Přeskočit na obsah

Jeřáb popelavý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Zp (diskuse | příspěvky)
m oprava dle cinika
 
(Není zobrazeno 108 mezilehlých verzí od 69 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Taxobox
{{Taxobox začátek|barva=pink|název=Jeřáb popelavý}}
{{Taxobox obrázek|obrázek=[[Image:Kranich.jpg|200px|Jeřáb popelavý]]|titulek=}}
| jméno = Jeřáb popelavý
| obrázek = Grus grus 2 (Marek Szczepanek).jpg
{{Taxobox začátek členění|barva=pink}}
| velikost obrázku = 260px
{{Taxobox říše|česky=[[Živočichové]]|latinsky=Animalia}}
| popisek = Jeřáb popelavý (dospělý pták)
{{Taxobox kmen|česky=[[Strunatci]]|latinsky=Chordata}}
| obrázek2 = Gervės.ogg
{{Taxobox třída|česky=[[Ptáci]]|latinsky=Aves}}
| popisek2 = ''Zpěv jeřábů v lesích u [[Josvainiai|Josvainiů]] v [[Litva|Litvě]]''
{{Taxobox podtřída|česky=[[Letci]]|latinsky=Neognathae}}
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
{{Taxobox řád | česky =[[Krátkokřídlí]] | latinsky = Ralliformes}}
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
{{Taxobox čeleď | česky =[[Jeřábovití]] | latinsky = Gruidae}}
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
{{Taxobox rod | česky =[[Jeřáb]] | latinsky = Grus}}
| třída = [[ptáci]] (Aves)
{{Taxobox konec členění}}
| podtřída = [[letci]] (Neognathae)
{{Taxobox binomická sekce | barva = pink | binomické_jméno = Grus grus| popsal = [[Linnaeus]] | datum = 1758}}
| řád = [[krátkokřídlí]] (Gruiformes)
{{Taxobox konec}}
| čeleď = [[jeřábovití]] (Gruidae)
'''Jeřáb popelavý''' (''Grus grus'') je šedavě zbarvený [[pták]] o něco větší než [[čáp bílý]]. Od řádu [[brodiví|brodivých]] se liší volně visícím peřím na ocase. Jeřábi létají v klínovitých formacích a ozývají se nezaměnitelnými troubivými zvuky.
| rod = [[Grus (rod)|jeřáb]] (''Grus'')
| binomické jméno = Grus grus
| druh popsal = [[Carl Linné|Linnaeus]], [[1758]]
| mapa rozšíření = Verbreitungskarte des Kranichs.png
| popisek mapy = Rozšíření jeřába popelavého (žlutě hnízdiště, modře zimoviště).
}}
'''Jeřáb popelavý''' (''Grus grus'') je velký druh ptáka z čeledi [[jeřábovití|jeřábovitých]].


== Taxonomie ==
V [[ČR]] se vyskytuje na několika málo místech (např. [[Rožďalovické rybníky]]) na jižním okraji svého hnízdního areálu.
Rozlišují se 2 poddruhy: jeřáb popelavý evropský (''Grus grus grus''), obývající evropskou část areálu, a jeřáb popelavý sibiřský (''Grus grus lilfordi''), obývající asijskou část rozšíření.<ref name="hudecakol">{{citace monografie| příjmení=Hudec| jméno=Karel| odkaz na autora=Karel Hudec| spoluautoři=a kol.| titul=Fauna ČR. Ptáci 2| rok=2005| vydavatel=Academia| místo=Praha| isbn=80-200-1113-7}}</ref>


