Jeřáb popelavý: Porovnání verzí
m oprava dle cinika |
m přidána Kategorie:Ptáci Severní Ameriky |
||
| (Není zobrazeno 108 mezilehlých verzí od 69 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Taxobox |
|||
{{Taxobox začátek|barva=pink|název=Jeřáb popelavý}} |
|||
| jméno = Jeřáb popelavý |
|||
| obrázek = Grus grus 2 (Marek Szczepanek).jpg |
|||
{{Taxobox začátek členění|barva=pink}} |
|||
| velikost obrázku = 260px |
|||
{{Taxobox říše|česky=[[Živočichové]]|latinsky=Animalia}} |
|||
| popisek = Jeřáb popelavý (dospělý pták) |
|||
{{Taxobox kmen|česky=[[Strunatci]]|latinsky=Chordata}} |
|||
| obrázek2 = Gervės.ogg |
|||
{{Taxobox třída|česky=[[Ptáci]]|latinsky=Aves}} |
|||
| popisek2 = ''Zpěv jeřábů v lesích u [[Josvainiai|Josvainiů]] v [[Litva|Litvě]]'' |
|||
{{Taxobox podtřída|česky=[[Letci]]|latinsky=Neognathae}} |
|||
| říše = [[živočichové]] (Animalia) |
|||
{{Taxobox řád | česky =[[Krátkokřídlí]] | latinsky = Ralliformes}} |
|||
| kmen = [[strunatci]] (Chordata) |
|||
{{Taxobox čeleď | česky =[[Jeřábovití]] | latinsky = Gruidae}} |
|||
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) |
|||
{{Taxobox rod | česky =[[Jeřáb]] | latinsky = Grus}} |
|||
| třída = [[ptáci]] (Aves) |
|||
{{Taxobox konec členění}} |
|||
| podtřída = [[letci]] (Neognathae) |
|||
{{Taxobox binomická sekce | barva = pink | binomické_jméno = Grus grus| popsal = [[Linnaeus]] | datum = 1758}} |
|||
| řád = [[krátkokřídlí]] (Gruiformes) |
|||
{{Taxobox konec}} |
|||
| čeleď = [[jeřábovití]] (Gruidae) |
|||
'''Jeřáb popelavý''' (''Grus grus'') je šedavě zbarvený [[pták]] o něco větší než [[čáp bílý]]. Od řádu [[brodiví|brodivých]] se liší volně visícím peřím na ocase. Jeřábi létají v klínovitých formacích a ozývají se nezaměnitelnými troubivými zvuky. |
|||
| rod = [[Grus (rod)|jeřáb]] (''Grus'') |
|||
| binomické jméno = Grus grus |
|||
| druh popsal = [[Carl Linné|Linnaeus]], [[1758]] |
|||
| mapa rozšíření = Verbreitungskarte des Kranichs.png |
|||
| popisek mapy = Rozšíření jeřába popelavého (žlutě hnízdiště, modře zimoviště). |
|||
}} |
|||
'''Jeřáb popelavý''' (''Grus grus'') je velký druh ptáka z čeledi [[jeřábovití|jeřábovitých]]. |
|||
== Taxonomie == |
|||
V [[ČR]] se vyskytuje na několika málo místech (např. [[Rožďalovické rybníky]]) na jižním okraji svého hnízdního areálu. |
|||
Rozlišují se 2 poddruhy: jeřáb popelavý evropský (''Grus grus grus''), obývající evropskou část areálu, a jeřáb popelavý sibiřský (''Grus grus lilfordi''), obývající asijskou část rozšíření.<ref name="hudecakol">{{citace monografie| příjmení=Hudec| jméno=Karel| odkaz na autora=Karel Hudec| spoluautoři=a kol.| titul=Fauna ČR. Ptáci 2| rok=2005| vydavatel=Academia| místo=Praha| isbn=80-200-1113-7}}</ref> |
|||
== Popis == |
|||
Jeřábi vyhledávají [[rybník]]y s rozsáhlými rákosinami, případně bažinatými územími, ve kterých si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda. Při toku předvádějí jeřábi charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky. |
|||
[[Soubor:Flickr - Rainbirder - Eurasian Crane (Grus grus) (cropped).jpg|vlevo|náhled|Dospělý jeřáb popelavý v letu]] |
