Přeskočit na obsah

Šu-mi-jüan: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení s japonskou a avestánskou šablonou; kosmetické úpravy
RiniXbot (diskuse | příspěvky)
m →‎top: odstranění šablony (info) za použití AWB
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Vojenský výbor ''Šu-mi-jüan''''' ({{Čínsky|znaky=樞密院|pchin-jin=Shū​mì​yuàn|překlad=„Významný a důvěrný úřad“ či „Úřad pro významné a důvěrné [věci]“}}) byl v [[Čína|Číně]] od počátku [[10. století]] do [[14. století]] nejvyšším vojenským úřadem státní správy, který řídil ozbrojené síly státu. Vznikl počátkem období [[Pět dynastií a deset říší|pěti dynastií]] pod názvem ''Čchung-čeng-jüan'' ({{Cizojazyčně|zh|崇政院}}, „Vznešený vládní úřad“), záhy byl přejmenován. Převzala jej i [[Sungská správa|administrativa říše Sung]] založené roku 960 a od ní i [[říše Liao]], [[Říše Ťin (1115-1234)|Ťin]] a [[říše Jüan|Jüan]].
'''Vojenský výbor ''Šu-mi-jüan''''' ({{Čínsky|znaky=樞密院|pchin-jin=Shū​mì​yuàn|překlad=„Významný a důvěrný úřad“ či „Úřad pro významné a důvěrné [věci]“}}) byl v [[Čína|Číně]] od počátku [[10. století]] do [[14. století]] nejvyšším vojenským úřadem státní správy, který řídil ozbrojené síly státu. Vznikl počátkem období [[Pět dynastií a deset říší|pěti dynastií]] pod názvem ''Čchung-čeng-jüan'' ({{Cizojazyčně|zh|崇政院}}, „Vznešený vládní úřad“), záhy byl přejmenován. Převzala jej i [[Sungská správa|administrativa říše Sung]] založené roku 960 a od ní i [[říše Liao]], [[Říše Ťin (1115-1234)|Ťin]] a [[říše Jüan|Jüan]].
{{Obsahuje čínský text}}


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 9: Řádek 8:
Za prvního císaře dynastie Sung sloužili ve vojenském výboru zasloužilí vojevůdci, postupně je nahradili civilisté, kteří měli v&nbsp;rukou také výběr generálů. Při návrzích na jmenování a povýšení ovšem u&nbsp;kandidátů více než kompetenci zvažovali loajalitu k&nbsp;císaři a politické postoje.<ref name="lau 235">Lau, Huang, s. 235.</ref>
Za prvního císaře dynastie Sung sloužili ve vojenském výboru zasloužilí vojevůdci, postupně je nahradili civilisté, kteří měli v&nbsp;rukou také výběr generálů. Při návrzích na jmenování a povýšení ovšem u&nbsp;kandidátů více než kompetenci zvažovali loajalitu k&nbsp;císaři a politické postoje.<ref name="lau 235">Lau, Huang, s. 235.</ref>


