Chřestýšovití: Porovnání verzí

Chřestýšovití
	Chřestýš arubský
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata);
Podřád	hadi (Serpentes);
Čeleď	zmijovití (Viperidae);
Podčeleď	chřestýšovití (Crotalinae); Oppel, 1811
Rody
	Agkistrodon; Atropoides; Bothriechis; Bothriopsis; Bothrops; Calloselasma; Cerrophidion; Crotalus; Deinagkistrodon; Gloydius; Hypnale; Lachesis; Ophryacus; Ovophis; Porthidium; Sistrurus; Trimeresurus; Tropiodolaemus;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 19. 2. 2023, 18:47

Chřestýšovití (Crotalinae) jsou podčeleď hadů čeledi zmijovitých (Viperidae), obsahující 18 rodů a 154 druhů, včetně poddruhů. Údaje se dle jednotlivé literatury a nových výzkumů liší. Vyskytují se v Americe a jižní a jihovýchodní Asii. Na rozdíl od zmijí mají na hlavě (konkrétně mezi očima a nozdrami) termoreceptory, které mohou zjistit i nepatrné teplotní rozdíly a umožňují jim bezpečně vyhledávat potravu, kterou většinou tvoří teplokrevní obratlovci. Podobnou schopností jsou vybaveni nepříbuzní hroznýšovití a krajty, tyto čeledi však mají na rozdíl od chřestýšovitých, labiální tepločivné jamky (nacházejí se podél „rtů“). Praví chřestýši patří mezi evolučně nejmladší hady. Tvoří velice rozmanitou skupinu hadů, mezi kterými lze najít velké (chřestýš diamantový – až 2,44 m i malé hady (stěží okolo 50 cm).

Američtí zástupci rodu Crotalus (chřestýši) a Sistrurus (chřestýšci) mají na konci ocasu chřestidlo, které dalo název celé skupině. Jsou to zrohovatělé články, které má had na konci ocasu. Při vyrušení třese had ocasem a vydává tak silný chřestivý zvuk, který slouží jako upozornění pro ostatní živočichy, aby se nepřibližovali. Ostatní chřestýšovití (chřestýšovci, křovináři, ploskolebci, …) chřestidlo nemají. Zástupci rodu Sistrurus mají na vrchu hlavy velké, symetrické štítky, naopak hadi z rodu Crotalus mají štítky na hlavě rozpadlé na drobné šupinky.

Některé druhy se často chovají v zajetí a pravidelně se rozmnožují. Často se chová chřestýš brazilský, který dorůstá až 1,5 metru a je velmi krásně zbarvený. Nejčastěji se chovají krásně zbarvené stromové druhy, které dorůstají maximálně do jednoho metru. Jejich toxicita není příliš vysoká, přesto je nutné i u nich dodržovat vysokou opatrnost. Jsou vejcoživorodí a v zajetí se dobře rozmnožují. Zřídka se chovají některé druhy křovinářů ze Střední a Jižní Ameriky a ploskolebci, kteří se vyskytují v Americe, jihovýchodní Asii a jihovýchodní Evropě.

Pohyb

Nejčastěji se pohybují tzv. vlněním
U velkých hadů (1,5 m) = přímočaře pomocí břišních štítků
tzv. „tahací harmonika“
postranní posouvání – např. chřestýš rohatý

Taxonomické členění

Podčeleď: Chřestýšovití (Crotalinae) – 18 rodů, 154 druhů (a další poddruhy)
- Rod: Agkistrodon – ploskolebec 9 druhů
- Rod: Atropoides – bez českého ekvivalentu 2 druhy
- Rod: Bothriechis – křovinář 7 druhů
- Rod: Bothriopsis – bez českého ekvivalentu 7 druhů
- Rod: Bothrops – křovinář 32 druhů
- Rod: Calloselasma – ploskolebec 1 druh
- Rod: Cerrophidion – křovinář 3 druhy
- Rod: Crotalus – chřestýš 27 druhů
- Rod: Deinagkistrodon – ploskolebec 1 druh
- Rod: Gloydius – ploskolebec 9 druhů
- Rod: Hypnale – ostrolebec 3 druhy
- Rod: Lachesis – křovinář 3 druhy
- Rod: Ophryacus – bez českého ekvivalentu 2 druhy
- Rod: Ovophis – chřestýšovec 3 druhy
- Rod: Porthidium – křovinář 7 druhů
- Rod: Sistrurus – chřestýšek 3 druhy
- Rod: Trimeresurus – chřestýšovec 35 druhů
- Rod: Tropiodolaemus – chřestýšovec 2 druhy