|||
O něco větší než [[čáp bílý]] (délka těla 96–119 cm, rozpětí křídel 180–222 cm), s dlouhýma nohama a dlouhým štíhlým krkem. Abnormálně prodloužené ramenní letky tvoří načechraný „ocas“ (skutečný ocas je krátký a patrný hlavně v letu).<ref name="hudecakol" /><ref name="svensson" /> Hmotnost se pohybuje v rozmezí 4–7 kg.<ref name="hudecakol" /> Peří je převážně šedavě modrošedé, s šedočernými letkami a černobílou hlavou a krkem. Lysina v zadní části temene je červená. V létě má většina ptáků rezavohnědě zbarvený hřbet, který je po zbytek roku šedavý. Obě pohlaví jsou podobná, samci jsou pouze o něco větší. Mladí ptáci se liší světle rezavohnědým zbarvením hlavy a krku a méně objemnými ramenními letkami.<ref name="svensson">{{citace monografie| příjmení=Svensson| jméno=Lars| odkaz na autora=Lars Svensson (ornitolog)| spoluautoři=a kol.| titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu| vydání=2| vydavatel=Ševčík| místo=Plzeň| rok=2012| isbn=978-80-7291-224-7}}</ref> |
|||
Létá v klínovitých formacích nebo v šikmých řadách, s nataženým krkem a nohama.<ref name="svensson" /> Ozývá se nezaměnitelnými troubivými zvuky. |
|||
V dubnu až květnu snášejí obvykle dvě vejce, na kterých oba střídavě sedí asi jeden měsíc. Mláďata jsou nekrmivá a rodiče je vodí po dalších 8-10 týdnů. I poté se jeřábí rodina zdržuje pohromadě. |
|||
== Rozšíření == |
|||
Jeřábi se živí hmyzem, rostlinami, zrním a hlízami nebo kořínky. Při tahu se jeřábi často zdržují na polích. |
|||
Má palearktický typ rozšíření, na východě pokrývající téměř celý pás severských lesů, včetně asijských stepí rozkládajících se na jihu. V Evropě byl areál druhu v důsledku lidské činnosti značně zredukován a v současné době je soustředěn hlavně do její střední a východní části.<ref name="atlasmigrace">{{citace monografie| příjmení=Cepák| jméno=Jaroslav| spoluautoři=a kol.| titul=Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky| vydavatel=Aventinum| rok=2008| místo=Praha| isbn=978-80-86858-87-6}}</ref> Od roku 1960 se však jeho hranice opět posunují k jihu, a jeřáb popelavý se jako hnízdič šíří do dalších zemí (Anglie, Francie, ČR). Tažný druh, zimuje ve Středomoří a v [[Malá Asie|Malé Asii]], kam odlétá převážně v průběhu října, na hnízdiště se vrací během února a března.<ref name="hudecakol" /> |
|||
=== Výskyt v Česku === |
|||
Jeřábi jsou tažní ptáci, zimují ve Středomoří a v [[Malá Asie|Malé Asii]], kam odlétají v průběhu července a srpna, na hnízdiště se vrací během března a dubna. |
|||
Na území ČR se jeřáb popelavý objevoval až do 80. let 20. století pouze jako řídce protahující druh, od roku 1981 je vzhledem k výskytu v hnízdní době možné usuzovat na hnízdění. To však bylo poprvé prokázáno až v roce 1989 u Doks, a v následujících letech i na jiných lokalitách Českolipska: roku 1990 v Heřmaničkách, v roce 1997 opět v Doksech, roku 1999 ve Starých Splavech. Českolipsko je hlavní hnízdní oblastí i v současné době (od roku 1999 zde pravidelně hnízdí minimálně 6 párů), dalšími oblastmi jsou Děčínsko, Chebsko, Královéhradecko, Mladoboleslavsko, Strakonicko a Hodonínsko.<ref name="hudecakol" /> |
