Ventotene: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Měním be:Вентатэнэ, горад→be:Горад Вентатэнэ |
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
(Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - sídlo světa}} |
|||
[[Soubor:Pontine Islands map.png| |
[[Soubor:Pontine Islands map.png|náhled|vpravo|300px|Ventotene a Pontinské ostrovy.]] |
||
'''Ventotene''' je ostrov v [[Tyrhénské moře|Tyrhénském moři]] nedaleko pobřeží [[Kampánie]] v [[Itálie|Itálii]]. Jde o zbytek prastaré [[Sopka|sopky]] a je součástí [[Pontinské ostrovy|Pontinských ostrovů]]. V [[Starověký Řím|římských dobách]] byl ostrov znám jako ''Pandataria'' a ''Pandateria''. Jde zároveň o obec patřící do [[provincie Latina]] ([[Lazio]]). |
'''Ventotene''' je ostrov v [[Tyrhénské moře|Tyrhénském moři]] nedaleko pobřeží [[Kampánie]] v [[Itálie|Itálii]]. Jde o zbytek prastaré [[Sopka|sopky]] a je součástí [[Pontinské ostrovy|Pontinských ostrovů]]. V [[Starověký Řím|římských dobách]] byl ostrov znám jako ''Pandataria'' a ''Pandateria''. Jde zároveň o obec patřící do [[provincie Latina]] ([[Lazio]]). |
||
Ostrov je podlouhlého tvaru, dlouhý přibližně 3 km s maximální šířkou 800 m. Dva kilometry východně je situován ostrov [[Santo Stefano]], 40 km na západ leží ostrov [[Ponza]]. |
Ostrov je podlouhlého tvaru, dlouhý přibližně 3 km s maximální šířkou 800 m. Dva kilometry východně je situován ostrov [[Santo Stefano (ostrov)|Santo Stefano]], 40 km na západ leží ostrov [[Ponza]]. |
||
Stejnojmenná obec má v současnosti 633 stálých obyvatel, k obci náleží i ostrov St. Stefano, na kterém je nyní uzavřená rozsáhlá věznice. |
Stejnojmenná obec má v současnosti 633 stálých obyvatel, k obci náleží i ostrov St. Stefano, na kterém je nyní uzavřená rozsáhlá věznice. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor: |
[[Soubor:Castello di ventotene (municipio) 02.jpg|náhled|vpravo|Piazza Castello.]] |
||
[[Soubor:Ventotene.jpg| |
[[Soubor:Ventotene.jpg|náhled|vlevo|Pohled na město od přístavu.]] |
||
Ostrov byl dobře znám císaři [[Augustus|Augustovi]], který na něj uvrhl na pět let svou dceru [[Julie starší|Julii starší]] v roce [[2 př. n. l.]] v reakci na její rozsáhlé cizoložství. Rovněž císař [[Tiberius]] ostrov využil jako vězení pro svou praneteř Aggripinu starší v roce [[29]], která tam zemřela na podvýživu. Poté co se její syn Gaius (lépe znám jako [[Caligula]]) stal roku [[37]] císařem, odjel na ''Pandaterii'' vyzvednout její ostatky a odvezl je do [[Starověký Řím|Říma]], kde je nechal pohřbít. Rovněž Aggripinina nejmladší dcera Julia Livilla byla donucena k exilu na ostrově na příkaz svého strýce, císaře [[Claudius|Claudia]]. Císaře k tomuto činu přemluvila jeho manželka Messalina v roce [[41]] O něco později byla rovněž diskrétně vyhladověna k smrti a její ostatky byly pravděpodobně převezeny do Říma poté, co se její sestra Aggripina mladší stala |