V sungské éře vojenský výbor nominálně vedl vedoucí ''šu-mi-š’'', který měl vedlejší první hodnost. Zpravidla však byl místo něj jmenován pověřený správce vojenského výboru ''č’ šu-mi-jüan š’'' ({{Cizojazyčně|zh|知樞密院事}}),<ref name="smith 368"/> obvykle titulovaný ''caj-č’'', císařský rádce,<ref name="xu 55"/> případně pověření spolusprávci ''tchung-č’ šu-mi jüan š’'' ({{Cizojazyčně|zh|衕知樞密院事}}).<ref name="smith 368"/> O stupeň níže stáli jeden nebo dva zástupci nazývaní ''fu šu-mi š’'' ({{Cizojazyčně|zh|副樞密使}})<ref name="smith 368"/> nebo ''tchung-č’ šu-mi-jüan š’'' (同知樞密院事), pokud byli dočasně pověřeni výkonem funkce. V letech 1078–1089 byl vedoucí úřadu a jeho zástupce přejmenováni na ''čeng čang-kuan'' ({{Cizojazyčně|zh|正長官}}) a ''fu čang-kuan'' ({{Cizojazyčně|zh|副長官}}).<ref name="theobald shumijuan"/>
V sungské éře vojenský výbor nominálně vedl vedoucí ''šu-mi-š’'', který měl vedlejší první [[Systém devíti hodností|úřední hodnost]]. Zpravidla však byl místo něj jmenován pověřený správce vojenského výboru ''č’ šu-mi-jüan š’'' ({{Cizojazyčně|zh|知樞密院事}}),<ref name="smith 368"/> obvykle titulovaný ''caj-č’'', císařský rádce,<ref name="xu 55"/> případně pověření spolusprávci ''tchung-č’ šu-mi jüan š’'' ({{Cizojazyčně|zh|衕知樞密院事}}).<ref name="smith 368"/> O stupeň níže stáli jeden nebo dva zástupci nazývaní ''fu šu-mi š’'' ({{Cizojazyčně|zh|副樞密使}})<ref name="smith 368"/> nebo ''tchung-č’ šu-mi-jüan š’'' (同知樞密院事), pokud byli dočasně pověřeni výkonem funkce. V letech 1078–1089 byl vedoucí úřadu a jeho zástupce přejmenováni na ''čeng čang-kuan'' ({{Cizojazyčně|zh|正長官}}) a ''fu čang-kuan'' ({{Cizojazyčně|zh|副長官}}).<ref name="theobald shumijuan"/>


Pravomoci výboru se překrývaly s agendou [[Ministerstvo vojenství (Čína)|ministerstva vojenství]], časem se ustálil stav, kdy se ve výboru řešily důležité politické otázky a ministerstvo sloužilo jako konzultativní orgán a k vykonávaní běžné administrativní rutiny. Výbor se dělil na sekce ''fang'' ({{Cizojazyčně|zh|房}}), jejichž počet rostl z počátečních čtyř na dvanáct v 80. letech 11. století. V období Jižní Sung byl počet sekcí zredukován, ale v jüanské době vzrostl až na 35.<ref name="hucker 436"/>
Pravomoci výboru se překrývaly s agendou [[Ministerstvo vojenství (Čína)|ministerstva vojenství]], časem se ustálil stav, kdy se ve výboru řešily důležité politické otázky a ministerstvo sloužilo jako konzultativní orgán a k vykonávaní běžné administrativní rutiny. Výbor se dělil na sekce ''fang'' ({{Cizojazyčně|zh|房}}), jejichž počet rostl z počátečních čtyř na dvanáct v 80. letech 11. století. V období Jižní Sung byl počet sekcí zredukován, ale v jüanské době vzrostl až na 35.<ref name="hucker 436"/>


Výbor převzaly i kitanská [[říše Liao]], džürčenská [[Říše Ťin (1115-1234)|říše Ťin]] a mongolská [[říše Jüan]]. V říši Jüan titul ''šu-mi-š’'' držel následník trůnu, fakticky výbor vedl pověřenec ''č’ šu-mi-jüan š’''.<ref name="theobald shumijuan"/> Jüanská vláda zřídila i pět provinčních poboček vojenského úřadu, zodpovědných za vojenské operace ve svěřených regionech. Po stabilizaci situace byly pobočky vojenského úřadu rušeny a správa přešla na [[Čínské provincie|provinční pobočky císařského sekretariátu]].<ref name="hucker 436"/>
Výbor převzaly i kitanská [[říše Liao]], džürčenská [[Říše Ťin (1115-1234)|říše Ťin]] a mongolská [[říše Jüan]]. V říši Jüan titul ''šu-mi-š’'' držel následník trůnu, fakticky výbor vedl pověřenec ''č’ šu-mi-jüan š’''.<ref name="theobald shumijuan"/> Jüanská vláda zřídila i pět provinčních poboček vojenského úřadu, zodpovědných za vojenské operace ve svěřených regionech. Po stabilizaci situace byly pobočky vojenského úřadu rušeny a správa přešla na [[Historie provincií v Číně|provinční pobočky císařského sekretariátu]].<ref name="hucker 436"/>


