Přeskočit na obsah

Sedisvakance: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinamik-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Upravuji fr:Sede vacante
m Napřímení odkazu.
 
(Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Ombrellino-keys.svg|thumb|Znak [[Svatý stolec|Svatého stolce]] v období sedisvakance]]
[[Soubor:Sede vacante.svg|náhled|Znak [[Svatý stolec|Svatého stolce]] v období sedisvakance]]
'''Sedisvakance''' (podle [[latina|lat.]] ''sedis vacantia'', prázdnost, neobsazenost stolce, nebo ''sede vacante'' ([[ablativ]]), [když byl] stolec uprázdněn) je slovo označující období, během něhož není obsazen [[církevní úřad]] – nejčastěji úřad [[diecézní biskup|diecézního biskupa]] nebo [[papež]]e. Otázka správy úřadu se v této době řeší podle [[kanonické právo|kanonického práva]].


== Uprázdnění biskupského úřadu ==
'''Sedisvakance''' (podle [[latina|lat.]] ''sede vacante'') je slovo označující období, během něhož není obsazen [[církevní úřad]] – nejčastěji úřad [[diecézní biskup|diecézního biskupa]] nebo [[papež]]e. Otázka správy úřadu se v této době řeší podle [[kanonické právo|kanonického práva]].
V případě úmrtí [[římskokatolická církev|římskokatolického]] [[diecézní biskup|diecézního biskupa]] přebírá správu [[diecéze]] (dočasně a s omezenými pravomocemi) administrátor diecéze, zvolený do osmi dnů sborem konzultorů. Výjimkou je případ, že diecéze má [[biskup koadjutor|biskupa-koadjutora]] (biskupa-spolusprávce) – ten po úmrtí [[sídelní biskup|sídelního biskupa]] automaticky nastupuje na jeho místo (jako např. [[Jiří Paďour]] po úmrtí [[Antonín Liška|Antonína Lišky]]).


V případě dlouhodobé sedisvakance může být jmenován [[apoštolský administrátor]].
V případě úmrtí [[římskokatolická církev|římskokatolického]] [[diecézní biskup|diecézního biskupa]] přebírá správu [[diecéze]] (dočasně a s omezenými pravomocemi) administrátor diecéze, zvolený do osmi dnů sborem konzultorů. Výjimkou je případ, že diecéze má [[biskup koadjutor|biskupa-koadjutora]] (biskupa-nástupce) – ten po úmrtí [[sídelní biskup|sídelního biskupa]] automaticky nastupuje na jeho místo (jako např. [[Jiří Paďour]] po úmrtí [[Antonín Liška|Antonína Lišky]]).


== Uprázdnění papežského úřadu ==
V případě dlouhodobé sedisvakance může být jmenován [[apoštolský administrátor]].
Nejdelší sedisvakancí papežského stolce bylo více než tříleté období mezi [[pontifikát]]em [[Klement IV.|Klementa IV.]] († [[29. listopad|29. listopadu]] [[1268]]) a [[Řehoř X.|Řehoře X.]] ([[1271]][[1276]]), kdy se osmnáct kardinálů, shromážděných v papežském paláci ve [[Viterbo|Viterbu]], nedokázalo shodnout na jednom jméně; jejich zasedání doprovázely nepokoje ve městě. V lednu roku [[1270]] skupina v čele s františkánem Bonaventurou de Bagnoreggio rozhodla uvěznit kardinály, dokud nepadne rozhodnutí. Knížecí rodina Saveliů zorganizovala službu, z níž se měla stát tradice „strážců konkláve“. Kardinálové však nejevili ochotu učinit sporům konec, v květnu tedy obyvatelé města odstranili střechu paláce, do nějž poté jak pršelo, tak pražilo slunce; hodnostáři dostávali jen vodu a chléb. 1. září [[1271]] konečně vybrali Itala Tebalda Viscontiho, jenž byl následně vysvěcen na kněze a biskupa a [[27. březen|27. března]] [[1272]] uveden do úřadu papeže jako [[Řehoř X.|Řehoř X.]]


Poslední sedisvakance papežského stolce začala 28. února 2013 ve 20 hod. SEČ v důsledku rezignace [[Benedikt XVI.|Benedikta XVI.]] a skončila 13. března 2013 v 19:07 SEČ po zvolení papeže [[František (papež)|Františka]]. V době sedisvakance vykonává důležitá rozhodnutí [[Camerlengo Svaté římské církve|camerlengo]].
Nejdelší sedisvakancí papežského stolce bylo více než tříleté období mezi [[pontifikát]]em [[Klement IV.|Klementa IV.]] († [[29. listopad|29. listopadu]] [[1268]]) a [[Řehoř X.|Řehoře X.]] ([[1271]]-[[1276]]), kdy se osmnáct kardinálů, shromážděných v papežském paláci ve [[Viterbo|Viterbu]], nedokázalo shodnout na jednom jméně; jejich zasedání doprovázely nepokoje ve městě. V lednu roku [[1270]] skupina v čele s františkánem Bonaventurou de Bagnoreggio rozhodla uvěznit kardinály, dokud nepadne rozhodnutí. Knížecí rodina Saveliů zorganizovala službu, z níž se měla stát tradice "strážců konkláve". Kardinálové však nejevili ochotu učinit sporům konec, v květnu tedy obyvatelé města odstranili střechu paláce, do nějž poté jak prší, tak praží slunce; hodnostáři dostávali jen vodu a chléb. 1. září [[1271]] konečně vybrali Itala Tebalda Viscontiho, jenž byl následně vysvěcen na kněze a biskupa a [[27. březen|27. března]] [[1272]] uveden do úřadu papeže jako [[Řehoř X.]]


