Architráv: Porovnání verzí
m odkazy |
→Externí odkazy: +slovník |
||
(Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:ItaliaRomaForoAugustoTempioArchitrave.jpg| |
[[Soubor:ItaliaRomaForoAugustoTempioArchitrave.jpg|náhled|Architráv nesený korintskými sloupy, zbytek [[kladí]] se nezachoval; Martův chrám na [[Augustovo forum|Augustově fóru]] v Římě]] |
||
'''Architráv''', |
'''Architráv''', řecky '''epistylion''' či ''epistylos'', česky '''násloupí''', se v antické a odvozené architektuře nazývá spodní část vodorovného [[kladí]], která přímo dosedá na [[Hlavice (architektura)|hlavice]] [[Sloup (architektura)|sloupů]] (nebo [[pilíř]]ů). Název převzatý z italštiny vznikl spojením řeckého slova ''archi-'' (první, základní, hlavní) a latinského ''trabs'' (kláda, břevno). |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Architráv byl poprvé v jednoduché formě použit již na monumentálních stavbách ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]]. Zde býval přitesán do tvaru pravidelného [[hranol]]u a byl zpravidla tvořen jedním kusem kamene (přičemž v [[Karnak]]u je 8 m dlouhý). |
Architráv byl poprvé v jednoduché formě použit již na monumentálních stavbách ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]]. Zde býval přitesán do tvaru pravidelného [[hranol]]u a byl zpravidla tvořen jedním kusem kamene (přičemž v [[Karnak]]u je 8 m dlouhý). |
||
V řecké architektuře se uplatňuje ve [[sloupový řád|sloupovém řádu]], kdy v [[Dórský řád|dórském slohu]] je hladký a případně nahoře ukončený páskem a v [[Jónský řád|jónském]] a [[Korintský řád|korintském slohu]] je členěn třemi a někdy i dvěma podélnými pásky. V tom případě byl architráv složen až ze tří kusů kladených vedle sebe a nebo (konstrukčně nesprávně) i na sebe (například v chrám v [[Paestum|Paestu]] nebo v [[Agrigento|Agrigentu]]). V horní části kladí nad architrávem se nachází [[vlys]] a nad ním [[římsa]]. |
|||
V [[helénismus|helénistickém]] slohu byl často tvořen jedním kusem, zatímco v římské architektuře byl často sestrojen jako klenba s přímým obloukem a architráv se stal pouze dekoračním prvkem. |
V [[helénismus|helénistickém]] slohu byl často tvořen jedním kusem, zatímco v římské architektuře byl často sestrojen jako klenba s přímým obloukem a architráv se stal pouze dekoračním prvkem. |
||
== Související články == |
|||
{{Pahýl - architektura}} |
|||
* [[Kladí]] |
|||
* [[Klasická řádová architektura]] |
|||
== Externí odkazy == |
|||
[[Kategorie:Architektonické prvky]] |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Wikislovník|heslo=architráv}} |
|||
{{Pahýl}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Sloupy]] |
|||
[[Kategorie:Starověká řecká architektura]] |
[[Kategorie:Starověká řecká architektura]] |
||
[[Kategorie:Starověká římská architektura]] |
[[Kategorie:Starověká římská architektura]] |
||
Řádek 17: | Řádek 26: | ||
[[Kategorie:Barokní architektura]] |
[[Kategorie:Barokní architektura]] |
||
[[Kategorie:Klasicistní architektura]] |
[[Kategorie:Klasicistní architektura]] |
||
[[bs:Arhitrav]] |
|||
[[ca:Arquitrau]] |
|||
[[da:Arkitrav]] |
|||
[[de:Architrav]] |
|||
[[en:Architrave]] |
|||
[[es:Arquitrabe]] |
|||
[[et:Arhitraav]] |
|||
[[eu:Arkitrabe]] |
|||
[[fa:فرسب]] |
|||
[[fi:Arkkitraavi]] |
|||
[[fr:Architrave]] |
|||
[[gl:Arquitrabe]] |
|||
[[he:ארכיטרב]] |
|||
[[hr:Arhitrav]] |
|||
[[hu:Architráv]] |
|||
[[it:Architrave]] |
|||
[[ka:არქიტრავი]] |
|||
[[la:Epistylium (trabes)]] |
|||
[[lv:Arhitrāvs]] |
|||
[[mk:Архитрав]] |
|||
[[nl:Architraaf (bouwkunst)]] |
|||
[[no:Arkitrav]] |
|||
[[pl:Architraw]] |
|||
[[pt:Arquitrave]] |
|||
[[ru:Архитрав]] |
|||
[[sh:Arhitrav]] |
|||
[[sk:Architráv]] |
|||
[[sr:Архитрав]] |
|||
[[sv:Arkitrav]] |
|||
[[uk:Архітрав]] |
|||
[[zh:额枋]] |
Aktuální verze z 1. 6. 2022, 17:21
Architráv, řecky epistylion či epistylos, česky násloupí, se v antické a odvozené architektuře nazývá spodní část vodorovného kladí, která přímo dosedá na hlavice sloupů (nebo pilířů). Název převzatý z italštiny vznikl spojením řeckého slova archi- (první, základní, hlavní) a latinského trabs (kláda, břevno).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Architráv byl poprvé v jednoduché formě použit již na monumentálních stavbách ve starověkém Egyptě. Zde býval přitesán do tvaru pravidelného hranolu a byl zpravidla tvořen jedním kusem kamene (přičemž v Karnaku je 8 m dlouhý).
V řecké architektuře se uplatňuje ve sloupovém řádu, kdy v dórském slohu je hladký a případně nahoře ukončený páskem a v jónském a korintském slohu je členěn třemi a někdy i dvěma podélnými pásky. V tom případě byl architráv složen až ze tří kusů kladených vedle sebe a nebo (konstrukčně nesprávně) i na sebe (například v chrám v Paestu nebo v Agrigentu). V horní části kladí nad architrávem se nachází vlys a nad ním římsa.
V helénistickém slohu byl často tvořen jedním kusem, zatímco v římské architektuře byl často sestrojen jako klenba s přímým obloukem a architráv se stal pouze dekoračním prvkem.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu architráv na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo architráv ve Wikislovníku