Přeskočit na obsah

Obličej: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám be:Твар
→‎Metafory: zrusen nesouvisejici text
 
(Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Rembrandt aux yeux hagards.jpg|thumb| Rembrandt: Autoportrét (1630) ]]
[[Soubor:Rembrandt aux yeux hagards.jpg|náhled| Rembrandt: Autoportrét (1630)]]


'''Obličej''' (latinsky ''facies''), rovněž '''tvář''', je plochá přední část [[Člověk|lidské]] [[hlava|hlavy]] a jedna z výrazných [[Anatomie|anatomických]] charakteristik člověka. Bez [[srst]]i, s plochým čelem, výraznýma [[oči]]ma vedle sebe, se zdůrazněnými [[rty]] a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje [[mimika|mimiku]], je obličej nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí [[Lidské tělo|lidského těla]], charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji [[identifikace|identifikuje]] (např. na průkazech).
'''Obličej''' (latinsky ''facies''), rovněž '''tvář''', je plochá přední část [[Člověk|lidské]] [[hlava|hlavy]] a jedna z výrazných [[Anatomie|anatomických]] charakteristik člověka. Bez [[srst]]i, s plochým čelem, výraznýma [[oči]]ma vedle sebe, se zdůrazněnými [[rty]] a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje [[mimika|mimiku]], je obličej nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí [[Lidské tělo|lidského těla]], charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji [[identifikace|identifikuje]] (např. na průkazech).


== Antropologie ==
== Antropologie ==
Z [[evoluce|evolučního]] hlediska je obličej součástí zásadních [[anatomie|anatomických]] změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na [[páteř]] a s uvolněním [[Ruka|rukou]], jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé [[čelist]]i. Ztráta srsti, zvýraznění [[Oči|očí]] [[Bělmo|bělmem]], [[Očnice|očnicovými]] oblouky a [[obočí]]m, bohatá [[muskulatura]] i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné [[rty]] dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a [[neverbální komunikace|neverbální komunikaci]].<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002.</ref>
Z [[evoluce|evolučního]] hlediska je obličej součástí zásadních [[anatomie|anatomických]] změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na [[páteř]] a s uvolněním [[Ruka|rukou]], jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé [[čelist]]i. Ztráta srsti, zvýraznění [[Oči|očí]] [[Bělmo|bělmem]], [[Očnice|očnicovými]] oblouky a [[obočí]]m, bohatá [[muskulatura]] i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné [[rty]] dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a [[neverbální komunikace|neverbální komunikaci]].<ref name="Sokol, 2002">Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002.</ref>


Podle jiné hypotézy se tvar lebky změnil ve stejném období jako tvar ruky chápající [[pěstní klín]] a zformovaly jej převážně pěstní souboje předků.<ref>http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/zformovalo-nasi-tvar-nasili--1360618 - Zformovalo naši tvář násilí?</ref>
[[Soubor: Maori Rugbyplayer tatooed.jpg|thumb| Tetovaná tvář Maora ]]
Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují [[líčení]]m, [[tetování]]m nebo [[Plastická operace|plastickými operacemi]]. Zatímco [[antické divadlo]] využívalo [[maska|masek]], nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní [[divadlo]] a zejména pak [[film]] a [[Televize (medium)|televize]] využívají mimiku živého [[Herec|herce]]. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v [[Karikatura|karikaturách]].


[[Soubor: Lombroso 1.jpg |thumb|left| Domněle zločinecké tváře (C. Lombroso, kolem 1880) ]]
V počátcích [[antropologie]] v [[19. století]] se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se [[zločin]]eckými sklony.


Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují [[líčení]]m, [[tetování]]m nebo [[Plastická operace|plastickými operacemi]]. Zatímco [[antické divadlo]] využívalo [[maska|masek]], nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní [[divadlo]] a zejména pak [[film]] a [[televize]] využívají mimiku živého [[Herec|herce]]. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v [[Karikatura|karikaturách]].
Při pohledu ze strany svírá tvář (obličej) s vodorovnou rovinou charakteristický [[lícní úhel]], který se používal k charakterizování lidských [[rasa|ras]] a hrál jistou úlohu i v [[Rasizmus|rasistických]] teoriích 19. století.


