Richenza Polská (1116): Porovnání verzí
m Robot: Přidávám kategorii Úmrtí 25. prosince |
m fixlink; kosmetické úpravy |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - |
{{Infobox - panovník |
||
| jméno= Richenza Polská |
| jméno = Richenza Polská |
||
| titul= královna [[Švédsko|Švédska]] |
| titul = královna [[Švédsko|Švédska]] |
||
| vláda = |
| vláda = |
||
| popisek= |
| popisek = |
||
| |
| choť = [[Magnus Nilsson]] |
||
| |
| choť2 = Volodar z Minsku? |
||
| |
| choť3 = [[Sverker I.]] |
||
| dynastie= [[Piastovci]] |
| dynastie = [[Piastovci]] |
||
| otec= [[Boleslav III. Křivoústý]] |
| otec = [[Boleslav III. Křivoústý]] |
||
| matka= [[Salomena z Bergu]] |
| matka = [[Salomena z Bergu]] |
||
| datum narození = [[12. duben]] [[1116]] |
| datum narození = [[12. duben]] [[1116]] |
||
| datum úmrtí = po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]] |
| datum úmrtí = po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]] |
||
| místo úmrtí= |
| místo úmrtí = |
||
| místo |
| místo pohřbení = |
||
}} |
}} |
||
'''Richenza Polská''' ([[švédština|švédsky]] ''Rikissa Burislevsdotter'', [[polština|polsky]] ''Ryksa Bolesławówna''; [[12. duben]] [[1116]] – po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]]) byla dvakrát [[Seznam švédských královen|švédská královna]] a také kněžna z [[Minsk]]u. Byla dcerou polského knížete [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III.]] a jeho druhé manželky [[Salomena z Bergu|Salomeny]]. |
'''Richenza Polská''' ([[švédština|švédsky]] ''Rikissa Burislevsdotter'', [[polština|polsky]] ''Ryksa Bolesławówna''; [[12. duben]] [[1116]] – po [[25. prosinec|25. prosinci]] [[1156]]) byla dvakrát [[Seznam švédských královen|švédská královna]] a také kněžna z [[Minsk]]u. Byla dcerou polského knížete [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III.]] a jeho druhé manželky [[Salomena z Bergu|Salomeny]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
=== První manželství === |
=== První manželství === |
||
Boleslav III. uzavřel protipomořanskou alianci s králem [[Niels Dánský|Nielsem Dánským]]. Aby toto spojenectví zpečetili, Boleslavova dcera Richenza se okolo roku [[1127]] vdala za Nielsova syna [[Magnus Nilsson|Magnuse]]. Svému manželovi porodila dva syny: [[Knut V. Dánský|Knuta]] v roce 1129 a Nielse v roce 1130.<ref>Hans Gillingstam: ''Rikissa'' [in]: ''Svenskt biografiskt lexikon band 30'', 2000.</ref><ref>[http://genealogy.euweb.cz/denmark/denmark2.html#MS Genealogy of the House of Thorgils]</ref> |
Boleslav III. uzavřel protipomořanskou alianci s králem [[Niels Dánský|Nielsem Dánským]]. Aby toto spojenectví zpečetili, Boleslavova dcera Richenza se okolo roku [[1127]] vdala za Nielsova syna [[Magnus Nilsson|Magnuse]]. Svému manželovi porodila dva syny: [[Knut V. Dánský|Knuta]] v roce 1129 a Nielse v roce 1130.<ref>Hans Gillingstam: ''Rikissa'' [in]: ''Svenskt biografiskt lexikon band 30'', 2000.</ref><ref>[http://genealogy.euweb.cz/denmark/denmark2.html#MS Genealogy of the House of Thorgils]</ref> |
||
Magnus si po smrti švédského krále [[Inge II.]] nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk [[Inge I]] |
Magnus si po smrti švédského krále [[Inge II.]] nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk [[Inge I.]] Ovládl část Švédska a Richenza se tak stala švédskou královnou. Magnusovým rivalem byl [[Ragnvald Knaphövde]] a [[Saxo Grammaticus]] píše, že Ragnvald byl zavražděn přívrženci Magnuse. Úspěšnějším však nakonec byl [[Sverker I.]], který v roce [[1130]] Magnuse vystrnadil z [[Västergötland]]u a zemi sjednotil pod svou vládou. |
||
Richenza se s manželem vrátila do Dánska. Zde popularita šlesvického vévody [[Knut Lavard|Knuta Lavarda]] přiměla Magnuse a jeho otce Nielse nařídit jeho vraždu (7. ledna 1131). Proti Nielsovi se vzbouřil jiný příbuzný, [[Erik II. Dánský|Erik (II.)]], který ho nakonec v roce 1134 u Foteviku porazil. Magnus v této bitvě zahynul a Niels byl zabit krátce nato. Vdova Richenza se vrátila do Polska, své dva syny zjevně zanechala v Dánsku. |
Richenza se s manželem vrátila do Dánska. Zde popularita šlesvického vévody [[Knut Lavard|Knuta Lavarda]] přiměla Magnuse a jeho otce Nielse nařídit jeho vraždu (7. ledna 1131). Proti Nielsovi se vzbouřil jiný příbuzný, [[Erik II. Dánský|Erik (II.)]], který ho nakonec v roce 1134 u Foteviku porazil. Magnus v této bitvě zahynul a Niels byl zabit krátce nato. Vdova Richenza se vrátila do Polska, své dva syny zjevně zanechala v Dánsku. |
||
| Řádek 67: | Řádek 68: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references/> |
<references /> |
||
{{Překlad|en|Richeza of Poland, Queen of Sweden|472154915 }} |
{{Překlad|en|Richeza of Poland, Queen of Sweden|472154915 }} |
||
| Řádek 78: | Řádek 79: | ||
[[Kategorie:Piastovci]] |
[[Kategorie:Piastovci]] |
||
[[Kategorie:Švédské královny]] |
[[Kategorie:Švédské královny]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 12. století]] |
[[Kategorie:Úmrtí ve 12. století]] |
||
[[Kategorie:Narození 1116]] |
[[Kategorie:Narození v roce 1116]] |
||
[[Kategorie:Ženy]] |
[[Kategorie:Ženy]] |
||
[[Kategorie:Narození 12. dubna]] |
[[Kategorie:Narození 12. dubna]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 25. prosince]] |
|||
Aktuální verze z 24. 12. 2023, 20:58
| Richenza Polská | |
|---|---|
| královna Švédska | |
| Narození | 12. duben 1116 Krakov |
| Úmrtí | po 25. prosinci 1156 |
| Manželé | Magnus Nilsson Volodar z Minsku? Sverker I. |
| Potomci | Knut V. Dánský, Burislev Švédský, Žofie Novgorodská a Vasilko z Minska |
| Dynastie | Piastovci |
| Otec | Boleslav III. Křivoústý |
| Matka | Salomena z Bergu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Richenza Polská (švédsky Rikissa Burislevsdotter, polsky Ryksa Bolesławówna; 12. duben 1116 – po 25. prosinci 1156) byla dvakrát švédská královna a také kněžna z Minsku. Byla dcerou polského knížete Boleslava III. a jeho druhé manželky Salomeny.