|||
Celková početnost i počet obsazených lokalit dlouhodobě stoupá; v letech 1985–89 byla odhadnuta na 1–5 párů, v letech 1990–94 na 5–10 párů a v roce 2000 bylo potvrzeno hnízdění u 8 párů a u dalších 4 bylo považováno za možné.<ref name="hudecakol" /> V období let 2001–2004 se početnost vyvíjela následovně: v roce 2001 14 párů (včetně pravděpodobných a možných hnízdění), v roce 2002 18 párů, v roce 2003 28 párů a v roce 2004 35 párů.<ref>KONDĚLKA, Drahomír; PETRO, Radim, 2008: Prvé známé případy prokázaného hnízdění jeřába popelavého (''Grus grus'') na Moravě a ve Slezsku. ''Sylvia'' '''44'''. [http://www.birdlife.cz/wpimages/other/sylvia44_8Kondelka.pdf Dostupné online.] {{Wayback|url=http://www.birdlife.cz/wpimages/other/sylvia44_8Kondelka.pdf |date=20131104224557 }}</ref> |
|||
{{Commons|Grus grus}} |
|||
== Prostředí == |
|||
{{Biologický pahýl}} |
|||
K hnízdění vyhledává rašeliniště a rákosiny u jezer, rybníků a řek v lesnatých oblastech.<ref name="svensson" /> |
|||
== Hnízdění == |
|||
[[Kategorie:ptáci]] |
|||
Na hnízdiště přilétá již v párech nebo hejnech o třech jedincích (dospělý pár a pravděpodobně jejich loňské mládě). Při toku hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec, tvořený úklony a výskoky do výšky. Hnízdo je kupa z rostlinného materiálu o průměru 75–130 cm, postavená na zemi v bažinatém terénu. Hnízdí 1× ročně, při zničení snůšky v počátku hnízdění klade snůšku náhradní. V dubnu až květnu snáší obvykle 2 světle béžová, olivově a hnědě skvrnitá [[vejce]] o rozměrech 94 x 62 mm, na kterých sedí střídavě oba ptáci po dobu 28–31 dnů. Mláďata se líhnou v intervalu několika hodin až 2 dnů a 1–2 dny poté hnízdo opouštějí a rodiče je vodí po okolí. Zpočátku se zdržují pouze v blízkém okolí hnízda ve skrytu vysoké vegetace, od stáří 30 dnů je rodiče začínají vodit na místa vzdálená 1–2 km. Vzletnosti dosahují ve věku 60 dnů, ale i poté se drží s rodiči pohromadě. Pohlavně dospívají ve věku 5–6 let.<ref name="hudecakol" /> |
|||
[[Kategorie:jeřábovití]] |
|||
<gallery> |
|||
Soubor:Kranichnest mit Jungvögel.jpg|Hnízdo jeřába popelavého |
|||
Grus grus egg - Niitvälja bog.jpg|Vejce jeřába popelavého (''Grus grus'') |
|||
</gallery> |
|||
Z 31 hnízdění na území ČR v letech 1989–2000 bylo neúspěšných 9 (29 %): v 5 případech z důvodu predace prasetem divokým, ve 3 případech příčinou člověka (v 1 případě nadměrným rušením a ve 2 případech krádeží vajec) a v 1 případě byla příčina neznámá.<ref name="hudecakol" /> |
|||
[[bg:Сив жерав]] |
|||
[[de:Kranich (Art)]] |
|||
== Potrava == |
|||
[[en:Common Crane]] |
|||
V potravě převažují zelené části rostlin, plody a semena. V nevelkém množství je zastoupená také živočišná strava, tvořená hmyzem, měkkýši, červy a drobnými obratlovci, včetně obojživelníků, plazů, hlodavců a vajec i mláďat ptáků. Při tahu hledá potravu hlavně na polích.<ref name="hudecakol" /> |
|||
[[fr:Grue cendrée]] |
|||
[[he:עגור אפור]] |
|||
== Symbolika == |
|||
[[ja:クロヅル]] |
|||