== Popis ==
Jeřábi vyhledávají [[rybník]]y s rozsáhlými rákosinami, případně bažinatými územími, ve kterých si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda. Při toku předvádějí jeřábi charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky.
[[Soubor:Flickr - Rainbirder - Eurasian Crane (Grus grus) (cropped).jpg|vlevo|náhled|Dospělý jeřáb popelavý v&nbsp;letu]]
O&nbsp;něco větší než [[čáp bílý]] (délka těla 96–119&nbsp;cm, rozpětí křídel 180–222&nbsp;cm), s&nbsp;dlouhýma nohama a dlouhým štíhlým krkem. Abnormálně prodloužené ramenní letky tvoří načechraný „ocas“ (skutečný ocas je krátký a patrný hlavně v&nbsp;letu).<ref name="hudecakol" /><ref name="svensson" /> Hmotnost se pohybuje v&nbsp;rozmezí 4–7&nbsp;kg.<ref name="hudecakol" /> Peří je převážně šedavě modrošedé, s&nbsp;šedočernými letkami a černobílou hlavou a krkem. Lysina v&nbsp;zadní části temene je červená. V&nbsp;létě má většina ptáků rezavohnědě zbarvený hřbet, který je po zbytek roku šedavý. Obě pohlaví jsou podobná, samci jsou pouze o&nbsp;něco větší. Mladí ptáci se liší světle rezavohnědým zbarvením hlavy a krku a méně objemnými ramenními letkami.<ref name="svensson">{{citace monografie| příjmení=Svensson| jméno=Lars| odkaz na autora=Lars Svensson (ornitolog)| spoluautoři=a kol.| titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu| vydání=2| vydavatel=Ševčík| místo=Plzeň| rok=2012| isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>


Létá v&nbsp;klínovitých formacích nebo v&nbsp;šikmých řadách, s&nbsp;nataženým krkem a nohama.<ref name="svensson" /> Ozývá se nezaměnitelnými troubivými zvuky.
V dubnu až květnu snášejí obvykle dvě vejce, na kterých oba střídavě sedí asi jeden měsíc. Mláďata jsou nekrmivá a rodiče je vodí po dalších 8-10 týdnů. I poté se jeřábí rodina zdržuje pohromadě.


== Rozšíření ==
Jeřábi se živí hmyzem, rostlinami, zrním a hlízami nebo kořínky. Při tahu se jeřábi často zdržují na polích.
Má palearktický typ rozšíření, na východě pokrývající téměř celý pás severských lesů, včetně asijských stepí rozkládajících se na jihu. V&nbsp;Evropě byl areál druhu v&nbsp;důsledku lidské činnosti značně zredukován a v&nbsp;současné době je soustředěn hlavně do její střední a východní části.<ref name="atlasmigrace">{{citace monografie| příjmení=Cepák| jméno=Jaroslav| spoluautoři=a kol.| titul=Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky| vydavatel=Aventinum| rok=2008| místo=Praha| isbn=978-80-86858-87-6}}</ref> Od roku 1960 se však jeho hranice opět posunují k&nbsp;jihu, a jeřáb popelavý se jako hnízdič šíří do dalších zemí (Anglie, Francie, ČR). Tažný druh, zimuje ve Středomoří a v&nbsp;[[Malá Asie|Malé Asii]], kam odlétá převážně v&nbsp;průběhu října, na hnízdiště se vrací během února a března.<ref name="hudecakol" />


=== Výskyt v Česku ===
Jeřábi jsou tažní ptáci, zimují ve Středomoří a v [[Malá Asie|Malé Asii]], kam odlétají v průběhu července a srpna, na hnízdiště se vrací během března a dubna.
Na území ČR se jeřáb popelavý objevoval až do 80. let 20. století pouze jako řídce protahující druh, od roku 1981 je vzhledem k&nbsp;výskytu v&nbsp;hnízdní době možné usuzovat na hnízdění. To však bylo poprvé prokázáno až v&nbsp;roce 1989 u&nbsp;Doks, a v&nbsp;následujících letech i&nbsp;na jiných lokalitách Českolipska: roku 1990 v&nbsp;Heřmaničkách, v&nbsp;roce 1997 opět v&nbsp;Doksech, roku 1999 ve Starých Splavech. Českolipsko je hlavní hnízdní oblastí i&nbsp;v&nbsp;současné době (od roku 1999 zde pravidelně hnízdí minimálně 6 párů), dalšími oblastmi jsou Děčínsko, Chebsko, Královéhradecko, Mladoboleslavsko, Strakonicko a Hodonínsko.<ref name="hudecakol" />