[[Soubor:Lombroso 1.jpg|náhled|vlevo| Domněle zločinecké tváře (C. Lombroso, kolem 1880)]]
[[Soubor: Venus of Brassempouy.jpg |thumb| Venuše z Brassempouy Svrchní paleolit (asi 25 tis. let), Brassempouy v Landes, Francie ]]
V počátcích [[antropologie]] v [[19. století]] se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se [[zločin]]eckými sklony.

Při pohledu ze strany svírá tvář (obličej) s vodorovnou rovinou charakteristický [[lícní úhel]], který se používal k charakterizování [[Lidská rasa|lidských ras]] a hrál jistou úlohu i v [[Rasizmus|rasistických]] teoriích 19. století.

[[Soubor:Venus of Brassempouy.jpg|náhled| Venuše z Brassempouy Svrchní paleolit (asi 25 tis. let), Brassempouy v Landes, Francie]]


== Filosofie ==
== Filosofie ==
Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem [[tvar]], a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem ''tvářit se'', vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ''ob-lič-ej'' souvisí s obecně slovanským ''lico'', ''líce'' a s tím zase české ''líčit'' a ''líčit se''. Ruské slovo ''lico'' znamená osobu.<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002. </ref>
Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem [[tvar]], a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem ''tvářit se'', vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ''ob-lič-ej'' souvisí s obecně slovanským ''lico'', ''líce'' a s tím zase české ''líčit'' a ''líčit se''. Ruské slovo ''lico'' znamená osobu.<ref name="Sokol, 2002"/>


Setkání „tváří v tvář“ znamená setkání s určitou osobou a zahrnuje jisté uznání její nezaměnitelnosti a jedinečnosti. Tvář jako specifický výraz lidské osoby je jedním z hlavních pojmů filosofie [[Emmanuel Lévinas|E. Lévinase]]. Důležitým zlomovým bodem při vývoji lidské osoby je setkání s tváří, kdy si moje naivní svoboda uvědomí, že není ničím zdůvodněna a ospravedlněna. Bezbranná a nahá tvář druhého se mé libovůli sice nijak nebrání, přesto mi kategoricky přikazuje „nezabiješ“.<ref>E. Lévinas, ''Totalita a nekonečno''. Oikumené: Praha 2005, kap. III.A, III.B. </ref>
Setkání „tváří v tvář“ znamená setkání s určitou osobou a zahrnuje jisté uznání její nezaměnitelnosti a jedinečnosti. Tvář jako specifický výraz lidské osoby je jedním z hlavních pojmů filosofie [[Emmanuel Lévinas|E. Lévinase]]. Důležitým zlomovým bodem při vývoji lidské osoby je setkání s tváří, kdy si moje naivní svoboda uvědomí, že není ničím zdůvodněna a ospravedlněna. Bezbranná a nahá tvář druhého se mé libovůli sice nijak nebrání, přesto mi kategoricky přikazuje „nezabiješ“.<ref>E. Lévinas, ''Totalita a nekonečno''. Oikumené: Praha 2005, kap. III.A, III.B.</ref>


== Metafory ==
== Metafory ==
Slovo tvář se vyskytuje v mnoha různých [[metafora|metaforách]]:
Slovo tvář se vyskytuje v mnoha různých [[metafora|metaforách]]:
* '''bledá tvář''' - běloch v indiánkách;
* '''bledá tvář''' –⁠ běloch v indiánkách;
* '''kamenná tvář''' nebo '''''poker face''''', tvář hráče [[poker]]u, která záměrně nedává najevo vůbec nic;
* '''kamenná tvář''' nebo '''''poker face''''' –⁠ tvář hráče [[poker]]u, která záměrně nedává najevo vůbec nic;
* '''lidská tvář''' - člověk, lidé;
* '''lidská tvář''' –⁠ člověk, lidé;
* '''němá tvář''' – zvíře, které sice nemluví, nicméně také představuje individuální život;
* '''němá tvář''' – zvíře, které sice nemluví, nicméně také představuje individuální život;
* '''padnout na tvář''' - prostrace, výraz největší úcty;
* '''padnout na tvář''' –⁠ prostrace, výraz největší úcty;
* '''před tváří''' - před někým osobně.
* '''před tváří''' –⁠ před někým osobně;
* '''ztratit tvář''' - pokazit si pověst
* '''ztratit tvář''' –⁠ pokazit si pověst.