Krása jeřábů a jejich velkolepé námluvní tance člověka odedávna fascinovaly. V [[řecká mytologie|řecké mytologii]] byl jeřáb přisuzován [[Apollón]]ovi, [[Deméter]], a [[Hermés|Hermovi]]. Byl symbolem bdělosti a opatrnosti, a byl považován za „ptáka štěstí“. V [[Čína|Číně]] symbolizoval dlouhý život, moudrost, věk a vztah mezi otcem a synem. V [[Japonsko|Japonsku]] je jeřáb je symbolem štěstí a dlouhověkosti. V [[heraldika|heraldice]] je jeřáb symbolem péče a ostražitosti. V [[poezie|poezii]] je jeřáb symbolem něčeho „vznešeného“ v přírodě. |
|||
[[nl:Kraanvogel (vogelsoort)]] |
|||
[[pl:Żuraw (ptak)]] |
|||
== Chov v zoo == |
|||
[[sk:Žeriav popolavý]] |
|||
Tento druh byl v srpnu 2019 chován přibližně ve 110 evropských zoo.<ref name=":0" /> V rámci Česka se jedná o tyto zoo<ref name=":0" />: |
|||
[[sv:Trana]] |
|||
[[zh:灰鹤]] |
|||
* [[Zoo Hluboká]] |
|||
* [[Zoopark Chomutov]] |
|||
* [[Zoologická zahrada Olomouc|Zoo Olomouc]] |
|||
* [[Zoo Praha]] |
|||
* [[Zoo Sedlec]] |
|||
Na Slovensku je chován v Zoo Košice. |
|||
=== Chov v Zoo Praha === |
|||
První jeřáb popelavý se do [[Zoo Praha]] dostal již v počátcích zoo. Současný chov započal v roce 2016, kdy byla dovezena samice. V roce 2017 přibyl samec.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika| příjmení = | jméno =| titul = Zootierliste| periodikum = Zootierliste| vydavatel =| url = zootierliste.de| datum vydání =| url archivu =| datum přístupu = 2019-08-05}}</ref> Také ke konci roku 2018 byl chován pár.<ref>Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018</ref> |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
{{Překlad| jazyk = de| článek = Kranich (Art)| revize = 79542649}}<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commons|Grus grus}} |
|||
* {{Commonscat|Grus grus}} |
|||
* {{Wikislovník|heslo=jeřáb popelavý}} |
|||
* {{Wikidruhy|taxon=Grus grus}} |
|||
* [https://ebba2.info/maps/species/Grus-grus/ebba2/abundance/ Mapa hnízdního rozšíření jeřába popelavého v Evropě v letech 2013–2017] a [https://ebba2.info/maps/species/Grus-grus/change/change/ porovnání s 80. lety 20. století] na EBBA2.info (anglicky) |
|||
* [http://www.zoo-ohrada.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=102&Itemid=499 Jeřáb v ZOO Ohrada] |
|||
{{Taxonbar|from=Q4764}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Ptáci|Živočichové}} |
|||
[[Kategorie:Jeřábovití]] |
|||
[[Kategorie:Kriticky ohrožené druhy ČR]] |
|||
[[Kategorie:Ptáci Severní Ameriky]] |
|||
Aktuální verze z 14. 9. 2023, 09:40
 Jeřáb popelavý | |
|---|---|
.jpg) Jeřáb popelavý (dospělý pták) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | krátkokřídlí (Gruiformes) |
| Čeleď | jeřábovití (Gruidae) |
| Rod | jeřáb (Grus) |
| Binomické jméno | |
| Grus grus Linnaeus, 1758 | |
 Rozšíření jeřába popelavého (žlutě hnízdiště, modře zimoviště). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeřáb popelavý (Grus grus) je velký druh ptáka z čeledi jeřábovitých.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rozlišují se 2 poddruhy: jeřáb popelavý evropský (Grus grus grus), obývající evropskou část areálu, a jeřáb popelavý sibiřský (Grus grus lilfordi), obývající asijskou část rozšíření.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]_(cropped).jpg)