Zakladatel [[říše Ming]] [[Chung-wu|Ču Jüan-čang]] ve [[Mingská správa|své administrativě]] roku 1361 vojenský výbor zrušil a nahradil ho Hlavní vojenskou komisí ''Ta tu-tu fu'' ({{Cizojazyčně|zh|大都督府}}).<ref name="theobald shumijuan"/>
Zakladatel [[říše Ming]] [[Chung-wu|Ču Jüan-čang]] ve [[Mingská správa|své administrativě]] roku 1361 vojenský výbor zrušil a nahradil ho Hlavní vojenskou komisí ''Ta tu-tu fu'' ({{Cizojazyčně|zh|大都督府}}).<ref name="theobald shumijuan"/>
Řádek 34: Řádek 33:
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="lau 236">{{Citace sborníku
<ref name="lau 236">{{Citace sborníku
| příjmení = Lau
| příjmení = Lau
| jméno = Nap-Yin
| jméno = Nap-Yin
| příjmení2 = Huang
| příjmení2 = Huang
| jméno2 = K’uan-chung
| jméno2 = K’uan-chung
| titul = Founding and Consolidation of the Sung Dynasty under T’ai-tsu (960–976), T’ai-tsung (976–997), and Chen-tsung (997–1022)
| titul = Founding and Consolidation of the Sung Dynasty under T’ai-tsu (960–976), T’ai-tsung (976–997), and Chen-tsung (997–1022)
| příjmení sestavitele = Twitchett
| příjmení sestavitele = Twitchett
| jméno sestavitele = Denis
| jméno sestavitele = Denis
| příjmení sestavitele2 = Smith
| příjmení sestavitele2 = Smith
| jméno sestavitele2 = Paul Jakov
| jméno sestavitele2 = Paul Jakov
| sborník = The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD
| sborník = The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD
| vydání = 1
| vydání = 1
Řádek 51: Řádek 50:
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
| poznámky = [Dále jen Lau, Huang]
| poznámky = [Dále jen Lau, Huang]
| isbn = 0521812488, 978-0521812481
| isbn = 0521812488
| isbn2 = 978-0521812481
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="smith 368">{{Citace sborníku
<ref name="smith 368">{{Citace sborníku
Řádek 57: Řádek 57:
| jméno = Paul Jakov
| jméno = Paul Jakov
| titul = Shen-tsung’s Reign and the New Policies of Wang An-shih, 1067–1085
| titul = Shen-tsung’s Reign and the New Policies of Wang An-shih, 1067–1085
| příjmení sestavitele = Twitchett
| příjmení sestavitele = Twitchett
| jméno sestavitele = Denis
| jméno sestavitele = Denis
| příjmení sestavitele2 = Smith
| příjmení sestavitele2 = Smith
| jméno sestavitele2 = Paul Jakov
| jméno sestavitele2 = Paul Jakov
| sborník = The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD
| sborník = The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD
| vydání = 1
| vydání = 1
Řádek 68: Řádek 68:
| strany = 347–483, na s. 368
| strany = 347–483, na s. 368
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
| poznámky =
| poznámky =
| isbn = 0521812488, 978-0521812481
| isbn = 0521812488
| isbn2 = 978-0521812481
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="theobald shumijuan">{{Citace elektronické monografie
<ref name="theobald shumijuan">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Theobald
| příjmení = Theobald
| jméno = Ulrich
| jméno = Ulrich
| titul = Chinaknowledge – a universal guide for China studies
| titul = Chinaknowledge – a universal guide for China studies
| url = http://www.chinaknowledge.de/index.html
| url = http://www.chinaknowledge.de/index.html
Řádek 85: Řádek 86:
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="xu 55">{{Citace monografie
<ref name="xu 55">{{Citace monografie
| příjmení = Xu
| příjmení = Xu
| jméno = Shu’an
| jméno = Shu’an
| příjmení2 = Olivová
| příjmení2 = Olivová
Řádek 106: Řádek 107:
| jméno = Charles O
| jméno = Charles O
| rok = 1985
| rok = 1985
| titul = A Dictionary of Official Titles in Imperial China
| titul = A Dictionary of Official Titles in Imperial China
| vydání =
| vydání =
| vydavatel = Stanford University Press
| vydavatel = Stanford University Press
Řádek 116: Řádek 117:
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Xu
| příjmení = Xu
| jméno = Shu’an
| jméno = Shu’an
| příjmení2 = Olivová
| příjmení2 = Olivová
Řádek 134: Řádek 135:
* {{Citace elektronické monografie
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Theobald
| příjmení = Theobald
| jméno = Ulrich
| jméno = Ulrich
| titul = Chinaknowledge – a universal guide for China studies
| titul = Chinaknowledge – a universal guide for China studies
| url = http://www.chinaknowledge.de/index.html
| url = http://www.chinaknowledge.de/index.html
Řádek 151: Řádek 152:
[[Kategorie:Vzniklo v 8. století]]
[[Kategorie:Vzniklo v 8. století]]
[[Kategorie:Zaniklo ve 14. století]]
[[Kategorie:Zaniklo ve 14. století]]
[[Kategorie:Dějiny vojenství v Číně]]