Život
[editovat | editovat zdroj]První manželství
[editovat | editovat zdroj]Boleslav III. uzavřel protipomořanskou alianci s králem Nielsem Dánským. Aby toto spojenectví zpečetili, Boleslavova dcera Richenza se okolo roku 1127 vdala za Nielsova syna Magnuse. Svému manželovi porodila dva syny: Knuta v roce 1129 a Nielse v roce 1130.[1][2]
Magnus si po smrti švédského krále Inge II. nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk Inge I. Ovládl část Švédska a Richenza se tak stala švédskou královnou. Magnusovým rivalem byl Ragnvald Knaphövde a Saxo Grammaticus píše, že Ragnvald byl zavražděn přívrženci Magnuse. Úspěšnějším však nakonec byl Sverker I., který v roce 1130 Magnuse vystrnadil z Västergötlandu a zemi sjednotil pod svou vládou.
Richenza se s manželem vrátila do Dánska. Zde popularita šlesvického vévody Knuta Lavarda přiměla Magnuse a jeho otce Nielse nařídit jeho vraždu (7. ledna 1131). Proti Nielsovi se vzbouřil jiný příbuzný, Erik (II.), který ho nakonec v roce 1134 u Foteviku porazil. Magnus v této bitvě zahynul a Niels byl zabit krátce nato. Vdova Richenza se vrátila do Polska, své dva syny zjevně zanechala v Dánsku.
Druhé manželství
[editovat | editovat zdroj]Boleslav III. našel dceři nového manžela. Jejím manželem byl jistý "Valador", pravdpědobně Volodar (bělorusky Valadar) z Minsku, který pod svou vládou sjednotil oblast měst Minsk, Polock a Grodno. Během manželství Richenza porodila tři děti: Vladimíra (pozdější vládce Minsku), Vasilka a dceru Sofii.
Okolo roku 1145 zřejmě polsko-minská unie ztratila výhody a manželství se rozpadlo. Richenza se opět vrátila do Polska, dceru vzala s sebou, kdežto synové zůstali s otcem.
Třetí manželství
[editovat | editovat zdroj]Okolo roku 1148 zemřela manželka Sverkera I. Ulvhild Håkansdotter. Brzy poté se ovdovělý švédský král oženil s Richenzou, která ke švédskému dvoru přivedla i svou dceru. Z manželství se narodil syn Boleslas/Burislev Sverkerson, pojmenovaný po Richenzinu otci, a kroniky uvádějí ještě jednoho, pravděpodobně mladšího syna Sune Sik Sverkerssona.[3]
V roce 1150 se Richenzin syn Knut V., bojující o dánský trůn, uchýlil do Švédska. Richenzino manželství se švédským králem jí dávalo možnost synovi pomoci a někteří historici předpokládají, že to byl také zčásti důvod, proč se za Sverkera vdala. V roce 1156 se Knut V. oženil se Sverkerovou dcerou z prvního manželství Helenou. Koncem toho roku byl Sverker zavražděn.
V roce 1157 se Richenzina dcera Sofie provdala za spoluvládce Dánska Valdemara I. (od roku 1154 byli zasnoubeni); 9. srpna toho roku byl Knut V. zabit na oslavě muži dalšího spoluvládce Svena III. V roce 1158 zemřel Richenzin druhý syn Niels, zřejmě mnich v Esromu.
Ví se, že Richenza Sverkera přežila, ale fakta o jejím dalším životě nejsou známá.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hans Gillingstam: Rikissa [in]: Svenskt biografiskt lexikon band 30, 2000.
- ↑ Genealogy of the House of Thorgils
- ↑ Genealogy of the House of Sverker
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richeza of Poland, Queen of Sweden na anglické Wikipedii.
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ulvhild Håkansdotter |
1127 – 1130 Richenza Polská (1116) |
Nástupce: Ulvhild Håkansdotter |
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ulvhild Håkansdotter |
1148 – 1156 Richenza Polská (1116) |
Nástupce: Kristina Björnsdotter |