Přeskočit na obsah

Ota I. Bavorský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m +obrázek
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse)
 
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 13 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{infobox - panovník}}
[[File:Glasfenster Seligenthal Wappen 2.jpg|thumb|Znak Wittelsbachů na vitráži [[klášter Seligenthal|kláštera Seligenthal]]]]'''Ota I. Bavorský''' (cca [[1117]] [[Kelheim]] - [[11. červenec|11. července]] [[1183]] [[Pfullendorf]]) z dynastie [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] byl [[Seznam bavorských vládců|bavorský falckrabě]] a od roku [[1180]] bavorský vévoda.
[[Soubor:Glasfenster Seligenthal Wappen 2.jpg|náhled|Znak Wittelsbachů na vitráži [[klášter Seligenthal|kláštera Seligenthal]]]]'''Ota I. Bavorský''' (cca [[1117]] [[Kelheim]] [[11. červenec|11. července]] [[1183]] [[Pfullendorf]]) z dynastie [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] byl [[Seznam bavorských vládců|bavorský falckrabě]] a od roku [[1180]] bavorský vévoda.

Ota byl synem bavorského [[falckrabě]]te [[Ota V. Scheyernský|Oty V.]] († [[1156]]) a Heiliky z Lengenfeldu. Titul falckraběte Ota zdědil po otcově smrti roku [[1156]] a roku [[1180]] byl císařem povýšen na vévodu bavorského.


== Život ==
== Život ==
Ota byl synem bavorského [[falckrabě]]te [[Ota V. Scheyernský|Oty V.]] († [[1156]]) a Heiliky z Lengenfeldu. Titul falckraběte Ota zdědil po otcově smrti roku [[1156]] a roku [[1180]] byl císařem povýšen na vévodu bavorského.
Ota patřil po většinu svého života k věrným příznivcům [[Štaufové|štaufského]] císaře [[Fridrich Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]. Svou věrnost císaři opakovaně prokazoval. Roku [[1155]] se Otovi podařilo zachránit císařské vojsko v kritické bitce s veronskými vojáky a o dva roky později na říšském sněmu hrozil papežskému legátovi zbraní.


Ota patřil po většinu svého života k věrným příznivcům [[Štaufové|štaufského]] císaře [[Fridrich Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]. Svou věrnost císaři opakovaně prokazoval. Roku [[1155]] se Otovi podařilo zachránit císařské vojsko v kritické bitvě s veronskými vojáky a o dva roky později na říšském sněmu hrozil papežskému legátovi zbraní.
Nejen za tyto služby byl v září [[1180]] Ota odměněn. Získal od císaře vévodství bavorské. Užil si ho pouhé tři roky. Bavorský vévoda Ota I. je pohřben v [[Řád svatého Benedikta|benediktinském]] klášteře [[Klášter Scheyern|Scheyern]].

Nejen za tyto služby byl v září [[1180]] Ota odměněn. Získal od císaře vévodství bavorské. Užil si ho pouhé tři roky. Bavorský vévoda Ota I. je pohřben v [[Řád svatého Benedikta|benediktinském]] [[Klášter Scheyern|klášteře Scheyern]].<ref name="Rall15">{{Citace monografie | příjmení = Rall | jméno = Hans | příjmení2 = Rall | jméno2 = Marga | titul = Die Wittelsbacher in Lebensbildern | vydavatel = Styria ; Pustet | místo = Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg | rok = 1986 | počet stran = 431 | isbn = 3-222-11669-5 | strany = 15 | poznámka = Dále jen ''Die Wittelsbacher'' | jazyk = německy}}</ref>


== Rodina ==
== Rodina ==
Ota se roku [[1169]] v [[Kelheim]]u oženil s Agnes z Loonu ([[1150]]–[[1191]]), dcerou hraběte Ludvíka II. z Loonu. Z tohoto manželství se narodilo devět dětí:
Ota se kolem roku [[1169]] v [[Kelheim]]u oženil s Agnes z Loonu (asi [[1150]]–[[1191]]), dcerou hraběte Ludvíka II. z Loonu.<ref name="Rall15" /> Z tohoto manželství se narodilo devět dětí:
* Ota ([[1169]]-[[1181]])
* Ota ([[1169]][[1181]])
* Sofie ([[1170]]–[[1238]]) ∞ [[1196]] lantkrabě Heřman I. z Thüringenu ([[1152]]–[[1217]])
* [[Žofie z Wittelsbachu|Žofie]] ([[1170]]–[[1238]]) ∞ [[1196]] lantkrabě [[Heřman I. Durynský]] ([[1152]]–[[1217]])
* Heilica I. (* [[1171]]) ∞ [[1184]] hrabě Dětřich z Wasserburgu ([[1142]]–[[1210]])
* Heilica I. (* [[1171]]) ∞ [[1184]] hrabě Dětřich z Wasserburgu ([[1142]]–[[1210]])
* Anežka ([[1172]]–[[1200]]) ∞ [[1186]] hrabě Jindřich z Plainu († [[1190]])
* Anežka ([[1172]]–[[1200]]) ∞ [[1186]] hrabě Jindřich z Plainu († [[1190]])
* Richard ([[1173]]–[[1231]]) ∞ [[1186]] hrabě Ota I. z Geldern
* Richardis ([[1173]]–[[1231]]) ∞ [[1186]] hrabě Ota I. z Geldern
* [[Ludvík I. Kelheimský|Ludvík I.]] ([[1173]]–[[1231]]) ∞ [[1204]] [[Ludmila Přemyslovna (1170-1240)|Ludmila Přemyslovna]] (1170–1240), vdova po hraběti Albertovi III. z Bogenu
* [[Ludvík I. Bavorský (1173–1231)|Ludvík I.]] ([[1173]]–[[1231]]) ∞ [[1204]] [[Ludmila Přemyslovna (1170–1240)|Ludmila Přemyslovna]] (1170–1240), vdova po hraběti [[Albrecht III. z Bogenu|Albrechtovi III. z Bogenu]]
* Heilica II. (* [[1176]]) ∞ [[1190]] hrabě Adelbert III. z Dillingenu († [[1214]])
* Heilica II. (* [[1176]]) ∞ [[1190]] hrabě Adelbert III. z Dillingenu († [[1214]])
* Alžběta (* [[1178]]) ∞ hrabě Berthold II. z [[Ratpotonen|Vohburgu]] a markrabě z [[Cham]]u († [[1209]]);
* Alžběta (* [[1178]]) ∞ hrabě Berthold II. z [[Ratpotonen|Vohburgu]] a markrabě z [[Cham]]u († [[1209]]);
* Mechthilda ([[1180]]–[[1231]]) ∞ [[1209]] bavorský falckrabě [[Rapoto II. z Ortenburgu|Rapoto]] , hrabě z Ortenburgu a Kraiburgu ([[1164]]–[[1231]]).
* Mechthilda ([[1180]]–[[1231]]) ∞ [[1209]] bavorský falckrabě [[Rapoto II. z Ortenburgu|Rapoto]], hrabě z Ortenburgu a Kraiburgu ([[1164]]–[[1231]]).