== Odkazy ==

=== Související články ===
* [[Camerlengo]]
* [[Sedesvakantismus]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=sedisvakance}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Křesťanství|Vatikán}}
{{Portály|Křesťanství|Vatikán}}


[[Kategorie:Kanonické právo]]
[[Kategorie:Kanonické právo]]
[[Kategorie:Vatikán]]
[[Kategorie:Svatý stolec]]

[[af:Sedis vacatio]]
[[bg:Sede vacante]]
[[ca:Sede vacante]]
[[de:Sedisvakanz]]
[[en:Sede vacante]]
[[eo:Vaka Seĝo]]
[[es:Sede vacante]]
[[fi:Sedisvakanssi]]
[[fr:Sede vacante]]
[[hr:Prazna stolica]]
[[id:Sede vacante]]
[[it:Sede vacante]]
[[ja:使徒座空位]]
[[la:Sedes vacans]]
[[lt:Sede vacante]]
[[nl:Sedisvacatie]]
[[nn:Sedesvakans]]
[[no:Sede vacante]]
[[pl:Sede vacante]]
[[pt:Sé vacante]]
[[ru:Sede Vacante]]
[[sco:Sede Vacante]]
[[sh:Sedisvakancija]]
[[sl:Sedisvakanca]]
[[sr:Седе ваканте]]
[[szl:Sediswakancyjo]]
[[ta:இரு திருத்தந்தையர்களின் ஆட்சிக்கு இடைப்பட்ட காலம்]]
[[uk:Sede vacante]]
[[vec:Sede vacante]]
[[vi:Trống tòa]]
[[zh:宗座從缺]]

Aktuální verze z 7. 11. 2022, 22:41

Znak Svatého stolce v období sedisvakance

Sedisvakance (podle lat. sedis vacantia, prázdnost, neobsazenost stolce, nebo sede vacante (ablativ), [když byl] stolec uprázdněn) je slovo označující období, během něhož není obsazen církevní úřad – nejčastěji úřad diecézního biskupa nebo papeže. Otázka správy úřadu se v této době řeší podle kanonického práva.

Uprázdnění biskupského úřadu

[editovat | editovat zdroj]

V případě úmrtí římskokatolického diecézního biskupa přebírá správu diecéze (dočasně a s omezenými pravomocemi) administrátor diecéze, zvolený do osmi dnů sborem konzultorů. Výjimkou je případ, že diecéze má biskupa-koadjutora (biskupa-spolusprávce) – ten po úmrtí sídelního biskupa automaticky nastupuje na jeho místo (jako např. Jiří Paďour po úmrtí Antonína Lišky).

V případě dlouhodobé sedisvakance může být jmenován apoštolský administrátor.

Uprázdnění papežského úřadu

[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší sedisvakancí papežského stolce bylo více než tříleté období mezi pontifikátem Klementa IV. († 29. listopadu 1268) a Řehoře X. (12711276), kdy se osmnáct kardinálů, shromážděných v papežském paláci ve Viterbu, nedokázalo shodnout na jednom jméně; jejich zasedání doprovázely nepokoje ve městě. V lednu roku 1270 skupina v čele s františkánem Bonaventurou de Bagnoreggio rozhodla uvěznit kardinály, dokud nepadne rozhodnutí. Knížecí rodina Saveliů zorganizovala službu, z níž se měla stát tradice „strážců konkláve“. Kardinálové však nejevili ochotu učinit sporům konec, v květnu tedy obyvatelé města odstranili střechu paláce, do nějž poté jak pršelo, tak pražilo slunce; hodnostáři dostávali jen vodu a chléb. 1. září 1271 konečně vybrali Itala Tebalda Viscontiho, jenž byl následně vysvěcen na kněze a biskupa a 27. března 1272 uveden do úřadu papeže jako Řehoř X.

Poslední sedisvakance papežského stolce začala 28. února 2013 ve 20 hod. SEČ v důsledku rezignace Benedikta XVI. a skončila 13. března 2013 v 19:07 SEČ po zvolení papeže Františka. V době sedisvakance vykonává důležitá rozhodnutí camerlengo.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]