Palác Heidžó: Porovnání verzí

Palác Heidžó; Památky na starobylou Naru
	Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Japonsko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, iv, vi
Odkaz	870 (anglicky)
Oblast	Asie
Zařazení do seznamu
Zařazení	1998 (22. zasedání)

Palác Heidžó
Poloha
Adresa	Nara, Heidžó-kjó, Japonsko
Souřadnice	34°41′28″ s. š., 135°47′44″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web a Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 10. 10. 2023, 19:22

Palác Heidžó (japonsky: 平城宮, Heidžókjú nebo Heizeikjú) ve městě Nara v prefektuře Nara byl japonským císařským sídlem během období Nara (710–784 n. l.). Zbytky paláce byly v roce 1998, spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru.

Poté, co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do Heidžó-kjó (tj. „Hlavní město Heidžó“, také zvané Nanto (南都, Jižní hlavní město) a později známé jako Nara) v roce 707, vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce 745 bylo vybráno vhodné místo.

Město i palác byly plánovány po vzoru Čchang-anu (dnešní Si-an), hlavního města Číny během dynastie Tchang, tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Čchang-an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů geomantie. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.

V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci třídy Suzaku, hlavní tepny města, která vedla ze severu, od hlavní palácové brány Suzakumon přes střed města až k jeho jižní bráně Radžómon. Palácové budovy byly postaveny v rozlehlém ohrazeném obdélníkovém prostoru Vnějšího paláce Daidairi (大内裏). Mezi nejdůležitější části paláce patřily Velký audieční sál, Daigokuden (大極殿), kde se vyřizovaly vládní záležitosti, Čódó-in, kde se konaly formální ceremonie, a prostor Vnitřního paláce, Dairi (内裏), kde byla císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné.

Když bylo hlavní město přesunuto do Heian-kjó (dnes Kjóto), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci 12. století (období Kamakura) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce 1955 začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce 1998 byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzakumon a zahrada Tó-in.

Roku 1959 Narská národní kulturní organizace rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heijō Palace na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Heidžó na Wikimedia Commons
(anglicky) Geomancy and Imperial Position in Nara, Japan

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+__BEZOBSAHU__
 {{Infobox - budova}}
 {{Infobox - světové dědictví
@@ Řádek 15: / Řádek 16: @@
  | poznámky =
 }}
-'''Palác Heidžó''' ({{Vjazyce|ja}}: 平城宮, ''Heidžókjú'' nebo Heizeikjú) ve městě [[Nara]] v [[prefektura Nara|prefektuře Nara]] byl [[Japonsko|japonským]] císařským sídlem během [[období Nara]] ([[710]]-[[784]] n.l.). Zbytky paláce byly v roce [[1998]], spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]] pod společným označením ''Památky na starobylou Naru''.
+'''Palác Heidžó''' ({{Vjazyce|ja}}: 平城宮, ''Heidžókjú'' nebo Heizeikjú) ve městě [[Nara]] v [[prefektura Nara|prefektuře Nara]] byl [[Japonsko|japonským]] císařským sídlem během [[období Nara]] ([[710]]–[[784]]&nbsp;n.&nbsp;l.). Zbytky paláce byly v roce [[1998]], spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]] pod společným označením ''Památky na starobylou Naru''.
-Poté co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do [[Heidžó-kjó]] (tj.„Hlavní město Heidžó“, také zvané Nanto (南都, ''Jižní hlavní město'') a později známé jako Nara) v roce [[707]], vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce [[745]] bylo vybráno vhodné místo.
+Poté, co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do [[Heidžó-kjó]] (tj. „Hlavní město Heidžó“, také zvané Nanto (南都, ''Jižní hlavní město'') a později známé jako Nara) v roce [[707]], vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce [[745]] bylo vybráno vhodné místo.
-Město i palác byly plánovány po vzoru [[Chang-an]] (dnešní [[Si-an]]), hlavního města [[Čína|Číny]] během [[dynastie Tchang]], tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Chang'an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů [[geomantie]]. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.
+Město i palác byly plánovány po vzoru [[Čchang-an]]u (dnešní [[Si-an]]), hlavního města [[Čína|Číny]] během [[dynastie Tchang]], tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Čchang-an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů [[geomantie]]. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.
-V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci ulice Suzaku, hlavní tepny města vedoucí ze severu na jih přes střed města. Ulice končila u '''Suzaku-mon''' (''brána Suzaku'') a palácové budovy byly postaveny kolem této brány. Mezi nejdůležitější části paláce patřily '''Daigoku-den''', kde se vyřizovaly vládní záležitosti, '''Čódó-in''', kde se konaly formální ceremonie, '''Dairi''', císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné.
+V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci třídy [[Suzaku (ulice)|Suzaku]], hlavní tepny města, která vedla ze severu, od hlavní palácové  brány ''[[Suzakumon]]''  přes střed města až k jeho jižní bráně ''Radžómon''. Palácové budovy byly postaveny v rozlehlém ohrazeném obdélníkovém prostoru Vnějšího paláce ''Daidairi'' ({{Cizojazyčně|ja|大内裏}}). Mezi nejdůležitější části paláce patřily Velký audieční sál, ''Daigokuden'' ({{Cizojazyčně|ja|大極殿}}), kde se vyřizovaly vládní záležitosti, ''Čódó-in'', kde se konaly formální ceremonie, a prostor Vnitřního paláce, ''Dairi'' ({{Cizojazyčně|ja|内裏}}), kde byla císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné.
-Když bylo hlavní město přesunuto do [[Heian-kjó]] (dnes [[Kjóto]]), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci [[12. století]] ([[období Kamakura]]) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce [[1955]] začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce [[1998]] byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzaku-mon a zahrada Tó-in.
+Když bylo hlavní město přesunuto do [[Heian-kjó]] (dnes [[Kjóto]]), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci [[12. století]] ([[období Kamakura]]) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce [[1955]] začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce [[1998]] byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzakumon a zahrada Tó-in.
 Roku [[1959]] ''Narská národní kulturní organizace'' rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků.
@@ Řádek 34: / Řádek 35: @@
 * [[Kókjo]]
 * [[Heidžó-kjó]]
+* [[Palác Heian]]
 === Externí odkazy ===
 * {{Commonscat}}
-* {{en}} [https://archive.is/20121206034238/http://www2.gol.com/users/stever/nara.htm Geomancy and Imperial Position in Nara, Japan]
+* {{en}} [https://archive.today/20121206034238/http://www2.gol.com/users/stever/nara.htm Geomancy and Imperial Position in Nara, Japan]
 {{Světové dědictví – Japonsko}}
 {{Prefektura Nara}}
 {{Autoritní data}}
-{{Portály|Architektura|Japonsko}}
+{{Portály|Architektura a stavebnictví|Japonsko}}
 [[Kategorie:Prefektura Nara|Heidžó]]

