenza porodila tři děti: Vladimíra (pozdější vládce Minsku), Vasilka a dceru Sofii.

Okolo roku 1145 zřejmě polsko-minská unie ztratila výhody a manželství se rozpadlo. Richenza se opět vrátila do Polska, dceru vzala s sebou, kdežto synové zůstali s otcem.

Třetí manželství

Okolo roku 1148 zemřela manželka Sverkera I. Ulvhild Håkansdotter. Brzy poté se ovdovělý švédský král oženil s Richenzou, která ke švédskému dvoru přivedla i svou dceru. Z manželství se narodil syn Boleslas/Burislev Sverkerson, pojmenovaný po Richenzinu otci, a kroniky uvádějí ještě jednoho, pravděpodobně mladšího syna Sune Sik Sverkerssona.^[3]

V roce 1150 se Richenzin syn Knut V., bojující o dánský trůn, uchýlil do Švédska. Richenzino manželství se švédským králem jí dávalo možnost synovi pomoci a někteří historici předpokládají, že to byl také zčásti důvod, proč se za Sverkera vdala. V roce 1156 se Knut V. oženil se Sverkerovou dcerou z prvního manželství Helenou. Koncem toho roku byl Sverker zavražděn.

V roce 1157 se Richenzina dcera Sofie provdala za spoluvládce Dánska Valdemara I. (od roku 1154 byli zasnoubeni); 9. srpna toho roku byl Knut V. zabit na oslavě muži dalšího spoluvládce Svena III. V roce 1158 zemřel Richenzin druhý syn Niels, zřejmě mnich v Esromu.

Ví se, že Richenza Sverkera přežila, ale fakta o jejím dalším životě nejsou známá.

Vývod z předků

Reference

↑ Hans Gillingstam: Rikissa [in]: Svenskt biografiskt lexikon band 30, 2000.
↑ Genealogy of the House of Thorgils
↑ Genealogy of the House of Sverker

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richeza of Poland, Queen of Sweden na anglické Wikipedii.

Švédská královna
Předchůdce: Ulvhild Håkansdotter	1127 – 1130 Richenza Polská (1116)	Nástupce: Ulvhild Håkansdotter

Švédská královna
Předchůdce: Ulvhild Håkansdotter	1148 – 1156 Richenza Polská (1116)	Nástupce: Kristina Björnsdotter

[1] Hans Gillingstam: Rikissa [in]: Svenskt biografiskt lexikon band 30, 2000.

[2] Genealogy of the House of Thorgils

[3] Genealogy of the House of Sverker

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Infobox - panovnice
+{{Infobox - panovník
 | jméno = Richenza Polská
 | titul = královna [[Švédsko|Švédska]]
 | vláda =
 | popisek =
 | choť = [[Magnus Nilsson]]
 | choť2 = Volodar z Minsku?
-| partner3 = [[Sverker I.]]
+| choť3 = [[Sverker I.]]
 | dynastie = [[Piastovci]]
 | otec = [[Boleslav III. Křivoústý]]
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 | datum narození = [[12. duben]] [[1116]]
 | datum úmrtí = po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]]
 | místo úmrtí =
 | místo pohřbení =
 }}
 '''Richenza Polská''' ([[švédština|švédsky]] ''Rikissa Burislevsdotter'', [[polština|polsky]] ''Ryksa Bolesławówna''; [[12. duben]] [[1116]] – po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]]) byla dvakrát [[Seznam švédských královen|švédská královna]] a také kněžna z [[Minsk]]u. Byla dcerou polského knížete [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III.]] a jeho druhé manželky [[Salomena z Bergu|Salomeny]].
 == Život ==
 === První manželství ===
 Boleslav III. uzavřel protipomořanskou alianci s králem [[Niels Dánský|Nielsem Dánským]]. Aby toto spojenectví zpečetili, Boleslavova dcera Richenza se okolo roku [[1127]] vdala za Nielsova syna [[Magnus Nilsson|Magnuse]]. Svému manželovi porodila dva syny: [[Knut V. Dánský|Knuta]] v roce 1129 a Nielse v roce 1130.<ref>Hans Gillingstam: ''Rikissa'' [in]: ''Svenskt biografiskt lexikon band 30'', 2000.</ref><ref>[http://genealogy.euweb.cz/denmark/denmark2.html#MS Genealogy of the House of Thorgils]</ref>
-Magnus si po smrti švédského krále [[Inge II.]] nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk [[Inge I]]. Ovládl část Švédska a Richenza se tak stala švédskou královnou. Magnusovým rivalem byl [[Ragnvald Knaphövde]] a [[Saxo Grammaticus]] píše, že Ragnvald byl zavražděn přívrženci Magnuse. Úspěšnějším však nakonec byl [[Sverker I.]], který v roce [[1130]] Magnuse vystrnadil z [[Västergötland]]u a zemi sjednotil pod svou vládou.
+Magnus si po smrti švédského krále [[Inge II.]] nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk [[Inge I.]] Ovládl část Švédska a Richenza se tak stala švédskou královnou. Magnusovým rivalem byl [[Ragnvald Knaphövde]] a [[Saxo Grammaticus]] píše, že Ragnvald byl zavražděn přívrženci Magnuse. Úspěšnějším však nakonec byl [[Sverker I.]], který v roce [[1130]] Magnuse vystrnadil z [[Västergötland]]u a zemi sjednotil pod svou vládou.
 Richenza se s manželem vrátila do Dánska. Zde popularita šlesvického vévody [[Knut Lavard|Knuta Lavarda]] přiměla Magnuse a jeho otce Nielse nařídit jeho vraždu (7. ledna 1131). Proti Nielsovi se vzbouřil jiný příbuzný, [[Erik II. Dánský|Erik (II.)]], který ho nakonec v roce 1134 u Foteviku porazil. Magnus v této bitvě zahynul a Niels byl zabit krátce nato. Vdova Richenza se vrátila do Polska, své dva syny zjevně zanechala v Dánsku.
@@ Řádek 67: / Řádek 68: @@
 == Reference ==
- <references/>
+ <references />
 {{Překlad|en|Richeza of Poland, Queen of Sweden|472154915 }}
@@ Řádek 78: / Řádek 79: @@
 [[Kategorie:Piastovci]]
 [[Kategorie:Švédské královny]]
-[[Kategorie:Úmrtí 12. století]]
+[[Kategorie:Úmrtí ve 12. století]]
-[[Kategorie:Narození 1116]]
+[[Kategorie:Narození v roce 1116]]
 [[Kategorie:Ženy]]
 [[Kategorie:Narození 12. dubna]]