Tvář nebo tvářnost může pak znamenat i celkový vzhled nebo dojem, takže lze hovořit např. o „tváři krajiny“ nebo „tváři doby“. [[Bible|Biblická]] modlitba říká "...a obnovíš tvář země" (Ž 104,30). Pro jistou liberalizaci komunistického režimu v roce 1968 se ujal název „socialismus s lidskou tváří“. Předchozí i následující období tuhého režimu se pak lidově označovalo jako „socialismus s husí kůží“.
Tvář nebo tvářnost může pak znamenat i celkový vzhled nebo dojem, takže lze hovořit např. o „tváři krajiny“ nebo „tváři doby“. [[Bible|Biblická]] modlitba říká „…a obnovíš tvář země“ (Ž 104,30). Pro jistou liberalizaci komunistického režimu v roce 1968 se ujal název „socialismus s lidskou tváří“.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
=== Reference ===
<references/>
<references />

=== Literatura ===
* Sokol, J., ''Filosofická antropologie. Člověk jako osoba''. Portál: Praha 2002. {{ISBN|80-7178-627-6}}

=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Maska]]
* [[Maska]]
* [[Osoba]]
* [[Osoba]]

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Faces}}
{{Sisterlinks|commons=Category:Faces|wikt=tvář}}
* {{Wikicitáty|téma=Obličej}}
* {{Wikislovník|heslo=obličej}}
* {{en}}
* {{en}}
* [http://www.face-and-emotion.com/dataface/anatomy/anatomy.jsp Anatomy of the face]
* [https://web.archive.org/web/20071129195258/http://www.face-and-emotion.com/dataface/anatomy/anatomy.jsp Anatomy of the face]
* [http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/plasticandcosmeticsurgery.html Plastic and cosmetic surgery]
* [http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/plasticandcosmeticsurgery.html Plastic and cosmetic surgery]

=== Literatura ===
* Sokol, J., ''Filosofická antropologie. Člověk jako osoba''. Portál: Praha 2002. ISBN 80-7178-627-6


{{Lidské anatomické rysy}}
{{Lidské anatomické rysy}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Antropologie]]
[[Kategorie:Antropologické pojmy]]
[[Kategorie:Hlava a krk]]
[[Kategorie:Hlava a krk]]

[[an:Cara]]
[[ar:وجه (تشريح)]]
[[arc:ܐܦܐ]]
[[av:Гьумер]]
[[ay:Uñnaqa]]
[[be:Твар]]
[[bg:Лице]]
[[br:Dremm]]
[[ca:Cara]]
[[ckb:دەموچاو]]
[[cy:Wyneb]]
[[da:Ansigt]]
[[de:Gesicht]]
[[dv:މޫނު]]
[[en:Face]]
[[eo:Vizaĝo]]
[[es:Cara]]
[[et:Nägu]]
[[eu:Aurpegi]]
[[fa:صورت]]
[[fi:Kasvot]]
[[fr:Visage]]
[[fy:Antlit]]
[[ga:Aghaidh]]
[[gan:面]]
[[gd:Aodann]]
[[gl:Face]]
[[he:פנים]]
[[hr:Lice]]
[[ht:Figi]]
[[hu:Arc]]
[[id:Wajah]]
[[ik:Kiiñaq]]
[[io:Vizajo]]
[[it:Viso]]
[[ja:顔]]
[[jv:Rai]]
[[kk:Бет]]
[[ko:얼굴]]
[[ks:بُتھ]]
[[ksh:Jesech]]
[[kw:Enep]]
[[la:Facies]]
[[lbe:Лажин]]
[[ln:Elongi]]
[[lt:Veidas]]
[[lv:Seja]]
[[ml:മുഖം]]
[[mr:चेहरा]]
[[ms:Muka]]
[[my:မျက်နှာ]]
[[new:ख्वाः]]
[[nl:Gelaat]]
[[no:Ansikt]]
[[nrm:Fache]]
[[oc:Cara]]
[[pam:Lupa]]
[[pl:Twarz]]
[[ps:مخ (اناتومي)]]
[[pt:Face]]
[[qu:Uya]]
[[ru:Лицо]]
[[sa:वदनम्]]
[[scn:Facci]]
[[sh:Lice]]
[[simple:Face]]
[[sk:Tvár]]
[[sn:Chiso]]
[[so:Waji]]
[[sv:Ansikte]]
[[ta:முகம்]]
[[te:ముఖం]]
[[th:ใบหน้า]]
[[tl:Mukha]]
[[tr:Yüz (organ)]]
[[uk:Обличчя]]
[[yi:געזיכט]]
[[zh:臉]]
[[zh-min-nan:Bīn]]
[[zh-yue:面 (身體)]]

