Zobrazení zdroje stránky Puruša súkta

'''Purušasúkta''' je devadesátá [[strofa]] desáté [[Mandala|mandaly]] [[Rgvéda|Rgvédu]], která oslavuje [[božstvo]] [[Puruša|Purušu]].<ref>Müller Max (1974), ''Rig-Veda-sanhita''</ref> Celá [[strofa]] se skládá z 15 [[Verš|veršů]] v [[Védská metrika|metru]] anuštubh (4 osmislabičné verše) a poslední [[verš]] má [[metrum]] trištubh (4 jedenáctislabičné verše). Je to súkta plná [[Filosofie|filosofických]] úvah o [[stvoření]]. Ve své [[Archaismus|archaické]] a [[Mytologie|mytologické]] podobě je protikladem nejznámějším strofám „O stvoření světa“ v [[Rgvéda|Rgvédu]] 10.129 ([[Védy#Překlad védského hymnu|Násadíja súkta]]).<ref>Friš Oldřich, Vavroušek Petr (2000), ''Védské hymny''</ref>

== Význam ==
Puruša súkta ([[Rgvéda]] 10.90) je jediný rgvédský hymnus věnovaný oslavě Puruši, ale termín Puruša se objevuje i v jiných verších.<ref>Rgvéda 10.51.8 a Rgvéda 10.165.3</ref> Je chápán jako prvotní existence vymykající se všem lidským představám. V [[Upanišady|upanišadách]] je patrně nejvýstižněji pojmenován slůvkem ''tat'' (to).<ref>Zbavitel Dušan (2004)''Upanišady'', str. 14</ref>

== Obsah ==
V této strofě je ''Puruša'' popisován jako nadpřirozená bytost obrovské velikosti, která je ve všem a za vším, co tvoří tento svět. Ve [[Indická filozofie|védské filozofii]] je to označení pro princip všeho vysvětlující vznik světa z oběti,<ref>Friš Oldřich, Vavroušek Petr (2000), ''Védské hymny, str. 17''</ref> tedy oběť dévů činí z oběti [[Vesmír|vesmírný]] princip, smysl a cíl všeho. Nejvýznačnější představou dévů, odpovídající na otázku: „Na které části se Puruša rozdělil?“ je vyhodnocení částí jeho těla podle jejich působení ve společnosti na čtyři skupiny: [[Bráhman|bráhmani]], [[Kšatrija|kšatrijové]], [[Vaišja|vaišjové]] a [[Šúdra|šúdrové]], z jehož pozdější interpretace vznikl [[Hinduismus|hinduistický]] [[kastovní systém]]. Strofa končí slibem, že tato oběť se stala první [[Dharma|dharmou]], jejíž velkolepostí je možné dosáhnout [[Mókša|osvobození]] ze [[Samsára|samsáry]] (koloběhu [[život]]a a [[smrt]]i).

== Text v [[dévanágarí]] s českou [[Transkripce (lingvistika)|transkripcí]] a překladem ==
{{Upravit}}
सहस्रशीर्षा पुरुषः सहस्राक्षः सहस्रपात् ।<br />
sahasrašíršá purušah sahasrákšah sahasrapát |<br />
Tisíce hlav má ''Puruša'', tisíce očí a tisíce končetin,<br />
स भूमिं विश्वतो वृत्वात्यतिष्ठद्दशाङ्गुलम् ॥१॥<br />
sa bhúmim višvató vrtvátjatišthad dašángulam ॥1॥<br />
objímá zemi ze všech stran a nelze ho rukou uchopit (či přesahuje vesmír o deset palců).

पुरुष एवेदं सर्वं यद्भूतं यच्च भव्यम् ।<br />
puruša évédam sarvam jadbhútam jačča bhavjam |<br />
Tento ''Puruša'' je všechno, co bylo, a co bude;<br />
उतामृतत्वस्येशानो यदन्नेनातिरोहति ॥२॥<br />
utámrtatvasjéšánó jadannénátiróhati ॥2॥<br />
je věčný ''Išána'', který je potravou všech.

एतावानस्य महिमातो ज्यायाँश्च पूरुषः ।<br />
étávánasja mahimátó džjájánšča purušah ।<br />
Všechno, co je vidět a za vším, co vidět není, je tento velký ''Puruša'';<br />
पादोऽस्य विश्वा भूतानि त्रिपादस्यामृतं दिवि ॥३॥<br />
pádósja višvá bhutáni tripádasjámrtam divi ॥3॥<br />
jeho jedna část je tento svět, ostatní tři části jsou božské a věčné.