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu chřestýšovití na Wikimedia Commons
Nový bambusový had.- 2. května 2011, časopis ABC

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Taxobox
- | jméno = Chřestýšovití
+  | jméno = Chřestýšovití
- | obrázek = Mexican ridged nosed rattlesnake head.jpg
+  | obrázek = Mexican ridged nosed rattlesnake head.jpg
- | popis obrázku = chřestýš arubský
+  | popisek = Chřestýš arubský
- | šířka obrázku = 250px
+  | velikost obrázku = 250px
- | říše = [[Živočichové]] (Animalia)
+  | říše = [[živočichové]] (Animalia)
- | kmen = [[strunatci]] (Chordata)
+  | kmen = [[strunatci]] (Chordata)
- | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
+  | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
- | třída = [[plazi]] (Reptilia)
+  | třída = [[plazi]] (Reptilia)
- | řád = [[Šupinatí]] (Squamata)
+  | řád = [[šupinatí]] (Squamata)
- | podřád = [[Hadi]] (Serpentes)
+  | podřád = [[hadi]] (Serpentes)
- | čeleď = [[Zmijovití]] (Viperidae)
+  | čeleď = [[zmijovití]] (Viperidae)
- | podčeleď = '''Chřestýšovití''' (Crotalinae)
+  | podčeleď = '''chřestýšovití''' (Crotalinae)
+  | podčeleď popsal = [[Nikolaus Michael Oppel|Oppel]], [[1811]]
- | druhotné dělení = Rody
+  | druhotné dělení = Rody
- | podřazené taxony =
+  | podřazené taxony =
 * ''[[Agkistrodon]]''
 * ''[[Atropoides]]''
@@ Řádek 19: / Řádek 20: @@
 * ''[[Bothriopsis]]''
 * ''[[Bothrops]]''
-* ''[[Calloselasma]]''
+* ''[[Ploskolebec plantážní|Calloselasma]]''
 * ''[[Cerrophidion]]''
 * ''[[Crotalus]]''
@@ Řádek 33: / Řádek 34: @@
 * ''[[Tropiodolaemus]]''
 }}
-'''Chřestýšovití''' (''Crotalinae'') jsou podčeleď [[hadi|hadů]] čeledi [[zmijovití|zmijovitých]] (''Viperidae''), obsahující 18 rodů a 154 druhů, včetně poddruhů. Údaje se dle jednotlivé literatury a nových výzkumů liší. Vyskytují se v [[Amerika|Americe]] a [[Jižní Asie|jižní]] a [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]]. Na rozdíl od [[zmije|zmijí]] mají na hlavě (konkrétně mezi očima a nozdrami) [[termoreceptor]]y, které mohou zjistit i nepatrné teplotní rozdíly a umožňují jim bezpečně vyhledávat potravu, kterou většinou tvoří teplokrevní [[obratlovci]]. Podobnou schopností jsou vybaveni nepříbuzní [[hroznýšovití]] a [[krajty]], tyto čeledi však mají na rozdíl od chřestýšovitých, labiální tepločivné jamky (nacházejí se podél "rtů"). Praví chřestýši patří mezi evolučně nejmladší hady. Tvoří velice rozmanitou skupinu hadů, mezi kterými lze najít velké ([[chřestýš diamantový]] - až 2,44 m) i malé hady (stěží okolo 50 cm).