Japonské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Hokkaidó	prehistorická naleziště éry Džómon Širetoko

Tóhoku	Hiraizumi Čúsondži Kandžizaióin Kinkei Mócúdži Murjókóin lokality japonské průmyslové revoluce Meidži prehistorická naleziště éry Džómon Širakami-Sanči

Kantó	Nikkó Rinnódži svatyně Futarasan Tóšógú ostrovy Ogasawara přádelna hedvábí v Tomioce stavby architekta Le Corbusiera

Čúbu	Fudži lokality japonské průmyslové revoluce Meidži Širakawa-gó a Gokajama zlaté doly na ostrově Sado

Kansai	Hórjúdži hrad Himedži Historické památky starobylého Kjóta (Kjóto, Udži a Ócu) Bjódóin Daigodži Enrjakudži Ginkakudži Hongandži hrad Nidžó Kijomizu-dera Kinkakudži Kózandži Ninnadži Rjóandži Saihódži svatyně Kamo svatyně Udžigami Tenrjúdži Tódži Nara Jakušidži Heidžó Kófukudži Gangódži svatyně Kasuga Tódaidži Tóšódaidži posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii Fudarakusandži Hora Jošino Kimpusendži hora Kója Óminesandži prales Nači svatyně Jošimizu svatyně Jošino Mikumari svatyně Kinpu svatyně Kumano Hajatama svatyně Kumano Hongú svatyně Niucuhime svatyně Niukanšófu vodopád Nači skupiny kofun v oblastech Mozu a Furuiči

Čúgoku	lokality japonské průmyslové revoluce Meidži památník míru v Hirošimě svatyně Icukušima stříbrný důl Iwami Ginzan

Kjúšú	Gusuku hrad Šuri Kacuren Naka Nakidžin Seifa-utaki Sonohjan Utaki Išimon Šikina-en Tamaudun Zakimi Jakušima lokality japonské průmyslové revoluce Meidži posvátný ostrov Okinošima ostrovy Amami Óšima, Tokunošima, severní část Okinawy a Iriomote skrytá křesťanská místa regionu Nagasaki

Prefektura Nara – 奈良県 (Nara-ken)

Města (市, ši)	Godžó (五條) • Gose (御所) • Ikoma (生駒) • Jamatokórijama (大和郡山) • Kacuragi (葛城) • Jamatotakada (大和高田) • Kašiba (香芝) • Kašihara (橿原) • Nara (奈良) (hlavní město prefektury) • Sakurai (桜井) • Tenri (天理) • Uda (宇陀)

Okresy (郡, gun)	městečka (町, mači/čó): • vesnice (村, mura):

Jamabe (山辺)	Jamazoe-mura (山添村)

Ikoma (生駒)	Ando-čó (安堵町) • Heguri-čó (平群町) • Ikaruga-čó (斑鳩町) • Sangó-čó (三郷町)

Šiki (磯城)	Kawaniši-čó (川西町) • Mijake-čó (三宅町) • Tawaramoto-čó (田原本町)

Uda (宇陀)	Micue-mura (御杖村) • Soni-mura (曽爾村)

Takaiči (高市)	Takatori-čó (高取町) • Asuka-mura (明日香村)

Kitakacuragi (北葛城)	Kammaki-čó (上牧町) • Ódži-čó (王寺町) • Kórjú-čó (広陵町) • Kawai-čó (河合町)

Jošino (吉野)	Jošino-čó (吉野町) • Ójodo-čó (大淀町) • Šimoiči-čó (下市町) • Higašijošino-mura (東吉野村) • Kamikitajama-mura (上北山村) • Šimokitajama-mura (下北山村) • Kawakami-mura (川上村) • Kurotaki-mura (黒滝村) • Nosegawa-mura (野迫川村) • Tenkawa-mura (天川村) • Tocukawa-mura (十津川村)

Jiné	Hórjúdži (法隆寺) • Daiandži (大安寺) • Gangódži (元興寺) • Tódaidži (東大寺)

Sousedící prefektury (県/府): Prefektura Wakajama (和歌山県) • Prefektura Ósaka (大阪府) • Prefektura Kjóto (京都府) • Prefektura Mie (三重県)