त्रिपादूर्ध्व उदैत्पुरुषः पादोऽस्येहाभवत्पुनः ।<br />
tripádurdhva udaitpurušah pádó'sjéhábhavatpunah ।<br />
Tři části ''Puruši'' jsou nezjevené, jenom jeho jedna část se v tomto světě stále zjevuje;<br />
ततो विष्वङ्व्यक्रामत्साशनानशने अभि ॥४॥<br />
tató višvanvjakrámatsášanánašané abhi ॥4॥<br />
z této části vzniklo vše živé a neživé, všechno toto vzniklo z této části.

तस्माद्विराळजायत विराजो अधि पूरुषः ।<br />
tasmádviráladžájata virádžó adhipúrušah ।<br />
Tento velký ''Puruša'' se stal stvořitelem tohoto vesmíru<br />
स जातो अत्यरिच्यत पश्चाद्भूमिमथो पुरः ॥५॥<br />
sa džátó atjaričjata paščádbhúmimathó purah ॥5॥<br />
a v tomto vesmíru se zrodila Země a On byl v tom všem.

यत्पुरुषेण हविषा देवा यज्ञमतन्वत ।<br />
jatpurušéna havišá dévá jadžňamatanvata ।<br />
V tomto rituálu obětovali ''dévové'' ''Purušu'',<br />
वसन्तो अस्यासीदाज्यं ग्रीष्म इध्मः शरद्धविः ॥६॥<br />
vasantó asjásídádžjam gríšma idhmah šaraddhavih ॥6॥<br />
a jeho energie (''ádža'') se stala ohněm, který se dále šířil.

तं यज्ञं बर्हिषि प्रौक्षन्पुरुषं जातमग्रतः ।<br />
tam jadžňam barhiši praukšanpurušam džátamagratah ।<br />
Tento obětní rituál prvotního ''Puruši'', pokrytého posvátnou trávou (''barhis'')<br />
तेन देवा अयजन्त साध्या ऋषयश्च ये ॥७॥<br />
téna dévá ajadžanta sádhjá ršajašča jé ॥7॥<br />
posvětili všichni ''dévové'', ''sádhjové'' a ''ršiové''.

तस्माद्यज्ञात्सर्वहुतः सम्भृतं पृषदाज्यम् ।<br />
tasmádjadžňátsarvahutah sambhrtam pršadádžjam ।<br />
V tomto obětním rituálu je zárodek tvořivé energie (''pršad ádža''),<br />
पशून्ताँश्चक्रे वायव्यानारण्यान्ग्राम्याश्च ये ॥८॥<br />
pašúntánščakré vájavjánáranjángrámjášča jé ॥8॥<br />
ze které vznikl prostor, zvěř, prales a půda.

तस्माद्यज्ञात्सर्वहुत ऋचः सामानि जज्ञिरे ।<br />
tasmádjadžňátsarvahuta rčah sámáni džadžňiré<br />
V tomto obětním rituálu je zárodek ''rč'' ([[Rgvéda]]), ''sáman'' ([[Sámavéda]]),<br />
छन्दांसि जज्ञिरे तस्माद्यजुस्तस्मादजायत ॥९॥<br />
čhandánsi džadžňiré tasmát jadžustasmádadžájata ॥9॥<br />
[[védská metrika|metriky]] a ''jadžuh'' ([[Jadžurvéda]]).

तस्मादश्वा अजायन्त ये के चोभयादतः ।<br />
tasmádašvá adžájanta jé ké čobhajádatah ।<br />
V jedinečné oběti tohoto koně je zárodek přežvýkavců,<br />
गावो ह जज्ञिरे तस्मात्तस्माज्जाता अजावयः ॥१०॥<br />
gávó ha džadžňiré tasmáttasmádždžátá adžávajah ॥10॥<br />
krav, koz a ovcí.

यत्पुरुषं व्यदधुः कतिधा व्यकल्पयन् ।<br />
jatpurušam vjadadhuh katidhá vjakalpajan ।<br />
Na jaké části se tento ''Puruša'' rozdělil;<br />
मुखं किमस्य कौ बाहू का ऊरू पादा उच्येते ॥११॥<br />
mukham kimasja kau báhú ká úrú pádá učjété ॥11॥<br />
lze pojmenovat jeho ústa, ruce, stehna a nohy?

ब्राह्मणोऽस्य मुखमासीद्बाहू राजन्यः कृतः ।<br />
bráhmanósja mukhamásíd báhú rádžanjah krtah ।<br />
Z jeho úst vznikli ''bráhmani'', z jeho rukou ''rádžové'',<br />
ऊरू तदस्य यद्वैश्यः पद्भ्यां शूद्रो अजायत ॥१२॥<br />
úrú tadasja jadvaišjah padbhjám šúdró adžájata ॥12॥<br />
z jeho stehen ''vaišjové'' a z jeho nohou ''šúdrové''.