+'''Chřestýšovití''' (Crotalinae) jsou podčeleď [[hadi|hadů]] čeledi [[zmijovití|zmijovitých]] (Viperidae), obsahující 18 rodů a 154 druhů, včetně poddruhů. Údaje se dle jednotlivé literatury a nových výzkumů liší. Vyskytují se v&nbsp;[[Amerika|Americe]] a [[Jižní Asie|jižní]] a [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]]. Na rozdíl od [[zmije|zmijí]] mají na hlavě (konkrétně mezi očima a nozdrami) [[termoreceptor]]y, které mohou zjistit i&nbsp;nepatrné teplotní rozdíly a umožňují jim bezpečně vyhledávat potravu, kterou většinou tvoří teplokrevní [[obratlovci]]. Podobnou schopností jsou vybaveni nepříbuzní [[hroznýšovití]] a [[krajty]], tyto čeledi však mají na rozdíl od&nbsp;chřestýšovitých, labiální tepločivné jamky (nacházejí se podél „rtů“). Praví chřestýši patří mezi evolučně nejmladší hady. Tvoří velice rozmanitou skupinu hadů, mezi kterými lze najít velké ([[chřestýš diamantový]] – až 2,44&nbsp;m i&nbsp;malé hady (stěží okolo 50&nbsp;cm).
-Američtí zástupci rodu [[Crotalus]] ([[chřestýš]]i) a [[Sistrurus]] (chřestýšci) mají na konci ocasu chřestidlo, které dalo název celé skupině. Jsou to zrohovatělé články, které má had na konci ocasu. Při vyrušení třese had ocasem a vydává tak silný chřestivý zvuk, který slouží jako upozornění pro ostatní živočichy, aby se nepřibližovali. Ostatní chřestýšovití (chřestýšovci, křovináři, ploskolebci, ...) chřestidlo nemají. Zástupci rodu Sistrurus mají na vrchu hlavy velké, symetrické štítky, naopak hadi z rodu [[Crotalus]] mají štítky na hlavě rozpadlé na drobné šupinky.
+Američtí zástupci rodu ''[[Crotalus]]'' ([[chřestýš]]i) a ''[[Sistrurus]]'' (chřestýšci) mají na konci ocasu chřestidlo, které dalo název celé skupině. Jsou to zrohovatělé články, které má had na konci ocasu. Při vyrušení třese had ocasem a vydává tak silný chřestivý zvuk, který slouží jako upozornění pro ostatní živočichy, aby se nepřibližovali. Ostatní chřestýšovití (chřestýšovci, křovináři, ploskolebci, …) chřestidlo nemají. Zástupci rodu ''Sistrurus'' mají na vrchu hlavy velké, symetrické štítky, naopak hadi z&nbsp;rodu ''[[Crotalus]]'' mají štítky na hlavě rozpadlé na drobné šupinky.
-Některé druhy se často chovají v zajetí a pravidelně se rozmnožují. Často se chová [[chřestýš brazilský]], který dorůstá až 1,5 metru a je velmi krásně zbarvený. Nejčastěji se chovají krásně zbarvené stromové druhy, které dorůstají maximálně do jednoho metru. Jejich [[toxicita]] není příliš vysoká, přesto je nutné i u nich dodržovat vysokou opatrnost. Jsou [[vejcoživorodí]] a v zajetí se dobře rozmnožují.
+Některé druhy se často chovají v&nbsp;zajetí a pravidelně se rozmnožují. Často se chová [[chřestýš brazilský]], který dorůstá až 1,5 metru a je velmi krásně zbarvený. Nejčastěji se chovají krásně zbarvené stromové druhy, které dorůstají maximálně do jednoho metru. Jejich [[toxicita]] není příliš vysoká, přesto je nutné i&nbsp;u&nbsp;nich dodržovat vysokou opatrnost. Jsou [[vejcoživorodí]] a v&nbsp;zajetí se dobře rozmnožují.