== Odkazy ==
{{Bavorský panovník|pred=[[Jindřich Lev|Jindřich XII.]]|funkce=Bavorský vévoda|kdy=[[1180]]–[[1183]]|po=[[Ludvík I. Kelheimský|Ludvík I.]]}}

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Rall | jméno = Hans | příjmení2 = Rall | jméno2 = Marga | titul = Die Wittelsbacher in Lebensbildern | vydavatel = Styria ; Pustet | místo = Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg | rok = 1986 | počet stran = 431 | isbn = 3-222-11669-5 | jazyk = německy}}

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}

{{Bavorský panovník| předchůdce =[[Jindřich Lev|Jindřich XII.]]| titul =Bavorský vévoda|kdy=[[1180]]–[[1183]]| nástupce =[[Ludvík I. Bavorský (1173–1231)|Ludvík I.]]}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Německo|Středověk}}


{{Portál Středověk}}
[[Kategorie:Wittelsbachové]]
[[Kategorie:Wittelsbachové]]
[[Kategorie: Bavorská falckrabata]]
[[Kategorie:Bavorská falckrabata]]
[[Kategorie:Bavorští vévodové]]
[[Kategorie:Bavorští vévodové]]
[[Kategorie:Narození 1117]]
[[Kategorie:Narození v Kelheimu]]
[[Kategorie:Úmrtí 1183]]
[[Kategorie:Pohřbení v klášteře Scheyern]]
[[Kategorie:Narození v roce 1117]]

[[Kategorie:Úmrtí 11. července]]
[[ar:أوتو الأول دوق بافاريا]]
[[de:Otto I. (Bayern)]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1183]]
[[Kategorie:Muži]]
[[en:Otto I of Wittelsbach, Duke of Bavaria]]
[[fr:Othon Ier de Bavière (1117-1183)]]
[[it:Ottone I di Baviera]]
[[nl:Otto I van Beieren (paltsgraaf)]]
[[pl:Otton I Bawarski]]
[[pt:Oto de Wittelsbach]]

Aktuální verze z 23. 11. 2022, 11:45

Ota I. Bavorský
Narození1117
Kelheim
Úmrtí11. července 1183 (ve věku 65–66 let)
Pfullendorf
PohřbenScheyern Abbey
PotomciLudvík I. Bavorský, Žofie z Wittelsbachu, Richardis Bavorská, Otto von Kelheim, Heilika Bavorská a Anežka z Wittelsbachu
OtecOtto VI. z Wittelsbachu
MatkaHeilika of Pettendorf-Lengenfeld
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Znak Wittelsbachů na vitráži kláštera Seligenthal

Ota I. Bavorský (cca 1117 Kelheim11. července 1183 Pfullendorf) z dynastie Wittelsbachů byl bavorský falckrabě a od roku 1180 bavorský vévoda.

Ota byl synem bavorského falckraběte Oty V. († 1156) a Heiliky z Lengenfeldu. Titul falckraběte Ota zdědil po otcově smrti roku 1156 a roku 1180 byl císařem povýšen na vévodu bavorského.

Ota patřil po většinu svého života k věrným příznivcům štaufského císaře Fridricha Barbarossy. Svou věrnost císaři opakovaně prokazoval. Roku 1155 se Otovi podařilo zachránit císařské vojsko v kritické bitvě s veronskými vojáky a o dva roky později na říšském sněmu hrozil papežskému legátovi zbraní.

Nejen za tyto služby byl v září 1180 Ota odměněn. Získal od císaře vévodství bavorské. Užil si ho pouhé tři roky. Bavorský vévoda Ota I. je pohřben v benediktinském klášteře Scheyern.[1]

Ota se kolem roku 1169 v Kelheimu oženil s Agnes z Loonu (asi 11501191), dcerou hraběte Ludvíka II. z Loonu.[1] Z tohoto manželství se narodilo devět dětí:

  1. a b RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 15. (německy) Dále jen Die Wittelsbacher. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]