चन्द्रमा मनसो जातश्चक्षोः सूर्यो अजायत ।<br />
čandramá manasó džátaš čakšóh súrjó adžájata ।<br />
Z jeho mysli se zrodil ''Čandra'' (měsíc), z jeho očí ''Súrja'' (slunce),<br />
मुखादिन्द्रश्चाग्निश्च प्राणाद्वायुरजायत ॥१३॥<br />
mukhádindraščágnišča pránádvájuradžájata ॥13॥<br />
z jeho úst ''Indra'' (vládce blesku) a ''Agni'' (oheň) a z jeho dechu ''Váju'' (vzduch).

नाभ्या आसीदन्तरिक्षं शीर्ष्णो द्यौः समवर्तत ।<br />
nábhjá ásídantarikšam šíršnó djauh samavartata ।<br />
Z jeho pupku vznikl prostor, z jeho hlavy bylo stvořeno nebe,<br />
पद्भ्यां भूमिर्दिशः श्रोत्रात्तथा लोकाँ अकल्पयन् ॥१४॥<br />
padbhjám bhúmirdišah šrótráttathá lókán akalpajan ॥14॥<br />
z jeho nohou země, z jeho uší světové strany. Toto je smysl a příčina světů.

सप्तास्यासन्परिधयस्त्रिः सप्त समिधः कृताः ।<br />
saptásjásanparidhajas trih sapta samidhah krtáh ।<br />
Tři krát sedm obětí, tedy dvacet jedna ohňů bylo zapáleno<br />
देवा यद्यज्ञं तन्वाना अबध्नन्पुरुषं पशुम् ॥१५॥<br />
dévá jadjadžňam tanváná abadhnanpurušam pašum ॥15॥<br />
v rituálu, ve kterém byl ''dévy'' obětován ''Puruša'' jako ''pašu'' (obětní zvíře).

यज्ञेन यज्ञमयजन्त देवास्तानि धर्माणि प्रथमान्यासन् ।<br />
jadžňéna jadžňamajadžanta dévástáni dharmáni prathamánjásan ।<br />
V obětním rituálu, ve kterém obětovali dévové oběť oběti, se stal první ''dharmou'',<br />
ते ह नाकं महिमानः सचन्त यत्र पूर्वे साध्याः सन्ति देवाः ॥१६॥<br />
té ha nákam mahimánah sačanta jatra púrvé sádhjáh santi déváh ॥16॥<br />
jejíž velkolepostí dosáhnou další velcí sádhjové nebe, kde žijí dévové.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Friš | jméno = Oldřich | příjmení2 = Vavroušek | jméno2 = Petr | rok = 2000 | titul = Védské hymny | vydavatel = DharmaGaaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-85905-62-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | rok = 2004 | titul = Upanišady | vydavatel = DharmaGaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-86685-34-9 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Van Nooten | jméno = B. | příjmení2 = Holland | jméno2 = G. | rok = 1994 | titul = Rig Veda, a metrically restored text | vydavatel = Harvard University Press | místo = [[Cambridge]] | isbn = | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Müller | jméno = Max | rok = 1974 | titul = Rig-Veda-sanhita, the Sacred Hymns of the Brahmans | vydavatel = | místo = [[Londýn|London]], [[Spojené království|UK]] | isbn = | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Oldenberg | jméno = H. | rok = 2005 | titul = Prolegomena on Metre and Textual History of the Rigveda | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]]| isbn = 81-208-0986-6 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Monier-Williams | jméno = Monier M. Sir | rok = 1990 | titul = A Sanskrit-English dictionary | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]] | isbn = 81-208-0069-9 | jazyk = anglicky}}

=== Související články ===
* [[Védy]]
* [[Rgvéda]]
* [[Védská metrika]]
* [[Indická filosofie]]
* [[Upanišady]]

=== Externí odkazy ===
* {{en}} [http://en.wikisource.org/wiki/The_Rig_Veda/Mandala_10/Hymn_90 Rgvéda 10.90 na Wikisource]
* {{en}} [http://www.vedarahasya.net/rigbk10.htm Rgvéda 10. 90 na vedarahasya.net] {{Wayback|url=http://www.vedarahasya.net/rigbk10.htm |date=20100307021620 }}
* {{en}} [http://www.sacred-texts.com/hin/rigveda/rv10090.htm Puruša súkta na sacred-texts.com]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20091129083523/http://www.ramanuja.org/purusha/sukta-intro.html Šrí Vaišnava interpretace]
* {{en}} [http://purushasookta.patwari.org/ Raghvendra Patwari interpretace]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20091003074642/http://swami-krishnananda.org/invoc/in_pur.html Svámi Krišnánanda interpretace]

{{Védská literatura}}
{{Indická filosofie}}
{{Portály|Jóga}}
[[Kategorie:Hinduismus]]
[[Kategorie:Védská filozofie]]
[[Kategorie:Védy]]