Aktuální verze z 26. 12. 2020, 20:45

Vojenský výbor Šu-mi-jüan (čínsky pchin-jinem Shū​mì​yuàn, znaky 樞密院; česky „Významný a důvěrný úřad“ či „Úřad pro významné a důvěrné [věci]“) byl v Číně od počátku 10. století do 14. století nejvyšším vojenským úřadem státní správy, který řídil ozbrojené síly státu. Vznikl počátkem období pěti dynastií pod názvem Čchung-čeng-jüan (崇政院, „Vznešený vládní úřad“), záhy byl přejmenován. Převzala jej i administrativa říše Sung založené roku 960 a od ní i říše Liao, Ťin a Jüan.

Počátky výboru šu-mi-jüan („Významný a důvěrný úřad“ či „Úřad pro významné a důvěrné [věci]“)[1] sahají k Taj-cungovi, císaři říše Tchang (vládl 762–779),[2] který roku 765 vytvořil k vyřizování své korespondence v paláci sekretariát šu-mi-jüan obsazený sekretáři šu-mi-š’ (樞密使) vybíranými mezi eunuchy. Tito sekretáři postupem doby získali značnou moc, byli schopni ovlivňovat jmenování členů císařské rady a od 70. let 9. století kontrolovali takřka neomezeně císařský palác i úřady v hlavním městě.[1]

V období pěti dynastií v administrativě říše Pozdní Liang vznikl úřad Čchung-čeng-jüan (崇政院, „Vznešený vládní úřad“) ke spravování vojenských záležitostí. V následující říši Pozdní Tchang byl úřad přejmenován na Šu-mi-jüan.[2] Zprvu byli vedoucí výboru mimořádně vlivní a převážili i nad civilními hodnostáři, ovšem v říši Pozdní Čou se pravomoci vojenského výboru omezily na plánování a administraci vojenských akcí a od civilní správy byl oddělen.[3] V administrativě říše Sung byl výbor jedním ze dvou nejmocnějších úřadů, vedle císařského sekretariátu, který byl nejvyšším civilním úřadem.[2] Vedoucí těchto dvou úřadů a jejich zástupci tvořili císařskou radu.