Celková početnost i&nbsp;počet obsazených lokalit dlouhodobě stoupá; v&nbsp;letech 1985–89 byla odhadnuta na 1–5 párů, v&nbsp;letech 1990–94 na 5–10 párů a v&nbsp;roce 2000 bylo potvrzeno hnízdění u&nbsp;8 párů a u&nbsp;dalších 4 bylo považováno za možné.<ref name="hudecakol" /> V&nbsp;období let 2001–2004 se početnost vyvíjela následovně: v&nbsp;roce 2001 14 párů (včetně pravděpodobných a možných hnízdění), v&nbsp;roce 2002 18 párů, v&nbsp;roce 2003 28 párů a v&nbsp;roce 2004 35 párů.<ref>KONDĚLKA, Drahomír; PETRO, Radim, 2008: Prvé známé případy prokázaného hnízdění jeřába popelavého (''Grus grus'') na Moravě a ve Slezsku. ''Sylvia'' '''44'''. [http://www.birdlife.cz/wpimages/other/sylvia44_8Kondelka.pdf Dostupné online.] {{Wayback|url=http://www.birdlife.cz/wpimages/other/sylvia44_8Kondelka.pdf |date=20131104224557 }}</ref>
{{Commons|Grus grus}}


== Prostředí ==
{{Biologický pahýl}}
K&nbsp;hnízdění vyhledává rašeliniště a rákosiny u&nbsp;jezer, rybníků a řek v&nbsp;lesnatých oblastech.<ref name="svensson" />


== Hnízdění ==
[[Kategorie:ptáci]]
Na hnízdiště přilétá již v&nbsp;párech nebo hejnech o&nbsp;třech jedincích (dospělý pár a pravděpodobně jejich loňské mládě). Při toku hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec, tvořený úklony a výskoky do výšky. Hnízdo je kupa z&nbsp;rostlinného materiálu o&nbsp;průměru 75–130&nbsp;cm, postavená na zemi v&nbsp;bažinatém terénu. Hnízdí 1× ročně, při zničení snůšky v&nbsp;počátku hnízdění klade snůšku náhradní. V&nbsp;dubnu až květnu snáší obvykle 2 světle béžová, olivově a hnědě skvrnitá [[vejce]] o&nbsp;rozměrech 94 x 62&nbsp;mm, na kterých sedí střídavě oba ptáci po dobu 28–31 dnů. Mláďata se líhnou v&nbsp;intervalu několika hodin až 2 dnů a 1–2 dny poté hnízdo opouštějí a rodiče je vodí po okolí. Zpočátku se zdržují pouze v&nbsp;blízkém okolí hnízda ve skrytu vysoké vegetace, od stáří 30 dnů je rodiče začínají vodit na místa vzdálená 1–2&nbsp;km. Vzletnosti dosahují ve věku 60 dnů, ale i&nbsp;poté se drží s&nbsp;rodiči pohromadě. Pohlavně dospívají ve věku 5–6 let.<ref name="hudecakol" />
[[Kategorie:jeřábovití]]
<gallery>
Soubor:Kranichnest mit Jungvögel.jpg|Hnízdo jeřába popelavého
Grus grus egg - Niitvälja bog.jpg|Vejce jeřába popelavého (''Grus grus'')
</gallery>


Z&nbsp;31 hnízdění na území ČR v&nbsp;letech 1989–2000 bylo neúspěšných 9 (29&nbsp;%): v&nbsp;5 případech z&nbsp;důvodu predace prasetem divokým, ve 3 případech příčinou člověka (v&nbsp;1 případě nadměrným rušením a ve 2 případech krádeží vajec) a v&nbsp;1 případě byla příčina neznámá.<ref name="hudecakol" />
[[bg:&#1057;&#1080;&#1074; &#1078;&#1077;&#1088;&#1072;&#1074;]]

