Architráv: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 1. 6. 2022, 17:21

Architráv nesený korintskými sloupy, zbytek kladí se nezachoval; Martův chrám na Augustově fóru v Římě

Architráv, řecky epistylion či epistylos, česky násloupí, se v antické a odvozené architektuře nazývá spodní část vodorovného kladí, která přímo dosedá na hlavice sloupů (nebo pilířů). Název převzatý z italštiny vznikl spojením řeckého slova archi- (první, základní, hlavní) a latinského trabs (kláda, břevno).

Historie

Architráv byl poprvé v jednoduché formě použit již na monumentálních stavbách ve starověkém Egyptě. Zde býval přitesán do tvaru pravidelného hranolu a byl zpravidla tvořen jedním kusem kamene (přičemž v Karnaku je 8 m dlouhý).

V řecké architektuře se uplatňuje ve sloupovém řádu, kdy v dórském slohu je hladký a případně nahoře ukončený páskem a v jónském a korintském slohu je členěn třemi a někdy i dvěma podélnými pásky. V tom případě byl architráv složen až ze tří kusů kladených vedle sebe a nebo (konstrukčně nesprávně) i na sebe (například v chrám v Paestu nebo v Agrigentu). V horní části kladí nad architrávem se nachází vlys a nad ním římsa.

V helénistickém slohu byl často tvořen jedním kusem, zatímco v římské architektuře byl často sestrojen jako klenba s přímým obloukem a architráv se stal pouze dekoračním prvkem.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu architráv na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo architráv ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:ItaliaRomaForoAugustoTempioArchitrave.jpg|thumb|right|Architráv nesený korintskými [[Sloup (architektura)|sloupy]]; [[Mars (mytologie)|Martův]] [[chrám]] na [[Augustus|Augustově]] [[Fórum (antika)|fóru]] v [[Řím]]ě, [[Itálie]].]]
+[[Soubor:ItaliaRomaForoAugustoTempioArchitrave.jpg|náhled|Architráv nesený korintskými sloupy, zbytek [[kladí]] se nezachoval; Martův chrám na [[Augustovo forum|Augustově fóru]] v Římě]]
-'''Architráv''', jinak také zvaný '''epistýlion''', '''epistylos''' nebo '''násloupí''', je vodorovný pravoúhlý [[překlad]] (břevno) nesený podporami ([[Sloup (architektura)|sloupy]] nebo [[pilíř]]i). Název vznikl spojením řeckého slova archai (první) a latinského trabs (kláda, břevno).
+'''Architráv''', řecky '''epistylion''' či ''epistylos'', česky '''násloupí''', se v antické a odvozené architektuře nazývá spodní část vodorovného [[kladí]], která přímo dosedá na [[Hlavice (architektura)|hlavice]] [[Sloup (architektura)|sloupů]] (nebo [[pilíř]]ů). Název převzatý z italštiny vznikl spojením řeckého slova ''archi-'' (první, základní, hlavní) a latinského ''trabs'' (kláda, břevno).
 == Historie ==
-Architráv byl poprvé v jednoduché formě použit již na monumentálních stavbách v [[Egypt]]ě. Zde byl přitesán do tvaru pravidelného [[hranol]]u a byl zpravidla tvořen jedním kusem kamene (přičemž v [[Karnak]]u je 8 m dlouhý).
+Architráv byl poprvé v jednoduché formě použit již na monumentálních stavbách ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]]. Zde býval přitesán do tvaru pravidelného [[hranol]]u a byl zpravidla tvořen jedním kusem kamene (přičemž v [[Karnak]]u je 8 m dlouhý).
-V [[antika|antické]] a odvozené architektuře se nazývá architrávem ta část [[kladí]], která leží přímo na hlavicích sloupů nebo na pilířích. V řecké architektuře se uplatňuje ve [[sloupový řád|sloupovém řádu]], kdy v dórském slohu je hladký a případně nahoře ukončený páskem a v jónském a korintském slohu je členěn třemi a někdy i dvěma podélnými pásky. V tom případě byl architáv složen až ze tří kusů kladených vedle sebe a nebo (konstrukčně nesprávně) i na sebe (například v chrám v [[Paestum|Paestu]] nebo v [[Agrigento|Agrigentu]]).
+V řecké architektuře se uplatňuje ve [[sloupový řád|sloupovém řádu]], kdy v [[Dórský řád|dórském slohu]] je hladký a případně nahoře ukončený páskem a v [[Jónský řád|jónském]] a [[Korintský řád|korintském slohu]] je členěn třemi a někdy i dvěma podélnými pásky. V tom případě byl architráv složen až ze tří kusů kladených vedle sebe a nebo (konstrukčně nesprávně) i na sebe (například v chrám v [[Paestum|Paestu]] nebo v [[Agrigento|Agrigentu]]). V horní části kladí nad architrávem se nachází [[vlys]] a nad ním [[římsa]].
-V helénistickém slohu byl často tvořen jedním kusem, zatímco v římské architektuře byl často sestrojen jako klenba s přímým obloukem a architráv se stal pouze dekoračním prvkem.
+V [[helénismus|helénistickém]] slohu byl často tvořen jedním kusem, zatímco v římské architektuře byl často sestrojen jako klenba s přímým obloukem a architráv se stal pouze dekoračním prvkem.
+== Související články ==
-{{Pahýl - architektura}}
+* [[Kladí]]
+* [[Klasická řádová architektura]]
+== Externí odkazy ==
-[[Kategorie:Architektonické prvky]]
+* {{Commonscat}}
+* {{Wikislovník|heslo=architráv}}
+{{Pahýl}}
+{{Autoritní data}}
+[[Kategorie:Sloupy]]
 [[Kategorie:Starověká řecká architektura]]
 [[Kategorie:Starověká římská architektura]]
@@ Řádek 17: / Řádek 26: @@
 [[Kategorie:Barokní architektura]]
 [[Kategorie:Klasicistní architektura]]
-[[bs:Arhitrav]]
-[[ca:Arquitrau]]
-[[da:Arkitrav]]
-[[de:Architrav]]
-[[en:Architrave]]
-[[es:Arquitrabe]]
-[[et:Arhitraav]]
-[[fa:فرسب]]
-[[fi:Arkkitraavi]]
-[[fr:Architrave]]
-[[gl:Arquitrabe]]
-[[he:ארכיטרב]]
-[[hr:Arhitrav]]
-[[hu:Architráv]]
-[[it:Architrave]]
-[[ka:არქიტრავი]]
-[[la:Epistylium (trabes)]]
-[[lv:Arhitrāvs]]
-[[mk:Архитрав]]
-[[nl:Architraaf (bouwkunst)]]
-[[no:Arkitrav]]
-[[pl:Architraw]]
-[[pt:Arquitrave]]
-[[ru:Архитрав]]
-[[sk:Architráv]]
-[[sr:Архитрав]]
-[[sv:Arkitrav]]
-[[uk:Архітрав]]
-[[zh:额枋]]