Aktuální verze z 9. 4. 2022, 12:12

Rembrandt: Autoportrét (1630)

Obličej (latinsky facies), rovněž tvář, je plochá přední část lidské hlavy a jedna z výrazných anatomických charakteristik člověka. Bez srsti, s plochým čelem, výraznýma očima vedle sebe, se zdůrazněnými rty a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje mimiku, je obličej nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí lidského těla, charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji identifikuje (např. na průkazech).

Antropologie[editovat | editovat zdroj]

Z evolučního hlediska je obličej součástí zásadních anatomických změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na páteř a s uvolněním rukou, jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé čelisti. Ztráta srsti, zvýraznění očí bělmem, očnicovými oblouky a obočím, bohatá muskulatura i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné rty dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a neverbální komunikaci.[1]

Podle jiné hypotézy se tvar lebky změnil ve stejném období jako tvar ruky chápající pěstní klín a zformovaly jej převážně pěstní souboje předků.[2]


Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují líčením, tetováním nebo plastickými operacemi. Zatímco antické divadlo využívalo masek, nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní divadlo a zejména pak film a televize využívají mimiku živého herce. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v karikaturách.

Domněle zločinecké tváře (C. Lombroso, kolem 1880)

V počátcích antropologie v 19. století se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se zločineckými sklony.

Při pohledu ze strany svírá tvář (obličej) s vodorovnou rovinou charakteristický lícní úhel, který se používal k charakterizování lidských ras a hrál jistou úlohu i v rasistických teoriích 19. století.

Venuše z Brassempouy Svrchní paleolit (asi 25 tis. let), Brassempouy v Landes, Francie

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem tvar, a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem tvářit se, vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ob-lič-ej souvisí s obecně slovanským lico, líce a s tím zase české líčit a líčit se. Ruské slovo lico znamená osobu.[1]

Setkání „tváří v tvář“ znamená setkání s určitou osobou a zahrnuje jisté uznání její nezaměnitelnosti a jedinečnosti. Tvář jako specifický výraz lidské osoby je jedním z hlavních pojmů filosofie E. Lévinase. Důležitým zlomovým bodem při vývoji lidské osoby je setkání s tváří, kdy si moje naivní svoboda uvědomí, že není ničím zdůvodněna a ospravedlněna. Bezbranná a nahá tvář druhého se mé libovůli sice nijak nebrání, přesto mi kategoricky přikazuje „nezabiješ“.[3]

Metafory[editovat | editovat zdroj]

Slovo tvář se vyskytuje v mnoha různých metaforách:

  • bledá tvář –⁠ běloch v indiánkách;
  • kamenná tvář nebo poker face –⁠ tvář hráče pokeru, která záměrně nedává najevo vůbec nic;
  • lidská tvář –⁠ člověk, lidé;
  • němá tvář – zvíře, které sice nemluví, nicméně také představuje individuální život;
  • padnout na tvář –⁠ prostrace, výraz největší úcty;
  • před tváří –⁠ před někým osobně;
  • ztratit tvář –⁠ pokazit si pověst.

Tvář nebo tvářnost může pak znamenat i celkový vzhled nebo dojem, takže lze hovořit např. o „tváři krajiny“ nebo „tváři doby“. Biblická modlitba říká „…a obnovíš tvář země“ (Ž 104,30). Pro jistou liberalizaci komunistického režimu v roce 1968 se ujal název „socialismus s lidskou tváří“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Sokol, Filosofická antropologie. Portál: Praha 2002.
  2. http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/zformovalo-nasi-tvar-nasili--1360618 - Zformovalo naši tvář násilí?
  3. E. Lévinas, Totalita a nekonečno. Oikumené: Praha 2005, kap. III.A, III.B.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sokol, J., Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Portál: Praha 2002. ISBN 80-7178-627-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]