O něco větší než čáp bílý (délka těla 96–119 cm, rozpětí křídel 180–222 cm), s dlouhýma nohama a dlouhým štíhlým krkem. Abnormálně prodloužené ramenní letky tvoří načechraný „ocas“ (skutečný ocas je krátký a patrný hlavně v letu).[2][3] Hmotnost se pohybuje v rozmezí 4–7 kg.[2] Peří je převážně šedavě modrošedé, s šedočernými letkami a černobílou hlavou a krkem. Lysina v zadní části temene je červená. V létě má většina ptáků rezavohnědě zbarvený hřbet, který je po zbytek roku šedavý. Obě pohlaví jsou podobná, samci jsou pouze o něco větší. Mladí ptáci se liší světle rezavohnědým zbarvením hlavy a krku a méně objemnými ramenními letkami.[3]
Létá v klínovitých formacích nebo v šikmých řadách, s nataženým krkem a nohama.[3] Ozývá se nezaměnitelnými troubivými zvuky.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Má palearktický typ rozšíření, na východě pokrývající téměř celý pás severských lesů, včetně asijských stepí rozkládajících se na jihu. V Evropě byl areál druhu v důsledku lidské činnosti značně zredukován a v současné době je soustředěn hlavně do její střední a východní části.[4] Od roku 1960 se však jeho hranice opět posunují k jihu, a jeřáb popelavý se jako hnízdič šíří do dalších zemí (Anglie, Francie, ČR). Tažný druh, zimuje ve Středomoří a v Malé Asii, kam odlétá převážně v průběhu října, na hnízdiště se vrací během února a března.[2]
Výskyt v Česku
[editovat | editovat zdroj]Na území ČR se jeřáb popelavý objevoval až do 80. let 20. století pouze jako řídce protahující druh, od roku 1981 je vzhledem k výskytu v hnízdní době možné usuzovat na hnízdění. To však bylo poprvé prokázáno až v roce 1989 u Doks, a v následujících letech i na jiných lokalitách Českolipska: roku 1990 v Heřmaničkách, v roce 1997 opět v Doksech, roku 1999 ve Starých Splavech. Českolipsko je hlavní hnízdní oblastí i v současné době (od roku 1999 zde pravidelně hnízdí minimálně 6 párů), dalšími oblastmi jsou Děčínsko, Chebsko, Královéhradecko, Mladoboleslavsko, Strakonicko a Hodonínsko.[2]
Celková početnost i počet obsazených lokalit dlouhodobě stoupá; v letech 1985–89 byla odhadnuta na 1–5 párů, v letech 1990–94 na 5–10 párů a v roce 2000 bylo potvrzeno hnízdění u 8 párů a u dalších 4 bylo považováno za možné.[2] V období let 2001–2004 se početnost vyvíjela následovně: v roce 2001 14 párů (včetně pravděpodobných a možných hnízdění), v roce 2002 18 párů, v roce 2003 28 párů a v roce 2004 35 párů.[5]
Prostředí
[editovat | editovat zdroj]K hnízdění vyhledává rašeliniště a rákosiny u jezer, rybníků a řek v lesnatých oblastech.[3]
Hnízdění