[[de:Kranich (Art)]]
== Potrava ==
[[en:Common Crane]]
V&nbsp;potravě převažují zelené části rostlin, plody a semena. V&nbsp;nevelkém množství je zastoupená také živočišná strava, tvořená hmyzem, měkkýši, červy a drobnými obratlovci, včetně obojživelníků, plazů, hlodavců a vajec i&nbsp;mláďat ptáků. Při tahu hledá potravu hlavně na polích.<ref name="hudecakol" />
[[fr:Grue cendrée]]

[[he:&#1506;&#1490;&#1493;&#1512; &#1488;&#1508;&#1493;&#1512;]]
== Symbolika ==
[[ja:&#12463;&#12525;&#12485;&#12523;]]
Krása jeřábů a jejich velkolepé námluvní tance člověka odedávna fascinovaly. V&nbsp;[[řecká mytologie|řecké mytologii]] byl jeřáb přisuzován [[Apollón]]ovi, [[Deméter]], a [[Hermés|Hermovi]]. Byl symbolem bdělosti a opatrnosti, a byl považován za „ptáka štěstí“. V&nbsp;[[Čína|Číně]] symbolizoval dlouhý život, moudrost, věk a vztah mezi otcem a synem. V&nbsp;[[Japonsko|Japonsku]] je jeřáb je symbolem štěstí a dlouhověkosti. V&nbsp;[[heraldika|heraldice]] je jeřáb symbolem péče a ostražitosti. V&nbsp;[[poezie|poezii]] je jeřáb symbolem něčeho „vznešeného“ v&nbsp;přírodě.
[[nl:Kraanvogel (vogelsoort)]]

[[pl:&#379;uraw (ptak)]]
== Chov v zoo ==
[[sk:Žeriav popolavý]]
Tento druh byl v&nbsp;srpnu 2019 chován přibližně ve 110 evropských zoo.<ref name=":0" /> V&nbsp;rámci Česka se jedná o&nbsp;tyto zoo<ref name=":0" />:
[[sv:Trana]]

[[zh:&#28784;&#40548;]]
* [[Zoo Hluboká]]
* [[Zoopark Chomutov]]
* [[Zoologická zahrada Olomouc|Zoo Olomouc]]
* [[Zoo Praha]]
* [[Zoo Sedlec]]
Na Slovensku je chován v&nbsp;Zoo Košice.

=== Chov v Zoo Praha ===
První jeřáb popelavý se do [[Zoo Praha]] dostal již v&nbsp;počátcích zoo. Současný chov započal v&nbsp;roce 2016, kdy byla dovezena samice. V&nbsp;roce 2017 přibyl samec.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika| příjmení = | jméno =| titul = Zootierliste| periodikum = Zootierliste| vydavatel =| url = zootierliste.de| datum vydání =| url archivu =| datum přístupu = 2019-08-05}}</ref> Také ke konci roku 2018 byl chován pár.<ref>Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad| jazyk = de| článek = Kranich (Art)| revize = 79542649}}<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commons|Grus grus}}
* {{Commonscat|Grus grus}}
* {{Wikislovník|heslo=jeřáb popelavý}}
* {{Wikidruhy|taxon=Grus grus}}
* [https://ebba2.info/maps/species/Grus-grus/ebba2/abundance/ Mapa hnízdního rozšíření jeřába popelavého v&nbsp;Evropě v&nbsp;letech 2013–2017] a [https://ebba2.info/maps/species/Grus-grus/change/change/ porovnání s&nbsp;80. lety 20. století] na EBBA2.info (anglicky)
* [http://www.zoo-ohrada.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=102&Itemid=499 Jeřáb v&nbsp;ZOO Ohrada]

{{Taxonbar|from=Q4764}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Ptáci|Živočichové}}