Ostrov byl dobře znám císaři [[Augustus|Augustovi]], který na něj uvrhl na pět let svou dceru [[Julie starší|Julii starší]] v roce [[2 př. n. l.]] v reakci na její rozsáhlé cizoložství. Rovněž císař [[Tiberius]] ostrov využil jako vězení pro svou praneteř Aggripinu starší v roce [[29]], která tam zemřela na podvýživu. Poté, co se její syn Gaius (lépe znám jako [[Caligula]]) stal roku [[37]] císařem, odjel na ''Pandaterii'' vyzvednout její ostatky a odvezl je do [[Starověký Řím|Říma]], kde je nechal pohřbít. Rovněž Aggripinina nejmladší dcera Julia Livilla byla donucena k exilu na ostrově na příkaz svého strýce, císaře [[Claudius|Claudia]]. Císaře k tomuto činu přemluvila jeho manželka Messalina v roce [[41]]. O něco později byla rovněž diskrétně vyhladověna k smrti a její ostatky byly pravděpodobně převezeny do Říma poté, co se její sestra Aggripina mladší stala císařovou ženou a získala vliv. V roce [[62]] byla na ''Pandaterii'' vykázána další členka [[Iulsko-claudijská dynastie|iulsko-claudijské dynastie]] Claudia Octavia, první žena císaře [[Nero]]na. Na příkaz svého manžela tam byla i popravena. |
||
Na tento ostrov byla také deportována Sv. Flavia Domitilla, po které jsou v [[Řím]]ě pojmenovány katakomby, a která ukryla mnoho svatých (nebo léčila jejich zranění, způsobená mučením). Byla vnučkou císaře [[Vespasianus|Vespasiana]] a na ostrově pravděpodobně i zemřela. |
Na tento ostrov byla také deportována [[Flavia Domitilla (svatá)|Sv. Flavia Domitilla]], po které jsou v [[Řím]]ě pojmenovány katakomby, a která ukryla mnoho svatých (nebo léčila jejich zranění, způsobená mučením). Byla vnučkou císaře [[Vespasianus|Vespasiana]] a na ostrově pravděpodobně i zemřela. |
||
Za vlády [[Mussolini]]ho byl na ostrově v letech [[1939]] až [[1943]] zřízen vězeňský tábor, kde se tísnilo na 700 oponentů režimu (včetně 400 [[Komunismus|komunistů]]). Jedním z vězňů byl také [[Altiero Spinelli]], který tam napsal text, později známý jako ''[[Manifest z Ventotene]]'', navrhující podobu budoucí sjednocené federalistické [[Evropa|Evropy]]. |
|||
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužil ostrov jako základna pro 114 mužů německé armády, kteří zde chránili klíčový radar. V noci [[8. říjen|8. října]] [[1943]] do přístavu tajně vplula [[Spojené státy americké|americká]] loď a vyložila 46 výsadkářů. Ti se rychle zkontaktovali s místním odbojem, který pak Němcům lživě tvrdil, že je na ostrově skupina výsadkářů, podporovaná nepřátelskou flotilou. Německý velitel nechal ve strachu zničit pozice i zbraně a vzdal se Američanům. Teprve poté si uvědomil svůj omyl, ale již bylo pozdě, Ventotene bylo osvobozeno bez jediného výstřelu [[9. říjen|9. října]] [[1943]] ve tři hodiny ráno. |
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužil ostrov jako základna pro 114 mužů německé armády, kteří zde chránili klíčový radar. V noci [[8. říjen|8. října]] [[1943]] do přístavu tajně vplula [[Spojené státy americké|americká]] loď a vyložila 46 výsadkářů. Ti se rychle zkontaktovali s místním odbojem, který pak Němcům lživě tvrdil, že je na ostrově skupina výsadkářů, podporovaná nepřátelskou flotilou. Německý velitel nechal ve strachu zničit pozice i zbraně a vzdal se Američanům. Teprve poté si uvědomil svůj omyl, ale již bylo pozdě, Ventotene bylo osvobozeno bez jediného výstřelu [[9. říjen|9. října]] [[1943]] ve tři hodiny ráno. |
||
== Manifest z Ventotente == |
|||
⚫ | |||
Za vlády [[Benito Mussolini|Mussoliniho]] byl na ostrově v letech [[1939]] až [[1943]] zřízen vězeňský tábor, kde se tísnilo na 700 oponentů režimu (včetně 400 [[Komunismus|komunistů]]). Jedni z vězňů: [[Altiero Spinelli]], [[Ernesto Rossi]] a [[Eugenio Colorni]], tam napsali text, později známý jako ''[[Manifest z Ventotene]]'', jež se vyznačuje povstáním intelektuálů, vědců a politiků proti fašistickému režimu a obhajuje ideály sjednocení Evropy ve federálním smyslu. Je považován za základní dokument, jehož prostřednictvím se vyvinul pozdější Evropský [[federalismus]]. Z těchto důvodů je součástí [[Evropské dědictví|Evropského dědictví]]. <ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| titul = Označení Evropské dědictví |