[editovat | editovat zdroj]Na hnízdiště přilétá již v párech nebo hejnech o třech jedincích (dospělý pár a pravděpodobně jejich loňské mládě). Při toku hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec, tvořený úklony a výskoky do výšky. Hnízdo je kupa z rostlinného materiálu o průměru 75–130 cm, postavená na zemi v bažinatém terénu. Hnízdí 1× ročně, při zničení snůšky v počátku hnízdění klade snůšku náhradní. V dubnu až květnu snáší obvykle 2 světle béžová, olivově a hnědě skvrnitá vejce o rozměrech 94 x 62 mm, na kterých sedí střídavě oba ptáci po dobu 28–31 dnů. Mláďata se líhnou v intervalu několika hodin až 2 dnů a 1–2 dny poté hnízdo opouštějí a rodiče je vodí po okolí. Zpočátku se zdržují pouze v blízkém okolí hnízda ve skrytu vysoké vegetace, od stáří 30 dnů je rodiče začínají vodit na místa vzdálená 1–2 km. Vzletnosti dosahují ve věku 60 dnů, ale i poté se drží s rodiči pohromadě. Pohlavně dospívají ve věku 5–6 let.[2]
-
Hnízdo jeřába popelavého -
Vejce jeřába popelavého (Grus grus)
Z 31 hnízdění na území ČR v letech 1989–2000 bylo neúspěšných 9 (29 %): v 5 případech z důvodu predace prasetem divokým, ve 3 případech příčinou člověka (v 1 případě nadměrným rušením a ve 2 případech krádeží vajec) a v 1 případě byla příčina neznámá.[2]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]V potravě převažují zelené části rostlin, plody a semena. V nevelkém množství je zastoupená také živočišná strava, tvořená hmyzem, měkkýši, červy a drobnými obratlovci, včetně obojživelníků, plazů, hlodavců a vajec i mláďat ptáků. Při tahu hledá potravu hlavně na polích.[2]
Symbolika
[editovat | editovat zdroj]Krása jeřábů a jejich velkolepé námluvní tance člověka odedávna fascinovaly. V řecké mytologii byl jeřáb přisuzován Apollónovi, Deméter, a Hermovi. Byl symbolem bdělosti a opatrnosti, a byl považován za „ptáka štěstí“. V Číně symbolizoval dlouhý život, moudrost, věk a vztah mezi otcem a synem. V Japonsku je jeřáb je symbolem štěstí a dlouhověkosti. V heraldice je jeřáb symbolem péče a ostražitosti. V poezii je jeřáb symbolem něčeho „vznešeného“ v přírodě.
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]Tento druh byl v srpnu 2019 chován přibližně ve 110 evropských zoo.[6] V rámci Česka se jedná o tyto zoo[6]:
Na Slovensku je chován v Zoo Košice.
Chov v Zoo Praha
[editovat | editovat zdroj]První jeřáb popelavý se do Zoo Praha dostal již v počátcích zoo. Současný chov započal v roce 2016, kdy byla dovezena samice. V roce 2017 přibyl samec.[6] Také ke konci roku 2018 byl chován pár.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kranich (Art) na německé Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e f g h i HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b c d SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
- ↑ KONDĚLKA, Drahomír; PETRO, Radim, 2008: Prvé známé případy prokázaného hnízdění jeřába popelavého (Grus grus) na Moravě a ve Slezsku. Sylvia 44. Dostupné online. Archivováno 4. 11. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Zootierliste. Zootierliste [online]. [cit. 2019-08-05]. [zootierliste.de Dostupné online].
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie jeřáb popelavý na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu jeřáb popelavý na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo jeřáb popelavý ve Wikislovníku
Taxon Grus grus ve Wikidruzích- Mapa hnízdního rozšíření jeřába popelavého v Evropě v letech 2013–2017 a porovnání s 80. lety 20. století na EBBA2.info (anglicky)
- Jeřáb v ZOO Ohrada