-Zřídka se chovají některé druhy [[křovinář]]ů ze Střední a Jižní Ameriky a [[ploskolebec|ploskolebci]], kteří se vyskytují v Americe, jihovýchodní Asii a jihovýchodní [[Evropa|Evropě]].
+Zřídka se chovají některé druhy [[křovinář]]ů ze Střední a Jižní Ameriky a [[ploskolebec|ploskolebci]], kteří se vyskytují v&nbsp;Americe, jihovýchodní Asii a jihovýchodní [[Evropa|Evropě]].
 == Pohyb ==
 # Nejčastěji se pohybují tzv. vlněním
-# U velkých hadů (1,5 m) = přímočaře pomocí břišních štítků
+# U&nbsp;velkých hadů (1,5&nbsp;m) = přímočaře pomocí břišních štítků
-# tzv. "tahací harmonika"
+# tzv. „tahací harmonika“
-# postranní posouvání - např. [[chřestýš rohatý]]
+# postranní posouvání – např. [[chřestýš rohatý]]
 == Taxonomické členění ==
-* Podčeleď: '''Chřestýšovití''' (''Crotalinae'') - 18 rodů, 154 druhů (a další poddruhy)
+* Podčeleď: '''Chřestýšovití''' (Crotalinae) – 18 rodů, 154 druhů (a další poddruhy)
-** Rod: ''Agkistrodon'' - [[ploskolebec]] 9 druhů
+** Rod: ''Agkistrodon'' – [[ploskolebec]] 9 druhů
-** Rod: ''Atropoides'' - bez českého ekvivalentu 2 druhy
+** Rod: ''Atropoides'' – bez českého ekvivalentu 2 druhy
-** Rod: ''Bothriechis'' - [[křovinář]] 7 druhů
+** Rod: ''Bothriechis'' – [[křovinář]] 7 druhů
-** Rod: ''Bothriopsis'' - bez českého ekvivalentu 7 druhů
+** Rod: ''Bothriopsis'' – bez českého ekvivalentu 7 druhů
-** Rod: ''Bothrops'' - [[křovinář]] 32 druhů
+** Rod: ''Bothrops'' – [[křovinář]] 32 druhů
-** Rod: ''Calloselasma'' - [[ploskolebec]] 1 druh
+** Rod: ''Calloselasma'' – [[ploskolebec]] 1 druh
-** Rod: ''Cerrophidion'' - [[křovinář]] 3 druhy
+** Rod: ''Cerrophidion'' – [[křovinář]] 3 druhy
-** Rod: ''Crotalus'' - [[chřestýš]] 27 druhů
+** Rod: ''Crotalus'' – [[chřestýš]] 27 druhů
-** Rod: ''Deinagkistrodon'' - [[ploskolebec]] 1 druh
+** Rod: ''Deinagkistrodon'' – [[ploskolebec]] 1 druh
-** Rod: ''Gloydius'' - [[ploskolebec]] 9 druhů
+** Rod: ''Gloydius'' – [[ploskolebec]] 9 druhů
-** Rod: ''Hypnale'' - [[ostrolebec]] 3 druhy
+** Rod: ''Hypnale'' – [[ostrolebec]] 3 druhy
-** Rod: ''Lachesis'' - [[křovinář]] 3 druhy
+** Rod: ''Lachesis'' – [[křovinář]] 3 druhy
-** Rod: ''Ophryacus'' - bez českého ekvivalentu 2 druhy
+** Rod: ''Ophryacus'' – bez českého ekvivalentu 2 druhy
-** Rod: ''Ovophis'' - [[chřestýšovec]] 3 druhy
+** Rod: ''Ovophis'' – [[chřestýšovec]] 3 druhy
-** Rod: ''Porthidium'' - [[křovinář]] 7 druhů
+** Rod: ''Porthidium'' – [[křovinář]] 7 druhů
-** Rod: ''Sistrurus'' - [[chřestýšek]] 3 druhy
+** Rod: ''Sistrurus'' – [[chřestýšek]] 3 druhy
-** Rod: ''Trimeresurus'' - [[chřestýšovec]] 35 druhů
+** Rod: ''Trimeresurus'' – [[chřestýšovec]] 35 druhů
-** Rod: ''Tropiodolaemus'' - [[chřestýšovec]] 2 druhy
+** Rod: ''Tropiodolaemus'' – [[chřestýšovec]] 2 druhy
 == Odkazy ==
@@ Řádek 75: / Řádek 76: @@
 {{Pahýl}}
+{{Taxonbar|from=Q595983}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Chřestýšovití| ]]