[[Kategorie:Jeřábovití]]
[[Kategorie:Kriticky ohrožené druhy ČR]]
[[Kategorie:Ptáci Severní Ameriky]]

Aktuální verze z 14. 9. 2023, 09:40

Jak číst taxoboxJeřáb popelavý
alternativní popis obrázku chybí
Jeřáb popelavý (dospělý pták)
Zpěv jeřábů v lesích u JosvainiůLitvě
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádkrátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleďjeřábovití (Gruidae)
Rodjeřáb (Grus)
Binomické jméno
Grus grus
Linnaeus, 1758
Rozšíření jeřába popelavého (žlutě hnízdiště, modře zimoviště).
Rozšíření jeřába popelavého (žlutě hnízdiště, modře zimoviště).
Rozšíření jeřába popelavého (žlutě hnízdiště, modře zimoviště).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeřáb popelavý (Grus grus) je velký druh ptáka z čeledi jeřábovitých.

Rozlišují se 2 poddruhy: jeřáb popelavý evropský (Grus grus grus), obývající evropskou část areálu, a jeřáb popelavý sibiřský (Grus grus lilfordi), obývající asijskou část rozšíření.[2]

Dospělý jeřáb popelavý v letu

O něco větší než čáp bílý (délka těla 96–119 cm, rozpětí křídel 180–222 cm), s dlouhýma nohama a dlouhým štíhlým krkem. Abnormálně prodloužené ramenní letky tvoří načechraný „ocas“ (skutečný ocas je krátký a patrný hlavně v letu).[2][3] Hmotnost se pohybuje v rozmezí 4–7 kg.[2] Peří je převážně šedavě modrošedé, s šedočernými letkami a černobílou hlavou a krkem. Lysina v zadní části temene je červená. V létě má většina ptáků rezavohnědě zbarvený hřbet, který je po zbytek roku šedavý. Obě pohlaví jsou podobná, samci jsou pouze o něco větší. Mladí ptáci se liší světle rezavohnědým zbarvením hlavy a krku a méně objemnými ramenními letkami.[3]

Létá v klínovitých formacích nebo v šikmých řadách, s nataženým krkem a nohama.[3] Ozývá se nezaměnitelnými troubivými zvuky.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Má palearktický typ rozšíření, na východě pokrývající téměř celý pás severských lesů, včetně asijských stepí rozkládajících se na jihu. V Evropě byl areál druhu v důsledku lidské činnosti značně zredukován a v současné době je soustředěn hlavně do její střední a východní části.[4] Od roku 1960 se však jeho hranice opět posunují k jihu, a jeřáb popelavý se jako hnízdič šíří do dalších zemí (Anglie, Francie, ČR). Tažný druh, zimuje ve Středomoří a v Malé Asii, kam odlétá převážně v průběhu října, na hnízdiště se vrací během února a března.[2]

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Na území ČR se jeřáb popelavý objevoval až do 80. let 20. století pouze jako řídce protahující druh, od roku 1981 je vzhledem k výskytu v hnízdní době možné usuzovat na hnízdění. To však bylo poprvé prokázáno až v roce 1989 u Doks, a v následujících letech i na jiných lokalitách Českolipska: roku 1990 v Heřmaničkách, v roce 1997 opět v Doksech, roku 1999 ve Starých Splavech. Českolipsko je hlavní hnízdní oblastí i v současné době (od roku 1999 zde pravidelně hnízdí minimálně 6 párů), dalšími oblastmi jsou Děčínsko, Chebsko, Královéhradecko, Mladoboleslavsko, Strakonicko a Hodonínsko.[2]

Celková početnost i počet obsazených lokalit dlouhodobě stoupá; v letech 1985–89 byla odhadnuta na 1–5 párů, v letech 1990–94 na 5–10 párů a v roce 2000 bylo potvrzeno hnízdění u 8 párů a u dalších 4 bylo považováno za možné.[2] V období let 2001–2004 se početnost vyvíjela následovně: v roce 2001 14 párů (včetně pravděpodobných a možných hnízdění), v roce 2002 18 párů, v roce 2003 28 párů a v roce 2004 35 párů.[5]

