Palác Heidžó: Porovnání verzí
m Podívejte se na Související články |
m fix, pomlčky |
||
(Není zobrazeno 44 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__BEZOBSAHU__ |
|||
<!--[[Image:Heijokyu Suzakumon.jpg|right|frame|Rekonstruovaná brána ''Suzakumon'']]--> |
|||
{{Infobox - budova}} |
|||
⚫ | '''Palác Heidžó''' (平城宮, |
||
⚫ | |||
| název = Palác Heidžó<br />Památky na starobylou Naru |
|||
| obrázek = |
|||
| popisek = Zahrada Tóin |
|||
| smluvní stát = Japonsko |
|||
| typ = kulturní dědictví |
|||
| kritérium = ii, iii, iv, vi |
|||
| id = 870 |
|||
| zeměpisná šířka = vypnuto |
|||
| oblast = [[Seznam světového dědictví v Asii|Asie]] |
|||
| rok = 1998 |
|||
| změna = |
|||
| v ohrožení = |
|||
| poznámky = |
|||
}} |
|||
⚫ | '''Palác Heidžó''' ({{Vjazyce|ja}}: 平城宮, ''Heidžókjú'' nebo Heizeikjú) ve městě [[Nara]] v [[prefektura Nara|prefektuře Nara]] byl [[Japonsko|japonským]] císařským sídlem během [[období Nara]] ([[710]]–[[784]] n. l.). Zbytky paláce byly v roce [[1998]], spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]] pod společným označením ''Památky na starobylou Naru''. |
||
Poté co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do Heidžó-kjó (tj.„Hlavní město Heidžó“, také zvané |
Poté, co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do [[Heidžó-kjó]] (tj. „Hlavní město Heidžó“, také zvané Nanto (南都, ''Jižní hlavní město'') a později známé jako Nara) v roce [[707]], vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce [[745]] bylo vybráno vhodné místo. |
||
Město i palác byly plánovány po vzoru [[ |
Město i palác byly plánovány po vzoru [[Čchang-an]]u (dnešní [[Si-an]]), hlavního města [[Čína|Číny]] během [[dynastie Tchang]], tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Čchang-an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů [[geomantie]]. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města. |
||
V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci |
V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci třídy [[Suzaku (ulice)|Suzaku]], hlavní tepny města, která vedla ze severu, od hlavní palácové brány ''[[Suzakumon]]'' přes střed města až k jeho jižní bráně ''Radžómon''. Palácové budovy byly postaveny v rozlehlém ohrazeném obdélníkovém prostoru Vnějšího paláce ''Daidairi'' ({{Cizojazyčně|ja|大内裏}}). Mezi nejdůležitější části paláce patřily Velký audieční sál, ''Daigokuden'' ({{Cizojazyčně|ja|大極殿}}), kde se vyřizovaly vládní záležitosti, ''Čódó-in'', kde se konaly formální ceremonie, a prostor Vnitřního paláce, ''Dairi'' ({{Cizojazyčně|ja|内裏}}), kde byla císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné. |
||
Když bylo hlavní město přesunuto do Heian-kjó (dnes [[Kjóto]]), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci [[12. století]] ([[období Kamakura]]) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce [[1955]] začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce [[1998]] byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána |
Když bylo hlavní město přesunuto do [[Heian-kjó]] (dnes [[Kjóto]]), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci [[12. století]] ([[období Kamakura]]) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce [[1955]] začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce [[1998]] byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzakumon a zahrada Tó-in. |
||
Roku [[1959]] ''Narská národní kulturní organizace'' rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků. |
Roku [[1959]] ''Narská národní kulturní organizace'' rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
⚫ | |||
{{Překlad|en|Heijō Palace|28967966}} |
|||
=== Související články === |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
* [http://www.city.nara.nara.jp/english/kokon/isan/8_hijygu.htm Oficiální stránky města Nary] |
|||
* [[Heidžó-kjó]] |
|||
* [[Palác Heian]] |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{en}} [https://archive.today/20121206034238/http://www2.gol.com/users/stever/nara.htm Geomancy and Imperial Position in Nara, Japan] |
|||
{{Světové dědictví – Japonsko}} |
|||
⚫ | |||
{{Prefektura Nara}} |
|||
⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Japonsko}} |
|||
⚫ | |||
[[en:Heijō Palace]] |
|||
⚫ | |||
[[ja:平城宮]] |
|||
[[Kategorie:Nara|Heidžó]] |
Aktuální verze z 10. 10. 2023, 19:22
Palác Heidžó | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Nara, Heidžó-kjó, Japonsko |
Souřadnice | 34°41′28″ s. š., 135°47′44″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web a Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palác Heidžó Památky na starobylou Naru | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Japonsko |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iii, iv, vi |
Odkaz | 870 (anglicky) |
Oblast | Asie |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1998 (22. zasedání) |
Palác Heidžó (japonsky: 平城宮, Heidžókjú nebo Heizeikjú) ve městě Nara v prefektuře Nara byl japonským císařským sídlem během období Nara (710–784 n. l.). Zbytky paláce byly v roce 1998, spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru.
Poté, co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do Heidžó-kjó (tj. „Hlavní město Heidžó“, také zvané Nanto (南都, Jižní hlavní město) a později známé jako Nara) v roce 707, vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce 745 bylo vybráno vhodné místo.
Město i palác byly plánovány po vzoru Čchang-anu (dnešní Si-an), hlavního města Číny během dynastie Tchang, tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Čchang-an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů geomantie. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.
V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci třídy Suzaku, hlavní tepny města, která vedla ze severu, od hlavní palácové brány Suzakumon přes střed města až k jeho jižní bráně Radžómon. Palácové budovy byly postaveny v rozlehlém ohrazeném obdélníkovém prostoru Vnějšího paláce Daidairi (大内裏). Mezi nejdůležitější části paláce patřily Velký audieční sál, Daigokuden (大極殿), kde se vyřizovaly vládní záležitosti, Čódó-in, kde se konaly formální ceremonie, a prostor Vnitřního paláce, Dairi (内裏), kde byla císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné.
Když bylo hlavní město přesunuto do Heian-kjó (dnes Kjóto), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci 12. století (období Kamakura) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce 1955 začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce 1998 byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzakumon a zahrada Tó-in.
Roku 1959 Narská národní kulturní organizace rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heijō Palace na anglické Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Heidžó na Wikimedia Commons
- (anglicky) Geomancy and Imperial Position in Nara, Japan