|||
| periodikum = www.npu.czhttps |
|||
| vydavatel = Národní památkový ústav |
|||
| url = https://www.npu.czhttps//www.npu.cz/cs/generalni-reditelstvi-npu/sluzby/european-heritage-label |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2023-11-22 |
|||
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
⚫ | |||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{Překlad|en|Ventotene|110475044}} |
{{Překlad|en|Ventotene|110475044}} |
||
<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* [http://www.terraserver.com/imagery/image_gx.asp?cpx=13.424443884092064&cpy=40.792654930403366&res=15&provider_id=340&t=pan Satelitní snímek Ventotene] |
* [http://www.terraserver.com/imagery/image_gx.asp?cpx=13.424443884092064&cpy=40.792654930403366&res=15&provider_id=340&t=pan Satelitní snímek Ventotene]{{Nedostupný zdroj}} |
||
{{Provincie Latina}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Geografie|Itálie}} |
|||
[[Kategorie:Pontinské ostrovy]] |
[[Kategorie:Pontinské ostrovy]] |
||
[[Kategorie:Geografie provincie Latina]] |
|||
[[Kategorie:Ostrovy Tyrhénského moře]] |
[[Kategorie:Ostrovy Tyrhénského moře]] |
||
[[Kategorie:Ostrovy |
[[Kategorie:Ostrovy Lazia]] |
||
[[Kategorie:Obce v provincii Latina]] |
|||
[[Kategorie:Sopečné ostrovy Středozemního moře]] |
|||
[[bcl:Ventotene]] |
|||
[[Kategorie:Evropské dědictví]] |
|||
[[be:Горад Вентатэнэ]] |
|||
[[bg:Вентотене]] |
|||
[[ca:Pandatària]] |
|||
[[da:Ventotene]] |
|||
[[de:Ventotene]] |
|||
[[en:Ventotene]] |
|||
[[eo:Ventotene]] |
|||
[[es:Ventotene]] |
|||
[[fr:Ventotene]] |
|||
[[gl:Ventotene]] |
|||
[[ia:Ventotene]] |
|||
[[it:Ventotene]] |
|||
[[ja:ヴェントテーネ]] |
|||
[[la:Pandataria (municipium)]] |
|||
[[lmo:Ventotene]] |
|||
[[nap:Ventotene]] |
|||
[[nl:Ventotene (gemeente)]] |
|||
[[nn:Ventotene]] |
|||
[[no:Ventotene]] |
|||
[[pl:Ventotene]] |
|||
[[pms:Ventotene]] |
|||
[[pt:Ventotene]] |
|||
[[ro:Ventotene]] |
|||
[[ru:Вентотене (город)]] |
|||
[[scn:Ventoteni]] |
|||
[[sh:Ventotene]] |
|||
[[tr:Ventotene]] |
|||
[[uk:Вентотене]] |
|||
[[uz:Ventotene]] |
|||
[[vo:Ventotene]] |
|||
[[war:Ventotene]] |
|||
[[zh:文托泰内]] |
Aktuální verze z 20. 12. 2023, 04:27
Ventotene | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 40°48′ s. š., 13°26′ v. d. |
Nadmořská výška | 18 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Ventotene | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1,8 km² |
Počet obyvatel | 704 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 402,3 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1869 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0771 |
PSČ | 04020 a 04031 |
Označení vozidel | LT |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Pontine_Islands_map.png/300px-Pontine_Islands_map.png)
Ventotene je ostrov v Tyrhénském moři nedaleko pobřeží Kampánie v Itálii. Jde o zbytek prastaré sopky a je součástí Pontinských ostrovů. V římských dobách byl ostrov znám jako Pandataria a Pandateria. Jde zároveň o obec patřící do provincie Latina (Lazio).