Za prvního císaře dynastie Sung sloužili ve vojenském výboru zasloužilí vojevůdci, postupně je nahradili civilisté, kteří měli v rukou také výběr generálů. Při návrzích na jmenování a povýšení ovšem u kandidátů více než kompetenci zvažovali loajalitu k císaři a politické postoje.[4]

V sungské éře vojenský výbor nominálně vedl vedoucí šu-mi-š’, který měl vedlejší první úřední hodnost. Zpravidla však byl místo něj jmenován pověřený správce vojenského výboru č’ šu-mi-jüan š’ (知樞密院事),[5] obvykle titulovaný caj-č’, císařský rádce,[6] případně pověření spolusprávci tchung-č’ šu-mi jüan š’ (衕知樞密院事).[5] O stupeň níže stáli jeden nebo dva zástupci nazývaní fu šu-mi š’ (副樞密使)[5] nebo tchung-č’ šu-mi-jüan š’ (同知樞密院事), pokud byli dočasně pověřeni výkonem funkce. V letech 1078–1089 byl vedoucí úřadu a jeho zástupce přejmenováni na čeng čang-kuan (正長官) a fu čang-kuan (副長官).[2]

Pravomoci výboru se překrývaly s agendou ministerstva vojenství, časem se ustálil stav, kdy se ve výboru řešily důležité politické otázky a ministerstvo sloužilo jako konzultativní orgán a k vykonávaní běžné administrativní rutiny. Výbor se dělil na sekce fang (), jejichž počet rostl z počátečních čtyř na dvanáct v 80. letech 11. století. V období Jižní Sung byl počet sekcí zredukován, ale v jüanské době vzrostl až na 35.[1]

Výbor převzaly i kitanská říše Liao, džürčenská říše Ťin a mongolská říše Jüan. V říši Jüan titul šu-mi-š’ držel následník trůnu, fakticky výbor vedl pověřenec č’ šu-mi-jüan š’.[2] Jüanská vláda zřídila i pět provinčních poboček vojenského úřadu, zodpovědných za vojenské operace ve svěřených regionech. Po stabilizaci situace byly pobočky vojenského úřadu rušeny a správa přešla na provinční pobočky císařského sekretariátu.[1]

Zakladatel říše Ming Ču Jüan-čang ve své administrativě roku 1361 vojenský výbor zrušil a nahradil ho Hlavní vojenskou komisí Ta tu-tu fu (大都督府).[2]

  1. a b c d HUCKER, Charles O. A Dictionary of Official Titles in Imperial China. Stanford: Stanford University Press, 1985. ISBN 0-8047-1193-3. S. 436. (anglicky) 
  2. a b c d e f THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge – a universal guide for China studies [online]. [cit. 2013-05-31]. Kapitola Chinese History - shumishi 樞密使 "Military Affairs Commissioners" and the shumiyuan 樞密院 "Bureau of Military Affairs". Dostupné online. (anglicky) 
  3. LAU, Nap-Yin; HUANG, K’uan-chung. Founding and Consolidation of the Sung Dynasty under T’ai-tsu (960–976), T’ai-tsung (976–997), and Chen-tsung (997–1022). In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. [Dále jen Lau, Huang]. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 206–278, na s. 236. (anglicky)
  4. Lau, Huang, s. 235.
  5. a b c SMITH, Paul Jakov. Shen-tsung’s Reign and the New Policies of Wang An-shih, 1067–1085. In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 347–483, na s. 368. (anglicky)
  6. XU, Shu’an; OLIVOVÁ, Lucie. Vývoj správního systému v Číně. Praha: Karolinum, 2000. 110 s. ISBN 80-246-0093-5. S. 55. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HUCKER, Charles O. A Dictionary of Official Titles in Imperial China. Stanford, California: Stanford University Press, 1985. 676 s. ISBN 0-8047-1193-3. (anglicky) 
  • XU, Shu’an; OLIVOVÁ, Lucie. Vývoj správního systému v Číně. Praha: Karolinum, 2000. 110 s. ISBN 80-246-0093-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]