Prostředí

[editovat | editovat zdroj]

K hnízdění vyhledává rašeliniště a rákosiny u jezer, rybníků a řek v lesnatých oblastech.[3]

Hnízdění

[editovat | editovat zdroj]

Na hnízdiště přilétá již v párech nebo hejnech o třech jedincích (dospělý pár a pravděpodobně jejich loňské mládě). Při toku hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec, tvořený úklony a výskoky do výšky. Hnízdo je kupa z rostlinného materiálu o průměru 75–130 cm, postavená na zemi v bažinatém terénu. Hnízdí 1× ročně, při zničení snůšky v počátku hnízdění klade snůšku náhradní. V dubnu až květnu snáší obvykle 2 světle béžová, olivově a hnědě skvrnitá vejce o rozměrech 94 x 62 mm, na kterých sedí střídavě oba ptáci po dobu 28–31 dnů. Mláďata se líhnou v intervalu několika hodin až 2 dnů a 1–2 dny poté hnízdo opouštějí a rodiče je vodí po okolí. Zpočátku se zdržují pouze v blízkém okolí hnízda ve skrytu vysoké vegetace, od stáří 30 dnů je rodiče začínají vodit na místa vzdálená 1–2 km. Vzletnosti dosahují ve věku 60 dnů, ale i poté se drží s rodiči pohromadě. Pohlavně dospívají ve věku 5–6 let.[2]

Z 31 hnízdění na území ČR v letech 1989–2000 bylo neúspěšných 9 (29 %): v 5 případech z důvodu predace prasetem divokým, ve 3 případech příčinou člověka (v 1 případě nadměrným rušením a ve 2 případech krádeží vajec) a v 1 případě byla příčina neznámá.[2]

V potravě převažují zelené části rostlin, plody a semena. V nevelkém množství je zastoupená také živočišná strava, tvořená hmyzem, měkkýši, červy a drobnými obratlovci, včetně obojživelníků, plazů, hlodavců a vajec i mláďat ptáků. Při tahu hledá potravu hlavně na polích.[2]

Krása jeřábů a jejich velkolepé námluvní tance člověka odedávna fascinovaly. V řecké mytologii byl jeřáb přisuzován Apollónovi, Deméter, a Hermovi. Byl symbolem bdělosti a opatrnosti, a byl považován za „ptáka štěstí“. V Číně symbolizoval dlouhý život, moudrost, věk a vztah mezi otcem a synem. V Japonsku je jeřáb je symbolem štěstí a dlouhověkosti. V heraldice je jeřáb symbolem péče a ostražitosti. V poezii je jeřáb symbolem něčeho „vznešeného“ v přírodě.

Chov v zoo

[editovat | editovat zdroj]

Tento druh byl v srpnu 2019 chován přibližně ve 110 evropských zoo.[6] V rámci Česka se jedná o tyto zoo[6]:

Na Slovensku je chován v Zoo Košice.

Chov v Zoo Praha

[editovat | editovat zdroj]

První jeřáb popelavý se do Zoo Praha dostal již v počátcích zoo. Současný chov započal v roce 2016, kdy byla dovezena samice. V roce 2017 přibyl samec.[6] Také ke konci roku 2018 byl chován pár.[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kranich (Art) na německé Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c d e f g h i HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  3. a b c d SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. 
  4. CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6. 
  5. KONDĚLKA, Drahomír; PETRO, Radim, 2008: Prvé známé případy prokázaného hnízdění jeřába popelavého (Grus grus) na Moravě a ve Slezsku. Sylvia 44. Dostupné online. Archivováno 4. 11. 2013 na Wayback Machine.
  6. a b c Zootierliste. Zootierliste [online]. [cit. 2019-08-05]. [zootierliste.de Dostupné online]. 
  7. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]