Ostrov je podlouhlého tvaru, dlouhý přibližně 3 km s maximální šířkou 800 m. Dva kilometry východně je situován ostrov Santo Stefano, 40 km na západ leží ostrov Ponza.
Stejnojmenná obec má v současnosti 633 stálých obyvatel, k obci náleží i ostrov St. Stefano, na kterém je nyní uzavřená rozsáhlá věznice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Castello_di_ventotene_%28municipio%29_02.jpg/220px-Castello_di_ventotene_%28municipio%29_02.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/Ventotene.jpg/220px-Ventotene.jpg)
Ostrov byl dobře znám císaři Augustovi, který na něj uvrhl na pět let svou dceru Julii starší v roce 2 př. n. l. v reakci na její rozsáhlé cizoložství. Rovněž císař Tiberius ostrov využil jako vězení pro svou praneteř Aggripinu starší v roce 29, která tam zemřela na podvýživu. Poté, co se její syn Gaius (lépe znám jako Caligula) stal roku 37 císařem, odjel na Pandaterii vyzvednout její ostatky a odvezl je do Říma, kde je nechal pohřbít. Rovněž Aggripinina nejmladší dcera Julia Livilla byla donucena k exilu na ostrově na příkaz svého strýce, císaře Claudia. Císaře k tomuto činu přemluvila jeho manželka Messalina v roce 41. O něco později byla rovněž diskrétně vyhladověna k smrti a její ostatky byly pravděpodobně převezeny do Říma poté, co se její sestra Aggripina mladší stala císařovou ženou a získala vliv. V roce 62 byla na Pandaterii vykázána další členka iulsko-claudijské dynastie Claudia Octavia, první žena císaře Nerona. Na příkaz svého manžela tam byla i popravena.
Na tento ostrov byla také deportována Sv. Flavia Domitilla, po které jsou v Římě pojmenovány katakomby, a která ukryla mnoho svatých (nebo léčila jejich zranění, způsobená mučením). Byla vnučkou císaře Vespasiana a na ostrově pravděpodobně i zemřela.
Během druhé světové války sloužil ostrov jako základna pro 114 mužů německé armády, kteří zde chránili klíčový radar. V noci 8. října 1943 do přístavu tajně vplula americká loď a vyložila 46 výsadkářů. Ti se rychle zkontaktovali s místním odbojem, který pak Němcům lživě tvrdil, že je na ostrově skupina výsadkářů, podporovaná nepřátelskou flotilou. Německý velitel nechal ve strachu zničit pozice i zbraně a vzdal se Američanům. Teprve poté si uvědomil svůj omyl, ale již bylo pozdě, Ventotene bylo osvobozeno bez jediného výstřelu 9. října 1943 ve tři hodiny ráno.
Manifest z Ventotente
[editovat | editovat zdroj]Za vlády Mussoliniho byl na ostrově v letech 1939 až 1943 zřízen vězeňský tábor, kde se tísnilo na 700 oponentů režimu (včetně 400 komunistů). Jedni z vězňů: Altiero Spinelli, Ernesto Rossi a Eugenio Colorni, tam napsali text, později známý jako Manifest z Ventotene, jež se vyznačuje povstáním intelektuálů, vědců a politiků proti fašistickému režimu a obhajuje ideály sjednocení Evropy ve federálním smyslu. Je považován za základní dokument, jehož prostřednictvím se vyvinul pozdější Evropský federalismus. Z těchto důvodů je součástí Evropského dědictví. [2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ventotene na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Označení Evropské dědictví. www.npu.czhttps [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-11-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Ventotene na Wikimedia Commons
- Satelitní snímek Ventotene[nedostupný zdroj]